Kapitoly
2. 3. 2011
16. 1. 2003
Porodní bolesti
Nouze a tíseň, které s sebou krize středního věku přináší, jsou jen porodními bolestmi, v nichž se Bůh rodí v člověku. Nutí ho obracet se v těžkostech této krize k hlubině své duše. Přeje si, aby poznal svou bezmocnost i slabost a odevzdal se cele svatému Duchu Božímu. Opustí-li člověk vše, co by mohlo překážet Božímu působení v něm, může se Bůh v hlubině jeho duše narodit. A Boží zrození v člověku je cílem duchovní cesty: "Věř mi každé slovo: tíseň pocítí člověk teprve tehdy, chce-li v něm Bůh uskutečnit nové zrození. A věz, že se v tobě rodí to, co zklidňuje, zmírňuje a odstraňuje stres.… | Přečíst celý článek18. 11. 2008
Pořád zde zůstává Boží láska, ve kterou věříme
Dosáhl jste věku, jemuž se říká „podzim života“? Stáří se dnes lidé obvykle obávají. Vidíte v něm i nějaké přednosti? Starý člověk má životní i dějinné zkušenosti, které se mohou těm mladším hodit. Čím déle se na tomto světě dívá kolem sebe, tím více věci dává do souvislostí a přemýšlí o nich. Jeho pohled má proto cosi do sebe. Mnozí z římských historiků uvádějí jako jeden z pramenů „svědectví starců“. Také naši předkové oceňovali zkušenost stáří – říkalo se tomu „moudrost starců“. Stáří dává člověku více volného času, aby se mohl životem hlouběji… | Přečíst celý článek21. 12. 2023
Poselství Jana Pavla II. k IV. světovému dni mládeže 1989
Poselství Jana Pavla II. k IV. světovému dni mládeže 1989 Ve Vatikánu, dne 27. listopadu 1988, první neděle adventní. Drazí mladí! 1. Jsem velmi rád, že mohu být ještě jednou mezi vámi, abych vám zvěstoval oslavu IV. světového dne mládeže. V mém rozhovoru s vámi tento Den zaujímá opravdu privilegované místo, protože mi dává velikou možnost obrátit se na mladé, nejen jedné země, ale na mladé z celého světa. Chci vám říci, každému z vás, že papež se na vás dívá s velikou láskou, s velikou nadějí, že vás poslouchá velmi pozorně a chce odpovědět na vaše velká… | Přečíst celý článek10. 2. 2004
Poslanecký plat – Jidášův měšec?
Kompromis v podstatě znamená ústupek. Jako takový - je věcí dobrou nebo špatnou? Obecně odpovědět na takto položenou otázku není těžké. Někdy je to věc dobrá, jindy špatná. Ovšem odpovědět na ni správně ve všech konkrétních a mnohdy velmi složitých situacích už tak lehké není. Ať se nám to líbí nebo ne, bez kompromisů se v životě neobejdeme. Kdybychom nebyli ochotni jeden druhému ustoupit, dávno bychom se navzájem sežrali. Otázka tedy nezní zda ustupovat, ale kam až ustupovat. Existuje na to nějaká norma? Nějaké spolehlivé pravidlo, nějaký zákon? Jsem přesvědčena, že ano. Není jím Trestní… | Přečíst celý článek18. 9. 2001
Poslední chvíle
Nastala osudná hodina, padla jako potom nemilosrdný nůž gilotiny. Přesto si však Jacques snaží uchovat vnitřní pokoj. Od začátku, co začal psát Deník, chtěl prožívat svou smrt pokojně, uniknout úzkosti (ne vždy se mu to dařilo), ale též ochablosti a pokušení propadnout modlitbě, která by mu sloužila jako omamný prostředek. Chtěl dál žít, to bylo všechno a to se mu podařilo. Zažil dokonce dny hlubokého pokoje, nadpřirozeného pokoje, ba dokonce nesmírné něhy. To, co Jacquesa zasahuje, je střídání pocitů, které bude trvat až do konce. Jednou to jsou "libé" pocity a "neobyčejné… | Přečíst celý článek16. 1. 2002
Poslední večeře
Velikonoční večeří si židé připomínají vysvobození z egyptského otroctví. Také Ježíš s učedníky se chystali oslavit velikonoční svátky. Když spolu seděli u prostřeného stolu, Ježíš řekl: "Jeden z vás mě zradí." Učedníci se na sebe podívali a jeden přes druhého volali: "Jsem to snad já?" Ježíš odpověděl: "Je to ten, pro koho omočím tuto skývu chleba a podám mu ji." Omočil skývu a podal ji Jidášovi. Jidáš ji přijal a vyšel ven. Potom vzal Ježíš chléb, vzdal díky, podal jej svým učedníkům a řekl: "Vezměte a jezte z toho všichni: Toto je moje tělo, které se za… | Přečíst celý článek28. 2. 2002
Poslední večeře
Jak určil Mojžíš, Židé slavili Velikonoce rodinnou večeří, při níž si připomínali velké činy, které Bůh vykonal pro blaho svého lidu zotročeného v Egyptě. Ježíšovou rodinou byli apoštolové; dva dny před svátkem je tedy svolal k večeři, poslední v jeho pozemském životě. V těch dobách bylo zvykem, že pán domu přikázal sloužícím, aby umyli nohy hostům, než půjdou ke stolu. Toho večera Ježíš sám nalil vodu do umyvadla a začal apoštolům umývat nohy. Pak vysvětlil: "Jestliže j sem já, váš Pán, vykonal gesto lásky k vám, mnohem víc takových projevů lásky musíte vy ukázat jeden k druhému.… | Přečíst celý článek31. 5. 2006
Poslední večeře – a zrada
Dva dny před velikonočními svátky šel Jidáš Iškariotský, jeden ze dvanácti, navštívit velekněze. Byl zklamaný a měl zlost. Čekal, že Ježíš povede povstání proti Římanům. Teď byl rozhodnutý Ježíše zradit. “Přivedu vám ho tam, kde nebudou kolem žádné zástupy lidí,” slíbil kněžím. A ti mu za to vyplatili třicet stříbrných mincí. “Kde máme připravit velikonoční večeři, abychom mohli spolu jíst beránka?” ptali se prvního dne svátků Ježíše jeho učedníci. Bylo na čase všechno připravit. “Jděte do města,” řekl Ježíš. “Potkáte tam muže, který ponese… | Přečíst celý článek10. 10. 2024
Poslední znamení / seriál The Chosen
Seriál The Chosen nabízí volné zpracování evangelia, které se zakládá na událostech ze života Ježíše Krista. Na tomto místě naleznete strukturované informace k zvolenému dílu a odkaz na jeho spuštění. Český dabing. 1. Název dílu: Poslední znamení (český název) 2. Obsah dílu: “Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky.” J 11:25-26 Ježíš přivádí Lazara zpět k životu a spouští řetězec událostí, které povedou k jeho vlastní smrti. 3. Biblické… | Přečíst celý článek11. 5. 2004
Poslouchat šéfku, aneb poškození dětí
Feministky říkají, že otec i matka jsou navzájem zastupitelní, odborníci k tomu mají výhrady. "Muž a žena naplňují oblasti vývoje dítěte různě. Ona má být pro děti spíše emoční základnou, on jim má zprostředkovávat styk s okolním světem, v tom jsou těžko nahraditelní," říká Lacinová. Přílišný vliv matek na potomky už přináší první, nikterak povzbudivé výsledky. Lidé z brněnského Centra pro výzkum vývoje osobnosti studovali výchovné postupy rodičů. Z jejich šetření vyplynulo, že matky "udávají vůči synům větší míru regulativního chování než vůči dcerám", jinými slovy zasahují chlapcům do… | Přečíst celý článek8. 11. 2010
Poslušnost je odpovědí na lásku
Milovat děti nestačí. Je nutné, aby si děti rodičovskou lásku uvědomovaly a aby se na ni už odmalička učily odpovídat tím, že „dají něco ze sebe“. Pokud se to nenaučí, budou si náklonnost a uznání stále dětinsky nárokovat jako samozřejmost a budou přesvědčeny, že mají právo dostat vše, po čem zatouží a co jim přináší uspokojení, aniž by to musely jakkoli oplatit. Oplácet dobré dobrým není samozřejmost, člověk se pro to vždy musí svobodně rozhodnout. Svobodnou odpovědí na lásku, kterou dítě od rodičů dostává, je poslušnost, ctnost, která je dnes často znevažována. Když dítě ví,… | Přečíst celý článek11. 12. 2001
Poslyš, ó křesťane
Poslyš, ó křesťane, věci neslýchané, jenž tobě zvěstují, nebešťané, přečistí duchové, ti rychlí poslové, anjelové: že Bůh nestvořený z lásky nevymluvný ráčil se vtěliti, z Panny naroditi zde na zemi, za nás zaplatiti, dosti učiniti, zatracený. To vše jistí dále pastuškové stále a řka: „Nemeškejte, do Betléma jděte, nemeškaje pospěšte, děťátko, krásné pacholátko v špatném chlévě.“ Pastýři pospěšte na cestu společně k Betlému se dali i pravdu shledali neomylně, což andělé byli v povětří hlásali tak podivně. Ihned jak jsou přišli, do Betléma… | Přečíst celý článek1. 4. 2003
Postavme se utrpení čelem!
Velmi důležitým rysem křesťanského duchovního života na cestě k uzdravení z křivd je přijímat a snášet utrpení. To je obvykle nejtěžší (a proto také nejmarkantnější) kritérium pravdivosti našeho lidského a křesťanského života. Láska k lidem i k Bohu se osvědčuje v utrpení. Právě v něm se nejčastěji projevuje hloubka našeho zakořenění v Kristu i našich vztahů k bližním. Současná civilizace zápasí s utrpením a uniká před ním za každou cenu. Její nejnezdravější projevy jsou de facto formou útěku ze životních obtíží a utrpení. Popírá-li člověk jednoznačně transcendentní rozměr lidského života,… | Přečíst celý článek18. 2. 2004
Postní doba
Postní doba trvá čtyřicet dní. Než v neděli po prvním jarním úplňku přijdou Velikonoce, chtějí se křesťané dobře připravit. Mívají mezi sebou i někoho, kdo teprve nedávno poznal Ježíše a bude o Velikonocích pokřtěn, a pomáhají mu. Všichni společně hledají, co je v životě opravdu důležité: přátelství s Ježíšem a také s druhými lidmi. Víš čím takové přátelství roste? Aby měli nesobecké a poctivé srdce a aby je nic nerozptylovalo, žijí těch čtyřicet dní střídmě. Ledacos načas odkládají: třeba zábavu u televize a kino, vyvařování dobrého jídla nebo kávu a cigarety, různé oslavy, výpravy za… | Přečíst celý článek11. 7. 2011
Postoj muly
Jeden venkovan měl starou mulu. V nestřeženém okamžiku spadla na statku do studny. Venkovan zaslechl řehtání zvířete a běžel se k studně podívat. Bylo mu líto, v jaké situaci se jeho věrný služebník ocitl, ale když si promyslel všechny možnosti, došel k závěru, že mulu není možné zachránit, a bude lepší ji ve studně nechat. Muž svolal sousedy, vyprávěl jim, co se stalo, a aby ukončil utrpení zvířete, požádal je, aby mu pomohli zvíře pohřbít. Muly se nejprve zmocnila hysterie. Ale jak jí venkované postupně házeli půdu na hřbet, dostala nápad. Usmyslila si, že každou… | Přečíst celý článek3. 9. 2008
Potkám církev i mimo kostel?
Církev se na kostel neomezuje. Ba naopak, křesťanství se uskutečňuje mimo kostel, v rodině, na pracovišti mezi přáteli i nepřáteli. Jestliže je pro křesťana víra jen jako nedělní šaty, z nichž se v nedělní podvečer zase svlékne a v pondělí byste nepoznali, že chodí do kostela, nepochopil, o co jde. Může dávat okolí dokonce i pohoršení. Být křesťanem znamená přijmout životní styl. Základní zákon, nejvyšší přikázání, které dal lidem zakladatel křesťanství Ježíš Kristus, zní: „Miluj Boha nade všecko a druhého člověka jako sama sebe.“ Proto se kolem kostela mohou dít ještě další… | Přečíst celý článek19. 9. 2001
Potřeba výuky
V západním světě se slova "učený" a "lidový, prostý" chápou jako protiklady. Bereme za dané, že studium Bible je jen pro lidi, kteří mají formální školní vzdělání. Lidé říkají: "Rád pracuji s prostými lidmi, protože mají nádherné chápání Písma." Ale kdo jsou to ti "prostí lidé"? Všichni jsme složitými osobnostmi s předsudky a sklony vidět vše ze svého úhlu pohledu. Někteří lidé mají školní vzdělání, jiní jen nepatrné nebo žádné. Ale "prostota" je něco, oč musíme usilovat všichni. A k tomu je zapotřebí výuky. V žádném případě není pravdou, že lidé bez formálního vzdělání nemohou systematicky… | Přečíst celý článek25. 6. 2010
Potřebují trochu jídla a hodně lásky
Z části jsem sešla a napůl sklouzla strmý kopec vedoucí k velké modré bráně sirotčince a zaklepala jsem na železná vrata. „Jsi v pořádku, dítě? Nestalo se ti nic? Nepotřebuješ pomoc?“ otázala se vlídně řeholní sestra, když mi otevřela. Na sobě měla modrobílý hábit, jaký nosila Matka Tereza a jaký si oblékají všechny sestry patřící k Misionářkám lásky. „Ne, sestro, jsem v pořádku,“ odvětila jsem. „Bratranec Ganza mi pověděl o vašem sirotčinci, a tak jsem přišla za dětmi. Dovolíte mi, abych se s nimi setkala?“ Sestra mě pozvala dovnitř a zavolala… | Přečíst celý článek22. 11. 2023