Vztah mezi otcem a dcerou

Uvolnit svého otce z háčku

z knihy Navždy tátovo děvče - Vztah mezi otcem a dcerou , vydal(o): nakladatelství Návrat domů

Úvod

Jedním z mých oblíbených koníčků je rybaření - kdekoli, kdykoli a za jakýchkoli okolností. Účelem rybaření je samozřejmě ulovit ryby. Někdy si však říkám, kdo je doopravdy uloven, zda ryba, nebo já. Jednou jsem pozdě odpoledne seděl na břehu velkého jezera, kde jsem chytal ryby, a užíval si příjemného počasí. Najednou mi na návnadu zabrala velká ryba. Odvinula mi nepočítaně metrů vlasce, s nímž prudce zamířila do hloubky, kde hodlala trucovat. Používal jsem v tu chvíli vlasec na lehčí ryby, a tak jsem nemohl působit velkým tlakem a musel jsem rybu jen opatrně přitahovat a povolovat, abych ji unavil. Věděl jsem, že mě čeká dlouhý a pomalý boj.

Jak jsem tam seděl a čekal, až to rybu přestane bavit, přihnaly se dešťové mraky a vrhly svůj stín na jezero. Brzy začalo mrholit a pak se spustil liják. Během několika minut jsem byl promoklý na kůži a promrzlý na kost. Také jsem měl pořádný hlad, protože už byl čas na večeři a neobědval jsem. Byl jsem na tom bledě. Většina rybářů by za těchto okolností sbalila své náčiní a odešla. Ale já jsem tu rybu chtěl chytit, a tak jsem tam zůstal.

Moje ryba byla silnější, než jsem čekal, a nehýbala se. Čím déle jsem se snažil ji unavit, tím mokřejší, promrzlejší a hladovější jsem byl. Pak mě to napadlo: nechytil jsem rybu; ta hloupá ryba chytila mě a drží mě v zajetí! Co dělat? Mohl jsem tam čekat nevím jak dlouho, a nakonec ji získat. Mohl jsem ostře trhnout udicí a způsobit rybě víc bolesti, v naději, že pak bude rybě stejně špatně jako mně. Nebo jsem jednoduše mohl přetrhnout vlasec, uvolnit rybu i sebe z háčku a oba nás propustit ze zajetí. Ten den jsme se ryba i já vrátili do svých domovů jen s úžasným vyprávěním.

Tento rybářský zážitek mi připomíná situaci, v níž se nachází mnoho dospělých dcer ve vztahu s otcem. Jako dospělý člověk žijete, kde chcete, chodíte, kam chcete, a děláte, co chcete. Konečně jste volná od otcovy nadvlády - nebo ne? Možná jste k svému otci stále ještě připoutaná pocity bolesti, zloby, viny nebo lítosti pro to, co vám způsobil v minulosti. Ať děláte cokoli a jdete kamkoli, pořád je mezi vámi napjatý emocionální vlasec, který vám působí bolest a omezuje vás.

Ve své situaci máte stejné tři možnosti, jaké jsem měl já se svou velkou rybou. Za prvé můžete zůstat ve své bídě, tím že se odmítnete přestat držet minulých provinění svého otce, dál si s sebou nesete bolest a zlobu a dovolujete tak, aby minulost určovala vaši přítomnost. Tuto možnost si vybíráte, když se odmítáte zabývat nevyřešenými otázkami mezi vámi a vaším otcem. Za druhé můžete se svým otcem aktivně bojovat a stěžovat si na svou minulost a na podíl svého otce na ní. Vaše i jeho rány tak zůstanou otevřené, krvácející a mokvající. Za třetí se můžete rozhodnout minulost a její vliv na vás přijmout a potom učinit kroky nutné k zlomení jejích pout. Nejste o nic bezmocnější obětí své minulosti, než jsem já byl obětí té velké ryby. Můžete se rozhodnout svůj vztah s otcem změnit.

Přeříznout vlasec a jít dál

V Americe téměř každý slyšel někdy o Oprah Winfreyové, jedné z předních moderátorek televizních diskusních pořadů. Je společenská, pohotová, vyrovnaná a velice dobře se ovládá, takže vůbec není znát, jak nešťastné její dětství a dospívání bylo. Když byla Oprah malá, byla zmítána sem a tam mezi svými znesvářenými rodiči. Často ji posílali k babičce, která ji často bila. "Když mě babička šlehala rákoskou," říká Oprah, "říkala: 'Dělám to proto, že tě mám ráda!' A já jsem na to chtěla říct: 'Kdybys mě měla ráda, dala bys tu rákosu pryč.' Dodnes si nemyslím, že to byla láska."

Váš bolestný vztah s otcem v minulosti způsobil, že jste vyrostla s určitými nepravdivými představami o sobě, o svém otci a o vašem vzájemném vztahu.

Když bylo Oprah devět let, znásilnil ji její devatenáctiletý bratranec a žila ve strachu, že je těhotná. Vzhledem k těmto a dalším bolestným vzpomínkám z raného dětství měla Oprah Winfreyová pádný důvod k hořkosti a hněvu. Kdyby se nepřestala držet své minulosti, mohlo to zničit její současný život, rozhodla se však svoji minulost překonat. "Chápu, že mnozí lidé se stali obětí druhých," říká, "a někteří jistě hůř než já. Ale opravdu musíte přijmout zodpovědnost za to, že budete směřovat ke svým vlastním vítězstvím. Když budete žít v minulosti a dovolíte, aby minulost určovala, kdo jste, nikdy nevyrostete."

Pokud nepřeříznete vlasec své minulosti, tím že se vypořádáte s přetrvávajícím pozůstatkem vašeho vztahu s otcem, zaplatíte za to obrovskou cenu. Součástí této ceny může být:

rozčílení a hněv po každém kontaktu s otcem;
život v úzkostném očekávání každého setkání s ním;
pocity viny a studu;
nepřiměřené reakce vůči mužům, kteří vám připomínají vašeho otce;
nadvláda vašeho minulého vztahu nad vaší přítomností a budoucností;
život s následky hořkosti a odcizení: emocionální vyprahlost.

Když tento "ceník" porovnáte s pokojem a svobodou, které získáte, když se vypořádáte s minulostí a postoupíte ve svém životě dál, snadno uvidíte, která volba je ta správná. Když se však rozhodnete přeříznout vlasec a jít dál, kde začít? Zbytek této kapitoly a kapitola následující obsahuje několik rad, které vám pomohou opustit minulost a růst do budoucnosti.

Určit problém

Prvním krokem při opouštění minulosti je uvědomit si problémy, které dosud existují. Určete, co vás z vaší minulosti dosud trápí, znepokojuje, ovlivňuje a brzdí. Nějaký čas nad těmito problémy přemýšlejte a sepište si je. Pak si vyberte jednu věc, kterou byste chtěla změnit. Může to být například pocit hořkosti, zranění nebo odmítnutí, který ve vás přetrvává z minulosti. Může to být zraňující způsob vašich osobních nebo telefonických kontaktů s otcem. Může to být váš pohled na sebe, který pramení z vašeho minulého nebo současného vztahu s otcem. Mohou to být vaše ničivé negativní názory o sobě. Učiňte všechny nutné kroky k jasnému určení problémů s vaším otcem a rozhodněte se, který budete řešit jako první. Stejně postupujte u dalších problémů: oddělte si je a řešte je jeden po druhém.

Také vám pomůže, když si určíte důvody, proč se chcete těmito otázkami zabývat a změnit jejich vliv na váš život. Až si to promyslíte, uveďte tyto důvody do následující tabulky:

	Chci se změnit, protože...
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.

Je možné, že některé z vás intenzita traumatu a zranění přiměla k popření či vytěsnění některých vzpomínek na incidenty mezi vámi a vaším otcem. K tomu někdy dochází, protože si daný člověk nechce připustit vážnost toho, co se mu stalo. Když však potlačuje a vytěsňuje své bolestné prožitky a pocity, často tím vytlačujete také dobré prožitky. Jedna žena mi o tom řekla: "Je to, jako bych měla selektivní ztrátu paměti. Vím, že jsem v té době od svých čtyř do deseti let existovala, ale moje paměť na tu dobu zřejmě odjela na prázdniny, aby unikla té bolesti. Prostě si na nic z těch let nemůžu vzpomenout - na nic dobrého ani špatného."

Je to velice smutné. Naneštěstí je zkušenost této ženy dosti běžná. Nebylo by skvělé, kdyby se podařilo znovu získat dobré vzpomínky z těch let? Je to možné.

Některé případy dočasné ztráty paměti naznačují možnost traumatického zneužívání a poškozování daného člověka. V procesu uzdravení takovýchto dcer je velice důležité profesionální poradenství a skupinová podpora. Pro oběti sexuálního zneužívání v dětství doporučuji knihu The Right to Innocence: Healing the Trauma of Childhood Sexual Abuse (Právo na nevinnost: Uzdravení traumatu ze sexuálního zneužívání v dětství) od Beverly Engela (Jeremy P. Tarcher, Inc.).

Odkryjte své skryté falešné představy

Druhým krokem při uvolňování vašeho pojítka s minulostí je určit a odhalit skryté falešné představy a názory. Váš bolestný vztah s otcem v minulosti způsobil, že jste vyrostla s určitými nepravdivými představami o sobě, o svém otci a o vašem vzájemném vztahu. Například můžete mít falešnou představu, že všichni muži vás budou zneužívat, protože to dělal váš otec. Tato vaše představa je skrytá v tom smyslu, že navenek připouštíte, že ne všichni muži jsou jako váš otec, ale podvědomě se mužů straníte, jako by vám měli ublížit.

Některé z vašich nynějších představ nabyly neúměrných proporcí; jsou iracionální. Například falešná představa, že všichni muži chtějí ženy zneužívat, některým ženám brání, navázat známost nebo se spřátelit s jakýmkoli mužem. Tyto falešné představy je nutno uvést do světla a opravit, jinak nebudete moci jít v životě dál.

Vaše skryté představy jsou jako neviditelná uzda mezi vámi a vaším otcem. Mnohá rozhodnutí ve vašem životě pravděpodobně vznikla jako reakce na to, jak váš otec přímo či nepřímo přitahoval uzdu, jíž určoval váš směr. Dnes směřujete k lidem či událostem, nebo od nich podle toho, co jste se naučila ze zkušeností z minulosti.

Abyste mohla odkrýt některé své falešné představy, odpovězte si u každého svého problému z minulosti, který řešíte, na tyto otázky:

Když jste vyrůstala, jaký jste našla nejlepší způsob, který vás měl do budoucna ochránit před zraněním v podobných situacích? Co jste podle svého názoru musela přestat dělat, abyste se vyvarovala zranění?

Čím jste se podle svého názoru musela stát nebo co jste musela dělat, abyste se mohla cítit v bezpečí? Byly tyto představy spojeny se získáním otcovy lásky a přijetí?

Jaké obavy nebo starosti jste si utvořila ohledně druhých lidí a situací, které se týkaly vašeho vztahu s otcem?

Některé ženy zjistily, že dělaly sebeomezující rozhodnutí založená na falešných představách, které je vedly k tomu, aby ve svých vztazích byly příliš závislé, majetnické nebo příliš opatrné, aby se za každou cenu vyhýbaly riziku, aby se podceňovaly, aby si nevěřily nebo aby v jiných mužích viděly svého otce. Důležitou otázkou, na kterou si musíte odpovědět, je: "Jaké sebeomezující rozhodnutí jsem před lety udělala, které dodnes ovlivňuje můj život?"

Můžete se mylně domnívat, že to, co se stalo mezi vámi a otcem, bylo tak ničivé a bolestné, že to pro vás bude překážkou do konce života. Možná jste byla celá léta emocionálně odmítána, fyzicky týrána nebo sexuálně zneužívána. Možná máte pocit, že budoucnost je pro vás stejně ponurá jako vaše minulost. Tato představa však není pravdivá. Máte naději. Uzdravení je možné. K změně pocitů, postojů a názorů může dojít. Tam, kde jsou rány z minulosti hluboké a vážné, se možná svými problémy budete muset zabývat dva nebo tři roky. Jinde, kde vaše zranění nebylo tak vážné, může k uzdravení dojít mnohem dříve.