Články
5. 3. 2006, Brian Cavanaugh
Jak se stát režisérem svého života
James Allen v díle As a Man Thinketh (Jak člověk myslí) píše: "Lidskou mysl lze přirovnat k zahradě, která může být bud' rozumně obdělávána, nebo ponechána, aby zdivočela; v obou případech však nese své ovoce. Když se do ní nezasejí užitečná semena, napadá do její půdy hojnost nepotřebných semen plevele, který se bude dál množit."26. 2. 2006
Děláme vše špatně ?!
Postní doba se nese slovy Ježíše Krista: "Obraťte se a věřte evangeliu!" (Mk 1,15) Co ale obrácení znamená? Jsou snad opakované biblické a postní výzvy k obrácení Boží hrozbou, že "vše děláme špatně" ?! Není tomu naštěstí tak. Evangelium, které nám Ježíš přináší, je dobrou zprávou o tom, že nás Bůh miluje, že nás přijímá, a že je na naší straně, i když nám vše nejde dobře...24. 2. 2006
Biblické citáty na Vodafone
Mobilní operátor Oskar se změnil na Vodafone. Nový operátor oznámil zrušení původní mobilní e-mailové adresy ve formátu jméno@mujoskar.cz a nahrazení novou adresou typu jméno@vodafonemail.cz. V souvislosti s tím nás mnoho našich čtenářů prosilo o změnu jejich mobilní adresy v naší databázi, aby mohli dále odebírat každodenní biblické citáty. Tuto změnu jsme tedy provedli hromadně pro všechny naše zaregistrované čtenáře, kterých se to týkalo.15. 2. 2006
Detoxikace pocitu křivdy
Člověk, který zakusil křivdu potřebuje tuto jizvu v duši uzdravit. Uzdravení lze popsat jako jistou "detoxikaci" z otravy lítostí, rozhořčením, hněvem, pomstychtivostí a dalšími negativními postoji a emocemi, které vznikají v kontextu prožívané nespravedlnosti a křivdy. Tato detoxikace má jasně vymezené etapy, které vytvářejí určitou dynamiku vnitřního uzdravení a ta by měla být respektována, chceme-li se skutečně uzdravit.10. 2. 2006, Jan Pavel II.
Přehlížení nemocných
Různé situace moderního života nás příliš často vedou k přehlížení nemocných. Snad je podvědomě považujeme za jedince, kteří se nemohou aktivně podílet na rozvoji společnosti. A přestože nešetříme prostředky k jejich fyzickému uzdravení, stává se, že čas věnovaný návštěvám a poskytování úlevy lidem ležícím na lůžku utrpení považujeme za ztracený. Při každém závažném onemocnění zpravidla procházíme obdobími, kdy zcela ztrácíme odvahu. Za těchto okolností je nám velkou podporou přítomnost přátel.8. 2. 2006, Brian Cavanaugh
Jak si získat víc příznivců
Vzpomínáte si na Boba Beamana, držitele světového rekordu ve skoku do dálky na olympijských hrách v roce 1968? Časem vyblednou i velké úspěchy v dějinách atletiky. Beaman vystupoval v reklamě na letní olympijské hry roku 1984; kde promluvil do kamery: "Při olympijských hrách 1968 jsem vytvořil světový rekord ve skoku do dálky. V té době někteří lidé říkali, že tak daleko už nikdy nikdo neskočí. Během let jsem s potěšením sledoval všechny, kteří se o to pokoušeli, a vím, kdo má naději můj rekord překonat. Je jediná věc, co k tomu můžu říct..."1. 2. 2006
Zakazuji vám vyslovit byť jediné slovo modlitby!
Bylo to asi před dvaceti lety. Těsně po mém vysvěcení na kněze mě poslali do jednoho domova důchodců. Žila tam stará paní (později zemřela ve věku 102 let), která za mnou po bohoslužbě přišla a řekla: "Otče, potřebovala bych od vás radu." Kývnul jsem: "Na co se chcete zeptat?" "Už mnoho let se ptám lidí, o kterých se říká, že toho vědí o modlitbě hodně. Ale nikdo z nich mi nebyl schopen odpovědět. Myslím, že když vy o tom zřejmě nevíte nic, možná mi náhodou dáte správnou odpověď." To bylo opravdu velmi povzbudivé!26. 1. 2006, Eva Šiprová
Bible nám dává orientaci i posilu na naší životní cestě
Jsme-li na cestě a máme dojít k cíli, potřebujeme nutně dvojí: orientaci a posilu. Na životní cestě nám obojí dává právě Bible: ukazuje správný směr a utvrzuje nás v jistotě, že k cíli skutečně dojdeme. Toto je již bezpochyby dostatečný důvod, pro bližší seznámení se s ní. Jako křesťané věříme, že v Bibli nás oslovuje sám Bůh a my se s ním můžeme prostřednictvím jeho slova setkat ve společenství těch, kdo mu pozorně naslouchají.22. 1. 2006, James A. Feehan
Tomuhle vy říkáte modlitba?
Jednoho kněze zaujaly časté návštěvy ošuměle oděného neznámého muže v jeho kostele. To, co budilo jeho podezření, byl způsob, jak tyto návštěvy probíhaly. Muž vešel, postál pár vteřin vzadu v kostele a zmizel. Kněz se bál o obsah kostelních pokladniček, a tak požádal kostelníka, aby na něho dohlédl. Jednoho dne kostelník muže oslovil a zeptal se ho, co tam dělá.18. 1. 2006
Ježíš nebyl hlasatelem morálky !
Za mých studentských let byly v módě kurzy křesťanské morálky. A tak jsem se jednou vydal s velkým očekáváním do místního exercičního střediska. Kněz, který kurz vedl, nás učil, jak si máme představovat scény z evangelia a používat přitom fantazii tak, abychom upírali pozornost na Ježíšovo příkladné chování. Pak nás rozdělil do skupin, v nichž jsme měli diskutovat o ctnostech, na které jsme přišli, a seřadit je podle význačnosti. Na konci kurzu nám vyšla jakási ligová tabulka všech nejdůležitějších ctností.11. 1. 2006, Ross Campbell
Děti jsou jako zrcadla, která odrážejí naši lásku
Děti si můžeme představit jako zrcadla, která odrážejí naši lásku, ale sami ji nevytvářejí. Jestliže jim projevujeme lásku, ony ji vracejí. Když ji neprojevujeme, nemohou ji ani vracet. Jestliže je naše láska bezpodmínečná, opětují ji bez podmínek. Když je milujeme jen za určitých podmínek, opětují naši lásku stejným způsobem.5. 1. 2006
Proč neexistuje pojmenování pro rodiče, kterým zemřelo dítě?
Dočetla jsem článek v novinách, kde maminka popisovala, jak tragicky přišla o své dvouleté dítě. Psala o tom, jaká je v ní stále rána, a divila se, proč neexistuje pojmenování pro rodiče, kterým dítě předčasně zemřelo. Vyvodila chybění takového slova z toho, že ten komu zemře partner, je vdovec nebo vdova, dítě, kterému zemřel rodič, je sirotek, ale rodič, který ztratil dítě, žádný název ani status tím nějak vyjádřený nemá. Její úvahy přede mnou otevřely skořápky vzpomínek, které mne vrátily o hodně let zpátky…1. 1. 2006
Navrcholu.cz 2005 - sekce náboženství a církve
WWW.VIRA.CZ - web, který se snaží poskytovat srozumitelnou formou abecedu víry na českém internetu se jako každý rok (od r. 1998) opět stal nevíce vyhledávaným náboženským webem roku. Žebříček návštěvnosti je převzat w www.navrcholu.cz, resp. http://navrcholu.cz/Zebricek/Instituce-urady/Nabozenstvi-cirkve/2005/12/...31. 12. 2005, Godfried Danneels
Horoskopy?
Lidstvo vždy věřilo, že musí existovat skryté prameny poznání, cesty ke štěstí, jež bohové uzavřeli, aby k nim lidé neměli přístup. Tyto znalosti se předávají jen zasvěcencům. Ten, kdo je vlastní, má velikou moc. Od nejdávnějších dob je za takovou tajnou nauku považováno čtení z hvězd (astrologie a z ní odvozené tvoření horoskopů). Jsou příběhy našeho života opravdu vepsány ve hvězdách?28. 12. 2005, Karel Herbst
Rozhodovat za druhé je nebezpečné
Není prý nejšťastnější nalovit chudým ryby. Užitečnější je naučit je ryby chytat. Podobně v oblasti duchovního života je dobré radit těm, kteří se neumí rozhodovat, ale užitečnější je vést je k vlastnímu rozhodování. Zvlášť důležité je to při hledání životní cesty.26. 12. 2005
Pocit opuštěnosti
K rukám ministra zdravotnictví, tehdy jím byl Rubáš, došel zoufalý dopis zoufalé stařenky z kteréhosi pečovatelského domu na Moravě. Žádala povolení výjimky, přála si eutanazii. Nechtěla už žít... Ta žádost byla samozřejmě zamítnuta a já jsem ten dopis dostala od citlivého ministerského úředníka s otázkou, zda bych jí k tomu nechtěla něco napsat. Už si přesně nepamatuji, jestli jsme si vyměnily dva dopisy nebo tři, ale víc jich nebylo. A úplně to stačilo k tomu, aby od své vážně míněné žádosti ustoupila.21. 12. 2005, Karel Herbst
Lokomotivy budou můj osud
Když mi bylo devatenáct, cestoval jsem nočním rychlíkem z Prahy do Ostravy. Byl jsem vyučený elektrikář, opravář elektrických lokomotiv, a proto jsem se šel ze zvědavosti podívat, která lokomotiva nás poveze. Znal jsem je docela dobře, některé měly své mouchy. Pan strojvedoucí se smál a z legrace se zeptal, v kterém voze budu, kdyby to nejelo. Řekl jsem, že v posledním, ale ani jeden z nás to nemyslel vážně.18. 12. 2005
V tomto domě se střílet nebude! Aneb němečtí a američtí vojáci u jednoho stolu na Vánoce 1944
Byl Štědrý večer roku 1944. Měl jsem tehdy dvanáct let. Ten večer zuřil okolo nás urputný boj o Ardeny. Maršál von Rundschtedt vrhl do zoufalé ofenzívy všechny své síly. Neustále duněla děla, štěkaly kulomety, letadla ustavičně přeletovala nad lesy a světlomety přesekávaly noční tmu jako ohnivé meče. Nedaleko nás umíraly stovky spojeneckých a německých vojáků. Najednou někdo začal silně klepat na dveře. Matka rychle zhasla svíci. Šel jsem se podívat, kdo to je.16. 12. 2005