Kapitoly
26. 8. 2003
2. 9. 2003
Spiritismus, věštění, astrologie…?
K magii v obou jejích formách se pojí věštění: V úzkém smyslu je to pokus chtít předpovídat budoucnost podle znamení, vzatých ze světa přírody, nebo podle toho, jak si kdo vykládá různé předpovědi nebo události. V širším smyslu, zejména u prostšího lidu, je to směsice lehkověrnosti a naivních domněnek, které se snaží pomocí zvláštních prostředků nebo dovedností předem poznat, co se stane. Součástí věštění je astrologie (hádání budoucnosti lidí z hvězd nebo z jejich uspořádání), kartomantie (hádání budoucnosti z karet, takzvaných „tarok“), chiromantie (luštění linií na ruce), a… | Přečíst celý článek29. 11. 2002
Splnění Božího slibu
Bůh poslal anděla Gabriela jako svého posla do Nazareta k panně jménem Maria. Byla zasnoubena s Josefem, mužem z rodiny krále Davida. Gabriel přišel k Marii a řekl: Raduj se, Maria! Bůh je s tebou. Vyvolil tě. Maria se lekla a uvažovala, co by měla tato slova znamenat. Avšak Gabriel řekl: Neboj se, Maria, neboť jsi našla milost u Boha. Bůh tě má rád. Dostaneš dítě, porodíš syna. Dáš mu jméno Ježíš. Bude velký a bude se nazývat Syn Nejvyššího. Maria se zeptala: Jak se to může stát, vždyť nepoznávám muže. Gabriel odpověděl: Sestoupí na tebe Duch svatý, síla Nejvyššího. Pro Boha není nic… | Přečíst celý článek28. 3. 2006
Společenský, nebo samotář? Seznam některých rozdílů mezi introverty a extroverty.
Zde je seznam některých rozdílů mezi introverty a extroverty. Pravděpodobně zjistíte, jako většina lidí, že z obou skupin pro vás něco platí. Zároveň však budete velmi jasně cítit, že určité zaměření preferujete nebo že je vám v něm lépe. Při prvním čtení těchto seznamů přemýšlejte o sobě. Při druhém čtení v něm hledejte, co odpovídá vašemu dítěti. Extrovert Je otevřený požadavkům a příležitostem zvenčí. Čerpá energii od druhých lidí a z vnějších zážitků. Vyrušení je pro něho příležitostí. Je rád s lidmi. Život, který se nežije, nestojí za to zkoumat. Jedná a pak (možná)… | Přečíst celý článek20. 3. 2007
Společenství, kolegialita a loajalita začínají u mě
Firmu netvoří jen nadřízení a podřízení. Všechno nezávisí jen na nejvyšším vedení. Rozhodujícím faktorem je prostředí uvnitř podniku, které tvoří společenství všech zaměstnanců. Každý může přispět svým dílem. K vytváření dobrého pracovního společenství přispívají především následující dvě věci: kolegialita a loajalita. Kolega je v úzkém významu ten, kdo se mnou sdílí povolání, můj spolupracovník. Skrývá se tu předložka „cum“ neboli „s“. Kolegialita proto znamená i „sourozenecké“, svorné smýšlení s ochotou vzájemně si pomáhat. Sám sebe vnímám na stejné úrovni s ostatními. Jdu s… | Přečíst celý článek21. 8. 2006
Společnost bude jedna velká věznice, povinný klášter pro všechny
Každá společnost se ustavuje především proto, aby umožnila vzrůst svobody svých členů, protože právě díky společnosti jejich schopnosti nabývají širšího pole, kde se mohou svobodně a užitečně projevovat. Zařiďte to tak, aby lidé v určité společnosti nemohli vykonat nic z toho, co by sami chtěli, a zmíněná společnost se změní ve věznici. Nový systém by nebyl v zásadě ničím jiným než klášterním způsobem života nařízeným celému lidskému rodu státním zákonem, chybělo by ale náboženství a zbožnost, jednalo by se tedy o monastickou formu života bez příslušného ducha. Kolik se toho namluvilo, když… | Přečíst celý článek5. 2. 2004
Spotřebitelé a zboží
Stalo se již kulturním klišé naší doby, že jsme "konzumní společností". My na Západě, desetina světové populace, spotřebujeme více než dvě třetiny světových zdrojů - tomu se říká spotřebitelé! Tolik nás vyrostlo ve víře, že více znamená lépe a že velký je nejlepší. Nyní si začínáme uvědomovat, že velké podniky mohou také hodně ztratit, že úsporná opatření mohou představovat nový řád a že kultura piva, svalů, tělesné krásy a sexu nepřináší národu příliš velký hospodářský vzestup, o duchovním životě nemluvě. Na jedné karikatuře byl zobrazen tulák na lavičce v městském parku a dole byl text:… | Přečíst celý článek26. 2. 2003
Správné jméno pro Boha
Dokud nenajdeme správné jméno pro Boha, nemáme k němu skutečně svobodný, radostný, otevřený přístup. Pokud oslovujeme Boha obecnými termíny jako "Všemohoucí", "Pán Bůh", pokud z těch slov děláme anonymní výrazy, pak je nemůžeme užívat jako osobní jméno. U autorů duchovních spisů někdy najdeme pasáže, kdy oslovují Boha jménem, které je podobné svou podstatou spíše přezdívce, jménem, které ještě nikdo jiný nevymyslel, které je na hranici možného a nemožného, kterým ho mohou oslovovat jen proto, že k němu mají určitý vztah. Vzpomeňme si na žalm, kdy najednou, po mnoha… | Přečíst celý článek19. 9. 2001
Spřátelit se se smrtí
Prolog Dne 31. prosince 1992 ve tři hodiny odpoledne byl povolán do věčného domova Maurice Gould. Zemřel po dlouhém zápase s Alzheimerovou chorobou v Yorkské centrální nemocnici v Richmond Hillu, nedaleko Toronta v Kanadě. Maurice - neboli "Moe", jak jsme mu říkali - byl členem Archy, založené v r. 1964 Kanaďanem Jeanem Vanierem. Archa je celosvětová síť komunit, v nichž si mentálně postižení lidé a jejich ošetřovatelé navzájem vytvářejí domov. Maurice žil čtrnáct let v komunitě Archy zvané Rozbřesk, v Torontu. Byl znám pro svou radostnou povahu, vlídnost a lásku k domovu. Mnozí z… | Přečíst celý článek5. 2. 2004
Srdce - zdroj tajemství naší existence
Když některé věci známe tak dobře, že si je okamžitě dokážeme vybavit, je na tom něco značně uspokojujícího. Děti se rychle naučí násobilku - a po celý zbytek života pak víme s naprostou jistotou, že sedmkrát sedm je čtyřicet devět a že dvanáctkrát dvanáct je sto čtyřicet čtyři. Nudným mechanickým učením se tyto informace stávají součástí nás samých: známe je zpaměti ("srdcem"). Ve středověkém křesťanském myšlení byla představa učení se zpaměti něčím, co sahalo mnohem dál než k násobilce. Znamenala změnu směru života člověka tím, co Benedikt označoval jako hágá, přenášením… | Přečíst celý článek5. 2. 2004
Srdce jako skutečné já
Často říkáme: "Ale neměl jsem to srdce říci mu nebo jí to a to." Srdce podobně jako duše vyjadřuje jádro naší osobnosti. A ještě víc než duše slouží srdce k vyjádření skutečného já, jádra lidské lásky a citu, a sami před sebou musíme poctivě hodnotit své nejtěsnější vztahy a touhy. Intuitivní uvažování vychází ze srdce, jak to formuloval Pascal ve svém slavném výroku: "Srdce má své důvody, o kterých rozum vůbec neví." Jinými slovy, kromě logiky a racionální dedukce musíme brát v úvahu také "šestý smysl" - intuici. Pascal odsuzoval chladnou logiku svého… | Přečíst celý článek10. 2. 2004
Stačí opěrný bod, páka a hej rup
„Páka je jednoduchý stroj“, učili jsme se ve fyzice. Kdo to vyslovil první, to sice netuším, ale docela dobře si umím představit, že páku jako jednoduchý stroj běžně používal už starý lovec mamutů. Jestli ji prakticky používal nebo ji znal pouze teoreticky Archimedes, to nevím. Troufal si však hodně: „Dejte mi páku, jeden opěrný bod a pozdvihnu svět.“ Jestlipak by si troufl pozdvihnout i svět současný, obtěžkaný zlem a všemi těmi krizemi – morálními, mravními, ekologickými, vládními – kterých jsme denně svědky my? Svatá Terezie z Lisieux mi promine, ale ve srovnání s Archimedem je mladičký… | Přečíst celý článek14. 4. 2011
Stále sám sebou
Během cesty do Izraele za ním přichází nějaký muž, aby mu ukázal „vzácnou“ relikvii: cihlu z Abrahámova domu. A papež na to: „Ale já myslel, že Abrahám… bydlel ve stanu.“ ٭ Během Světových dnů mládeže v Paříži v srpnu 1997 se na Champs de Mars shromáždilo tři sta tisíc mladých. Obrovský kalendář instalovaný na Eiffelově věži ukazuje: „Do roku 2000 zbývá 863 dnů.“ Jan Pavel II. to komentuje do mikrofonu: „Kladl jsem si otázku, proč inženýr Eiffel tu věž postavil. Teď to vím.“ ٭ Do Castel Gandolfa je pozvána rodina přátel. Jednou večer… | Přečíst celý článek18. 11. 2006
Starosti a trápení
Trápí tě starosti? Čas od času přicházejí do života každého z nás. Od hlubokého zármutku nebo vážné nemoci až po přechodnou starost či nějaké zklamání. Starosti nás mohou uvrhnout do stavu izolace, osamělosti a strachu nebo nás zbavují odvahy. Ale nemusí to tak být. Existuje množství způsobů, jak reagovat, když nějaké trápení zaťuká na dveře vašeho srdce. Hojivou úlevu můžeme najít v přírodě, v druhých lidech, v sobě samém. Můžeš v nich najít odpovědi na své otázky a balzám pro svou bolest. Můžeš poznávat, odpouštět a růst. Jednoduché kroky mohou ulehčit tvou bolest a podpořit… | Přečíst celý článek26. 3. 2002
Starý nepřítel
Jednoho dne se Domino vracel domů s ulovenou kořistí. Ve vchodu do nory se mačkalo pět malých chundelatých hlav, pět černých nosíků a deset korálkových očí se obrátilo k němu, za potravou, kterou přinášel vtom se nedaleko ozval pronikavý štěkot psa. Domino sebou trhl, vyskočil na pařez a naslouchal. Nebylo pochyb, že zlověstný štěkot patří jeho dávnému nepříteli. Domino musel za každou cenu zabránit tomu, aby se přiblížil k doupěti. Potlačil strach, který mu svíral srdce, a rozběhl se, aby se s ním střetl liška zatím varovala mladé. Nastala honička podobná mnoha jiným, jenže namáhavější,… | Přečíst celý článek2. 12. 2002
Stavba chrámu Božího hrobu
Při stavbě Afrodítina chrámu za Hadriana (r. 135 po Kr.) byl celý prostor kolem Golgoty zasypán mohutnou navážkou, a vzpomínka na jeskyni zanikla. Při stavbě chrámu Božího hrobu bylo zapotřebí rozsáhlých odklizovacích prací, aby se odkryl původní skalní základ. Eusebios píše: "Sotva byl vydán císařův příkaz, bylo také ihned zcela zničeno odshora dolů dílo klamu [chrám Afroditin]... U toho se však císařova horlivost nezastavila. Přikázal odstranit trosky zničeného chrámu, dřevo a kamení, a odklidit je co nejdál odsud ... Ale ani s tím nebyl císař ještě spokojen. Přikázal vykopat na onom… | Přečíst celý článek5. 11. 2007
Stavby z polystyrénu
Moralizující poučování v kostelech, v rodině, ve škole, v parlamentu, ve sdělovacích prostředcích nebo na jakémkoli jiném místě nás dráždí a jde nám na nervy. A to nám všem bez výjimky. Nikdo nemá rád, když ho někdo poučuje, jak se dá vidět už na malých dětech. Chtít někomu kázat morálku je velice primitivním způsobeme snahy pomoci druhému člověku. Dalo by se to přirovnat ke stavbě z polystyrénu. Je to lehký materiál, který se snadno zpracovává, stavba pokračuje rychle kupředu a můžeme tak vyrobit působivé divadelní kulisy. A moralizování je také jen takovým divadelním… | Přečíst celý článek29. 7. 2005
Stávka děkníků
Už v květnu 1926, když se šel otec Smith podívat na narcisy matky de la Tourové, potkával po městě plno lidí, které - jak se mu zdálo nikdy předtím neviděl. Byly to bezpochyby bývalé děti, které zatím dorostly v muže a ženy; zdálo se mu jenom divné, že útočným a tvrdým výrazem jejich očí a tváří neproniká odraz jejich dětské podoby. On sám začínal stárnout, ale měl pořád za to, že zrcadla v tramvaji, vlhké dláždění na ulicích a reklamy na Přítele lidu odrážejí stejný obraz jeho tváře. Před kinem vyvěšoval signor Sarno plakáty se jménem Rudolfa Valentina a Harolda Loyda a balkonová sedadla… | Přečíst celý článek21. 11. 2003
Stéblo slámy
Pastýři se vraceli z Betléma, kde se poklonili Ježíškovi narozenému v chlévě. Nesli mu náruče darů a teď se vraceli s prázdnýma rukama. Kromě jednoho z nich, mladičkého pastýře, téměř ještě chlapce. Ten si z betlémského chléva přece jen něco odnesl. Celou cestu tu věc pevně svíral v dlani. Ostatní by si toho ani nevšimli, kdyby se kdosi nezeptal: "Co to máš v ruce?" "Stéblo slámy," odpověděl mladík. "Vzal jsem si ho z jesliček, ve kterých leželo to dítě." "Stéblo slámy," ušklíbali se ostatní. "Takové smetí! Zahoď to!" Mladý pastýř… | Přečíst celý článek19. 7. 2002
Stěžujeme si na to, jak je život krátký
Život je krásný a je nevděkem nevážiti si toho daru nevyzkoumatelné lásky a moudrosti. Julius Zeyer Nejdůležitější v životě není zvítězit, ale bojovat; hlavní není vyhrát, ale odvážně se bít. Pierre de Coubertin Žij svůj život intenzívně: bylo by velkou chybou, kdybys tak nečinil. Nezáleží na tom, co přesně děláš, stačí, abys žil. Jestli jsi nežil, co ti ještě zbývá? Henry James Život znamená žít takovým způsobem, aby se člověk nebál ani smrti, ani ničeho jiného. Sv. Terezie z Avily Stěžujeme si na to, jak je život krátký, a přesto děláme… | Přečíst celý článek
Sekce: Kapitoly
