Kapitoly
9. 12. 2015
14. 5. 2007
Vzpomínky na filmové natáčení
Opakovat se ten záběr nedá. Lidi v biografu budou napjatý, o co se tam snažím. My jsme minule skončili o těch zákazech. Že jsi nehrál v rozhlase a ani v televizi, ale ve filmu jo. A tam byly i docela zajímavý věci? To ano. Třeba s Krškou jsme točili Stříbrný vítr. Tam jsem hrál strýce Jiřího. Krška, ten předtím natočil Měsíc nad řekou, viď? Ano. Právě s Jiřím Plachým a se Zdeňkem Štěpánkem. Když jsem dostal tu roli strýce Jiřího, myslel jsem jen na to, jak by v ní Plachý exceloval. Byla to role pro Plachého. Ale to už byl po smrti. Ano. Hm… To byla lyrická role, ale po… | Přečíst celý článek14. 5. 2007
Vzpomínky na Národní divadlo, STB
Takhle totiž skutečný vztahy nevznikaj. Takovým tím krásným způsobem, čistým. Choděj s ní po nábřeží, po těch šutrech… My jsme posledně povídali o prvním pozvání do Národního divadla, to jsi odmítl; čekal jsi na herecké věno. Ale už dost brzo tě tam pozvali znovu. No – brzo... jak jsem ti říkal, za tři roky. Ale to proto, že se tam šéfem činohry stal můj generační vrstevník, Krejča. My jsme se setkali už v Městských divadlech. Krejča tam přišel z jednoho ¬oblastního divadla, kde už byl hvězda; měl tam odehraný nádherný role, zatímco já jsem v těch Městských byl jako naprostej… | Přečíst celý článek14. 5. 2007
Vzpomínky na rodinu
Že ke mně mlčky tak jako mluví. Ne. Už ne. Kdyby padal, tak se někde zachytí. Teď jsme v tom povídání uprostřed roku, kdy ti umřela maminka. Uprostřed dvaapadesátýho. A to byl zároveň rok, kdy byla tak nemocná babička Ludmila. Ano, dvaapadesátej. Prostě nejdřív jsme mysleli, že je to nějaká tuková bulka, takhle na krku pod uchem. Ludmila tehdy byla u kadeřnice a tam jí řekli, že je to tuková bulka, a ještě i u nás v domě bydlel o patro níž lékař, a ten nám říkal, ale vždyť to se nechá vyndat… tak jako pro jistotu. Tak šla na chirurgii na Smetance, tam jí tu bulku vlastně… | Přečíst celý článek28. 11. 2012
Vzpoura Polek v táboře Ravensbrück
Nejdřív pokusná operace, pak poprava… Dne 10. února 1943 odvedli osm žen z varšavského transportu, mezi jinými již operovanou Marii Pajączkowskou. Den nato postříleli další skupinu z lublinského transportu, mezi nimi už předtím operovanou Marysiu Gnaś. Popravy den za dnem – den za dnem odváděli operované ženy na smrt. Bylo jasné, že operace nikoho před smrtí nechrání, že člověk může být třeba pětkrát operovaný, ale pak může zemřít na popravišti. A řekli jsme: „Dost!“ Konečně jsme se cítily jako lidské bytosti. V hlavách uzrávala nová… | Přečíst celý článek3. 10. 2001
Vztah mezi otcem a dcerou
Úvod Jedním z mých oblíbených koníčků je rybaření - kdekoli, kdykoli a za jakýchkoli okolností. Účelem rybaření je samozřejmě ulovit ryby. Někdy si však říkám, kdo je doopravdy uloven, zda ryba, nebo já. Jednou jsem pozdě odpoledne seděl na břehu velkého jezera, kde jsem chytal ryby, a užíval si příjemného počasí. Najednou mi na návnadu zabrala velká ryba. Odvinula mi nepočítaně metrů vlasce, s nímž prudce zamířila do hloubky, kde hodlala trucovat. Používal jsem v tu chvíli vlasec na lehčí ryby, a tak jsem nemohl působit velkým tlakem a musel jsem rybu jen opatrně přitahovat a povolovat,… | Přečíst celý článek11. 9. 2001
Vztah vědy a náboženské víry - rozhovor s astrofyzikem Jiřím Grygarem
Jsme v době hektického rozvoje vědy, která se snaží objasnit vše, co na této zemi zakoušíme. Přesto si člověk klade otázky, na něž, jak se zdá, přírodní vědy dávají nedostatečné, a proto neuspokojivé odpovědi. A tak se přímo vtírá otázka: Podávají přírodní vědy celistvý obraz o realitě? Na to jsem se zeptal astrofyzika Dr. Jiřího Grygara z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. Myslím si, že nikoliv. Přírodní vědy mají svůj specifický způsob, jak poznávají svět. Ten je na jedné straně velice účinný, ale na druhé straně právě tím je omezený. Přírodní vědy, velmi populárně řečeno,… | Přečíst celý článek11. 1. 2008
Vztah vědy a teologie před 400 lety - na počátku 17. století
Pro proces oddělení vědy a teologie je důležitý počátek 17. století, kdy se Galilei dostává do konfliktu s církevní autoritou. Obvyklý názor, že se v té době rodí moderní přírodověda, ulpívá značně na povrchu. Bližší pravdě je chápat tuto dobu jako začátek oddělování již existující vědy a existující teologie. Ale i to je třeba ještě upřesnit. Primárně šlo o konflikt dvou koncepcí fyziky, staré a nové, aplikovaných na pohyby nebeských těles vzhledem k Zemi: - nové koncepce,7 podle níž lze pohyby nebeských těles vysvětlit stejnými principy jako pohyby na Zemi (tedy že pod Měsícem a nad ním… | Přečíst celý článek28. 2. 2003
Vztahy rodičů jsou pro rozvoj dítěte rozhodující
Citový kontakt dítěte s rodiči do velké míry závisí na vzájemném citovém kontaktu rodičů. Jestliže rodiče nemají mezi sebou hlubší citové vazby, zpravidla vždy bývá jistou měrou zasažen také vztah jejich dítěte k nim. Nedostatek vzájemné lásky rodičů vyvolává obvykle u dítěte citovou zátěž. V individuálním vztahu hledají rodiče často nevědomky u dítěte to, co by si měli vzájemně sami věnovat jako manželé: vzájemnou citovou podporu, vřelost, porozumění, pocit bezpečí. Ne vždycky si rodiče uvědomují, že jejich dítě potřebuje nejen individuální, oddělenou mateřskou a otcovskou lásku, ale… | Přečíst celý článek18. 11. 2006
Vztek a co s ním
Vztek je nepříjemná, silná a složitá emoce. Když zaplaví tvou bytost, nejraději bys ho asi co nejdříve někam zatlačil a zasunul. Nebo se možná pokoušíš ho ignorovat a zapomenout. Jindy třeba hledáš rychlou a snadnou úlevu, bez ohledu na to, že tvé pocity jsou zkreslené a nepřiměřené situaci a bez ohledu na nevinný terč tvého vzteku – jen když si můžeš ulehčit od hrozného pocitu ve svém nitru. Tímto způsobem však nezacházíš se svým vztekem efektivně, ale zvyšuješ jeho destruktivní potenciál. Předkládáme Ti výběr výstižných a srozumitelných rad a postřehů. Jak reagovat na vztek, jak… | Přečíst celý článek26. 1. 2017
Werner von Braun, Druhá světová válka, Peenemünde, měsíční auto a já
Patřilo už k povaze prvních astronautů, že byli odvážní, ale i trochu namyšlení. Těžko se totiž můžete nechat připoutat k plátěnému sedadlu na špici obludné rakety, a být ochotní vydat se s ní do vesmíru – ba úplně hořet nedočkavostí -, pokud nemáte naprostou důvěru v sebe a své schopnosti. Ta trocha arogance se tedy zdála docela na místě: Já všechno zmáknu! Byli jsme krajně ctižádostiví a soutěživí, ať už jsme se proháněli po Mysu v chevroletech Corvette a vyváděli nejrůznější skopičiny, nebo se řítili oblohou v tryskáčích a dělali z běžných cvičných letů… | Přečíst celý článek10. 7. 2003
Wylposovské Gloria
"Byl Štědrý večer roku 1947. Samozřejmě jsem si už dlouho před tím všiml, že se něco chystá. Vánoce byly za dveřmi. Kamarádi si spolu všude šuškali, tajně z lesa nosili jedlové větvičky a dokonce si broukali různé vánoční melodie. Jeden zajatec, který pracoval v táborové kuchyni, obstaral lahvičku s vínem. /…/ Dodnes nevím, jak je možné, že byli Rusové toho večera tak nedbalí a opravdu si nevšimli, že se několik zajatců odebralo do sedmé šachty. Nikdy jsem se na to Thomase neptal. Určitě to ale napravím, až... jestli," Helmut se zarazí a polkne. "Jestli se z toho dostane. Snad byli i mezi… | Přečíst celý článek22. 6. 2010
Z dokumentů do srdcí cesta dlouhá
Podobně hovoří i Jan Pavel II., když hodnotí výsledky dialogu s jinými církvemi. Výsledky jsou místy velmi povzbudivé, ale čeká je nejtěžší úkol - průnik z dokumentů do vědomí celé církve, aby nastala skutečná „změna smýšlení“: „Nelze zůstat jen u prohlášení dvoustranných komisí - vše se musí stát společným dědictvím. (...) Máme co do činění s otázkami, které jsou často záležitostí víry, a proto si žádají všeobecný souhlas sahající od biskupů až po věřící laiky, všech, kdo přijali pomazání Duchem svatým“ (Ut unum sint, 80). Například ve věci antisemitismu se církevní „metanoia“ sice v… | Přečíst celý článek16. 11. 2015
Z modlitby se dnes dělá veliké umění a cosi nadpřirozeného
Prostota modlitby. Někdo by mohl namítnout: „Pro vás je to snadné, otče. Vy už jste šedesát let v klášteře a měl jste k tomu zvlášť vhodné podmínky. Ale my nežijeme v klášteře. Žijeme v manželství, přišli jsme o práci, máme kupu dalších problémů. Pro nás prostá modlitba vůbec není tak prostá.“ Mám to skutečně jednoduché. Jsem členem řádu přesně šedesát čtyři let. V životě to mám všechno uspořádané. Na tom není nic divného, prostě to tak muselo být. Jak tedy mám propagovat prostotu modlitby? Nejprve bych se měl zřejmě zamyslet nad tím, co znamená prostý… | Přečíst celý článek21. 12. 2011
Z promluv papeže Benedikta XVI. k mládeži
Jsme Bohem milovaní Ano, drazí přátelé, Bůh nás miluje. To je velká pravda našeho života, která dává smysl všemu ostatnímu. Nejsme plodem náhody nebo iracionality, ale na počátku naší existence je plán Boží lásky. Zůstávat v jeho lásce tudíž znamená žít zakořeněni ve víře, protože víra není pouhé přijetí abstraktních pravd, nýbrž důvěrný vztah s Kristem. On nás vede k tomu, abychom otevírali svá srdce tomuto tajemství lásky a žili jako osoby, které ví, že je Bůh miluje. Pokud zůstanete v Kristově lásce, zakořeněni ve víře, naleznete i uprostřed protivenství a utrpení zdroj radosti a… | Přečíst celý článek6. 10. 2011
Z vašeho chlapce vyroste muž - a na vás záleží, jaký bude!
Mnoho matek si nechce přiznat děsivou pravdu: Pokud chce její dvanáctiletý syn něco dělat, bude to dělat. Chce-li kouřit marihuanu, bude ji kouřit. Chce-li krást auta, matka mu v tom nezabrání. Chce-li někoho zabít a sám při tom rovněž zemřít, nemá matka možnost ho zastavit. Viděl jsem matky, které byly naprosto zděšené, když jim došlo, že jejich chlapeček, nad nímž se všichni rozplývali, když mu byly tři roky, tak rychle vyrostl v mladého muže, který pustoší svět, jak jen může. Poslouchejte mě dobře: Tříleté dítě můžete ovládat, dvanáctileté dítě však ovládat nemůžete. Můžete syna… | Přečíst celý článek13. 5. 2003
Začátek příběhu
Milý Kristiáne, dovol mi, abych Ti na prahu Nového roku vyprávěl, co jsem prožil od chvíle, kdy jsme se viděli naposledy. Jsou to samé ztřeštěnosti. Kdybys mě viděl, nepoznal bys mě. Začínám opět od nuly a úplně nový život. Promiň, píšu-li příliš zdlouhavě, ale je to příběh, kde je důležitý každý detail. Je tomu týden, co jsem několik hodin bloudil v prudkém lijáku. Bylo to právě na Štědrý večer. Když jsem došel promoklý až na kost do Sandremaure, byla už noc. Lidé chvátali ulicemi domů s náručemi plnými dárků. Mně si však nikdo nevšímal, ani pohled, ani úsměv! Běžím na poštu, ještě… | Přečíst celý článek18. 2. 2010
Začněme od začátku
V pubertě se můj katolický život sestával z hledání skulin v Desateru, ne z hledání Pána. Když jsem se dostal do puberty, spadl jsem se do pasti teologie „ospravedlnění“. Které chování mohu ospravedlnit, abych se ještě protáhl nebeskou bránou? Chtěl jsem víru, která by mi dopřála tolik sexu, cigaret a alkoholu, kolik bych chtěl, a dovolila by mi být tak zahleděný do sebe, jak bych si přál. Našel jsem ji. Bylo to náboženství mého Já. Měli jsme jednoho věřícího, byli jsme úplně švorc a směřovali do pekla. Bůh, kterého jsem znal ze zpovědnice, byl nedostupný, a tak jsem se díval raději… | Přečíst celý článek24. 11. 2003
Zahradníkem své duše
James Allen v díle As a Man Thinketh (Jak člověk myslí) píše: "Lidskou mysl lze přirovnat k zahradě, která může být bud' rozumně obdělávána, nebo ponechána, aby zdivočela; v obou případech však nese své ovoce. Když se do ní nezasejí užitečná semena, napadá do její půdy, hojnost nepotřebných semen plevele, který se bude dál množit." Allen pokračuje: "Stejně jako zahradník obdělává svůj pozemek, vytrhává plevel a pěstuje květiny a ovoce ke své potřebě, může člověk dbát o svou mysl, plít všechny špatné, zbytečné a nečisté myšlenky a pěstit k dokonalosti květy a ovoce… | Přečíst celý článek21. 8. 2003