Kapitoly
28. 2. 2003
29. 7. 2002
Dětské oči
V malé čekárně před rentgenem seděla jedna moje známá ze Studence a požádala mě o trochu teplého čaje. Na chvilku jsem k ní usedla. Divila se, že pracuji jako uklízečka. "Máte přece zdravotní školu," říkala. "Ano, ale studovala jsem ji jen dva roky dálkově. Bylo to v době, kdy jsem učila náboženství a situace začala být nejistá." "Jedna z mých dcer pracuje v kanceláři v Janských Lázních. Mají tam velký nedostatek sester. Nechtěla byste tam jít sloužit?" Nemocné děti mně připomínaly zlý sen, ze kterého bych měla utéci. Bloudila jsem lesní cestou a ve sněhu zanechávala stopy.… | Přečíst celý článek4. 5. 2007
Díky za moje tělo a nadání
Vděčnost mi otvírá oči, abych dokázal vidět vlastní hodnotu. Není ovšem zrovna snadné být vděčný sám za sebe. Často v nás totiž vězí až příliš hluboko sklon k sebeodmítání. Rádi bychom měli jiné tělo, jiné nadání, jiné možnosti rozvoje. Začneme-li ale pošilhávat po to, co nemáme, nedokážeme samozřejmě děkovat za to, co nám bylo darováno. Vděčnost vyžaduje zároveň i schopnost rozloučit se s vlastními iluzemi o tom, jaký bych měl být. Teprve pak dokážu děkovat za svůj způsob myšlení, za to, co prožívám, za své ruce, tak hbité a jemné, za své tělo, které sice neodpovídá modernímu ideálu krásy,… | Přečíst celý článek4. 5. 2007
Díky za nové ráno
Vděčný člověk dokáže za cokoli poděkovat. Hned ráno děkuje za to, že mu Bůh daroval nový den, že vstává zdravý, že má kolem sebe svou rodinu, v níž se cítí bezpečný, nebo že může pro druhé něco udělat. Děkuje za východ slunce, za pěkné počasí, za dům, který se stal jeho domovem. Děkuje za chutný pokrm. Děkuje za srdce schopné milovat. Nic nepokládá za samozřejmost. Dokáže projevit vděčnost, protože je schopen přemýšlet o tom, co prožívá. Uvědomuje si, že jeho bytí samo je darem. Všechno, co je, mu bylo dáno. On sám není stvořitelem, nýbrž pouze tvorem vděčným za své stvoření: za to, že… | Přečíst celý článek8. 11. 2010
Dítě jako výkladní skříň matky?
Dokud matka dítě vnímá jako vlastní „výstavní skříň“ a dokud chování dítěte rozhoduje o tom, jestli se bude považovat za dobrou, nebo špatnou matku, bude prožívat zlost a zoufalství. Dítě začne brát život vážně teprve tehdy, až matka uzná, kde končí její a začíná jeho zodpovědnost (a případně i vina). V mnoha případech se mohou rodiče, a obzvlášť matky, považovat za dobré rodiče, přestože jejich děti nijak zvlášť nevynikají. Jestliže se matka nechce zničit, musí se vzdát představ o své všemohoucnosti. Musí se rozloučit s představou, že své dítě zachrání nezávisle na něm, bez… | Přečíst celý článek2. 3. 2005
Dítě pro vůdce
Někdy v roce 1929 byl započat můj život v milujícím setkání mých rodičů – Gerdy a Martina Bormannových. V dubnu 1930 jsem spatřil světlo světa v Grunwaldu na venkovském předměstí Mnichova. Za kmotra mi šel svatební svědek mých rodičů – Adolf Hitler, vůdce NSDAP a přítel mého otce, druhého muže Třetí říše… První roky Bormannova života se odehrávají v Německu, v kontextu politického vývoje třicátých let. Říšský prezident Paul von Hindenburg jmenuje v lednu 1933 říšským kancléřem Adolfa Hitlera. Moc postupně přebírá nacionálně socialistická německá dělnická strana (NSDAP),… | Přečíst celý článek23. 11. 2001
Dítě v jeslích a osel
Když kliknete na obrázek, zobrazí se vám umístěný samostatně v prohlížeči a pak si jej můžete vytisknout. (Nejen) pro děti dále doporučujeme: Předvánoční kutění (betlémy, vystřihovánky do okna...) | Přečíst celý článek31. 8. 2011
Dívka, jež zasáhla mé srdce
Poprvé jsem ji spatřila koncem září. Byl to den, kdy se studenti registrovali na univerzitě. Byla jsem jedním ze zaměstnanců. Dobrovolně jsem se přihlásila, že budu vítat nové studenty. Tomuto podivnému přírůstku jsem se ale snažila vyhnout. Byla ostříhaná téměř dohola – nechala si pouze ofinu dlouhých červených vlasů, které jí padaly do očí. Měla na sobě kombinézu, do níž by se vešla snad třikrát, a vypadalo to, že už ji nesundala hezky dlouho. Na nohou měla odřené armádní kanady. V životě jsem neviděla nikoho, kdo by měl na sobě tolik piercingů. Vypadala jako jehelníček v lidské… | Přečíst celý článek19. 11. 2001
Divný král
Proč vlastně přišel a žil Ježíš v našem světě tak skromně? Lze si přece snadno přestavit jiné, důstojnější a jeho postavení i poslání přiměřenější naplnění prorockých slibů: Mohl se například narodit v nějaké královské nebo aspoň velekněžské rodině, mohl se také objevit jako dospělý člověk, který by nám neřekl nic o svém původu, mohl si nejdříve získat svými mimořádnými schopnostmi a znalostmi věhlas a respekt a teprve potom se prohlásit za mesiáše a pustit se do díla - podobných řešení lze nalézt ještě několik, ale Ježíš se místo toho narodil v úplně obyčejných podmínkách lidí tehdejší doby a… | Přečíst celý článek29. 7. 2002
Dnes musíte být propuštěna
Vězeňská lékařka Vltavská, starší žena, nesměla vstoupit na celu, aby prohlédla pacientku a určila diagnózu. Mohly jsme s ní mluvit jen u vchodu pod dozorem. Lékařku doprovázela jiná vězeňkyně, řeholní sestra Gizelka, která směla podat lék. Někdy se mohla jen laskavě usmát. Také strava se opět zhoršila, a tak mnohé ženy apaticky posedávaly na svých kavalcích. Uvědomila jsem si, že musím něco učinit. Poprosila jsem ženy, aby se ztišily a vyslechly mě. "V poslední době pozorujeme, že jsme v pěkném svrabu. Špatné jídlo, přísnost, skoro žádné léčení. Jak… | Přečíst celý článek29. 7. 2005
Do Británie opět přišla válka
Do Británie přišla opět válka, námořníci se zase potáceli z hospod a s nimi se potácely opilé rozcuchané ženy, ale námořníci už nenosili vysoké šněrovací boty, poněvadž se předpisy po té stránce změnily. Válka přišla opět i do farnosti Nejsvětějšího Jména. Kanovník Smith už neměl kaplana, který by sloužil ranní mše, a musel v neděli sloužit obě mše svaté sám a zpívat a mít dvoje kázání, takže to bylo zase jako za starých časů, jenomže teď mu bylo jedenasedmdesát let, a když klekal, vrzaly mu klouby. Válku bylo cítit i ve stavitelství, takže bylo takřka nemožné dostat zedníky, aby… | Přečíst celý článek28. 11. 2012
Do koncentračního tábora jsme se původně těšily
Jednou večer jsem se učila, když jsem z předsíně zaslechla mužský hlas: „Která z vás je Wanda?“ Tím to celé začalo. Zvedla jsem se... a vrátila se až po čtyřech a půl letech. Po několika dnech zatkli také Krysiu. Znaly jsme se ze skautského oddílu: o dva roky mladší než já, pobledlá a tichá. Tak teď už jsem v davu nebyla sama. Rodilo se velké přátelství. Popravy uprostřed noci. Nikdy jsme nevěděly, na koho z nás to padne... Ve vězení byly vši, blechy, špína, voda nebyla vůbec a rozmohl se tyfus. Hlad jsme necítily, poněvadž rodiče podpláceli stráž a… | Přečíst celý článek30. 5. 2002
Doba ledová ve vztazích?
... a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých. Mt 24,12 Každý z nás je od narození formován a ovlivňován nepřebernou spletí vztahů s druhými lidmi. Do jisté míry jsme dokonce výsledkem jejich působení: pod vlivem nespravedlnosti, tvrdosti a zraňování má naše srdce tendenci se zatvrzovat, zatímco pod sluncem milosrdné lásky roztávat a otvírat se, aby pak bylo samo schopno lásku dávat. Proto máme všichni velkou zodpovědnost za lidi kolem sebe a vůbec za svět, aby v něm znovu nezavládla »doba ledová«: »Ano, musíme se stát ledoborci, jejichž srdce budou tak plná lásky k… | Přečíst celý článek10. 2. 2004
Dobrá kniha / Dušičky (22.10.2003)
V sobotu 11. října jste se zúčastnila Dne otevřených dveří v našem rozhlase. Já jsem tu byla taky, ale minuly jsme se. Vy jste nemohla dopoledne a já naopak odpoledne. Byla jste tu poprvé - jaký jste z toho měla pocit? Já jsem věděla předem, že se tu my dvě spolu mineme. A protože jsem v rozhlase nezkušený nováček, nedovedla jsem si dost dobře představit, co si tam bez vás počnu. Vždyť tu kromě vás skoro nikoho neznám. Naštěstí mě v tom vaše sympatické kolegyně a kolegové nenechali. Ocitla jsem se v příjemné společnosti skutečných miláčků mnoha stálých posluchačů téhle stanice. Seděla jsem… | Přečíst celý článek9. 7. 2002
Dobrá zpráva pro přátele i pro nepřátele
Tato stránka je určena k vytištění. Když kliknete na obrázek, zobrazí se vám samostatně v prohlížeči a pak si jej můžete vytisknout. | Přečíst celý článek5. 5. 2014
Dobrý člověk bez křesťanství
„Nemůže člověk vést dobrý život, aniž by věřil v křesťanství?" Byl jsem požádán, abych se vyjádřil k této otázce, ale než se na ni pokusím odpovědět, rád bych ji okomentoval. Tato otázka zní, jako by ji položil někdo, kdo si říká: „Nestarám se o to, jestli je křesťanství ve skutečnosti pravdivé, nebo ne. Nezajímá mě, jestli se skutečný vesmír podobá tomu, co říkají křesťané, nebo tomu, co říkají materialisté. Zajímám se jen o to, jak vést dobrý život. Vybírám si víru ne proto, že ji považuji za pravdivou, ale proto, že mi pomáhá." Upřímně řečeno je pro mě těžké mít pro… | Přečíst celý článek13. 12. 2001
Dobrý král Václav - Good King Wenceslas
Na Štěpána dobrý král Václav z okna hledí, všude kam se podívá, závěje a ledy. Svítil měsíc a byl mráz, pálil jako divý, a vtom spatří chudáka, jak tam sbírá dříví. "Hola, páže," pravil král, "podívej se honem. Odkud je ten sedláček, víš-li něco o něm?" "Pane můj, ten sedláček bydlí támhle kdesi u studánky v chalupě pod samými lesy." Přines maso, přines chléb a pár polen k tomu, zanesem to ještě dnes sedláčkovi domů." A tak šli, král s pážetem, a tak vyrazili, i když venku vítr dul a vyl ze vší síly. "Pane můj, je… | Přečíst celý článek9. 7. 2002
Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí.
Tato stránka je určena k vytištění. Když kliknete na obrázek, zobrazí se vám samostatně v prohlížeči a pak si jej můžete vytisknout. | Přečíst celý článek23. 10. 2002
Dobytí Coimbry
Toho rána přijeli mniši z kláštera zvaného Lormano s mnoha povozy a přivezli s sebou zásoby ječmene, prosa a luštěnin a dali je králi. Slibovali, že přivezou ještě více a prosili krále, aby v obléhání vytrval. Král všechno rozdělil, vlídně poslům poděkoval a s radostí přivítal voje, které mu Cid přiváděl na pomoc. Nastala temná, bezhvězdná noc nad Coimbrou. S úsvitem následujícího dne začal rozhodující útok na valy, zdi a věže. Mauři sice věřili v pevnost obrany, ale pověst o Cidově příchodu je znepokojila, neboť Cid nebyl dosud nikým přemožen. V době obležení Coimbry přišel do… | Přečíst celý článek5. 5. 2014
Dogma
Je běžnou námitkou proti křesťanství, že jeho dogmata jsou neměnná, zatímco lidské poznání se neustále rozvíjí. Nevěřícím se proto zdá, jako bychom se neustále zabývali beznadějnou snahou tlačit nové poznání do forem, z nichž dávno vyrostlo. Myslím, že tento pocit vyvolává mnohem větší odcizení od církve než kterýkoli jednotlivý rozpor mezi tím či oním článkem víry a tou či onou vědeckou teorií. Můžeme, jak říkáme, „překonat" tucty dílčích „problémů", ale to nezmění pocit, že tato snaha je jako celek zvrácená a odsouzena k nezdaru: vlastně čím důmyslnější, tím… | Přečíst celý článek
Sekce: Kapitoly
