Sekce: Knihovna

Marie Svatošová

Když Bůh mlčí (aneb mimo mikrofon 5, 9.6.2004)

Životní drama

z knihy Jak to vidí Marie Svatošová

"Prosím vás, nemohla byste se někdy na tom vašem webu zamyslet nad tématem ´Když Bůh mlčí´? Já to už delší dobu prožívám a je to hodně těžké." Na delší rozhovor čas nebyl a tak jsem tu neznámou paní v telefonu ujistila, že přesně vím, o čem mluví, slib jsem jí dala a zavěsila. Sotva sluchátko docvaklo, už se ozvala výčitka - jak jsi mohla tak lehkomyslně říct, že přesně víš, o čem mluví? Vždyť každý člověk je jiný. Každý životní příběh je jiný. Co ty můžeš vědět o jejím trápení. Musela jsem to uznat. Ale slib vzít zpátky nemohu, tak nezbývá, než se pokusit nějak se s tím vypořádat.

Je pravda, že každá situace je jiná, přesto bych si dovolila všechny ty originální lidské příběhy pro lepší přehlednost rozdělit do tří skupin. Každá z nich ovšem zahrnuje takřka nekonečné množství podskupin.

První skupina je asi největší. Je typická pro lidi, kteří dosud nemají s vírou v Boha větší osobní zkušenost, ale něco někde zaslechli a tak se pokouší Boha testovat. Na něco se ho zeptají, něco od něho žádají a když bezprostředně nezafunguje stylem "stolečku prostři se" nebo "oslíčku otřes se", přestanou se jím zabývat. Ovšem také se tím přestanou trápit a jdou si dál svou cestou, takže to zcela jistě nebyl případ oné ženy z telefonu.

Do druhé skupiny bych zařadila ty, kdo o Boží existenci a jeho všemohoucnosti vůbec nepochybují, nějakou dobu s ním úspěšně komunikovali a najednou mají pocit, že mu zalehly uši nebo dokonce, že o ně ztratil zájem, že jim už nenaslouchá a neodpovídá. Stále mu opakují svoji konkrétní otázku, předkládají svůj konkrétní problém a dožadují se odpovědi, co udělat, kterým směrem se dát. Upřímně hledají a chtějí poznat Boží vůli a ono pořád nic. Opravdu nic? A to, že nepřestávají prosit, to je málo? Kde se to v nich bere? Není to snad dar síly a vytrvalosti, který si sami nedali a přesto ho mají? Anebo jim ta síla dochází? Už jí není tolik co dřív? Pak je jediné řešení: prosit ještě víc, ještě hlasitěji a neodbytněji. Možná dosud nenastal pro odpověď onen "příhodný čas", o kterém na mnoha místech Bible hovoří. Někdy odpověď nepřichází prostě proto, že se člověk pořád ještě víc spoléhá na svoje aktivity, realizuje svoje vlastní záměry a ty mohou být, aniž si to připustí, i v příkrém rozporu s plánem Božím. Co s námi v takovém případě může Bůh dělat? Svobodnou vůli nám vzít nemůže a tak musí přihlížet, jak se tu paličatě namáháme a pachtíme, až si konečně sáhneme na dno. Teprve tam jsme ochotni uznat svoji neschopnost a jeho všemohoucnost. Víckrát v životě jsem se přesvědčila, že přesně na tohle Bůh čekal. Jeho řeč je vždy jasná: "Ano, ano - ne, ne." Jestliže slyším něco mezi tím, není to hlas Boží, ale nějaký informační šum, kterým se v závažných věcech řídit nemohu. Nezbývá, než dál trpělivě prosit o jasnou instrukci.

Třetí skupina je nejmenší, ale její problém je nejtěžší. Člověk má letité zkušenosti ze života s Bohem, a najednou zakouší nesmírně těžké pochybnosti ve víře. Jakoby ho Bůh opustil, jakoby vůbec žádný nebyl, anebo se k němu otočil zády. Tady bych doporučila vymodlit si zkušeného a moudrého kněze pro dlouhodobé individuální duchovní vedení. A také poučit se od někoho, kdo podobnou zkouškou úspěšně prošel. Například sv. Terezie z Avily nebo sv. Jan od Kříže. Jeho kniha Temná noc (vydalo KNA.cz) už mnohým pomohla v obdobné krizi vyznat se v sobě. Jiní nalezli sílu a povzbuzení u starozákonního Joba, který uprostřed nejtěžší zkoušky říká "ale já vím, že můj Vykupitel žije". Vhod by mohla přijít i velmi čtivá a srozumitelná knížka Benedikta Groeschela "Povstaň z temnot" (vydalo KNA.cz). Bůh má v každém případě právo vyzkoušet si naši věrnost, a to jakýmkoliv způsobem. Je to součást našeho životního dramatu. Důvody k tomu jsou nepochybně výchovné, ale i když to tak na první pohled nevypadá, motivovány jsou vždycky nekonečnou Boží láskou.

www.vira.cz/svatosova

---

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Jak je v Česku rozšířena domácí péče o dlouhodobě nemocné či umírající?
• Záznam rozhovoru z ČRo Hradec Králové 26.2.2006
• Kdo je pro Boha V.I.P.?
• Aby bílá byla bílá
• Anděl s botami
• Bílé vrány
• Štěstí? Smůla? Kdo ví?!
• Stačí opěrný bod, páka a hej rup
• Nebojte se!
• Dva lotři těchto dnů,
• Všechno je naopak
• Naše pusa je jako hlaveň kulometu
• Dvě mouchy jednou radnou
• Rošťák hodný následování
• Poslanecký plat – Jidášův měšec?
• Ohlášená neohlášená inventura (29. 12. 2004)
• Možná i to slunce v duši se objeví (15.12.2004)
• Čert nikdy nespí (1.12.2004)
• Různé motivy k emigraci (17.11.2004)
• Leží štěstí za kopečky? (3.11.2004)
• Původně jsem chtěla zvolit veselejší téma (20.10.2004)
• Je problém rozlišit, které z knih přicházejí na pult z Boží vůle a které z Božího dopuštění... (6.10.2004)
• Živý odkaz zavražděného kněze (aneb: mimo mikrofon 8, 22.9.2004)
• Na kopec ! (Aneb: mimo mikrofon 7, 8.9.2004 )
• Je odpočinek právem, anebo povinností člověka? (aneb: mimo mikrofon 6, 23.6.04)
• Letnice - svátek skutečné plnosti života (záznam rozhlasového pořadu 26.5.2004)
• Jestli jsi, Bože, dej se mi poznat ! (aneb: mimo mikrofon 4, 12.5.2004)
• Nezbytná podmínka štěstí (aneb: mimo mikrofon 3, 28.4.2004)
• Co je to štěstí (aneb: mimo mikrofon 2, 14.4.2004)
• Kdo hledá, najde, aneb POKRAČOVÁNÍ pořadu (ale MIMO MIKROFON 1, 31.3.04 )
• Kde se stala chyba? Aneb proč Dr. Svatošová JIŽ NENÍ ZVANÝM HOSTEM do pořadu Host do domu (17.3.2004)
• Sodoma a Gomora a desítka spravedlivých (3.3.2004)
• Internet a senioři / Modlitba Tomáše Mora (18.2.2004)
• Záznam internetového rozhovoru na www.vira.cz z 10.2.2004
• Krása stáří / Modlitba dříve narozeného (4.2.2004)
• O modlitbě (21.1.2004)
• Věda a víra / Interview s Bohem (7.1.2004)
• Vánoce / Porod o půlnoční v africké buši (17.12.2003)
• Advent / Kde se vzala radost (3.12.2003)
• Svoboda a odpovědnost / modlitba sv. Františka z Assisi (19.11.2003)
• Vnitřní svoboda / Odpuštění (5.11.2003)
• Dobrá kniha / Dušičky (22.10.2003)
• Jak ten čas letí / Přítomný okamžik (8.10.2003)