Smysl křtu

Zvláštní pouto mezi člověkem a Bohem

z knihy Křest z různých pohledů , vydal(o): Texty nevyšly jako kniha

Křest je událost, ve které dojde ke zvláštní smlouvě mezi člověkem a Bohem. Krásně to popisuje Bible: „A toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, praví Hospodin: Dám své zákony do jejich mysli a napíšu jim je na srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem.“ (Žd 8,10)

Křest má čtyři účinky:
1. Vzniká zvláštní pouto mezi člověkem a Bohem. Svým způsobem se dá říci, že od chvíle křtu už člověk nikdy není sám. Přiblížit nám to může obraz neviditelné pupeční šňůry.
2. Křtem se člověk stává součástí společenství Církve, tj. společenství více než 2 miliard lidí, kteří mají stejný cíl.
3. Od chvíle křtu se člověk stává Božím synem/dcerou a může Boha nazývat Otcem.
4. Křtem se odpouštějí úplně všechny hříchy.

Změnu po křtu nemusíme vnímat citelně, ačkoli dospělí katechumeni obvykle okamžik křtu docela vnímají. Ale pokud člověk dál pokračuje v životě s Bohem a čerpá z jeho milosti, ovoce křtu na jeho životě vidět bude.

Být pokřtěn neznamená, že má člověk u Boha nějakou protekci. I křesťané mají svoje starosti, problémy, slabosti. Znamená, že na všechno v životě není sám, ale že má pomocníka v Bohu a církvi.
Nemyslím si, že by nepokřtění měli smůlu. Věřím, že každý člověk má v Božím srdci svoje místo. Někdo Boha vědomě přijme, někdo ne. Nepochybně mnozí nepokřtění a nevěřící směřují k Bohu, ačkoli to nevědí tím, že konají dobro a žijí podle svého svědomí. (Viz Římanům 2,14-15 Jestliže národy, které nemají zákon, samy od sebe činí to, co zákon žádá, pak jsou samy sobě zákonem, i když zákon nemají. Tím ukazují, že to, co zákon požaduje, mají napsáno ve svém srdci, jak dosvědčuje jejich svědomí, poněvadž jejich myšlenky je jednou obviňují, jednou hájí.)