Svatý Patrik

17. března

Narozen kolem r. 385 v Británii.
Zemřel kolem r. 461.

Podle českého kalendáře má svátek 19. února.
Celosvětově se den svatého Patrika slaví 17.3.

Etymologie jména Patrik znamená „Vznešený“ nebo „Urozený“.
Českou variantou je jméno Vlastimil.

Patrik byl jako adolescent unesen
a setkal se s Bohem

Patrikův otec byl jistý Calpurnius, velitel decurie, nejmenší jednotky římské jízdy. Patrik byl jako šestnáctiletý unesen do otroctví na sever Irska. Svému pánu pásl ovce. O svém vnitřním životě během svého zajetí napsal: „Hlídal jsem denně ovce, a do mého srdce přicházelo víc a víc Boží lásky. Už před úsvitem jsem povstal k modlitbě, za mrazu, ve sněhu, v dešti. Necítil jsem lenost, neboť už tehdy ve mně planul Duch.“ Přesto se pokusil dvakrát o útěk - neúspěšně. Až napotřetí, po šesti letech otroctví, se mu podařilo uprchnout do Francie.

Tam vstoupil do kláštera v Auxerre (jižní Francie) a v Lérins (Lérinské ostrovy). Často prý musel snášet kritiku za nedostatečné vzdělání. O jeho spisech se říkalo, že jsou málo elegantní. Svou houževnatostí si ale vše doplnil. Patrik se na základě jednoho mystického zážitku toužil vrátit zpět do Irska. To se mu po několika letech povedlo, když byl papežem Celestinem I. vysvěcen na druhého biskupa Irska.

Do Irska přinesl křesťanství
a citlivě ho inkulturoval

Do pohanského Irska Patrik přinesl křesťanství. Proto je irská kultura nerozlučně spojena s Patrikovým jménem. Počínal si ve svých aktivitách moudře. Např. respektoval místní rodový systém. Diecéze, které zakládal, tak kopírovaly hranice rodových území. Vysvětil za života dvaačtyřicet nových biskupů. Patrik pro biskupy, kněze i laiky vytvářel tzv. civitates, což byla střediska, která pomáhala při pokřesťanšťování okolí.

Ve své knize Confessio (Vyznání) píše, že se nejprve snažil o obrácení vládců, ale ti byli víceméně neochotní, avšak získal si přízeň místních pánů. Na jejich žádost poučoval lid o křesťanské víře o Boží láskce ke každému člověku. Kázal jim a dával příklad svým pravdivým a i strohým životem a askezí. Během svého dvacetiletého horlivého působení stačil pokřtít dvanáct tisíc pohanů a založit 365 kostelů, klášterů a klášterních škol. Ty se staly centry kulturního i církevního života.

Ke konci života mohl pravdivě říci: „Synové Irů a dcery králů jsou mnichy a nevěstami Kristovými.“ Poslední léta prožil Patrik v ústraní. Zemřel uprostřed obecné úcty a jeho hrob se stal ihned poutním místem. Málo svatých se těší takové popularitě jako Patrik v Irsku; proto jeho svátek je svátkem všech Irů, ať jsou kdekoli. Málo platné. Patrik měl právě proto úspěch, protože „nekázal vodu a nepil přitom víno“. Patrikovo křesťanství, to nebylo pouhé řečnění, ale samotný způsob života.

Zval do země z ciziny kněze svatého života, takže bylo Irsko brzo nazýváno „ostrovem světců“. O století později se vyznavači křesťanství doslova rozběhli po celé Evropě, včetně území, kde se o několik dalších století začala formovat Velkomoravská říše a Český stát.

Poselství svatého Patrika
Patrik ztratil rodiče, ale nalezl Boha

„Bůh,“ jak sám říká, „shlédl na mou poníženost a slitoval se nad mým mládím a mou nevědomostí a bděl nade mnou ještě než jsem ho poznal, dříve než jsem byl schopen rozlišovat a mohl volit mezi dobrem a zlem, a chránil mě a těšil mě jako otec svého syna.“ Patrik ztratil své rodiče, ale nalezl Boha Otce, kterému zasvětil celé dílo. Toužil předat tento svůj poklad jako dědictví Irskému národu, což se mu také povedlo.

Asi nejslavnější příklad z Patrikova učení je ten, na kterém vykládal centrální tajemství křesťanství: nauku o Bohu trojím. V jedné legendě se vypráví o tom, jak světec poučoval posluchače o tajemství Nejsvětější Trojice. Pro názornost utrhl lístek jetele a ukázal trojlístek posluchačům s otázkou, zda vidí jeden list, nebo tři lístky. Irsko má dodnes lístek jetele ve svém státním znaku. Prostota Patrikova přístupu k víře je až obdivuhodná.

Den svatého Patrika 17. března

Pro Irsko je svatý Patrik věrozvěstem, který vyslyšel volání Irů. Řadí se k největším postavám křesťanství a stojí po boku svatého Pavla a ostatních apoštolů, po boku svatých Cyrila a Metoděje, Benedikta a ostatních patronů Evropy. Irové jsou na svého Patrika velmi hrdí. Jeho svátek je pro ně, ať jsou kdekoli, dnem bujaré radosti a setkání. Oblékají se ten den do národní barvy, která je stejně zelená jako jejich země a jako trojlístek jetele, na kterém jim Patrik znázorňoval tajemství Nejsvětější Trojice a který si připínají na klopu kabátu. Svátek svatého Patrika, který se slaví 17. března, je příležitostí přerušit půst a společně se veselit.

„Irové proměňují svátek svého národního světce v bombastickou veselici, která se koná ve všech koutech světa, kde žijí irské komunity. Součástí oslav jsou tradiční irské tance, doprovázené kvílivou hrou na dudy, karnevaly, ohňostroje a rovněž různé škodolibosti a taškařice. Rytmus, barvy, výborná atmosféra, zkrátka nekončící zábava. V anglickém Birminghamu, kde oslavy trvají skoro dva týdny, se pořádají také různá sportovní utkání a tradiční trhy. Ve Spojených státech (kde se sv. Patrik slaví ve 36 městech) a Kanadě jsou zase obvyklé průvody ne nepodobné našim dřívějším prvomájovým.“

V Dublinu trvají oslavy čtyři dny a jsou vlastně jakýmsi festivalem irské kultury. Na internetových stránkách se nešetří silnými slogany: „Jsou to dny, kdy Irové ukazují svoji vlastní přirozenost.“ Nebo: „V tento den chce být každý Irem.“ Podstatu této všelidové veselice dobře vystihují slova: „Irsko překypuje energií a nápady. Festival sv. Patrika je příležitostí pro talentované, aby společně vytvořili národní svátek a neopakovatelný zážitek pro všechny.“

Pro našince je velkolepá oslava, spojená se svátkem sv. Patrika, možná trochu nepochopitelnou podívanou, která však má co do činění s národní hrdostí a úctou k vlastním tradicím. Dokážeme si představit, že by se něco podobného dělo k poctě sv. Cyrila a Metoděje, kteří kdysi obrátili naše předky? Asi těžko. S námi Čechy totiž rozhodně víc pohne výsledek hokeje. Možná je to otázka vděčnosti. Rozhodně to ale souvisí s uměním radovat se. A to je přece největší křesťanská deviza .

Patrik a Irsko a whisky

„Příběh živé vody začíná podle legend příchodem svatého Patrika do Irska, kde tento světec vyhnal ďábla. Nehynoucí úctu všech obyvatel si však zasloužil spíše tím, že je naučil z ječmene destilovat nápoj zvaný Uisige Beatha-živá voda. Z krkolomného gaelského názvu se nejprve stala Usqua či Usky. A odtud už byl k anglickému pojmenování Whisky jen krůček .“

Patrik v našich kostelech

Sv. Patrik není hojně zobrazován v našich chrámech. Přesto ho nalezneme v gotickém kostele sv. Mikuláše v Lounech, kde „na kazatelně, více než na kružbě oken, je patrný motiv jetelového trojlístku, který je už od dob irského sv. Patrika, symbolem Boží Trojice. Ačkoli je rostlinka jedna, přece má tři lístky .“

Stal se patronem kadeřníků, kovářů, horníků, bednářů a ochráncem dobytka. Je vzýván proti obtížnému hmyzu a proti nemocem dobytka. K němu jsou namířeny prosby za přímluvu pro duše v očistci a v boji proti zlu.

Pancíř sv. Patrika

Hymnus připisovaný sv. Patrikovi:

Povstávám dnes skrze Kristovo narození i jeho křest,
skrze jeho ukřižování i pohřeb,
skrze jeho zmrtvýchvstání i nanebevstoupení,
skrze je návrat při posledním soudu.

Povstávám dnes skrze lásku cherubínů,
poslušnost andělů, podrobenost archandělů,
skrze naději na odplatu při zmrtvýchvstání.

Skrze modlitby patriarchů,
skrze výroky proroků,
skrze víru vyznavačů,
skrze nevinnost svatých panen,
skrze skutky spravedlivých.

Povstávám dnes skrze Boha,
jenž mě rač říditi.
Boží sílo, udržuj mě,
Boží moudrosti, veď mě,
Boží oko, hleď za mne,
Boží ucho, slyš mě,
Boží slovo, mluv za mne,
Boží ruko, chraň mě,
Boží cesto, prostírej se přede mnou,
Boží štíte zastiňuj mě,
Boží vojsko, chraň mě před léčkami ďábelskými,
před pokušením hříchu,
před svody tělesnými,
před každým, kdo mi strojí úklady,
ať blízko či daleko, ať sám či v davu.

Kristus buď se mnou,
Kristus přede mnou,
Kristus za mnou,
Kristus buď ve mne,
Kristus pode mnou,
Kristus nade mnou,
Kristus buď, kde lehám,
Kristus, kde sedám,
Kristus, kde vstávám,

Kristus buď v srdci každého myslícího na mne,
Kristus v ústech každého mluvicího o mně,
Kristus buď v každém oku vidoucím mne,
Kristus buď v každém uchu slyšícím mne.

Povstávám dnes v síle a moci,
skrze Trojici,
skrze víru v trojitost,
skrze víru v jedinost jediného Tvůrce světa.

(Z "Hymnu sv. Patrika")

Redakčně upraveno

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Petr Šabaka

Související texty k tématu:

Radost:

Nemáme-li žádný důvod k radosti... Nenalézáme-li momentálně ve svém životě žádný důvod k radosti, zůstává nám možnost radovat se z radosti Boží a štěstí, přítomného neustále v hloubi naší duše.
Radost Naše radosti v životě jsou vždy smíšeny s kapkou hořkosti a bolesti. Poznávám ale, že to velice pomáhá.
Radost je přirozený stav života Radost je přirozený stav věcí. To jen my jsme si navykli být naštvaní, dotčení, podráždění a nervózní. Důvodů, proč mít radost a být šťastný, je ale nekonečně mnoho…
Šťastný může být jen ten, kdo dokáže být vděčný Někteří lidé musí neustále dávat najevo nespokojenost, neustále protestovat a reptat, srovnávat se a závidět druhým.
Bůh tě chce vést k radosti Když k nám začnou promlouvat naše temnoty, mohou v nás vyvolat až závrať. Takřka z ničeho ale může vykvést pouštní květ, netušená radost.
Co je pokladem věřícího člověka? Poklad věřícího člověka je radost. Radost z jistoty, že je milován a že se tak může učit milovat.
Děkování nás uzdravuje a naplňuje radostí Umět poděkovat je lékem na naši nevšímavost k drobným darům života a přehnanou citlivost na sebemenší nedostatek. Vděčnost nás naplňuje radostí.
Já - a radostná?! Radost se obvykle chápe jako štěstí, veselost, dobrá nálada. Ale…
Musí existovat radost, která nezávisí na vnějších okolnostech… Jak se já můžu radovat..?!
Měl jsem spoustu peněz, ale stále mi něco scházelo Po ukončení studia jsem si myslel, že až budu mít dostatek peněz a zaplním si skříň elegantními obleky, budu šťastný. Ale nebyl jsem.
Nekaz si radost tím, že budeš někomu závidět to, co ty sám nemáš...

Víra:
- Víra je dobrodružství i osobní vztah
- Základní pohled víry - I Tobě jde Bůh vstříc
- Víra je velmi široký pojem (Aleš Opatrný)
- Víra zraje krizemi (Dle J. Powella)
- Credo (kredo) - Souhrn křesťanské víry
- Další texty k tématu víra zde

Boží láska k člověku, Bůh sám stačí

Jsi stvořen, abys byl milován Většina ptáků byla stvořena, aby létala. Být jen na zemi je pro ptáka omezení. Pták se nevyznačuje ani tak tím, že umí chodit po zemi, jako spíše tím že je schopen létat. A tak je to i s člověkem. Každý člověk byl stvořen, aby žil a byl milován.
Bůh jako přítel, jako milenka... Obracejte se k Bohu jako k příteli, k milence, k lásce, jakou jste nikdy neměli. Odpoví vám.
Bůh miluje každého JINAK Každý z nás může říci: „Bůh mě miluje jako nikoho jiného na světě!“ Bůh totiž nemiluje dvě osoby stejným způsobem.
Další texty k tématu Boží láska, Bůh je láska

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)