Bůh se staví na stranu člověka
v každé jeho situaci
Bůh nepřichází jen k nějakým ideálním lidem v ideálních situacích. Naopak! On v Ježíši Kristu přišel do tohoto našeho reálného světa, poznamenaného dobrotou i špatností, rozdělením, zlobou, chudobou, utiskováním a válkami. Bůh se rozhodl obývat naše osobní dějiny takové, jaké jsou, s veškerou tíží jejich omezení a dramat. Prokázal tak svoji milosrdnou a láskyplnou náklonnost k lidským tvorům. Jedno z biblických jmen pro Ježíše tak zní „Emmanuel“, což znamená „Bůh s námi“!
Ježíš je „Bůh s námi“. Navždy. Je s námi i v utrpeních a bolestech našich dějin. Rovněž Ježíšovo narození v provizorních podmínkách v chlévě za městem je zjevením toho, že se Bůh se staví na stranu člověka v každé jeho situaci. Přichází do našich životů, aby nás zachránil, pozvednul z prachu naší ubohosti, našich těžkostí, našich hříchů.
Bůh se sklání
ke každému z nás
Bůh se nezjevuje jako někdo, kdo je nahoře a vládne nade vším, ale jako Ten, kdo se snižuje; Bůh se sklání, sestupuje na zem jako maličký a chudý. A pokud se mu chceme připodobnit, nestavíme se a nepovyšujeme se nad ostatní, nýbrž snižujeme se a jsme tu i pro druhé. Solidarizujeme se s druhými. S malými se stáváme malými a s chudými se stáváme chudými. Počínáme si tak , aby se lidé v našem okolí necítili sami.
Pokud se Bůh skrze Ježíše spojil s člověkem tak, že se stal jedním z nás, znamená to, že jakkoliv se chováme k jakémukoliv člověku, jako bychom se chovali přímo k Bohu. Připomínal nám to sám Ježíš: "kdo nasytil, přijal, navštívil a miloval jedno z těch nejmenších a nejchudších mezi lidmi, učinil tak samotnému Bohu".
Ježíš jim řekl: “Hladověl jsem, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.“ Odpověděli mu: „Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít ...?“ On jim odpoví: „Cokoliv jste učinili jednomu z těchto nepatrných, mně jste učinili“ (srov. Mt 25,35-40).
