Články
25. 11. 2002
Víra zraje krizemi
Pro slovo krize se v čínštině používá dvou znaků: první znamená „nebezpečí“ a druhý „příležitost“. Krize je bodem zlomu. A podle toho, kam se člověk přikloní, najde buď nebezpečí, nebo nové možnosti.22. 11. 2002
Kristus je Pán a vládce
Kdo Krista vyznává za svého Pána, ten mu zcela podřizuje svůj život. A zde je zapotřebí velice dobře porozumět, aby toto podřízení nebylo cítit jako ztráta, jako utlačení člověka. Uznat Krista jako Pána znamená skutečné osvobození. (Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk."). Kristus je zároveň Pánem budoucnosti. Poslední slovo v dějinách bude mít definitivně on.13. 11. 2002
Je třeba dobré filozofie
"Když lidi přimějete myslet si, že myslí, budou vás milovat; pokud je však přimějete skutečně myslet, zanevřou na vás." (Don Marquis) Filozofie, jak ji vidím, se k nám dostává na třech rovinách. První rovinou jsou teoretické základy, na nichž vytváříme indukce a dedukce, avšak značně závisí na formě a důrazu argumentace. Logika v očích většiny lidí nikdy nepřetékala romantikou ani rozpoutaným vzrušením.11. 11. 2002
Novinář na stopě senzačního odhalení
„Byl Ježíš skutečnou historickou osobou? Můžeme jakékoli tvrzení opřít o exaktní důkazy? Je Nový zákon – jeden z hlavních pramenů o životě Ježíše – dostatečně důvěryhodný?“ Autor knihy Lee Strobel odpovídá: „Ve svém pátrání po pravdě jsem použil svoje veškeré zkušenosti ze soudniček, v nichž jsem zkoumal rozdílné kategorie důkazů, protidůkazů, vědeckých, psychologických a nepřímých důkazů.3. 11. 2002
Znáte rytíře Cida?
Popřejme sluch působivému kouzlu středověkého eposu: Rytířské romanci o hrdinských příbězích historického rytíře Cida Campeadora. Zachování věrné dobové atmosféry přispělo ke vzniku literární lahůdky, po níž s chutí jistě sáhnou i dospělí. Vždyť znalost Cidovské látky patří k všeobecnému vzdělání. U hradu Montesdoku nastal strašný boj. Rodrigo se utkal s maurskými králi v hrozné seči, přemohl je a všech pět králů zajal.27. 10. 2002
Poslední věci člověka
Představte si hosta na večírku, je unavený a chtěl by jít domů. Má se bát odchodu?23. 10. 2002
Máte strach ze smrti? Otázka, která rozesmála Matku Terezu
Při jednom ze svých rozhovorů jsem se Matky Terezy zeptal: "Máte strach ze smrti?" Na okamžik se mi zadívala do očí, a pak se nahlas rozesmála. "Ne, vůbec," prohlásila. "Umřít znamená vrátit se domů. Copak máte strach vrátit se domů ke svým drahým? Okamžik smrti nedočkavě očekávám. Tam nahoře najdu Ježíše a všechny lidi, kterým jsem se v tomto životě snažila dát lásku."22. 10. 2002
Prohlášení českých a moravských biskupů k volbám
U příležitosti blížících se komunálních voleb a voleb do horní komory Parlamentu České republiky, vydávají biskupové své prohlášení.18. 10. 2002
Aristotelés ze Stageiry
"Slyšíš, Aristotele?! Odkud je ten hlas?! Kdo to mluví?! Slyšíš, Aristotele?" "Ale slyším, slyším. Jak se jmenuješ?" "Šimon, ale řekni mi rychle, kdo to mluví!" dotíral jsem naléhavě na nového známého. Aristotelés mi rukou ukázal na člověka stojícího v kruhu mladých lidí na malé výšině. "To on?" zeptal jsem se pro jistotu. "Ano, on." "Kdo to je?" "To je PLATÓN."29. 9. 2002
Máme se navzájem milovat, a nikoli být jeden druhým
Přikázání milovat je pro křesťany celý zákon (Ga 5,13-14). Pán Ježíš ho nazývá "svým" přikázáním: "... abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás" (J 15,12). Pokaždé, když nemilujete druhé, nepřijímáte za sebe plnou zodpovědnost - nehlásíte se k svému srdci. Problémy vznikají tehdy, když není jasno v hranicích zodpovědnosti. Máme se navzájem milovat, a nikoli být jeden druhým. Nemohu za vás cítit vaše pocity. Nemohu za vás myslet. Nemohu se za vás chovat.23. 9. 2002
Neděste se, prosím !
Jeden pomatený člověk za jasného dopoledne rozžal svítilnu, běžel na tržiště a bez ustání vykřikoval: "Hledám Boha! Hledám Boha!" Protože tam právě stálo mnoho z těch, kdo v Boha nevěřili, vzbudil velké veselí. Snad se neztratil? pravil jeden. Což se zaběhl jako dítě? řekl druhý. Nebo se schoval? Bojí se nás? Odešel na loď? Vystěhoval se? - takto pokřikovali a smáli se jeden přes druhého. Pomatený člověk skočil mezi ně a probodával je svými pohledy. "Kam se poděl Bůh?" vzkřikl, já vám to povím! My jsme ho zabili, - vy a já! My všichni jsme jeho vrahy! Ale jak jsme to…15. 9. 2002
Jaroslav Durych je básník velmi složitý,
Čím nás oslovuje jeho básnické dílo? Pokusíme se o odpověď na tuto nelehkou otázku. Jaroslav Durych je básník velmi složitý, polyfonní a mnohorozměrný. Není divu, že si s ním sociologizující, psychologizující a historizující kritika nevěděla nikdy rady. Nasadila mu podle potřeby dne přibližné a nesnadno definovatelné masky barokismu, mystiky, expresionismu a katolictví. Všechny tyto pojmy jsou příliš široké a samy o sobě analogické, než aby dokázaly vystihnout skutečný a pravdivý básnický profil Durychův.11. 9. 2002
1. výročí teroristických útoků proti USA
Pietní shromáždění, jehož součástí bude koncert a duchovní slovo, se koná ve středu 11.9. od 17.00 hodin v římskokatolickém kostele Nejsvětějšího Salvátora na Starém Městě Pražském (u Karlova mostu). Shromáždění zahájí velvyslanec USA v České republice (ČR) Craig R. Stapleton a rektor kostela prof. Tomáš Halík. Závěrečné slovo pronese místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross a zástupce Radia Svobodná Evropa Pavel Pecháček. Účinkuje pěvecký sbor "Gospeltime" Zuzany Stirské.6. 9. 2002
Nikdo z nás si život nevybral a nikdo nebyl tázán,
Svítalo, a na lesklém listu zářila kapka rosy. Letěl kolem motýl. Zakroužil kolem kapky a pošeptal jí: ,Kapičko, tobě by to tak slušelo na mých modrých šatech; byla bys jako nádherná perla! A já bych tě nesl nad pole, řeky a domy.' Mezi listy se objevil pavouk, který si tkal síť. Pokoušel kapku: ,Všichni by se ti obdivovali, kdyby ses rozhodla zdobit mou stříbrnou síť! Ptáci a hmyz by se ptali: co je to za krásu!' Vtom se k ní vyšplhal po kmeni mravenec a poprosil ji: ,Pojď svítit do mého domečku!' Kapička se trochu zmateně rozhlédla.30. 8. 2002
Rozhovor s astrofyzikem Jiřím Grygarem
Jsme v době hektického rozvoje vědy, která se snaží objasnit vše, co na této zemi zakoušíme. Přesto si člověk klade otázky, na něž, jak se zdá, přírodní vědy dávají nedostatečné, a proto neuspokojivé odpovědi. A tak se přímo vtírá otázka: Podávají přírodní vědy celistvý obraz o realitě? Na to jsem se zeptal astrofyzika Dr. Jiřího Grygara z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. Myslím si, že nikoliv. Přírodní vědy mají svůj specifický způsob, jak poznávají svět. Ten je na jedné straně velice účinný, ale na druhé straně právě tím je omezený. Přírodní vědy, velmi populárně řečeno,…22. 8. 2002
Utrpení s Bohem
Bůh působí bolest, ale též obváže rány, co rozdrtí, vyléčí svou rukou. (Jób, Bible - Starý zákon) Člověk se rodí do života s pláčem, poněvadž je zbaven tepla mateřského lůna, a odchází ze života vyčerpaný v touze po světle a teple. Jsou nekonečné otázky, dožadující se poznání smyslu lidských osudů. Otázkou, která není nikomu cizí a každého svým způsobem tíží, je otázka po smyslu utrpení.21. 8. 2002, Antonín Liška
Láska, která dřímá pod popelem vlastních zájmů
V těchto dnech je naše myšlení zaměřeno na katastrofické povodně, které ve dvou vlnách postihly i náš kraj, naši diecézi, naše město. Rozvodněné řeky, přetékající přehrady, protržené hráze rybníků ohrožují lidi i hodnoty, oběti jsou i na lidských životech. Škody na domech, bytech i na lidské psychice jsou nedozírné. V této truchlivé situaci je jedno světélko: zájem a ochota pomoci, často přes vlastní těžkou situaci. Vidím to nejen jako známku lidské solidarity, ale také jako projev bratrské lásky, která dřímá pod popelem vlastních zájmů – Kristova láska – i když si to třeba neuvědomujeme.19. 8. 2002, Jiří Skoblík
Povodně a Bůh ?
Člověk je bytost nejen tělesného, ale i duševního života, proto je zcela na místě, hledí li mu při živelné katastrofě pomáhat nejen hasiči, policisté, lékaři a jiní zachránci, nýbrž i psychologové. Media ohlašují příslušnou psychoterapeutickou nabídku, případně odborné úvahy o tom, co nemilosrdný úder přírody dokáže udělat s psychikou a jak je možno postiženým lidem dodat vnitřní sílu. To je všechno v pořádku a nechť mají psychologové (případně i psychiatři) co nejvíc úspěchů. Zatím však se v množství zpráv z postižených oblastí nikdo, jak se zdá, nedotkl otázky teodiceje. Paradoxně to skoro…16. 8. 2002