Poselství Jana Pavla II. k IV. světovému dni mládeže 1989

Poselství Jana Pavla II. k IV. světovému dni mládeže 1989

Ve Vatikánu, dne 27. listopadu 1988, první neděle adventní.

Drazí mladí!

 1. Jsem velmi rád, že mohu být ještě jednou mezi vámi, abych vám zvěstoval oslavu IV. světového dne mládeže. V mém rozhovoru s vámi tento Den zaujímá opravdu privilegované místo, protože mi dává velikou možnost obrátit se na mladé, nejen jedné země, ale na mladé z celého světa. Chci vám říci, každému z vás, že papež se na vás dívá s velikou láskou, s velikou nadějí, že vás poslouchá velmi pozorně a chce odpovědět na vaše velká očekávání. 

Světový den mládeže 1989 bude mít v centru postavu Ježíše Krista, který je naší Cestou, Pravdou a Životem (srv. Jan 14,6). Měl by se pro vás všechny stát Dnem nového, zralejšího a hlubšího objevu Krista ve vašem životě. 

Být mladým znamená již samo o sobě veliké bohatství, které je vlastní každému chlapci a dívce (srv. Dopis mladým celého světa 1985, č. 3). Toto bohatství také mezi jiným spočívá v tom, že jste ve věku důležitých objevů. Každý z vás objeví sám sebe, svoji osobnost, smysl existence každého z vás, skutečnost dobra a zla. Objevíte také celý svět, který vás obklopuje, svět lidí a svět přírody. Ale mezi těmito početnými objevy nemůže chybět ten, který má základní důležitost pro každé lidské bytí: osobní objev Ježíše Krista. Objevovat Ježíše vždy znovu a lépe je nádherným dobrodružstvím v našem životě. A proto při příležitosti dalšího Světového dne mládeže si přeji položit každému z vás několik velmi důležitých otázek a též vám na ně naznačit odpovědi. 

- Už jsi objevil Ježíše, který je Cesta? Ano, Ježíš je pro nás cestou, která vede k Otci – cestou jedinou. Kdo chce dosáhnout spásy, musí se vydat po této cestě. Vy, kteří se často nacházíte na rozcestí a nevíte, jakou cestu zvolit, nevíte, kudy jít; je mnoho špatných cest a mnoho jednoduchých nabídek. V takových momentech nezapomeňte, že Kristus se svým evangeliem, se svým příkladem a se svými přikázáními je vždy jako jediný tou nejjistější cestou, cestou, která zajišťuje plné a trvalé štěstí.

 - Už jsi objevil Ježíše, který je Pravda? Pravda je nejhlubší potřebou lidského ducha. Především mladí jsou hladoví po pravdě o Bohu, člověku, životě a světě. V první encyklice Redemptor hominis jsem napsal: „Člověk, který chce pochopit sám sebe až do hloubky – nejen podle částečných a často všeobecných kritérií vlastního bytí – se musí se svým neklidem a nejistotou a také se svou slabostí a hříšností, se svým životem a smrtí, přiblížit ke Kristu.“ Kristus je slovo pravdy vyslovené samotným Bohem, jako odpověď všem otázkám lidského srdce. Je to ten, který plně odhaluje tajemství člověka a světa.

-  Už jsi objevil Ježíše, který je Život? Každý z vás si velmi přeje žít život v plnosti. Žijte povzbuzováni velikými nadějemi, krásnými projekty pro budoucnost. Nezapomeňte ale, že pravá plnost života se nachází jedině v Kristu, který zemřel a vstal z mrtvých právě pro nás. Jedině Kristus je schopen úplně naplnit lidské srdce. Jedině On dává sílu a radost žít i přes různá omezení a překážky.

 Ano, objevit Krista je nejkrásnější dobrodružství v našem životě, ale nestačí ho objevit jen jednou. Každý jeho objev nás zve hledat ho stále více a poznávat ho ještě lépe skrze modlitbu, účastí na svátostech, skrze meditaci jeho Slova, katechezi, naslouchání učení církve. Toto je náš nejdůležitější úkol, jak to pochopil velice dobře svatý Pavel, když napsal: „Vždyť pro mě život je Kristus.“ (Flp 1,21)

2. Novým objevem Ježíše – záleží na tom, je-li vskutku autentický – se vždy zrodí jako přímý důsledek přání přinést Jej jiným, což je apoštolské nasazení. A právě toto je druhá linie příštího Světového dne mládeže. 

Celé církvi je určena Ježíšova výzva: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu.“ (Mk 16,15) Celá církev je tedy misijní a evangelijní a žije neustále v tomto misijním stavu (srv. Ad gentes, 2). Být křesťany znamená být misionáři a apoštoly (srv. Apostolicam actuositatem, 2). Nestačí objevit Krista, ale je potřeba přinést ho také jiným!

 Svět je dnes veliké misijní území, dokonce i v zemích se starou křesťanskou tradicí. Dnes všude nové pohanství a proces sekularizace vyžadují veliké nasazení pro poselství evangelia. A právě v tomto čase se nám otvírají příležitosti pro jeho zvěstování – jako například vzrůstající touha po posvátném, po autentických hodnotách a po modlitbě. A proto dnešní svět potřebuje mnoho odvážných a mladých apoštolů. A vás mladé zvláštním způsobem očekává úkol být svědky víry a přinést evangelium Ježíše Krista, který je Cesta, Pravda a Život, do třetího křesťanského tisíciletí a vybudovat novou civilizaci lásky, spravedlnosti a míru. 

Pro každou novou generaci jsou nezbytní noví apoštolové. A právě tady se rodí nová misie pro vás. Jste to vy mladí, kteří jste prvními evangelizátory světa mládeže, který je sužován mnohými obtížemi a hrozbami (srv. Apostolicam actuositatem, 12).Především vy jimi můžete být a nikdo vás nemůže zastoupit v prostředíchstudia, práce a zábavy. Je spousta vašich vrstevníků, kteří neznají Krista, nebo kteří jej neznají dostatečně, proto nemůžete zůstat ticho a bez zájmu. Musíte mít odvahu mluvit o Kristu, vydávat svědectví o vaší víře vaším stylem života, který je inspirovaný evangeliem. Svatý Pavel píše: „Běda mně, kdybych nehlásal evangelium!“ (1 Kor 9,16) Opravdu, žeň evangelia je hojná a je potřeba hodně dělníků. Kristus vám věří a počítá s vaší spoluprací. Při příležitosti následujícího Dne mládeže vás tedy zvu obnovit apoštolské nasazení. Kristus vás potřebuje! Odpovězte Jeho volání s kuráží a s elánem, který je vlastní vašemu věku.

 3. Známé poutní místo ve španělském Santiagu de Compostela představuje centrální místo pro slavení tohoto Dne v roce 1989, který bude velmi důležitý. Jak už jsem vám řekl, po obvyklé slavnosti na Květnou neděli ve vašich domovech vás shromáždím právě na tomto poutním místě, kam doputuji jako vy – 19.-20.8. 1989. Jsem si jist, že nezapomenete na moje pozvání, tak jako jste nezapomněli minule v Buenos Aires v roce 1987. 

Setkání v Santiagu se zúčastní celá univerzální církev, bude to chvíle duchovního společenství také s těmi z vás, kteří nemohou být přítomni fyzicky. V Santiagu budou mladí reprezentovat místní církve z celého světa a „pouť do Santiaga“ i apoštolské nasazení vám všem budou odkazem a dědictvím. Santiago de Compostela je místem, které sehrálo velikou roli v křesťanských dějinách, a proto už samo o sobě vám předá velmi výmluvné duchovní poselství. Toto místo bylo během staletí místem vzájemného střetávání s Evropou a celým křesťanstvem. Celá Evropa se setkávala u památníku sv. Jakuba, a to v době, kdy se budovala její homogenita a duchovní jednota. 

Od hrobu sv. Jakuba se chceme naučit, že naše víra je historicky podložená a není to jenom něco neurčitého a pomíjivého. V dnešním světě, který je poznamenán těžkým relativismem a velkým zpřeházením hodnot si musíme uvědomit, že jako křesťané jsme reálně postaveni na stabilních základech apoštolů, kde jako nárožní kámen je Kristus (srv. Ef 2,20). Od hrobu sv. Jakuba chceme také znovu přijmout Ježíšovo poslání: „Budete mými svědky... až na konec země.“ (Sk 1,8) Sv. Jakub, který jako první vydal své svědectví víry svou vlastní krví, je pro nás všechny příkladem a velikým mistrem. 

Santiago de Compostela není jen poutním místem, ale také cestou, hustou sítí plánů pro putování. Tedy „Cesta do Santiaga“ byla po staletí cestou obrácení a hlubokého svědectví víry. Po celé délce cesty se rodily viditelné památníky víry poutníků: kostely a početné domy pro potřebné.

 Pouť má hluboký duchovní význam a může už sama v sobě představovat důležitou katechezi. Tedy jak nám připomněl II.vatikánský koncil: církev je Boží lid na cestě, „který však hledá budoucí a trvalé sídlo“ (Lumen gentium, 9). Dnes se ve světě znovu objevuje pojem pouť, zvláště u mladých lidí. Vy jste dnes citlivější na topochopit pouť jako „cestu“ vnitřního obnovení, prohloubení víry, posílení smyslu společenství a solidarity s bratřími a jako prostředek k objevení osobního povolání. Jsem si jist, že díky vašemu zapálení dostane tento rok „pouť do Santiaga“ nový a bohatý podnět k dalšímu rozvoji.

 4. Program tohoto Dne je velmi náročný. Proto, abyste jej učinili plodným, je nezbytné se velmi dobře duchovně připravit pod vedením vašich pastýřů v diecézích, farnostech a různých hnutích, a to jak na Květnou neděli, tak na cestu do Santiaga de Compostela v srpnu 1989. Na začátku této přípravné fáze se obracím ke každému z vás se slovy apoštola Pavla: „A žijte v lásce... teď jste světlem v Pánu.“ (Ef 5,2.8) Vstupte do tohoto období přípravy právě s touto dispozicí ducha! 

Putujte tedy, říkám vám všem, mladí poutníci ze Santiaga. Snažte se po cestě objevit ducha starých poutníků, odvážných svědků křesťanské víry. Naučte se na této cestě objevit Krista, který je Cesta, Pravda a Život.

 Chtěl bych teď na konci povzbudit mladé ze Španělska. Tentokrát to budete vy, kteří nabídnete pohostinství vašim bratřím a sestrám, přicházejícím z celého světa. Přeji vám, aby toto setkání v Santiagu zanechalo hluboké stopy ve vašem životě a aby bylo pro vás všechny mocným kvasem duchovního obnovení.

 Drazí mladí, uzavírám toto poselství s pozdravením pokoje, který chci poslat vám všem, tam, kde se právě nacházíte. Svěřuji pouť, přípravy i samotný Světový den mládeže 1989 speciální ochraně Panny Marie, Královně apoštolů a sv.Jakubu, který je po staletí uctíván na starém poutním místě v Santiagu de Compostela.

 Ve Vatikánu, dne 27. listopadu 1988, první neděle adventní.

 Jan Pavel II.