Kapitoly
18. 11. 2008
11. 4. 2012
Ve středověku si lidé představovali Boha jako nelítostného soudce
Jedna maminka si vyjela se svou dvanáctiletou dcerou z města na venkov. Jak tak cestují po Bavorsku, míjejí četné křížky podél cest, až se u jednoho z nich zastaví. Maminka vezme dcerku za ruku, přistoupí blíž ke kříži, ukáže prstem na podobu Ukřižovaného a prohlásí: „Od toho tady se drž dál. Ten nabízí jenom utrpení a smrt. A když nejsi ochotna dobrovolně trpět, začne hrozit pekelnými mukami. Takové je celé křesťanství. Nic než utrpení a strach. Varuju tě před ním!“ Měla ta matka pravdu? Je křesťanství opravdu temným náboženstvím? Šíří opravdu jen hrůzu a děs? Ovšem,… | Přečíst celý článek10. 1. 2002
Ve škole
Na této stránce najdete omalovánku s bludištěm. Stránka je určena k vytištění, proto je umístěna na výšku... Když kliknete na obrázek, zobrazí se vám samostatně v prohlížeči a pak si jej můžete vytisknout. (Tato omalovánka je složena ze dvou obrázků.) | Přečíst celý článek29. 5. 2006
Večeře Páně
Toho dne jsme dostali mimořádně bohatou večeři o třech chodech: polévku, v níž plavalo několik fazolí, kousek sekaného masa z rozemletých drobů se šťouchanými bramborami a kyselým zelím a jako dezert sladkou jahelnou kaši, pyré z červené řepy a slazený čaj. Toho dne nemusely pracovní brigády vyrazit ze svého bloku vedle pustého nepoužívaného kostela k zemním pracím. Ve světle několika mihotavých světýlek se zajatci v duchu přenášeli do slavnostně vyzdobeného pokoje tam daleko doma – kde teď právě usedají ke štědrovečerní večeři. Psal se 24. prosinec 1945 a já jsem vyšel ven do… | Přečíst celý článek10. 2. 2004
Věda a víra / Interview s Bohem (7.1.2004)
……………. o čem si budeme povídat dnes? V posledních dnech jsem se nad tím snažila několikrát zamyslet, ale pořád mě nic šikovného nenapadalo. Až včera ráno. To k nám domů přišla taková velmi vzácná a zajímavá návštěva, z hodně velké dálky. Všeho jsem nechala, posadili jsme se a povídali si. Probrali jsme všechno možné a nakonec jsme se dostali až k pavučině. Bylo nám spolu hezky a sama jsem si při tom leccos ujasnila. Tak mě napadlo, že bych něco z toho mohla nabídnout našim posluchačům. Nabídněte - hned po… | Přečíst celý článek11. 9. 2001
Věda a víra - jednota nebo boj protikladů?
Vědec se nesnaží nic dokázat. Snaží se jen zjistit, co se dokáže dokázat samo. (G. K. Chesterton) V povědomí široké, leč nezasvěcené veřejnosti se v průběhu posledního století uhnízdila představa o nesmiřitelném rozporu vědy a náboženské víry. Jde to tak daleko, že když se nějaký člověk náhodou dozví o náboženském přesvědčení u nás žijícího vědeckého pracovníka, nechce věřit svému sluchu, popřípadě svým očím: jak si ten badatel může něco tak protichůdného srovnat ve své hlavě? V horším případě je vědec dokonce podezírán z dvojí tváře; ve svém zaměstnání pěstuje vědu, kdežto ve svém… | Přečíst celý článek3. 9. 2003
Vědecký podklad - první pilíř New Age
Úspěch New Age je z velké části působen jeho údajnými vědeckými základy. Moderní člověk už dlouho sní o smíru náboženství s vědou. Nejlepším náboženstvím by mělo být to, které se vykáže nejsolidnějším průvodním listem. A New Age prý je toho schopen. Klasická fyzika, kterou uvedl do života Newton, už dosloužila. Nahlížela na vesmír jako na velký stroj, jehož jednotlivé části na sebe působí navzájem, a tak se udržují v chodu. Ale nyní bylo dokázáno, že hmota není složena jen z částic, nýbrž i z vlnění, či spíše z vlnění a částic současně. Není významné, že atomový fyzik Fritjof Capra je… | Přečíst celý článek14. 6. 2013
Vědět, nebo znát?
Ať chceme nebo nechceme, mají poctivé žasnutí a nadšení jeden háček. Není možné být nadšený pro někoho, koho neznám, a je bláznovstvím žasnout nad někým, o kom nic nevím. Stojíme tedy před otázkou, která je na tomto místě zásadní: Znám Ježíše Krista? Jsem pro cestu za ním nadšený? Nebo jsem typický českomoravský katolík? „…já jsem přece věřící, jsem katolík, vím moc dobře, jak to bylo s tím Ježíškovým narozením vedle toho osla v maštali…, vím taky, že umřel a potom se jeho mrtvola nějak probrala, nebo co to tam bylo, to už si přesně nepamatuju…, ale… | Přečíst celý článek15. 1. 2002
VelikoMoce - aneb komunistický absurdistán
Říkejme jim třeba otec Petr a otec Pavel. Dva kněží, kteří si užili své v kriminálech, kterými prošli i přes svůj věk. Nikdy ovšem nebyli ochotni se ohnout. Proč také a před kým, a tak je komunisté nešetřili. Nakonec se přece jenom dostali nejen z vězení, ale i na opuštěné fary ve zdevastovaném pohraničí. Věřící zde téměř nebyli, a tak zde "nebylo co zkazit", domnívali se mocipáni. Ale protože kněžím se nesmí nikdy moc věřit, jakýsi člověk jménem Posedlo měl za úkol v té oblasti na ně dohlédnout, návštěvy prověřit, doručovanou poštu okem skouknout - člověk nikdy neví. A otec Petr… | Přečíst celý článek29. 3. 2010
Velikonoce
O slavnostní velikonoční noci opět zazněl v plné síle zpěv „aleluja“, všeobecně známé hebrejské slovo, které znamená „chvalte Pána“. V době velikonoční se šíří toto pozvání ke chvále od úst k ústům, od srdce k srdci. Hlaholí na základě zcela nové události: Kristovy smrti a zmrtvýchvstání. Aleluja rozkvetlo v srdcích prvních Ježíšových učedníků a učednic onoho velikonočního rána v Jeruzalémě … Zdá se, jako bychom skoro slyšeli jejich hlasy: hlas Marie z Magdaly, která jako první viděla zmrtvýchvstalého Pána v zahradě blízko Golgoty; hlasy žen, které ho… | Přečíst celý článek15. 1. 2002
Velikonoce v otázkách
Proč se Velikonoce slaví při prvním jarním úplňku ? Slavení Velikonoc se odvozuje z židovské tradice. Ta byla spojena se dvěma svátky, které souvisejí s obnovou přírody. Prvním z nich byl svátek pastevecký - na jaře se rodí nová zvířata. Druhým byl svátek zemědělský, který je spojen s nekvašenými chleby a pálením prvního snopu úrody. Pro pastevce i zemědělce byl první jarní úplněk začátkem nového roku, a tedy i nového života. Židé pak před cca 3500 lety dali svátku jara nový význam svátkem Paschy: oslavou vyvedení židovského národa z egyptského otroctví. Současný význam pak… | Přečíst celý článek14. 3. 2002
Velikonoční beránek
V dějinách kultur i v dějinách náboženství se stává, že určitá představa je nově pojata a stará forma je pozměněna a naplněna novým obsahem. Je to podobné, jako když se na novou stavbu použije stavební materiál ze zhroucené staré budovy. Tak jsou dnes antické kvádry a sloupy součástí křesťanských chrámů a tureckých opevnění a kameny městských hradeb spolutvoří zdivo měšťanských domů. Současně ovšem jsou tyto proměny v oblasti náboženských představ a vyjádření cestou poznání od intuitivních mlhavých pocitů k pevně formulovaným náhledům a posléze k plnému uchopení určitých skutečností. Z pohledu… | Přečíst celý článek2. 4. 2009
Velikonoční beránek
12 dkg másla 12 dkg cukru 4 žloutky Sůl Citronová kůra Vanilka 3 dkg droždí 1/3 l mléka 50 dkg mouky 4 dkg hrozinek 4 dkg mandlí 3 dkg Másla na formu 3 dkg strouhanky 2 dkg vanilkového cukru na posypání 2 velké hrozinky na oči Podobně jako na mazanec mívala i na velikonočního beránka ze sladkého těsta každá hospodyně svůj vlastní, pečlivě tajený recept. Podle tohoto po generace osvědčeného návodu stačilo umíchat v míse do pěny máslo, přidat sůl, cukr, žloutky, citronovou kůru, mouku, vlažné mléko a vypracovat středně tuhé těsto. Do těsta se vmíchaly hrozinky, loupané… | Přečíst celý článek2. 4. 2009
Velikonoční nádivka
8 žemlí 1/2 kg uzeného vařeného masa 8 vajec pažitka 3 dkg másla. Do vývaru z uzeného masa namočíme nakrájené žemle. Pak je vymačkáme, přidáme do másla utřeného se žloutky. Dobře promísíme a přidáme měkké maso nakrájené na kostičky, pažitku a nakonec sníh z bílků. Tuto jemnou nádivku upečeme na vymaštěném pekáčku nebo v chlebíčkové formě. Hlavičku podáváme teplou s okurkou neb druhý den studenou. (Autor: Marie J.) *** Velikonoční nádivka od Bohunky Ingredience: 6 housek Šálek mléka 4 vejce 6 lžic zakysané nebo sladké smetany 40 dkg vařeného uzeného boku 10 dkg… | Přečíst celý článek19. 11. 2001
Velikonoční příběh pro děti
Víš, kdo to jede na oslátku? Je to Pán Ježíš. Jede do Jeruzaléma. Přichází velký zástup lidí, jsou s nimi i děti. Všichni vítají Ježíše a volají: „Ježíš je náš král.“ V městě Jeruzalémě pozval Pán Ježíš své nejbližší přátele na večeři. Bylo to jejich poslední setkání. Podívej se na Ježíše. Láme chléb a podává jej svým přátelům. Také jim podává kalich a říká: „Vždycky, když spolu budete jíst chléb a pít z kalichu, myslete na mou smrt na kříži“. Dodnes si to v církvi připomínáme. Podívej, co tito muži dělají Ježíšovi! Jeho ruce i nohy přibíjejí k velikému dřevěnému… | Přečíst celý článek15. 1. 2002
Velikonoční svatý týden - cesta s Kristem
Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života. (Jan 8,12) Velikonoce nejsou svátkem jako ty ostatní: je to "svátek svátků", "slavnost slavností". (KKC 1169). Slavením velikonočního tajemství se křesťané spojují v důvěrném společenství s Kristem a vydávají se s ním cestou kříže ke vzkříšení a k životu s Bohem. KVĚTNÁ NEDĚLE Oslava Svatého týdne začíná na Květnou neděli průvodem, který symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho cestě utrpení a účastníme se jeho kříže, abychom dostali také podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě. Tuto… | Přečíst celý článek2. 12. 2002
Velikonoční večeře a zrada mistra
Kde byl dům s místností, v níž Ježíš slavil s Dvanácti velikonoční večeři Nové smlouvy? Je pochopitelné, že budoucí pokolení jevila o toto místo velký zájem. Ježíš však chtěl místo, kde bylo večeřadlo, utajit záměrně. To se mu podařilo. Dům, kde Ježíš slavil se svými učedníky velikonoční večeři, zůstává v tajuplné temnotě. U evangelistů marně hledáme nějakou narážku na to, kde vlastně dům byl. Ježíšův příkaz: "Když vejdete do města, potkáte člověka, který nese džbán vody" (L 22,10) nás přivádí do okolí rybníka Šíloach, z něhož se musela čerpat voda pro velikonoční večeři. Staré… | Přečíst celý článek22. 1. 2010
Velikonoční vigilie - biblické texty s komentářem lectio divina
Lectio První čtení: Genesis 1,1-2,2 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země však byla pustá a prázdná, temnota byla nad propastnou hlubinou a Boží dech vanul nad vodami. Tu Bůh řekl: "Buď světlo!" A bylo světlo. Bůh viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od temnoty. Bůh nazval světlo dnem a temnotu nocí. Nastal večer, nastalo jitro - den první. Potom Bůh řekl: "Ať je obloha uprostřed vod, ať odděluje jedny vody od druhých!" A stalo se tak. Bůh udělal oblohu, která oddělila vody pod oblohou od vod nad oblohou. Oblohu nazval Bůh nebem. Nastal večer, nastalo… | Přečíst celý článek11. 1. 2008
Velká nedorozumění Galileiho procesu
Galileiho proces nebyl konfliktem rodící se vědy s teologií. Mnohé vědecké názory, které hájil, byly známy dávno před ním. Jean Buridan (asi 1300--1358) znal zákon setrvačnosti a důmyslnými myšlenkovými experimenty jej hájil proti představám stoupenců aristotelovské koncepce pohybu. Rozvíjel teorii „impetu“ jako veličiny, která udržuje těleso v setrvačném pohybu. Došel i k tomu, že odporem vzduchu se impetus snižuje. Proslul i v optice a logice. Albert Veliký (asi 1206--1280) radil nespoléhat se na výroky vědeckých autorit při ověřování přírodních zákonů; kladl důraz na experiment a na hledání… | Přečíst celý článek29. 3. 2010
Velký pátek
Velký pátek je dnem, který nám připomíná utrpení, ukřižování a smrt Ježíše Krista. Liturgie církve na tento den neustanovila slavení mše svaté; křesťanské společenství se shromažďuje, aby rozjímalo nad velkým tajemstvím zla a hříchu, které sužují lidstvo, a také aby ve světle Božího slova a s pomocí výmluvných liturgických úkonů prošlo utrpením Páně, které nás z tohoto zla vykoupilo. Po přečtení zvěsti o umučení Páně se shromáždění věřící modlí za všechny potřeby církve a světa, uctívají svatý kříž a přijímají eucharistii, při níž se podávají hostie, které byly předem uchovány ze mše… | Přečíst celý článek
Sekce: Kapitoly
