Papež František zaslal arcibiskupovi Kulbokasovi dopis k tisíci dnům od vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině, ve kterém mu děkuje za to, že „stál při“ dětech tohoto národa v dlouhém období utrpení. Papež se modlí k Bohu, aby „obrátil srdce a učinil je schopnými nastoupit cestu dialogu, smíření a shody“, a vyjadřuje naději, že slovo „mír“ zazní v rodinách, domovech a na náměstích.

Objetí všem Ukrajincům, „ať jsou kdekoli“

Objetí všem Ukrajincům, „ať jsou kdekoli“. Modlitba a ticho, podobně jako to, kterým každé ráno v devět hodin vzpomínají obyvatelé Kyjeva a dalších měst na oběti konfliktu a vězně „v žalostných podmínkách“. Výzva, aby ti, kdo jsou na odpovědných místech, dokázali nastoupit „cesty dialogu, smíření a shody“. A jistota, že Bůh „zůstává při nás i tehdy, když se lidské úsilí zdá bezvýsledné a činy nedostatečné“. Tyto osobní tóny a pocity zaznívají v papežově stručném, ale srdečném listu, zaslaném arcibiskupovi Visvaldasovi Kulbokasovi, apoštolskému nunciovi na Ukrajině, ke smutnému výročí tisíce dní od začátku rozsáhlé ruské vojenské agrese.

Nechť se srdce obrátí

Nejsou to „pouhá slova“ plná solidarity, která papež posílá svému zástupci v této zemi, kterou vždy označoval za „trýzněnou“ a dnes dodává „milovanou“. Spíše - píše sám František – je to „vroucí vzývání Boha, jediného zdroje života, naděje a moudrosti, aby obrátil srdce a učinil je schopnými nastoupit cestu dialogu, smíření a shody“.

Kéž všude zazní slovo MÍR

Papež se obrací ke všem Ukrajincům a říká, že si je vědom toho, že „žádné lidské slovo nemůže ochránit jejich životy před každodenním bombardováním, utěšit ty, kteří truchlí nad mrtvými, ani uzdravit zraněné, repatriovat děti, osvobodit vězně, zmírnit kruté následky zimy, či obnovit spravedlnost a mír“. To však nesmazává naději, že slovo MÍR - napsané velkými písmeny, aby se zdůraznil rozsah přání - „bohužel dnes světem zapomenuté“, může opět „zaznít v rodinách, domovech a na náměstích drahé Ukrajiny“. „Bohužel, alespoň prozatím tomu tak není!“ poznamenal papež.

Papež se připojuje k modlitbě Ukrajinců

Poté ujišťuje, že se připojuje k modlitbě těch, „kteří každé ráno v 9 hodin ‚minutou národního ticha‘ se zármutkem vzpomínají na mnohé oběti způsobené konfliktem, děti i dospělé, civilisty i vojáky, stejně jako vězně, kteří se často nacházejí v žalostných podmínkách“. „Spojuji se s nimi, aby volání, které se vznáší k nebi, odkud přichází pomoc, bylo hlasitější: Moje pomoc přichází od Hospodina, který stvořil nebe i zemi,“ píše papež.

Slzy, za které bude Bůh žádat účet

Dopis končí modlitbou k Bohu, aby „při shromažďování všech prolitých slz“, za které „bude žádat účet“, utěšil srdce a posílil naději na svou přítomnost: „Bude to Bůh - zní závěrečné slovo papeže Františka - kdo vyřkne poslední slovo k této nesmírné tragédii.“

19. listopadu 2024