I my teď musíme žít novým životem. (Řím 6,4) - Citát z Bible na každý den

Kapitoly

2. 12. 2002

Cesta na popraviště

Evangelisté nazývají místo, kde byl Ježíš odsouzen, výslovně "prétorium". V českém ekumenickém překladu: "místodržitelský dvůr" u Marka (15,16), "místodržitelství" u Matouše (27,27) a "místodržitelský palác" u Jana (18,28.33; 19,9), což může v souvislostech znamenat pouze úřední sídlo římského prokurátora. Cesta od prétoria na popraviště se nazývá "Via dolorosa" (bolestná, křížová cesta). Je dnes v Jeruzalémě označena čtrnácti zastaveními. Devět z nich pochází ze zpráv evangelistů. Trojí pád Ježíšův, jeho setkání s matkou a potní rouška… | Přečíst celý článek

20. 9. 2001

Cesty ke zdravému pocitu vlastní hodnoty

Je mnoho cest, které vedou k rozvoji zdravého pocitu vlastní hodnoty. Jsou tu psychologické cesty, jak jsou popsány v mnoha příručkách. Jsou tu cesty, které nám ukazuje bible. V bibli můžeme objevit vlastní Ježíšovu terapii, jak dopomáhá lidem ke zdravému pocitu vlastní hodnoty. Chtěl bych v krátkosti ukázat několik cest, které se mi zdají důležité. Spojují vždy již psychologickou a duchovní úroveň. Přijetí vlastního ,já' Nezáleží na tom, že můžeme navenek vystupovat jistě, ale na tom, že jsme dostali cit pro svou nedotknutelnou cenu a přijímáme se ve své jedinečnosti. Přijmout sebe… | Přečíst celý článek

20. 9. 2001

Církev jako vychovatelka k pokání

Celý křesťanský život je povolán, aby měl zjevný kající ráz, i když pokání není celým křesťanským životem. Kající praxe, sladěná s jinými podstatnými křesťanskými rozměry, je trvalým předmětem katolické pastorálky (pastorálka = teologický obor, uplatňující teologii v praktickém životě). Kajícnost má být vštěpována každému věřícímu podle jeho lidské a duchovní zralosti, tak aby si jí cenil jako daru Ducha. Pastorálka se neomezuje na vštěpování kajícnosti při katechezi. Nepředkládá ji výlučně jako pravdu, v kterou se musí věřit. Přičiňuje se, aby ji jednotlivci prožívali společně jako… | Přečíst celý článek

18. 9. 2001

Církev přítomná ve světě

Krátké dějiny koncilu (str. 5-6) 28. října 1958 se následníkem Pia XII. stal kardinál Roncalli, který přijal jméno Jan XXIII. Novému papeži bylo 77 let a předpokládalo se, že je to papež na přechodnou dobu. Avšak už za tři měsíce po svém zvolení oznámil k všeobecnému překvapení svůj úmysl svolat nový koncil. Rozhodl se tak sám, spokojil se s tím, že o několik dní později o tom informoval jednoho ze svých hlavních spolupracovníků, kardinála Tartiniho. Ale přáním Jana XXIII. nebylo pouze pokračovat v díle I. vatikánského koncilu, který v roce 1870 tragicky přerušila… | Přečíst celý článek

11. 5. 2011

Cítit se „jako velký“

Otec říká svému dospívajícímu synovi: „Vím, že hraješ fotbal jenom s kamarády, ale myslím, že máš na víc, že máš talent. Dostal jsi nabídku hrát v poloprofesionálním mužstvu, a já bych byl rád, kdybys to zkusil. Kdyby se ti tam nelíbilo, můžeš vždycky odejít. Přemýšlej o tom a pak mi řekni, jak ses rozhodl.“ Takový závěr rozhovoru je něco úplně jiného než maminčino nekonečné kázání, nabádání a pokusy dítě přesvědčit vypočítáváním všech výhod, které by mohly z nové zkušenosti vyplynout. Syn nakonec nabídku, o níž předtím vůbec vážně nepřemýšlel, přijal. Tam, kde selhalo laskavé… | Přečíst celý článek

20. 9. 2001

Co dál?

11. Co dál? Ve chvíli kdy uvažujeme o svém budoucím manželství, kdy se dokonce připravujeme na přijetí této svátosti, přemýšlíme samozřejmě o dětech. Jednou z podmínek platnosti katolického manželství je ochota přijmout děti, snoubenci jsou na ni při svatebním obřadu dotazováni. S dětmi počítáme, s bezdětností nikoli. Vstoupí-li do manželství děti, je jeho směr okamžitě určen. Samozřejmě nikdo z nás netuší, kudy přesně půjde život dál, ale příchodem nového člověka jsou jeho základní rysy alespoň pro nejbližší léta dány. Pokud se ovšem okolnosti vyvíjejí jinak a my stále zůstáváme sami,… | Přečíst celý článek

18. 11. 2006

Co dělat s pocitem osamělosti

Co dělat s pocitem osamělosti

Jste osamělí? Cítíte-li se osamělí, rozhodně nejste sami! Osamělost je v dnešní společnosti velmi rozšířená. Zdá se, že čím vyspělejší technika nás spojuje, tím více se cítíme osamělejší a oddělenější. Osamělost vypovídá o tom, že něco není v rovnováze, že něco v našich životech chybí. Možná to "něco" je někdo, koho jsme milovali a on zemřel. Jindy to může být vážná nemoc, která vyvedla náš život z rovnováhy a zanechala v nás pocit osamělosti. Osamělost je zvlášť těžká, je-li spojena se zármutkem nebo nemocí. Laskavé a praktické rady mohou ulehčit vaši situaci. Dobrou… | Přečíst celý článek

12. 7. 2002

Co je ´někoho milovat´

Láska znamená: ty! Anonym Milovat někoho znamená mít v něj neustále naději. Gabriel Marcel V okamžiku smrti budeme zkoušeni z lásky. Jestliže zkoušku složíme, budeme navěky žít v Lásce. Michel Quoist | Přečíst celý článek

4. 9. 2001

Co je a kdo je mé tělo?

"Vaše tělo je chrámem svatého Ducha, který ve vás přebývá... Proto svým tělem oslavujte Boha!" Bible (1 Kor 6,13-20) "Uctívat tělo? Ne. Pohrdat jím? Ani to ne! Znát a ovládat své tělo? Ano! Proměnění těla? O to přece jde! (Jan Pavel II. - promluva k mládeži, Parc des Princes, Paříž 1980)   Na počátku se Bůh se zalíbením dívá na své stvořitelské dílo. Jako dítě nad vším žasne. "Jak je to všechno krásné a dobré!" Vše je dokonalé až na jednu věc: "Není dobré, aby byl člověk sám!" A tak dal Bůh muži ženu za cenu utrpení. Dar z Božího… | Přečíst celý článek

22. 2. 2023

Co je křest? Kdo může být pokřtěn?

Co je křest? Křesťané jsou společenstvím lidí, kteří uvěřili a poznali Boha. Tento Bůh, o němž hovoří Bible, se k člověku sklonil a podal mu svoji záchranou ruku, když člověk ztratil svoji cestu k dobru. Nejvíce se toto Boží přiblížení ukázalo v postavě Ježíše, který je nazýván Kristus. Nejenže Ježíš za každého člověka položil svůj život, ale dokonce vzal na sebe to, co každého člověka od Boha odděluje. Tak svou smrtí daroval každému život. Přijetí Božího daru záchrany se nazývá křest. A tím se také člověk stává součástí společenství věřících, kteří se vydali na cestu víry za svým Pánem.… | Přečíst celý článek

26. 2. 2003

Co je ticho?

Skutečné ticho je něco nesmírně intenzivního, je hmatatelné a opravdu živé. Vzpomínám si na pasáž ze životopisů světců, kteří žili na poušti, v níž je vylíčeno, jak jednoho z nich požádali jeho spolubratři, aby přednesl duchovní promluvu pro biskupa, který je měl navštívit, a on odmítl se slovy: "Ne, neudělám to, jestliže k němu nepromluví moje mlčení, pak by moje slova byla zbytečná." To je ten druh ticha, o němž bychom se měli poučit, nebo ho dokonce dosáhnout. Co pro to můžeme udělat? Pokusím se to ukázat na podobenství o pozorování ptáků. Když chceme pozorovat ptáky, jejich denní… | Přečíst celý článek

10. 9. 2008

Co je to křesťanská iniciace a katechumenát

Křesťanské iniciace, tzn. uvedení do křesťanského života, je spojená především s učením církevních otců o tajemstvích víry, které se hlavně během pronásledování v prvních třech století bedlivě střežila. Křest, biřmování a eucharistie je trojlístek svátostí, kterými se vchází do plné účasti na životě církve. Do období iniciace spadá i katechumenát. Co je katechumenát dnes? Kodex církevního práva definuje v kánonu 206 katechumeny takto: Zvláštním způsobem jsou s církví spojeni katechumeni, kteří totiž vedeni Duchem Svatým výslovně žádají o včlenění do ní, a proto tímto přáním a také… | Přečíst celý článek

19. 10. 2012

Co je to milovat?

Definovat lásku je obtížné. Jazyk je totiž v tomto směru velmi chudý. Milujeme čokoládu, milujeme svou kočku a milujeme také svou „přítelkyni“. Používáme stejné sloveso, ale v každém ze tří uvedených příkladů se jedná o něco jiného. Jak definovat lásku, která nás přiměje k tomu, že chceme s jediným člověkem spojit celý svůj život? K lepší představě možná dospějeme tak, že se pravou lásku pokusíme definovat negativně, tak jak jsme to už učinili v kapitole věnované falešným představám o tom, co je to láska. Láska není zamilovanost, není to pouze… | Přečíst celý článek

27. 2. 2008

Co je to okultismus?

Slovo „okultismus“ pochází z latinského „occultus“ - tajný, skrytý, utajený. Okultismus představuje duchovní nauku („vědu“) spojenou se zvláštními schopnostmi, ve které lidé hledají buď poznání nebo moc z jiného zdroje než z Boha, a to tam, kde takové poznání nebo moc může pocházet pouze z Boha. Jde o tajnou nebo skrytou nauku, která se zabývá nadsmyslovými jevy, jež nelze vědecky vysvětlit. Každá okultistická nauka vychází z přesvědčení, že ve světě kromě racionálně poznaných sil existují ještě jiné neznámé síly, se kterými může člověk nějakým způsobem zacházet a je ovládat pomocí magie… | Přečíst celý článek

10. 2. 2004

Co je to štěstí (aneb: mimo mikrofon 2, 14.4.2004)

Naše dvě čtyřleté holčičky vždycky všem přejí k nejrůznějším příležitostem totéž: hodně zdravíčka a štěstíčka. A tak mě zajímalo, co si pod tím slovem štěstíčko v tomhle věku asi tak mohou představovat. Lucinka se mnou byla hotová jedna dvě: "Štěstíčko? No přece, že se máš dobře." Janička mi to vysvětlila lapidárně: "Když ho mám ráda, no tak mu přeju štěstíčko." A já jsem si uvědomila, jakou má to dítě pravdu. Protože být milován - to určitě velké štěstí je. Štěstí si vzájemně přejeme, po štěstí všichni toužíme - ale co pro to sami můžeme udělat, abychom si ho… | Přečíst celý článek

18. 9. 2001

Co je to vytváření vazeb?

Stál jsem ve foyer pohotovosti a čekal jsem na sanitku.Telefonát z policie neposkytl mnoho informací o pokusu o sebevraždu - pouze věk a pohlaví pacienta. To mi však stačilo, abych začal spekulovat. Proč by se třicetipětiletá žena pokusila zabít? Divil jsem se. Že by třeba neznala Pána? Nebo jí opustil manžel? Nebo přišla o dítě? Co jí přivedlo na myšlenku, že smrt je jediným východiskem? Sanitka přijela se zapnutým červeným majákem. Když jí převáželi na sál pohotovosti, zahlédl jsem rozcuchané blond  vlasy a záblesk vzdorovitých očí. Bojovala - ale ne o život. Bojovala o své právo… | Přečíst celý článek

3. 6. 2002

Co máme udělat my?

Co se týče smrti, není v křesťanství nejdůležitější skutečnost, že musíme zemřít, ale že zemřel Kristus. Křesťanství si nerazí cestu do svědomí strachem ze smrti. Razí si cestu smrtí Kristovou. Ježíš přišel osvobodit lidi od strachu ze smrti, ne ho zvětšit. Boží Syn vzal na sebe tělo a krev, jaké máme my, "aby svou smrtí zbavil moci toho, který má vládu nad smrtí, totiž ďábla, a vysvobodil všechny, kteří byli po celý život drženi v otroctví strachem před smrtí" (Žid 2,14n). Abychom se ozbrojili proti smrti, nemusíme nyní dělat nic jiného než se přimknout k němu. Být zakotven v… | Přečíst celý článek

8. 4. 2010

Co nám Pán Ježíš neslíbil

Co nám Pán určitě neslíbil: Neslíbil nám, že po obrácení už nikdy nezhřešíme. Neslíbil nám, že nikdy neonemocníme. Neslíbil nám, že se nám zdaří všechno, do čeho se pustíme. Neslíbil nám, že nikdy nebudeme mít finanční problémy. Neslíbil nám, že nikdo z našich blízkých nepropadne žádné závislosti. Neslíbil nám, že nás všichni lidé budou mít rádi. Neslíbil nám ani, že alespoň vztahy s věřícími budou vždycky bez problémů. Neslíbil nám, že nebudeme muset prožít pronásledování nebo ústrky pro svou víru v něho. Neslíbil nám, že vždycky budeme mít v naší farnosti svatého kněze. (Atd.… | Přečíst celý článek

18. 9. 2001

Co očekávat po svatbě?

"Vaše máma mě podvedla," říkával můj tatínek se šibalským úsměvem. "Před svatbou mi neřekla, co je doopravdy zač. Po svatbě jsem se jí zeptal, zda by nejela tábořit do přírody. A víte, co mi na to odpověděla?" Rozesmátý tatínek napodobil maminčin hlas: "Cože? Sedět na trávě s mravenci?" Neuspěl také u mámy se svou představou o svatební cestě: odmítla nápad, aby si půjčili motocykly a týden na nich křižovali po celé zemi. Před svou vlastní svatbou jsem podobné historky miloval a těšil se, že i vlastním dětem budu vyprávět anekdoty z období, kdy se budu se svou… | Přečíst celý článek

20. 9. 2001

Co ode mne očekáváš?  

Když se tě zmocní temnoty a pochybnosti, proč by sis je nedržel od těla? Vždyť jsou to často jen přechodné projevy nedůvěry, nic víc. Proč by ses na sebe díval jako na vyprahlou zemi? Až padne rosa jako ranní slzy, utiší se žízeň v poušti tvé duše. I když to nijak hmatatelně nepociťuješ, Kristova tajemná přítomnost tě nikdy neopouští. Mohou se v tobě ozvat pochybnosti, ale stále trvá zázrak jeho neustálé přítomnosti. Někdy se přistihneš, že mu kladeš otázku: "Co ode mne očekáváš?" A tu řekneš Vzkříšenému: "Slyš, slyš moji dětskou modlitbu, dej, ať ti v každé… | Přečíst celý článek

Sekce: Kapitoly
Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Bílá sobota

(18. 4. 2025) Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den…

Velký pátek

(17. 4. 2025) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Velikonoce - informace, význam

Velikonoce - informace, význam
(17. 4. 2025) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční vigilie, příběh Velikonoc, mazanec recept

Zelený čtvrtek

(16. 4. 2025) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. Proč je zelený?

Pochybnosti patří k životu a víře, říká Bear Grylls

Pochybnosti patří k životu a víře, říká Bear Grylls
(16. 4. 2025) Ježíšovi Učedníci se se rozhodně nebáli své pochybnosti formulovat a ptát se. I při poslední večeři.