Sekce: Knihovna
Co je to vytváření vazeb?
Bez pevného vztahu zabředne člověk do psychologických problémůz knihy Změna přináší uzdravení , vydal(o): nakladatelství Návrat domů
Stál jsem ve foyer pohotovosti a čekal jsem na sanitku.Telefonát z policie neposkytl mnoho informací o pokusu o sebevraždu - pouze věk a pohlaví pacienta. To mi však stačilo, abych začal spekulovat.
Proč by se třicetipětiletá žena pokusila zabít? Divil jsem se. Že by třeba neznala Pána? Nebo jí opustil manžel? Nebo přišla o dítě? Co jí přivedlo na myšlenku, že smrt je jediným východiskem?
Sanitka přijela se zapnutým červeným majákem. Když jí převáželi na sál pohotovosti, zahlédl jsem rozcuchané blond vlasy a záblesk vzdorovitých očí. Bojovala - ale ne o život. Bojovala o své právo zemřít.
"Nechte mě být", křičela a odstrkovala sestry. "Nemáte žádné právo nedovolit mi zemřít! Je to můj život a můžu si s ním dělat, co chci! To mi nesmíte udělat! Nedělejte to! Nesmíte... " Oči se jí zakalily a ona upadla do bezvědomí.
Následující ráno jsem tu ženu navštívil, abych jí psychologicky ohodnotil. Byla bledá a vypadala unaveně, ale viděl jsem, že je krásná.
"Jak se cítíte?" zeptal jsem se.
"Příšerně, díky vám lidem," překřížila ruce na prsou a zabodla do mě pohled.
"Ublížil vám tu někdo včera večer?"
"Udrželi jste mě naživu. To je dost velké ublížení," řekla. "Jediné co jsem chtělo, bylo umřít,a teď nemohu ani to."
Během týdnů konzultací, které následovaly, jsem o Joanině životě zjistil víc. A postupně odpadly mé spekulace týkající se jejího problému. Znala Pána. Ve skutečnosti byla ve své církvi oddaným vůdcem. Měla milujícího manžela, který byl také uznávaným kazatelem. Měla čtyři krásné děti a zástupy přátel. A přesto všechno zoufale chtěla ukončit svůj život.
Joanin vnitřní svět byl zcela odlišný od toho vnějšího. Zatímco všechno venku vypadalo růžově, uvnitř cítila jenom temnotu. Dny začínala s temnotou tak hlubokou, že jí až mohla vidět. Každý den se vytáhla z postele, na prsou cítila bolest deprese. Všechno bylo marnost. Manžel, děti, přátelé - nic pro ni neznamenali. Ve skutečnosti ji lidé děsili. Pod jejich sladkými slovíčky odkryla jedovatou zášť.
Dlouhé těžké dny se dovlekly do nekonečných večerů. Útěchu nacházela jedině v myšlence na spánek. Ale v několika posledních měsících se jí i spánek vyhýbal. Probouzela se několik hodin po usnutí a zírala do stropu. Odešla do jiného pokoje a otevírala Bibli, snažila se číst a modlit, ale nic nepomáhalo. Vypadalo to, že jí i Bůh opustil.
Co bylo špatně? Jak mohla navenek mít toto všechno, a uvnitř být tak poničená, že se pokusila zabít? Důvody se zviditelnily v průběhu týdnů v nemocnici. Navzdory množství lidí, které měla v životě, byla osamělá - izolovaná. Odřezánaod kontaktu s Bohem a lidmi, žila Joan v pekle na zemi.
Joan trpěla tak hlubokou depresí, že nechtěla žít. Ale deprese nebyla skutečným Joaniným problémem. Něco v uplynulých třiceti pěti letech bránilo Joan, aby se mohla spojit s Bohem a jinými lidmi. Joan jaksi nesplnila jeden ze základních úkolů růstu. Nestihla se naučit to, co se některá nemluvňata ve správném prostředí naučí přirozeně. Neuměla dělat to, pro co byla stvořena. Nenaučila se, jak vytvářet vazby.
CO JE VYTVÁŘENÍ VAZEB?
Vytváření vazeb je schopnost vytvořit citové spojení s jinou osobou. Je to schopnost mít s někým vztah na nejhlubší úrovni. Pokud mají dva lidé mezi sebou pouto, sdílejí se o své nejhlubší myšlenky, sny a pocity beze strachu, že je druhá osoba odmítne.
Robbie byl dvacetisedmi letý hlavní účetní s malou firmou. Přišel za mnou, protože trpěl tak hlubokou depresí, že nemohl jíst ani spát. Některé dny se dokonce nemohl dovléci do práce. Byl zoufalý.
"Máte nějaké blízké přátele?", zeptal jsem se Robbieho na naší první schůzce.
"Mám mnoho přátel," odpověděl Robbie. "S mnoha lidmi pracuji a v církvi dělám kdeco. Mám ve svém životě mnoho lidí."
"Komu mohu zavolat, aby mi řekl, jak jste se cítil v několika uplynulých měsících?", zeptal jsem se.
"Jak to myslíte?"
"Když mám na mysli blízké přátele, pak tím myslím lidi, kteří mě skutečně znají, kteří vědí, když se trápím, a vědí, jak mi pomoci."
"Zbláznil jste se?", řekl Robbie. "Moje deprese nikoho nezajímá! Nikomu to nemohu říct. Mysleli by si, že se mnou není něco v pořádku."
"To opravdu není," řekl jsem. "Jste v takové depresi, že nemůžete fungovat. A přesto ani jedna lidská bytost neví, jak se opravdu cítíte. Jak se, podle vás, můžete cítit lépe ve vakuu?"
Robbie vypadal zmateně. "Nechápu, o čem mluvíte."
To, o čem jsem mluvil, bylo vytváření vazeb. Vytváření vazeb je jedna z nejzákladnějších a nejpodstatnějších myšlenek v životě a vesmíru. Je to základní lidská potřeba. Bůh nás stvořil s touhou po vztahu - po vztahu s Ním a jinými lidmi. V naší nejhlubší podstatě jsme společenské bytosti.
Bez pevného, poutajícího vztahu, zabředne lidská duše do psychologických a citových problémů. Nezáleží na tom, jaké máme vlastnosti, nebo čeho dosáhneme - bez pevného citového spojení, bez připoutání k Bohu a jiným lidem, budeme stejně jako Joan a Robbie trpět nemocí duše. Nic v Božím vesmíru neroste bez zdroje síly a výživy. Bible často zobrazuje růst na rostlinách. Pomyslete, jak rostliny rostou. Musí být spojeny s něčím mimo nich. Stonek je spojen s kořeny, které jsou zase zakopány v zemi, odkud vytahují vlhkost a živiny a vedou je do stonku. Stonek je ještě připojen k větvím,které jsou spojeny s listy, které chytají sluneční svit a přetvoří jeho tepelnou energii v energii chemickou, která rostlinu živí.
Asi nejznámějším oddílem, kde je použita představa rostliny, je Jan 15, kde Ježíš říká: "Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyvržen ven jako ratolest a uschne (v.5-6). Ve verši 12 Ježíš vyzdvihuje důležitost toho, abychom mezi sebou udržovali vztahy: "Toto je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jaké jsem já miloval vás."
Bez takového napojení na Boha a jiné lidi pomalu uschneme a umřeme, stejně jako větev odříznutá od kmene. Tento nedostatek citového spojení přivedl Joan a Robbieho do tak bezedné deprese, že oba volali o pomoc.
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
Autor: Henry Cloud
Související texty k tématu:
"Deprese", smutek, negativní pocity
- Jak překonávat deprese Existuje naděje. Pomoc může přijít z mnoha zdrojů.
- Nechápat depresi jako stav, který si člověk sám zavinil Jak pomoci člověku trpícímu hlubokou depresí, který navíc zápasí o víru, protože je převědčen, že se o něj Bůh nestará?
- Nemusíme být obětí svých nálad Někdy zažíváme velké výkyvy nálad, od rozrušení po depresi, od radosti k bolesti, od vnitřní harmonie po vnitřní chaos. Nepatrná událost, něčí slovo, zklamání v práci - mnoho věcí v nás může…
- Lék, který účinkuje vždycky Z naší zkušenosti víme, že existuje jen velmi málo léků, které vždycky zaberou. Prožíváme-li velké zklamání a žal, je jeden lék, který má spolehlivý účinek, pokud se podává opatrně a důsledně.
- Příběh o rozladěné kytaře V jedné uzavřené místnosti se nacházelo pět kytar, které žily svým obvyklým životem. Jednou vešel do místnosti mladý muž, vzal do rukou jednu kytaru a začal ji ladit. Některé struny přitom natahoval a…
- Další texty k tématu deprese, temnota, krize
Upozornění: Pojem "deprese" je v na tomto webu použit spíše jako obecně zažitý termín pro smutek (malomyslnost, melancholii, sklíčenost), reakci na osobní těžkosti, krizi atd. Texty na tomto webu se tedy nezabývají pojmem "deprese" z lékařského odborného hlediska. V případě opravdových depresí je nutné vyhledat odbornou lékařskou pomoc. V případě onemocnění depresemi je třeba uvedené rady v textech na tomto webu tedy kombinovat s instrukcemi ošetřujícího lékaře a dodržovat případnou medikaci. (pozn. redakce)