Sekce: Knihovna
Možná i to slunce v duši se objeví (15.12.2004)
z knihy Jak to vidí Marie Svatošová
Rozsvěcím třetí svíci na adventním věnci a znovu, dnes už poněkolikáté se v myšlenkách vracím na jednu hodně rušnou pražskou křižovatku. Na tu, na které jsem ráno nepřevedla mladého člověka s bílou holí na protější chodník. Nepřevedla, protože jsem nechtěla o tuhle příležitost připravit jiného mladíka, který očividně vybojovával svůj zápas: „Mám, nemám?“ V rozhodující chvíli, právě když blikla oranžová, se přece jen odhodlal: „Chceš na druhou stranu? Tak se mě chyť. Já tam jdu taky.“ Nevidomý se na druhém chodníku rozloučil: „Dík a slunce v duši!“ „Slunce v duši, jo? To máš od toho co předpovídá počasí v televizi, že?“ „Ne, to mám ze své vlastní zkušenosti“, usmál se, a ten úsměv mu na tváři vydržel nejméně deset minut. Možné i déle, ale pak už se naše cesty rozešly.
Přibývající světlo na adventním věnci symbolizuje blízký příchod Krista, který rozptyluje temnotu a strach, protože je, jak sám o sobě řekl, světlem: „Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.“ (Jan 8,12-13) Jsem přesvědčena o tom, že onen nevidomý z dnešního rána neměl ten pozdrav odposlouchaný od pana Zákopčaníka, ani ho neopakoval bezmyšlenkovitě jako nějakou frázi. Šťastný úsměv na jeho tváři nemohl nikoho nechat na pochybách, že to má skutečně zažité, že to má z vlastní zkušenosti. V tom člověku prostě bylo světlo. A bylo to na něm vidět. Bylo v něm světlo, protože ho do svého nitra pustil. Neuzavřel se mu. Nebránil mu. Měl odvahu to udělat. Ono to od člověka kus odvahy vyžaduje. To světlo - Ježíš - si na nás opravdu posvítí. A to nemusí být zrovna příjemné. Najednou se v pravém světle ukáže všechno, co bylo dosud skryté pod zdáním bezvadné spravedlnosti, všechno, co bylo zametené pod koberec, aby to nebylo vidět. Tohle světlo hravě prozkoumá hlubiny lidského srdce, vynese všechnu špínu napovrch a strhne masku, za kterou jsme se možná dosud schovávali. To zřejmě nějak podvědomě tuší všichni, kdo se setkání s Ježíšem snaží vyhnout - o Vánocích i mimo ně. Nejspíš jim nikdo neřekl, že tohle světlo nás nepřichází odsoudit, ale zachránit. Stačí pouze se nezdráhat, nezatloukat, ale tu svoji bídu, tu svoji špínu prostě přiznat a chtít se z ní dostat. Chtít se uzdravit. To je celé. Tak málo stačí, aby měl člověk ono slunce v duši.
V téhle souvislosti se mi od rána v mysli nevrací jenom ta scéna z rušné křižovatky, ale taky jedna známá křesťanská píseň se slovy: „Měl bych mít bílou hůl a na očích pásku, protože nevidím, jak vroucně má Bůh rád.“ Kolik takových „nevidomých“ mezi námi „vidoucími“ asi je? Možná většina. Nedovedu to odhadnout a ani na to nemám právo, protože přikázání je jasné a nekompromisní: nesuďte a nebudete souzeni.
Ale dám vám typ jak snadno a celkem přesně můžete odhadnout procento lidí se sluncem v duši mezi těmi, kteří po ulici s tou bílou holí skutečně chodí. Stačí přečíst si příběhy nevidomých, které sesbírala paní Jiřina Medveďová ze Zlína a které jako útlou knížečku s názvem „S bílou holí“ v těchto dnech vydalo Karmelitánské nakladatelství. Až vás zase někdo nebo něco naštve, doporučuji přečíst si z ní kterýkoliv z příběhů, zazpívat si „Měl bych mít bílou hůl a na očích pásku…“ a hned bude líp. Možná i to slunce v duši se objeví.
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
- Jak je v Česku rozšířena domácí péče o dlouhodobě nemocné či umírající?
- Záznam rozhovoru z ČRo Hradec Králové 26.2.2006
- Kdo je pro Boha V.I.P.?
- Aby bílá byla bílá
- Anděl s botami
- Bílé vrány
- Štěstí? Smůla? Kdo ví?!
- Stačí opěrný bod, páka a hej rup
- Nebojte se!
- Dva lotři těchto dnů,
- Všechno je naopak
- Naše pusa je jako hlaveň kulometu
- Dvě mouchy jednou radnou
- Rošťák hodný následování
- Poslanecký plat – Jidášův měšec?
- Ohlášená neohlášená inventura (29. 12. 2004)
- Čert nikdy nespí (1.12.2004)
- Různé motivy k emigraci (17.11.2004)
- Leží štěstí za kopečky? (3.11.2004)
- Původně jsem chtěla zvolit veselejší téma (20.10.2004)
- Je problém rozlišit, které z knih přicházejí na pult z Boží vůle a které z Božího dopuštění... (6.10.2004)
- Živý odkaz zavražděného kněze (aneb: mimo mikrofon 8, 22.9.2004)
- Na kopec ! (Aneb: mimo mikrofon 7, 8.9.2004 )
- Je odpočinek právem, anebo povinností člověka? (aneb: mimo mikrofon 6, 23.6.04)
- Když Bůh mlčí (aneb mimo mikrofon 5, 9.6.2004)
- Letnice - svátek skutečné plnosti života (záznam rozhlasového pořadu 26.5.2004)
- Jestli jsi, Bože, dej se mi poznat ! (aneb: mimo mikrofon 4, 12.5.2004)
- Nezbytná podmínka štěstí (aneb: mimo mikrofon 3, 28.4.2004)
- Co je to štěstí (aneb: mimo mikrofon 2, 14.4.2004)
- Kdo hledá, najde, aneb POKRAČOVÁNÍ pořadu (ale MIMO MIKROFON 1, 31.3.04 )
- Kde se stala chyba? Aneb proč Dr. Svatošová JIŽ NENÍ ZVANÝM HOSTEM do pořadu Host do domu (17.3.2004)
- Sodoma a Gomora a desítka spravedlivých (3.3.2004)
- Internet a senioři / Modlitba Tomáše Mora (18.2.2004)
- Záznam internetového rozhovoru na www.vira.cz z 10.2.2004
- Krása stáří / Modlitba dříve narozeného (4.2.2004)
- O modlitbě (21.1.2004)
- Věda a víra / Interview s Bohem (7.1.2004)
- Vánoce / Porod o půlnoční v africké buši (17.12.2003)
- Advent / Kde se vzala radost (3.12.2003)
- Svoboda a odpovědnost / modlitba sv. Františka z Assisi (19.11.2003)
- Vnitřní svoboda / Odpuštění (5.11.2003)
- Dobrá kniha / Dušičky (22.10.2003)
- Jak ten čas letí / Přítomný okamžik (8.10.2003)
Autor: Marie Svatošová
Související texty k tématu:
Advent:
- Advent - základní informace
- Jak prožít Advent
- Hory cukroví a metráky potravin nestačí
- Adventní věnec
- Advent pro děti
- Roráty (odkaz na web modlitba.cz)
- Advent v katalogu webu Víra.cz
- Advent v rejstříku webu Víra.cz
(Vnitřní) uzdravení:
- Duchovní vnitřní uzdravení Lidské chování je hluboce ovlivňováno nevědomím
- Láska Boží léčí naše náruživosti a závislosti - přejídání, anorexii, přílišné očekávání od sexu, touha mít stále více, drogy...
- Uzdravení zraněných emocí Některé zážitky z minulosti mohou nepříznivě ovlivnit to, co prožíváme nyní.
- Další texty k tématu: uzdravení | obrácení, uzdravení | modlitba za uzdravení | zranění
Odpuštění, smíření:
- O odpuštění trochu jinak, aneb: Chceš-li být otrokem nějakého člověka, nesnášej ho Pak s tebou bude ráno, po celý den i v noci. Tenhle člověk s tebou bude také jíst a naruší tvé trávení. Zničí tvou schopnost koncentrace...
- Odpuštěním prospíváme především sobě Odpustit je činem osvobození. Zbavujeme se tak negativních vazeb. Dokud totiž neodpustíme těm, kteří nás zranili, vlečeme je s sebou jako těžký náklad.
- Jaký význam má odpuštění? Co znamená odpustit? Návod pro šťastný život
- Další texty k tématu: odpuštění, smíření, uzdravení
Láska:
- Kdo řekl, že láska je slepá? Ta jediná vidí dobře! Objevuje krásy, kde druzí nevidí nic...
- Bez lásky lze vytvořit veliká díla, být slavný a obdivovaný. Naplnění však bez ní dojít nelze. Život bez lásky je prázdný a chladný. Bez lásky se život stává peklem a je nesnesitelný.
- Jsi stvořen, abys byl milován Většina ptáků byla stvořena, aby létala. Být na zemi je pro ptáka omezení. A tak je to i s člověkem. Každý člověk byl stvořen, aby žil a byl milován. Žít a nebýt milován je omezení.
- Další texty na k tématu láska zde
MUDr. Marie Svatošová (* 1942)
www.vira.cz/svatosova
Do roku 1990 praktická lékařka. 1990 opouští ordinaci, aby realizovala myšlenku hospice, kterou zná ze samizdatové literatury. Roku 1993 zakládá Sdružení Ecce homo pro podporu domácí péče a hospicového hnutí. 8.12.1995 je pak otevřen první český hospic v Červeném Kostelci. Marie Svatošová je ale známa nejen jako iniciátorka hospicového hnutí, ale také jako autorka řady článků a publikací. Čtenářsky nejúspěšnější je její knížka "Hospice a umění doprovázet", která vyšla v několika vydáních v nákladu několika desítek tisíc výtisků... Další dostupné tituly Marie Svatošové naleznete zde.
- Na webu vira.cz proběhl s Marií Svatošovou i online rozhovor na téma: Může mít život smysl i v nemoci a umírání?. - Na webu vira.cz naleznete i její zajímavý text o eutanazii...
- 15-ti minutové představení Marie Svatošové na ČT 24 ke shlédnutí on-line