Kapitoly
16. 10. 2003
8. 6. 2002
Jste intelektuál?
Zda jsem intelektuál? Nevím. Čtu celkem hodně, především duchovní teologickou literaturu a biografie a také se samozřejmě pravidelně probírám teologickými časopisy, ale zda to vypovídá o mě jako o intelektuálovi, to nevím. Kdo je intelektuál? Ten, kdo u stolu v nějakém pařížském bistru nad sklenkou růžového vína diskutuje o filozofických otázkách? A musí být člověk intelektuál, aby se mohl stát biskupem? Přinejmenším jsem měl v tašce svůj breviář. Dovézt teologickou literaturu ze Západu na Východ bylo nebezpečnější než pašovat zbraně. Proto jsem se tehdy ihned spojil s generálním vikářem… | Přečíst celý článek13. 3. 2003
Jste mé ruce a nohy
Během druhé světové války byla malá bavorská vesnička spojeneckými nálety doslova smetena. Mezi "obětmi" byl i farní kostel. Socha Krista na postranní kalvárii vedle kostela přišla o ruce i nohy. Po válce se lidé rozhodli, že kostel opraví, ale farář si vymínil, že postranní kalvárii opravovat nebudou. Na patu kříže pak pověsil tabulku, na které stojí: "Už nemám ruce ani nohy. Od nynějška buďte vy mýma rukama i nohama a přinášejte úlevu a uzdravení zraněnému světu." Obsah je jasný. Máme být jeho rukama a nohama v dnešním světě. Spoléhá na nás a posiluje nás naší vzájemnou podporou na… | Přečíst celý článek16. 11. 2010
Jste trpěliví? – Většina z nás spíš asi moc ne. A přitom se trpělivost od nás očekává.
Jste trpěliví? – Většina z nás spíš asi moc ne. A přitom se trpělivost od nás neustále očekává. Chceme-li se někam dovolat, ze sluchátka se line hudba, která nás má udržet v dobré náladě. V přeplněných čekárnách nabudeme přesvědčení, že jsme se dostali do očistce, nemluvě o čekání na výsledky lékařského vyšetření či na nějaký nepříjemný medicínský zákrok. Kdo je trpělivý? – Ten, u koho vítězí stálost, výdrž a odvaha nad zklamáním, strachem a hněvem; ten, kdo se hned nevzdává a kdo to zkusí ještě jednou; ten, kdo v utrpení nevidí jen nesmyslnost, ale snaží se je trpělivě… | Přečíst celý článek21. 8. 2006
K čemu svobodné volby?
V tomto novém zákonodárství pro občanské svobody nezbývá místo, protože jak svobody jednotlivce, tak občanská a politická práva mizí v propasti, jíž je nekontrolovaná moc nové vševlády. Jestliže tato nová vláda se honosí tím, že bude pečovat naprosto o všechno, pak i ti nejmoudřejší lidé budou odsouzeni k tomu, aby až do smrti zůstali na úrovni malých žáčků. Je třeba říci zcela jasně, že podle současného zákonodárství není žádný žáček tolik kontrolován a tak důtklivě veden za ruku, jako bude celý lidský rod pod vládou těchto přelaskavých a přestarostlivých ochránců a učitelů. Sami posuďte,… | Přečíst celý článek6. 11. 2002
K čemu věřit?
Bůh nestvořil lidi jako loutky, které se pohybují přesně tak, jak se tahá za drátky, na kterých jsou zavěšeny, nýbrž jako bytosti rozumné a svobodné, které jsou schopny ho poznávat a milovat. Proto láska je útvarným principem všech ctností a jádrem všeho náboženského života. Nejvlastnějším motivem víry je skutečnost Boha jako bytosti nejdokonalejší a vší lásky hodné. Kdyby se někdo ptal dítěte, proč věří svému otci, odpovědělo by: "Protože je to můj otec, protože ho miluji." Je však možná i víra bez lásky "I zlí duchové věří, ale třesou se." (Jak 2, 19). To je víra mrtvá na rozdíl od víry… | Přečíst celý článek18. 9. 2001
Kalich, který přetéká
Zapírání vlastního já je pouze počátkem duchovní obrody. Duchovní obroda sama o sobě je úplné a překypuje naplnění Duchem Svatým a toto pak představuje vítězný život. Jestliže by nám v této chvíli byla položena otázka, zda jsme Duchem Svatým naplněni, kolik z nás by se mohlo odvážit odpovědět "ano"? Když můžeme v kterékoliv chvíli říci "ano", pak to je duchovní obroda. To není vychloubání, protože naplnění v hojné míře je naprosto a zcela dílem Boha - je to ryzí milost Boží. Vše, co musíme učinit, je ukázat naše prázdné, pokořené já a dovolit Mu, aby nás naplnil a v naplnění uchovával. Andrew… | Přečíst celý článek21. 8. 2002
Kam padají slzy
Jediné, co má cenu, je podobat se Bohu - ale Bohu ukřižovanému. Simone Weilová Slzy dobrých lidí nepadají na zem, ale vznášejí se k nebi, do lůna božství. čínské přísloví Ó Bože, ukládej si do měchu mé slzy. Což je v svých záznamech nemáš? Žalm 56, Starý zákon Kromě toho, že bolest nám ukazuje, jak působí Boží moudrost, ještě lépe nám ukazuje, jak působí Boží láska. Padre Pio Nikde nejsi tak sám s Bohem jako v hluboké bolesti. Margarete Seemannová Tak jako všechny řeky ústí do moře, tak se naše slzy vlévají do Božího… | Přečíst celý článek8. 1. 2010
Kámen, který brání životu (Mt 28,2)
Kámen, který uzavírá hrob, je symbolem blokád, jež nám brání žít. Mnozí znají pocit, že na nich leží kámen a nenechává je žít. Možná jde o balast minulosti, o nohá zranění a rány, které nám znemožňují vstát a jít svou cestou.I obavy nás mohou ochromovat.Někdy nás jako kámen na srdci tíží budoucí události: máme strach z nějakého rozhovoru, zkoušky, těžké operace. Někdy nás tíží jako kámen lidé: mají nad námi moc a v jejich blízkosti nemůžeme volně dýchat. Omezují nás. Blokují nás. Nechováme se tak, jací skutečně jsme. Vzkříšení znamená, že z nebe sestoupil anděl a odvalil kámen. Břemeno,… | Přečíst celý článek26. 3. 2003
Kamenná hvězda
Dva stromy k sobě nakloněné oblouky dlaní klenuté čekaly rozdělené Dnes svorník klenby usazen do bodu rovnováh sil sepjaty kamenné dlaně Zmoženi úžehem horkem dne pod klenbou noci usnuli kameníci Vysoko jejich spánek střeží kamenná hvězda | Přečíst celý článek16. 7. 2009
Kamínky
Seděly jsme s Růženkou a Dádinkou v naší oblíbené cukrárně a vedly jsme holčičí řeči. Probraly jsme šatníky, poradily jsme se o kosmetice, zasmály se příhodám našich dětí a také několika svým trapasům. Nakonec jsme jako vždycky skončily u našich manželů. Jsou to nejdůležitější lidé našeho života. Dádinka se potřebovala svěřit. „Podívejte, holky, co jsem dostala,“ chlubila se nám. Povytáhla si rukáv halenky, abychom lépe viděly a mohly obdivovat. Její zápěstí zdobil krásný zlatý náramek. „To mi daroval Bob,“ podotkla. To ale ani nemusela říkat, protože o svém věčně nepřítomném manželovi a… | Přečíst celý článek13. 12. 2001
Kapr do okna
Návod ke zhotovení: Bílé plochy vystřihněte nůžkami a obrázek umístěte do okna. Vystřihovánku můžete podlepit průsvitným papírem (pauzákem), na němž různými barvami můžete zvýraznit určité části obrázku. | Přečíst celý článek1. 12. 2004
Kapr na černo
· kapr rozdělený na porce · kořenová zelenina (můžeme vynechat) · sušené švestky, rozinky · oloupané mandle · perník na strouhání · švestková povidla · citron.šťáva nebo lžička octa · houskový knedlík V osolené vodě podusíme porce ryby. V další nádobě povaříme v osolené vodě kořenovou zeleninu, když je měkká, rozmixujeme nebo protlačíme sítem. Pak přidáme lžíci švestkových povidel , necháme je opět za mírného varu rozpustit a nakonec zahustíme strouhaným perníkem (podle potřeby). Dochutíme citronem a cukrem a nakonec přidáme… | Přečíst celý článek2. 3. 2005
Kapr na černo
Zabitého, oškrábaného kapra opereme. Rozřízneme, žlůč odstraníme i střeva, jíkry anebo mlíčí vyndáme a opereme. Hlavu odřízneme, zbavíme žáber a očí, čistě opereme. Kapra po délce rozřízneme, rozkrájíme na díly, opereme, útěrkou utřeme a nasolíme. V omastku osmažíme krájenou cibuli 2-3 kusy, mrkev, petržel, celý pór (2-3 kusy póru), osolíme. Zalejeme vodou a vaříme. Přidáme k tomu tu opranou rybí rozseknutou hlavu, ocas, ploutve i ty jíkry anebo mlíčí a vaříme. V rozpáleném omastku na másle anebo jiném tuku osmažíme strouhaný chléb, ku konci přidáme strouhaný perník a chvilku pomícháme,… | Přečíst celý článek18. 9. 2002
Karel Čapek o svatém Václavu
Ne, že bych mohl čímkoliv rozhojnit naše vědomosti o vévodovi české země; ale stalo se kdysi jedno zjevení, o kterém bych vám chtěl dát opožděnou zprávu. Bylo to za [První světové] války, v jedné z nejsmutnějších a nejtěžších zim; tehdy se všechno zdálo skoro ztraceno, a jen s námahou jsme v sobě udržovali malý a zoufale vytrvalý ohníček naděje. (Jak je to dávno, Bože, jak je to dávno!) V takových dobách se člověk ohlíží po znameních; i hledal jsem za jednoho nedělního odpoledne - bylo to právě kolem Vánoc jako teď - nějaké znamení na temném a sirém Hradě pražském. Svatý Vít byl kupodivu… | Přečíst celý článek2. 9. 2003
Katechismus katolické církve a magie
Katechismus hovoří o této tématice v následujících odstavcích takto: 2115 Bůh může zjevit budoucnost svým prorokům nebo jiným světcům. Nicméně správný postoj křesťana spočívá v tom, že se, pokud jde o jeho budoucnost, odevzdá s důvěrou do rukou Prozřetelnosti a vyhýbá se ve vztahu k budoucnosti každé nezdravé zvědavosti. Nepředvídavost může být nedostatkem odpovědnosti. 2116 Je třeba odmítat všechny způsoby věštění vzývání satana nebo zlých duchů, vyvolávání mrtvých nebo jiné praktiky, o nichž se neprávem soudí, že „odhalují“ budoucnost.* Uchylovat se o radu k horoskopům, k… | Přečíst celý článek23. 8. 2005
Katolická víra
(...) Není to příliš úmorné mít každý den něco společného s Bohem? Nemůže to člověka také unavit a omrzet? Mít něco společného s Bohem se pro mě už stalo nezbytností. Tak jako každý den musíme dýchat, tak jako každý den potřebujeme světlo a jídlo, tak jako každý den potřebuje člověk přátelství a lidi kolem sebe, tak i toto patří nesporně k nosným prvkům života. Kdyby tu Bůh najednou nebyl, nebyl bych s to správně duchovně dýchat. V tom případě žádnou nudu nepociťuji. Ta se může objevit při určitých projevech zbožnosti, při četbě zbožných knih, ale ne vztahu k Bohu jako… | Přečíst celý článek16. 7. 2009
Každé ráno
Seděla jsem za časného rána na balkoně. Sluníčko se ještě nevyhouplo za hradbou vysokých domů, ale obloha bez mráčku dávala tušit, že bude krásný slunečný den. Ptáci švitořili ve větvích stromů, tráva se leskla kapkami rosy, květiny se asi teprve protahovaly a rozvažovaly, jestli se rozvinou a rozvoní. Bylo mi trochu chladno, a tak jsem se zabalila do županu, pod nohy jsem si přistrčila tlustý plyšový polštář a ruce jsem si hřála o šálek se svou ranní kávou. Nemohla jsem už v posteli vydržet. Musela jsem vstát ještě dřív, než se všichni probudí a budou se motat po koupelně, překážet si v… | Přečíst celý článek17. 12. 2009
Každodenní život
To, co dva lidi k sobě poutá, je láska na první pohled, milostná vášeň, touha po dítěti, společný plán do budoucnosti… Člověk ale nežije jenom z lásky a z pramenité vody a není možné, abychom v realitě života ve dvou byli ušetřeni vaření, žehlení, drobných oprav v domě, problémů s penězi a ještě mnoha dalších. Když se rozhodneme žít pod jednou střechou, znamená to, že přijímáme blízkost druhého a nepříjemnosti, které to s sebou nese. Dvacetiletá Manuela se rozhodla, že bude bydlet se svým přítelem jménem Luc. Po několika měsících si uvědomuje, že společný život nemá jenom výhody, ale že… | Přečíst celý článek8. 8. 2011
Každý den je dar
U většiny lidí, s nimiž jsem vedl rozhovor, jsem si všiml, že jsou rozhodnuti v žádném případě nedopustit, aby byť jen jediný obyčejný den znevážili. Šedesátník Joel mi vyprávěl, že mnoho let začíná i končí každý ze svých dní osobním rituálem. „Každé ráno se probudím a vyslovím krátkou modlitbu – Bože, děkuji ti za další den. Jsem vědec, a proto žasnu nad zázrakem, že existujeme. Jsme myslící bytosti žijící zde v této Mléčné dráze; vnímáme a máme různé schopnosti. Prosím Boha, aby mě nenechal tento den promarnit. Když svůj den prožívám, chci si uvědomovat, že život je velký… | Přečíst celý článek
Sekce: Kapitoly
