Sekce: Knihovna
Původně jsem chtěla zvolit veselejší téma (20.10.2004)
z knihy Jak to vidí Marie Svatošová
Původně jsem chtěla zvolit veselejší téma, ale nedá mi to, musím se ještě jednou k té bolavé události vrátit. Dětí, které vraždí, v posledních letech přibývá a mnozí z nás si kladou otázky: Proč? Co s tím? Jak to řešit? Je možná prevence? Kdo je zodpovědný - stát, společnost, rodiče, my všichni, nebo ty děti? Vyřeší tenhle problém akademické debaty? Samy o sobě určitě ne, ale mohou nám pomoci utřídit myšlenky, ujasnit si pojmy. Má tedy smysl o tom mluvit, psát a přemýšlet a nestrkat hlavu do písku, jako kdyby se nic nedělo.To měl nepochybně na mysli i Petr Příhoda, když v příloze Perspektivy Katolického týdeníku č. 41 nedávno publikoval velice fundovaný článek s názvem "Proč děti vraždí?". Zatím jsem ho v archivu článků na www.katyd.cz nenašla, ale snad se tam časem objeví a ještě poslouží. Jednotlivé podtitulky článku Petra Příhody napovídají mnohé:
"Nikoli represe, nýbrž prevence. Ale co když to nejde?"
"Co zmůže a co nezmůže - stát"
"Nesetkaly se v pravý čas s láskou"
"Dítě je na obtíž"
"Civilizace bez vertikály"
"Špička ledovce".
V roce 1959 Krajský soud v Jihlavě odsoudil jménem republiky mladého lékaře na dva a půl roku do vězení za trestný čin podvracení republiky. Z rozsudku cituji: "Je vinen, že v čekárně ordinace ze zášti k lidově demokratickému zřízení v úmyslu oslabovat politické a hospodářské úspěchy pracujících občanů dosažených při budování socialistické výstavby Československé republiky nabádal přítomné pacienty z řad zaměstnaných žen, aby zanechaly svého zaměstnání, přičemž tyto ženy přesvědčoval, že se mají věnovat toliko domácnosti a nikoliv veřejné činnosti nebo výdělečnému zaměstnání."
Dovedu si představit, že některé dnešní feministky řeknou: "Dobře mu tak." Ale zkusme se na některé souvislosti podívat trochu blíž. Onomu "rozvraceči" tehdy šlo o řvoucí, často i šestiměsíční děti, vláčené maminkami v časných ranních hodinách do státních jeslí. Dnes je těmto dětem 45 roků, mají už svoje dospělé děti, případně vnoučata. Zkrátka odrostly nám dvě generace a plody se dostavují. Petr Příhoda to vidí stejně: "Děti, o nichž nyní uvažuji, jsou už druhou poznamenanou generací. Tou první jsou jejich rodiče. Ti dospívali v obecně demoralizujícím ovzduší tzv. normalizace. Dospívali, leč nedospěli." Někdejší "rozvraceč republiky", lékař se staromódními názory, byl sice zavřen, ale nebyl umlčen. Dnes neapeluje slovy, apeluje však mnohem hlasitěji. Apeluje vlastní krví! Jde o P. MUDr. Ladislava Kubíčka, zavražděného na své faře 11. září 2004. Z loupežné vraždy jsou obviněni dva mladí lidé - 26 a 15 let. Další mladistvý podle zpráv z tisku jim s kapucou na hlavě dělal venku stěnu a stopy posypal pepřem.
Co dodat? Snad jen to, že dnešní vězni leží v teplíčku na kavalcích, dívají se na televizi, případně stávkují. Otec Ladislav kopal v kriminále uhlí. Poslední den života strávil - budete se divit - v litoměřické věznici, kde byl kaplanem.
Absolutní spravedlnost naštěstí existuje - bylo by ovšem naivní očekávat ji na tomto světě.
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
- Jak je v Česku rozšířena domácí péče o dlouhodobě nemocné či umírající?
- Záznam rozhovoru z ČRo Hradec Králové 26.2.2006
- Kdo je pro Boha V.I.P.?
- Aby bílá byla bílá
- Anděl s botami
- Bílé vrány
- Štěstí? Smůla? Kdo ví?!
- Stačí opěrný bod, páka a hej rup
- Nebojte se!
- Dva lotři těchto dnů,
- Všechno je naopak
- Naše pusa je jako hlaveň kulometu
- Dvě mouchy jednou radnou
- Rošťák hodný následování
- Poslanecký plat – Jidášův měšec?
- Ohlášená neohlášená inventura (29. 12. 2004)
- Možná i to slunce v duši se objeví (15.12.2004)
- Čert nikdy nespí (1.12.2004)
- Různé motivy k emigraci (17.11.2004)
- Leží štěstí za kopečky? (3.11.2004)
- Je problém rozlišit, které z knih přicházejí na pult z Boží vůle a které z Božího dopuštění... (6.10.2004)
- Živý odkaz zavražděného kněze (aneb: mimo mikrofon 8, 22.9.2004)
- Na kopec ! (Aneb: mimo mikrofon 7, 8.9.2004 )
- Je odpočinek právem, anebo povinností člověka? (aneb: mimo mikrofon 6, 23.6.04)
- Když Bůh mlčí (aneb mimo mikrofon 5, 9.6.2004)
- Letnice - svátek skutečné plnosti života (záznam rozhlasového pořadu 26.5.2004)
- Jestli jsi, Bože, dej se mi poznat ! (aneb: mimo mikrofon 4, 12.5.2004)
- Nezbytná podmínka štěstí (aneb: mimo mikrofon 3, 28.4.2004)
- Co je to štěstí (aneb: mimo mikrofon 2, 14.4.2004)
- Kdo hledá, najde, aneb POKRAČOVÁNÍ pořadu (ale MIMO MIKROFON 1, 31.3.04 )
- Kde se stala chyba? Aneb proč Dr. Svatošová JIŽ NENÍ ZVANÝM HOSTEM do pořadu Host do domu (17.3.2004)
- Sodoma a Gomora a desítka spravedlivých (3.3.2004)
- Internet a senioři / Modlitba Tomáše Mora (18.2.2004)
- Záznam internetového rozhovoru na www.vira.cz z 10.2.2004
- Krása stáří / Modlitba dříve narozeného (4.2.2004)
- O modlitbě (21.1.2004)
- Věda a víra / Interview s Bohem (7.1.2004)
- Vánoce / Porod o půlnoční v africké buši (17.12.2003)
- Advent / Kde se vzala radost (3.12.2003)
- Svoboda a odpovědnost / modlitba sv. Františka z Assisi (19.11.2003)
- Vnitřní svoboda / Odpuštění (5.11.2003)
- Dobrá kniha / Dušičky (22.10.2003)
- Jak ten čas letí / Přítomný okamžik (8.10.2003)
Autor: Marie Svatošová
MUDr. Marie Svatošová (* 1942)
www.vira.cz/svatosova
Do roku 1990 praktická lékařka. 1990 opouští ordinaci, aby realizovala myšlenku hospice, kterou zná ze samizdatové literatury. Roku 1993 zakládá Sdružení Ecce homo pro podporu domácí péče a hospicového hnutí. 8.12.1995 je pak otevřen první český hospic v Červeném Kostelci. Marie Svatošová je ale známa nejen jako iniciátorka hospicového hnutí, ale také jako autorka řady článků a publikací. Čtenářsky nejúspěšnější je její knížka "Hospice a umění doprovázet", která vyšla v několika vydáních v nákladu několika desítek tisíc výtisků... Další dostupné tituly Marie Svatošové naleznete zde.
- Na webu vira.cz proběhl s Marií Svatošovou i online rozhovor na téma: Může mít život smysl i v nemoci a umírání?. - Na webu vira.cz naleznete i její zajímavý text o eutanazii...
- 15-ti minutové představení Marie Svatošové na ČT 24 ke shlédnutí on-line