Kapitoly
2. 4. 2009
22. 1. 2010
Zelený čtvrtek - večerní mše / biblické texty s komentářem lectio divina
Lectio První čtení: Exodus 12,1-8.11-14 Hospodin řekl Mojžíšovi a Árónovi v egyptské zemi: "Tento měsíc bude pro vás začátkem měsíců; bude to pro vás první měsíc v roce. Řekněte celému společenství Izraele: 'Desátého dne tohoto měsíce ať si každý opatří beránka pro rodinu, jehně pro dům. Jestliže však je rodina tak malá, že beránka sníst nestačí, ať si vezme ze sousedství, které je (tomu) domu nejbližší, tolik osob do počtu, kolik stačí beránka sníst. Beránek ať je bezvadný, ve stáří jednoho roku, sameček. Můžete ho vzít z jehňat nebo kůzlat. Uchováte ho až do čtrnáctého dne… | Přečíst celý článek29. 3. 2010
Zelený čtvrtek a zpověď
Aby slavení Velikonoc přineslo užitek, vyzývá v těchto dnech církev věřící k přijetí svátosti smíření, která je pro každého z nás jistým druhem smrti a vzkříšení. V rané církvi se na Zelený čtvrtek konal obřad smíření kajícníků, kterému předsedal biskup. Historické okolnosti se jistě změnily, ale připravit se na Velikonoce dobrou zpovědí zůstává výzvou, které je třeba přiznat její plnou hodnotu. Nabízí nám totiž možnost znovu začít svůj život, skutečně znovu – v radosti Zmrtvýchvstalého a ve společenství, které nám skýtá jím darované odpuštění. Generální audience, 12. dubna… | Přečíst celý článek13. 11. 2012
Zelný štrúdl
Ingredience: Listové těsto Plátkový tvrdý sýr Plátky anglické slaniny Kysané zelí Oregano Vejce na potření kmín Postup: Listové těsto rozválíme na plát, poklademe sýrem a slaninou, dáme na to slité kysané zelí a posypeme organem. Zabalíme do štrúdlu, dáme na plech politý vodou. Potřeme vejcem a posypeme kmínem Pečeme do zlatova. Krájíme na plátky a podáváme buď s bramborami nebo na studeno. | Přečíst celý článek2. 4. 2012, (Foto: IMa)
Zeptali jsme se různých lidí, jak pohlížejí na Velikonoce
1. Proč si myslíš, že jsou Velikonoce hlavním křesťanským svátkem? 2. Proč se dospělí křtí právě o Velikonocích? 3. Co je hlavním poselstvím Velikonoc (pro dnešního člověka)? 4. Týká se křesťanské poselství Velikonoc jen křesťanů? Odpovídá: Zdeněk (21 let) Pokřtěn ve 20ti letech Proč si myslíš, že jsou Velikonoce hlavním křesťanským svátkem? Velikonoce jsou časem, kdy si člověk může uvědomit, jak velká je Boží láska k člověku, když Bohu stálo za to obětovat svého… | Přečíst celý článek23. 11. 2001
Zjevení Zachariášovi
(O něco zvětšený obrázek určený k vytištění umístěný samostatně v prohlížeči naleznete zde) | Přečíst celý článek29. 7. 2002
Zkusíte to u těch nejmenších
Dále!" ozval se silný hlas na moje tiché zaťukání. A tak jsem vstoupila a pozdravila: "Pochválen buď Ježíš Kristus." "Až na věky," odpověděl kněz a na svém širokém obličeji si posunul brýle. Zavřel breviář, vstal a podal mě židli. "Co si budete přát na naší faře?" "Posílají mě k vám z Hradce Králové z konzistoře." A podala jsem mu dekret. Měla jsem dojem, jako by si řekl: To mně nemohli poslat inteligentnější učitelku? Tohle nesmělé stvoření… "Zde ve Starém Bydžově budete učit jen dvě hodiny týdně, ostatní odučím sám. Zkusíte to u těch nejmenších. | Přečíst celý článek20. 9. 2001
Zkušenost dnešního člověka se sebou samým
Lidé, které jako duchovní pastýř potkávám, často krouží okolo obou pólů: jedním je chybějící pocit vlastní hodnoty a druhým je pocit bezmoci. Nedostatkem sebedůvěry a touhou po rozvoji pevného pocitu vlastní ceny netrpí jen mladí lidé. Také od lidí, stojících uprostřed životní cesty, slyším často, jak je pro ně bolestné, že nemají pocit vlastní hodnoty. Nedůvěřují sami sobě. "Jiní to umí lépe," myslí si. Především matky, jejichž děti právě odešly z domova, jednoho dne zpozorují, jak se jejich s námahou vybudovaná sebedůvěra bortí. Definovaly se v závislosti na svých dětech. Nyní… | Přečíst celý článek11. 4. 2012
Zlé vzpomínky nemusí být celoživotním strašákem
Někdy se nedokážeme vypořádat s určitým zážitkem, protože nás pronásledují zlé vzpomínky. I když člověk sám žádnou přímou škodu neutrpěl, se strašlivými vzpomínkami se dá jen těžko žít. Jeden kněz v Kazachstánu mi nedávno vyprávěl o takovém případu. Zavolali ho ke zbědovanému manželskému páru. Žena prý umírá hlady, řekli mu, a muž je skoro pořád opilý. Tu trošku potravin, která se v domě ještě najde, pak své ženě sní. Kněz se tedy ještě se dvěma řádovými sestrami vypravil na cestu. Té paní se na první pohled skutečně nedařilo dobře. Ležela na staré pohovce v chatrném… | Přečíst celý článek25. 6. 2010
Zlo nás zraňuje, všichni se ale můžeme uzdravit
Můj příběh přežití masakrů v Rwandě se dotýká lidí. Ne to proto, že je můj – příběh Rwandy patří nám všem. Nemusíme zažít přímo genocidu, abychom poznali temnotu, ve které se může zrodit vražda. Nenávist, hněv, nedůvěra a strach nám každodenně vstupují do života tisíci různými způsoby. Toto zlo nás zraňuje, všichni se ale můžeme uzdravit silou lásky a odpuštění. Silou, která je ihned dostupná, když máme víru. Věřím, že právě toto poselství, vyjádřené v knize Přežila jsem, osloví mnoho lidí. Křesťanská víra je živá skutečnost, o kterou je nutné každý den pečovat. Skrze modlitbu,… | Přečíst celý článek1. 4. 2003
Zlo, které si lidé často způsobují, je k neunesení.
Aby se zraněný člověk pustil do procesu vnitřního uzdravení ze svého ublížení s přesvědčením, potřebuje hlubokou vnitřní motivaci. Opírá-li ji však výhradně o osobní pocity, není dostatečná. Právě ve jménu dobrého pocitu ze sebe se mnozí ke skutečné práci na pocitu křivdy vůbec neodhodlají, protože mají strach, že "drásání starých ran" otřese jejich rovnováhou budovanou mnohdy pracně po celá dlouhá léta. Byla-li však získána za cenu zatlačování pocitu zranění do podvědomí, nebude naplněna trvalým pokojem. V této situaci se ukřivděnému může zdát, že všem odpustil utržené poranění a že… | Přečíst celý článek18. 9. 2007
Zlomení pout
Když ke mně přicházejí pacienti, často po dlouhých letech neúspěšné lékařské a psychiatrické léčby, bývají často velmi nepřístupní, neochotní spolupracovat a zdráhají se důvěřovat zase dalšímu doktorovi. Je nutné nejdříve zrekonstruovat jejich lékařskou anamnézu, podívat se na předchozí diagnózy a ověřit si, zda byly provedeny všechny obvyklé a nutné lékařské testy: nic se nebere jako samozřejmost. Když se podaří vybudovat pocit vzájemné důvěry, jsou pacienti obvykle schopni svěřit se s „tajemstvími“, která byla příčinou jejich nemoci. Mnoho emocionálních problémů má své kořeny v čistě… | Přečíst celý článek18. 9. 2001
Zlomení vlastního já
Naším přáním je vyjádřit pojem duchovní obrody jednoduchým způsobem. Duchovní obroda je život Pána Ježíše, vlévaný do lidských srdcí. Ježíš vždy vítězí a Jeho vítězství je na nebesích neustále chváleno. Ať jsou naše zkušenosti ze selhání a prázdnoty jakékoliv, On zůstává vždy neporažen. Jeho síla nezná hranic. Pokud jde o nás, my s Ním musíme navázat ten pravý vztah. Potom ucítíme Jeho sílu v našich srdcích, životě a činech a naplní nás Jeho dokonalý život. Naším prostřednictvím se pak vleje do života těch druhých. Toto je podstata duchovní obrody. Jestliže však s Ním máme dospět k pravému… | Přečíst celý článek16. 1. 2002
Zmrtvýchvstání
Ježíšovi přátelé sňali mrtvé tělo z kříže. Zabalili ho do lněného plátna a uložili do hrobu. V neděli, brzy ráno přišly ke hrobu ženy a chtěly mrtvé tělo nabalzamovat. Jak se ale vylekaly, když viděly, že kámen je z hrobu odvalený a plátno, ve kterém bylo tělo zabalené, leží pečlivě složené! Najednou se ulekly podruhé, když uviděly po pravé straně anděla, který jim řekl: "Nelekejte se! Hledáte Ježíše Nazaretského, ukřižovaného? Byl vzkříšen, není tady." Pán skutečně vstal z mrtvých. Aleluja, radujme se! | Přečíst celý článek5. 9. 2001
Zmrzačený pohled na sexualitu přináší prázdnotu
BŮH VIDĚL, ŽE VŠECHNO, CO UČINIL, JE VELMI DOBRÉ Sexualita je darem samotného Stvořitele. Byla jím stvořena zároveň s celou lidskou přirozeností a uznána za velmi dobré dílo (Gn 1,31). Sám Stvořitel nám tedy přikazuje, abychom pohlíželi na svou sexualitu pozitivně; není v ní nic negativního, co by samo o sobě zasloužilo odsouzení. Tělo jakožto sexuální vyjadřuje povolání člověka ke vzájemnosti, to znamená k lásce a vzájemnému obdarování. Tělo tedy vybízí muže a ženu k naplnění jejich základního povolání, k plodnosti. Potřebujeme se osvobodit od pohledu, který vidí záležitosti lidské… | Přečíst celý článek10. 12. 2011
Znovu v pekle polepšovny
Po třech letech zase zpátky Eskortují nás náklaďákem na nádraží. Tammusím vydržet potupu: přejít velkou halu mezi dvěma strážníky, s rukama v poutech. Kdybych si mohl přetáhnout přes hlavu igelitový pytel na odpadky, bez váhání bych to udělal, tak je to pro mě ponižující. Lidé na mě hledí jako na nestvůru, zvíře na trhu, se směsicí strachu a nezdravé zvědavosti. Po dvou hodinách jízdy v kupé vyklizeném pro tuto příležitost přijíždíme do nápravného zařízení. Moji andělé strážní v kšiltovkách se štítkem mě předávají do vlastních rukou řediteli. Nevypadá lidštější než… | Přečíst celý článek5. 2. 2004
Znovuobjevení srdce
Především střez a chraň své srdce, vždyť z něho vychází život. (Přís 4,23) Ve své moudré radě pisatel Přísloví uznává, že srdce je jádrem života člověka. Je centrem těch rysů, které nás činí lidmi, oproti zvířatům, která jsou odkázána na instinkt. Zapomeňte na srdce, přeceňte úlohu tělesných smyslů, a staneme se zvířaty! Lidské srdce je však počátkem osobnosti každého jedince. Metafora "srdce", která se v hebrejské Bibli vyskytuje více než osm set padesátkrát, představuje univerzální symbol, který má v mnoha jazycích mnoho různých významových vrstev. Každý rok nám v den sv.… | Přečíst celý článek19. 11. 2001
Zpěvy u jesliček
Básně Václava Renče z knihy Zpěvy u jesliček 1. Už dávno dudy nedudají Už dávno dudy nedudají okolo Betléma. Jen smutné větry smutně hrají, smutna je duše má. Už dávno nikde nečekají, že ze tmy vzejde jas. Jen smutné deště smutně hrají pro nejsmutnější čas. Naděje dávné vítr žene okolo Betléma. Kdo stojí o nás odsouzené? Smutna je duše má. 2. Mlč, Janku, malověrný Janku Mlč, Janku, malověrný Janku, ovečky plaší pláč. Ty čekej v bdění, čekej v spánku. Však duše tvá ví nač. Čekej, jak v Písmě stojí psáno: Pomine jednou tma, uprostřed noci vzejde… | Přečíst celý článek3. 9. 2008
Zpověď
Když jste jednou pokřtění, už se váš křest, byť si z něho nepamatujete vůbec nic, nebude opakovat. Pokud chcete pravidelně chodit do kostela a účastnit se bohoslužeb aktivně, třeba i chodit k přijímání, vaše kroky povedou přes zpovědnici. Zpovědi se také říká svátost smíření nebo svátost pokání. Není to pouhá čistírna nebo pračka, jak tomuto obřadu někteří říkají. O co jde? Zpověď bychom mohli zařadit do kategorie obřadů uzdravení. Náš život je proniknut vztahy. A stává se každému, že se mu ve vztazích něco nepovede. Křesťanství rozděluje tři kategorie vztahů: k sobě, k druhému… | Přečíst celý článek20. 9. 2001