Kapitoly
21. 8. 2006
23. 3. 2010
Vy čtete Bibli?
Ženil jsem se čtrnáct dní před vojnou (v roce 1951). S manželkou jsme si řekli, že budeme každý den číst jednu stejnou kapitolu Písma – ona doma a já v kasárnách. Věděl jsem, že večer si manželka čte z Bible totéž, co čtu já. Byla to ohromná věc, která nás držela pohromadě, i když jsme byli daleko od sebe. A o tom, co jsme vyčetli a jak tomu rozumíme, jsme si samozřejmě psali. Jednou jsem měl zrovna službu dozorčího vojskového tělesa – což je krásný termín, který prakticky znamená, že sedíte na bráně kasáren a posíláte vojáky do stráže – když přišla kontrola, nějaký vyšší… | Přečíst celý článek27. 12. 2012
Výchova dětí
- Děti si všechno pamatují a jednají podle toho, co si vy o nich myslíte. - Dítě nemá žádný důvod k tomu, aby si důvěřovalo. Jediným důvodem k sebedůvěře je, že vy důvěřujete jemu. - Ten, kdo není přijat, nemůže přijímat. Ten, kdo není milován, neví, co to je milovat. Náboženská výchova - to je zjevení Otce. To první poslání, jímž jsme z hlediska náboženského pověřeni, je, abychom dětem toto otcovství zjevili. Bohužel, představa Boha v srdcích našich dětí zůstane vždy spojena s představou, kterou si učinily o nás. Představa Boha v srdcích vašich dětí je obraz, který se podobá… | Přečíst celý článek27. 10. 2010
Výchova, návod k použití?
To, oč při výchově jde, je tak důležité – a výchova sama je umění tak nesnadné – že by nám nějaký návod k použití často přišel vhod. Je to dobrodružství, do něhož jsme byli vrženi bez přípravy. Samozřejmě, na počátku jsme měli určité názory na to, jak budeme své děti vychovávat, ale za ta léta každodenního života většina našich krásných zásad rychle vzala za své. „Jak to dělají ostatní?“ ptáme se trochu znepokojeni, zda jsme dobří vychovatelé. Kde hledat rady? V knihách? O výchově jich byly napsány tisíce a většina z nich osobami znalými a zkušenými, nicméně v… | Přečíst celý článek20. 9. 2001
Vyrovnávání se
3. Vyrovnávání se Vzpomínám na okamžik, kdy jsem sebejistě jednomu našemu známému knězi řekla, jak je skvělé, že jsme fakt naší neplodnosti přijali tak snadno a rychle. Jeho reakcí bylo zamyšlené: "Kéž by to tak opravdu bylo..." Po tomto dni následovalo ještě mnoho let bojů a vyrovnávání se s touto realitou a ještě ani dnes bych si netroufla znovu vyslovit onu větu. Myslím, že mojí první reakcí na zprávu, že nikdy nebudeme mít vlastní děti - alespoň podle hlediska lékařského, bylo popření a potlačení jakýchkoli negativních pocitů. Racionálně jsem konstatovala: ano, je to tak.… | Přečíst celý článek3. 6. 2002
Výsadní místo pro poražené
Od té doby, co se největší prohra dějin (Kristova smrt) změnila v nejkrásnější, nejčistší vítězství, na které lidé nejvíc vzpomínají, změnil se smysl i samotné porážky. Může být výsadním místem, na němž objevujeme pravý smysl života, pravou velikost lidské osoby, a především lásku Otce k maličkým a chudým. Když na své cestě po Svaté zemi mluvil Svatý otec pod Horou blahoslavenství k mládeži, pravil: "Ježíš vyvyšuje ty, které obvykle pokládá svět za slabé. Říká jim: Blaze vám, kteří se zdáte být ztracení, protože vy jste pravými vítězi." (L'Osservatore Romano, 25.3. 2000, s.… | Přečíst celý článek26. 2. 2003
Vytvořme si pro Boha i svá vlastní jména
Pro Boha si můžeme vymyslet mnoho dalších jmen. Jsem si jistý, že jestliže z vás jednoho dne vytryskne: "Bože, má radosti!" nebo podobný výkřik, bude to okamžik, kdy objevíte svůj vlastní vztah k Bohu, který není vztahem stejným jako mají jiní lidé. Nechci říci, že byste svůj vztah nemohli s nimi sdílet. Oslovujeme Boha jmény, která používají všichni věřící, máme ale také jména, která patří jenom nám, stejně jako když ve vztahu k lidem používáme jejich příjmení, křestní jména a přezdívky. Je dobré mít přezdívku, kterou nazýváme Boha Všemohoucího, přezdívku, která vyjadřuje celou… | Přečíst celý článek18. 9. 2001
Vyznání životu (Radovan Lukavský)
Bývalý Hamlet, Eduard Kohout, radil pít hodně smetany, když viděl, jak jeho nástupce během zkoušek hubne a žije v neustálém napětí. Psal se rok 1959 a na naší první scéně chystali znovu po třiatřiceti letech velké Shakespearovo drama. Hlavní roli dostal Radovan Lukavský, čerstvý čtyřicátník. Prvního listopadu slavil narozeniny, sedmadvacátého byla premiéra. Možná pomohla i ta smetana - Lukavský se totiž stal po Vojanovi a Kohoutovi zatím posledním kralevicem dánským, na kterého se vzpomíná jako na legendu. Letos v listopadu vás tedy čekají hned dvě oslavy - životní výročí a výročí… | Přečíst celý článek4. 9. 2001
Vzájemně se milovat znamená navzájem se přizpůsobit
Otevři své srdce lásce Jednoho dne je to tu! To je přece "on"! To je přece "ona"! Cítíš v sobě jeho silnou přítomnost. Nemůžeš si to nějak rozumně vysvětlit! Ale ano, je to tak! Někdy to může člověka dokonale vyděsit. Ptá se sám sebe: "Co mám dělat? Je to pro mě úplně nová situace! Jak mu to mám naznačit? Abych ho (ji) podnítila k náznaku, k ozvěně! Cítí vůbec to, co já? Jak si ho (ji) mám získat? ..." Stáváš se nesmělejším. Ke kamarádům jsi zvyklý chovat se bezprostředně, k přátelům otevřeně, ale jak se máš chovat k "němu" nebo k… | Přečíst celý článek15. 5. 2002
Vzdělávání
Křesťany lze sice duchovně vzdělávat kázáním, nedoporučuji však používat tento prostředek k budování vašeho partnera. Když jsem jedné vdané ženě navrhl, aby začala vzdělávat svého manžela, celá poplašená vyhrkla: „Chcete tím říci, že mu mám kázat?“ Rychle jsem ji ujistil, že nemám na mysli kázání, ale její snahu rozvíjet všechny aspekty jeho osobnosti, povzbuzovat jej a zvyšovat pocit jeho vlastní hodnoty. To způsobí, že se také zlepší jeho schopnost milovat a dávat sám sebe. Mluvíme-li o vzdělávání či budování, máme na mysli rostoucí lásku vyjadřovanou pozitivními způsoby, což zesiluje… | Přečíst celý článek5. 12. 2002
Vzhůru, bratři milí
2. Zaplesaly hory / s andělskými sbory, / u Betléma jásá Gloria, / v jeslích dítko krásné, / jako slunce jasné, / matkou jeho Panna Maria. 3. S andělskými davy / Pánu věčné slávy / zazpívejme všichni Gloria, / vítej, Jezu Kriste, / Synu Panny čisté, / vítej, spáso naše jediná! | Přečíst celý článek19. 11. 2001
Vzkazy dětí Bohu
*** Převzato z knihy Děti píší Bohu, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. | Přečíst celý článek14. 3. 2002
Vzkříšení
Mnoho lidí s pochopením a s úctou sleduje Kristův příběh až k bodu, kdy se mluví o jeho zmrtvýchvstání. To považují za nemožné a vyloučené. Jistě, je to něco, co nelze doložit a vykázat v moderním světě uznávanými vědeckými způsoby. Je to něco, v co mnoho lidí věří na základě svědectví Bible. Není nic zvláštního a tím méně urážlivého, když tomu svědectví jiní nevěří. Jeden z apoštolů, Tomáš, rovněž neuvěřil svědectví svých přátel a trval na tom, že se chce dotknout ran na těle vzkříšeného Krista. Nezapomínejme také na to, že věřit není totéž co vědět. Ať tak, či onak, máme o velikonocích… | Přečíst celý článek31. 10. 2008
Vzkříšení / Odpuštění našich hříchů
I dnes vidí řada lidí v Ježíši Kristu jen ušlechtilého člověka, výjimečnou náboženskou postavu nebo učitele životní moudrosti. Svatý Pavel ale o ničem takovém nemluví, když zdůrazňuje, co sám přijal a co předal jako nejdůležitější pravdu křesťanům v Korintě: že Kristus zemřel za naše hříchy a že vstal z mrtvých. To je jádro apoštolova učení a to je také vlastní jádro křesťanství. Ušlechtilých návrhů, jak zlepšit život lidstva, a krásných požadavků, jací by lidé měli být, najdeme v historii i v současnosti víc než dost. Nic z toho ale neřeší situaci člověka, který nežije vždy ušlechtile,… | Přečíst celý článek31. 10. 2008
Vzkříšení / Touha po proměně v Bohu
Apoštol Pavel píše: Někdo snad řekne: „Jak mohou mrtví vstát? A jaké to budou mít tělo, až přijdou?“ Ty bláhový člověče! Když zaséváš semeno, nezačne projevovat známky života, jestliže napřed neodumře. A zaséváš přece ne už tu budoucí rostlinu, ale jen pouhé semeno, na příklad zrnko pšeničné nebo nějaké jiné. A Bůh mu dává tělo, jak sám chtěl, a každému semenu vlastní tělo. (Bible, 1 Kor 15,35–38) Pokračování pozemského života bez omezení, není přitažlivou představou. Smrt není přitažlivou skutečností. Je nepřítelem života. A přece v ní apoštol vidí důležitý… | Přečíst celý článek31. 10. 2008
Vzkříšení / Hluboký význam křtu
Křtem jste byli spolu s Kristem položeni do hrobu, a tím také zároveň s ním vzkříšeni, protože jste uvěřili v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. (Kol 2,12) Křest a víra jsou pro apoštola Pavla nerozlučnou dvojicí. Tak to také vyjadřuje liturgie křtu dospělých. Naše převažující zkušenost se křtem dětí nám to trochu zatemňuje. Křtem člověk umírá, aby žil – to jsou slova, která nám k miminku příliš nesedí. U dospělého člověka, který se obrátí a stane křesťanem, je to názornější. Potřebná změna života se opravdu podobá tomu, jako by takový člověk něčemu ve svém životě umřel. Ale… | Přečíst celý článek29. 3. 2010
Vzkříšený pro naši naději
„Buď veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil, takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději na dědictví, které nepomine“ (1 Petr 1,3). Tato slova směřovala z úst svatého apoštola Petra k prvním křesťanům možná právě v okamžiku, kdy se shromáždili k oslavě velikonoční vigilie, aby si připomněli Kristovu smrt a vzkříšení a aby také mohli být pokřtěni připravující se katechumeni. Byla to nová slova, do té doby ve světě neslýchaná: být zrozeni k živé naději díky jediné události: vzkříšení nějakého člověka z… | Přečíst celý článek20. 9. 2001
Vznik schopnosti navazovat vztahy
II. Vznik schopnosti navazovat vztahy Tady používám psychoanalýzu, abych osvětlil předpoklady schopnosti pro navazování vztahů, protože je teorií pro mezilidské vztahy a pro jejich narušování. Schopnost navazovat vztahy není v pojetí psychoanalytického myšlení jednou schopností mezi několika ostatními, nýbrž je současně matečním prostředím, z něhož se subjekt vůbec vyvíjí. Protože kojenec je svými instinkty zabezpečen jen v nepatrné míře, potřebuje proto po svém vstupu do biologického života nějaké společenské zabezpečení. Začíná tím sociálním vztahem, který se v prvních měsících… | Přečíst celý článek21. 12. 2011
Vzpomínka P. Františka Lízny SJ na Václava Havla
"... zahlédl jsem z okna na dvoře Václava Havla. Protože jsem měl ještě zásoby od maminčiny návštěvy, hodil jsem mu čokoládu..." Na Borech v té době seděli i další političtí… Setkal jsem se tu s Josefem Vlčkem, Jiřím Devátým, Dominikem Dukou, P. Radimem Hložánkou, Zbyňkem Čeřovským a dalšími. Když mě sem přivezli, zahlédl jsem z okna na dvoře Václava Havla. Protože jsem měl ještě zásoby od maminčiny návštěvy, hodil jsem mu čokoládu. Václav byl pro nás pojmem a jeho jméno jsem vyslovoval a dodnes vyslovuji s úctou. S politickými jsme se nemohli téměř vůbec stýkat, dělali… | Přečíst celý článek21. 12. 2011