Sekce: Knihovna
Některá shrnutí
Srážka dvou nauk není neštěstí - je to příležitostz knihy Přírodní vědy a teologie , vydal(o): Teologické texty
(1) Jsou obavy, že věda vytlačuje víru, a že tedy k záchraně víry je třeba oslabit pozice vědy. Obojí je omyl.(2) Že si víra a věda nemohou odporovat, bylo známo už ve středověku: obě vycházejí z jednoho zdroje -- Boží pravdy. Výroky obou jsou ovšem vyjadřovány lidským jazykem a získávány odlišnými metodami; proto se jejich konfrontace může stát podnětem k dialogu.
(3) Účinný prostředek dialogu je týmová práce. K ní však nebývá dostatečná ochota, dává se přednost publikaci jednostranných polemik. Dnešní dialog je kontraproduktivní, strany k němu přistupují s apriorními stanovisky, rozhodnuty uhájit je za každou cenu [26].
(4) Velká část sporů v dialogu vědy s teologií je terminologické povahy.
(5) Spor heliocentrismu s geocentrismem byl sporem dvou fyzikálních koncepcí. Přenesením na teologické pole se problém zkomplikoval. Ztížilo se dosažení řešení, ale i dorozumění a sama formulace problému.
(6) Matematik Alfred N. Whitehead varuje před přehlížením neshod mezi vědou a vírou: „Náleží k sebeúctě intelektu zabývat se každým myšlenkovým zmatkem až do jeho konečného rozřešení.“ „Srážka dvou nauk není neštěstí -- je to příležitost.“ Budeme-li si zastírat drobná nedorozumění, ztratíme cit i pro větší rozpory. Věda a víra jsou ve vztahu precizace definic a vymezování kompetencí.
(7) Konflikty mezi vírou a vědou bývají i v jednom člověku; mnohé pocházejí z naivních představ o Bohu. Umístí-li někdo svého boha za oblak a pak zjistí, že tam není, ztratí ne víru, ale svou naivní pověru.
(8) Vědecký obraz o světě se sjednocuje. Každé takové sjednocení je možné až po dostatečně hlubokém proniknutí do příčin zkoumaných jevů.20
(9) Kdo vidí ohrožení své víry v možnosti nějakého vědeckého objevu, nebo naopak požaduje k podpoření víry nějaký objev či platnost nějaké myšlenkové soustavy, opírá svou víru o něco časného a v principu vyvratitelného.
(10) Otázky po příčině a smyslu světa jako celku mají smysl. Člověk si je přirozeně klade a neměl by se jim bránit. Má na ně právo, i když mohou zůstat nezodpovězeny po větší část jeho života.
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
- Příroda - první stupeň zjevení
- Vztah vědy a teologie před 400 lety - na počátku 17. století
- Velká nedorozumění Galileiho procesu
- Konflikt mezi vědou a vírou je signálem nedostatečného pochopení
- Vliv vědeckých objevů na lidské myšlení
- Poznámky a literatura
Související texty k tématu:
Věda, rozum a víra:
- Jiří Grygar a jeho pohledy na vědu a víru - soubor textů
- Odporují si věda a víra? Prof. RNDr. Jan Fischer DrSc
- O vztahu víry a rozumu - průřez encyklikou Fides et Ratio (ThDr. Jiří Skoblík )
- Mystérium a rozum - o Bohu systematicky (Dominik Pecka)
- Další texty k tématu věda, rozum a víra zde
Příroda
- "Zeptej se dobytka, poučí tě, nebeského ptactva, ono ti to poví, mořské ryby vyprávět ti budou"...
- Astronaut J. B. Irwin: čemu mě naučil let na Měsíc To, že chodil Ježíš Kristus po zemi, znamená pro mne nekonečně víc než to, že člověk chodil po Měsíci.
- Boží láska je jako slunce, které nás zahřívá a proniká tělem Když si sednu na slunce, vím, že mě zcela zahaluje hřejivá láska Boží.
- Bůh sám je původcem krásy Z velikosti a krásy tvorstva lze poznat stvořitele…
- Další texty k tématu příroda, stvoření