Sekce: Knihovna
Smrt, zmrtvýchvstání a Bible
Rozdíl mezi biblickou eschatologií a karmouz knihy Reinkarnace , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství
Biblická eschatologie se nejeví vůbec absurdní, zkoumáme-li obě její hlavní linie a s nimi spojené intence z historické perspektivy. Jedna z obou základních linií začíná v pozdních částech Starého zákona. Rané části Starého zákona byly co do popisu posmrtného života nápadně zdrženlivé, a tím se distancovaly od okolních náboženství, která chápala smrt a zmrtvýchvstání lidí často jako analogii přírodního dění.
V pozdějších částech nastupuje stále silněji naděje, že nakonec bude Boží spravedlnost triumfovat a dobré odmění, zatímco zlé potrestá.
Vyvíjela se představa dvojího zmrtvýchvstání – buď k životu anebo ke druhé, nyní definitivní smrti, popř. záhubě. Vzniká zvláštní literární druh, apokalypsy („zjevení“), ve kterých se odhaluje Boží plán příchodu mesiášského království a nadcházejících katastrof konce světa, mesiášských porodních bolestí.
Židovská a raně křesťanská apokalyptika vyhlíží ze situace útlaku a pronásledování (makabejské války, pronásledování křesťanů) kupředu, k nadcházejícímu eónu vzkříšení mrtvých a soudu a stvoření „nové země a nového nebe, ve kterých přebývá spravedlnost“ (2 Petrův 3,13). Na tomto pozadí je třeba chápat také Ježíšovu zvěst o božím království a první prosby Otčenáše.
V této první linii křesťanské eschatologie se uplatňují motivy, které hrály roli i ve vývoji indického učení o karmě: Touha po spravedlivé odplatě za hranicemi tohoto pozemského života a naděje v pokračování individuálního života po smrti. Oproti individualistickému zúžení indického učení o karmě však apokalyptice jde o kolektivní, ba kosmické dění, o globální triumf Boha a jeho spravedlnosti. Apokalyptika „projevuje především dějinný, společenský souhrnný zájem, směřující ke spravedlivému uspořádání věcí“.(57)
V Novém zákoně k tomu přistupuje ještě druhá základní linie, totiž naděje, že individuální společenství křesťana s Kristem přetrvá smrt. V Kristu – tak zní vyznání víry raného křesťanstva – se zjevil sám život. Jako skrze Adama postihl lidstvo osud smrti, tak skrze Krista přichází spravedlnost a věčný život. Především v Janově evangeliu a janovských listech není věčný život pouze předmětem naděje, ale současnou skutečností: Ve víře v Krista má člověk věčný život; kdo miluje bratra, přešel již ze smrti do života. Také u Pavla se tento přechod neuskutečňuje až po tělesné smrti, nýbrž v „lázni znovuzrození“ (palingenesia), ve smrti a zmrtvýchvstání křesťana s Kristem. U Jana se tato událost popisuje především jako jakési „narození shůry“. (59)
Věčný život tedy skutečně začíná před smrtí, dovršuje se však po ní. Obrat od smrti k životu se totiž děje v mnoha podobách již nyní: v překonávání krizí, při přežívání nebezpečí, při odvracení se od sebe sama. V takových událostech zakoušíme Kristovu smrt a zmrtvýchvstání jako přítomnou sílu; roste důvěra v jeho moc, která překonává smrt. Ve srovnání s tímto obratem od smrti k životu, odehrávajícím se uprostřed pozemské existence, ztrácí tělesné umírání svou závažnost; stává se nyní skutečně přechodem, který se již nedotýká jádra vztahu k Bohu.
Údajný nesoulad snadno odstraníme, jestliže se obě základní linie křesťanské eschatologie propojí: Na jedné straně naděje ve dvojí zmrtvýchvstání, jímž Bůh jako soudce zjeví a prosadí svoji spravedlnost, a na druhé straně naděje v trvalé spojení věřících s Kristem, které potrvá přes hranice umírání a smrti. pak vznikne otázka „mezistavu“ mezi smrtí jednotlivce a znovuoživením všech mrtvých, otázka situace duše v tomto mezistavu a jiné problémy.
Víra v reinkarnaci takové problémy nemá, protože pro ni neexistuje žádné boží království ani žádné definitivní překonání umírání a smrti celým lidstvem. Toto individualistické zúžení bylo poněkud nalomeno až novodobým spojením mezi individuální reinkarnací a kolektivní evolucí, aniž bychom však až dosud mohli hovořit o přesvědčivém řešení tohoto problému.
***
Se svolením převzato z knihy: Reinkarnace, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
Autor: Reinhart Hummel
Související texty k tématu:
Boží slovo, Bible, Písmo svaté
- Co je Bible? Základní pohled... Co je Bible? Nutí nás Bible k víře? Proč jsou v Bibli samé zákazy? Proč Bůh dopouští zlo? Proč je v Bibli tolik krutosti?
- Bible, Boží slovo I obyčejná slova mohou účinně působit! Mají moc dávat a budovat život (povzbuzení, podpora...), ale též bořit a ničit (pomluva, lež...)
- Boží slovo může zavlažovat a měnit i tvůj život Bůh se každého z nás dotýká originálním způsobem. Má své mnohé vlastní způsoby a prostředky, jak s námi komunikovat. Zcela výjimečným způsobem k nám ale promlouvá skrze své slovo…
- Jak číst Bibli? Bůh není schovaný v popsaných stránkách nebo kdesi mezi nimi. Nevypadne, když Bibli obrátíš a zatřepeš s ní. Boží slovo se děje, když někdo opakovaně a se zájmem Bibli čte.
- Jsi-li na dně, chop se Božího Slova Boží Slovo nám dává růst a umožňuje nám, aby náš život byl plodný i v těžkostech.
- Bůh může promlouvat skrze cokoliv... Milí čtenáři, včera došlo na rozesílacím počítači (serveru) našeho providera k chybě, kvůli které všichni odběratelé denních e-mailových biblických citátů dostali opakovaně ten samý biblický citát…
- Chtěl jsem Boha trochu vycukat „Ha, a teď koukej, co s tím tvým slovem můžu provést, ty skvělej Bože!“ řekl jsem, vzal první stranu Bible a s gustem vytrhl z vazby.
- Pálil jsem Bible, když tu mi uvízly v ruce dva listy evangelia... Ježíšova slova mě provázela i v následujících dnech. Nemohl jsem se jich zbavit, i když jsem se o to všemožně snažil. Zasáhly do mého života a do jeho ustáleného pořádku...
- Biblický citát denně do vašeho e-mailu, či mobilu
- Biblické texty na každou neděli a den v týdnu
- Další texty k tématu bible zde
Smrt a umírání:
- Co chceš, aby o tobě lidé říkali, až umřeš? Mluvil jsem s jedním vytrénovaným mladíkem a řekl jsem mu: „Až zaklepeš bačkorama, spustí tě do jámy a potom si dají si řízek..."
- Co míní embrya o následujícím životě? V břiše těhotné ženy se ocitla tři embrya. Jedno z nich byl malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik. Malý pochybovač se zeptal: "Věříte vlastně v život po porodu?"
- Máte strach ze smrti? Otázka, která rozesmála Matku Terezu Při jednom ze svých rozhovorů jsem se Matky Terezy zeptal: "Máte strach ze smrti?" Na okamžik se mi zadívala do očí, a pak se nahlas rozesmála. "Ne, vůbec," prohlásila.
- Smrt jako svatba s Bohem Když zemřela má matka, se sourozenci jsme připravovali její pohřeb. Zvažovali jsme, které písně ráda zpívala.
- Smrt, posmrtný život Jít ve stopách Ježíšových je naším povoláním. Je to jediná cesta, která vede skrze smrt k životu.
- Modli se za svou smrt To nejtěžší je správně zemřít. Je to zkouška, jíž nikdo neunikne. Modli se i ty o sílu pro tuto zkoušku... (Dag Hammarskjöld 1905-1961. Švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník OSN)
- Další texty k tématu smrt a umírání zde
Vzkříšení, život po smrti, posmrtný život
- Smrtí to nekončí - příběh housenky a motýla (krátké video - Minuta o víře) Narodili jsme se, abychom žili, a ne abychom zemřeli. Smrt není konec, je to jen začátek něčeho nového. Symbolika housenky a motýla.
- Být ve spojení s Bohem, pro kterého neplatí smrt Člověk může už na této zemi poznávat Boha, pro kterého smrt neplatí. Může mu důvěřovat, může vrůstat do stále plnějšího spojení s ním. A ta důvěra může jít až k hranici smrti.
- Co míní embrya o následujícím životě? V břiše těhotné ženy se ocitla tři embrya. Jedno z nich byl malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik. Malý pochybovač se zeptal: "Věříte vlastně v život po porodu?"
- Stěhování na hřbitov Kříže na hrobech neznamenají, že jsme nad někým „udělali kříž“, že „je s ním amen“ čili konec, jak se často říká. Je naopak znamením vzkříšení a naděje.
- Další texty k tématu vzkříšení zde
Reinkarnace, převtělování
- Reinkarnace a vzkříšení - je v tom rozdíl?
- Západní "reinkarnace" se liší od původní indické
- Reinkarnace a víra křesťanů
- Další texty k tématu reinkarnace zde