Svátek Svaté Rodiny - Cyklus C

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Pastýři spěchali a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích.

VSTUPNÍ MODLITBA

Posiluj nás, Bože, ať v každodenním životě následujeme příklad svaté Rodiny a svůj pozemský domov naplňujeme společenstvím lásky, abychom v nebeském domově dosáhli věčné odměny a radosti. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Sirachovcova slova jsou rozvedením čtvrtého přikázání desatera: Cti svého otce i matku. Tato úcta má konkrétní podoby: poslušnost vůči otci, péče o něj v jeho stáří. Takové projevy lásky jsou znakem postoje otevřenosti vůči Božímu milosrdenství, které může proudit na druhého člověka a zároveň obohatit dárce duchovním a hmotným požehnáním: odpuštěním hříchů, vyslyšením modlitby...

Sir 3,3-7.14-17a

Pán chtěl, aby otec byl od dětí ctěn, a potvrdil právo matky u potomstva. Kdo ctí otce, usmiřuje své hříchy, kdo si váží matky, jako by sbíral poklady. Kdo ctí otce, dočká se radosti na vlastních dětech a bude vyslyšen, když se modlí. Kdo ctí otce, bude dlouho žít, kdo poslouchá otce, občerstvuje svou matku.
Synu, ujmi se svého otce, když zestárne, a netrap ho, dokud je živ. Slábne-li mu rozum, ber na něj ohled a nepohrdej jím, když ty jsi v plné síle. Nezapomene se ti, žes měl soucit s otcem, započítá se ti (jako náhrada) za tvé hříchy.

ŽALM 128

Odpověď: Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo kráčí po jeho cestách.

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, – kdo kráčí po jeho cestách. – Budeš jísti z výtěžku svých rukou, – bude ti blaze a dobře.

Tvá manželka bude jako plodná réva – uvnitř tvého domu. – Tvoji synové jako výhonky oliv – kolem tvého stolu.

Hle, tak bývá požehnán muž, – který se bojí Hospodina. – Požehnej tě Hospodin ze Siónu, – abys viděl štěstí Jeruzaléma po všechny dny svého života.

2. ČTENÍ

Vše se má konat ”ve jménu Pána Ježíše”, a proto také vztahy v rodině mají ztělesnit Kristovy postoje služby a lásky: podřízenost (vzájemná – Ef 5,21!), poslušnost, citlivé jednání. Boží odpuštění a dobrota proměňují srdce člověka a uschopňují jej k odpuštění, snášenlivosti a mírnosti vůči druhému.

Kol 3,12-21

Bratři! Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní projevujte navenek milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost. Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto odpouštějte i vy. A nadto nade všechno mějte lásku, neboť ona spojuje všechno v dokonalost.
Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k němu jste byli povoláni v jednom těle. Buďte (za to) vděční. Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle: moudře se navzájem poučujte a napomínejte. S vděčností zpívejte Bohu z celého srdce žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Cokoli mluvíte nebo konáte, všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.
Vy ženy, buďte svému muži podřízeny, jak se to sluší na křesťanky. Vy muži, mějte svou ženu rádi a nechovejte se k ní mrzoutsky. Vy děti, ve všem svoje rodiče poslouchejte, jak se to patří u křesťanů. Vy otcové, nedrážděte svoje děti, aby neztrácely odvahu.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj; nauka Kristova ať je u vás ve své plné síle. Aleluja.

EVANGELIUM

I v tomto příběhu se ukazuje chudoba Svaté Rodiny: v den Mariina kultického očišťování (tj. 40 dní po narození dítěte) je podána oběť chudých - pár hrdliček nebo dvě holoubata. Tento starozákonní rituál dostává svůj nový obsah: stařec Simeon a prorokyně Anna mohou vidět Boží spásu - Ježíše.

Lk 2,41-52

Ježíšovi rodiče putovávali každý rok do Jeruzaléma na velikonoční svátky. Když mu bylo dvanáct let, vydali se tam na svátky jako obvykle. A když ukončili sváteční dny a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, a jeho rodiče to nezpozorovali. V domnění, že je ve skupině poutníků, ušli den cesty; teprve potom ho hledali mezi příbuznými a známými. Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho.
Po třech dnech ho našli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, poslouchá je a dává jim otázky. Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho chápavostí a nad jeho odpověďmi. Když ho rodiče uviděli, celí se zarazili a jeho matka mu řekla: ”Dítě, proč jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec i já jsme tě s bolestí hledali.”
Odpověděl jim: ”Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že já musím být v tom, co je mého Otce?”
Ale oni nepochopili, co jim tím chtěl říci.
Potom se s nimi vydal na zpáteční cestu, šel do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci.
Ježíš pak prospíval moudrostí, věkem a oblibou u Boha i u lidí.

K ZAMYŠLENÍ

Dnešní evangelium nám dává nenápadně nahlédnout do života nazaretské rodiny. Dvanáctiletý Ježíš zde prvně zjevuje svou blízkost nebeskému Otci a svou úlohu učitele. Přitom pokorně poslouchá Marii a Josefa. Maria a Josef jsou příkladem pevné židovské víry a láskyplné péče o Ježíše. I když Ježíšovým slovům nerozumějí, neodmítají je a Maria to vše uchovává ve svém srdci. I dnes nemusí být život s Bohem ve všem srozumitelný. Bůh není povinen jednat podle našich představ a omezovat se jen na to, co jsme schopni pochopit. Pohled na nazaretskou rodinu nás proto může povzbudit k větší naději a důvěře, kterou máme vůči Bohu. Bůh nesplní všechna naše přání a očekávání. On nám ukáže mnohem víc, než jsme si přáli a než jsme čekali - podobně, jako tomu bylo u Josefa a Marie. Ale porozumíme tomu a budeme mít z jeho moudrosti užitek, pokud mu budeme opakovaně dávat svou důvěru.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

1 Jan 2,3-11

Lk 2,22-35

Komentář: 1 Jan 2,3-11
Těmi přikázáními, o kterých je zde řeč, se míní evangelium, především ”láska k bližnímu podle Kristovy normy”. Co je mojí skutečnou normou? Podle čeho se rozhoduji v běžném životě?

1 Jan 2,12-17

Lk 2,36-40

Komentář: 1 Jan 2,12-17
Všechno to, o čem pisatel ujišťuje ”děti, nebo otce, nebo mládence”, je určeno vlastně stále stejné skupině křesťanů, potažmo také mně. Jsou to zcela základní ”ujištění”, pilíře mého křesťanského života. Proto není ztrátou času se nad nimi zamyslet.

1 Jan 2,18-21

Jan 1,1-18

Komentář: 1 Jan 2,18-21
Zasvěcení od Svatého: to jsme obdrželi při křtu i biřmování. Tím zasvěcením je samotný Duch, který v našem nitru přebývá, mluví. Nestojí za to ztišit se a naslouchat mu?

1. 1. Slavnost Matky Boží, Panny Marie

Nm 6,22-27

Gal 4,4-7 ; Lk 2,16-21

Komentář: Nm 6,22-27
Před Boží tvář mohu ”předložit” všechny plány, touhy, těžkosti, které mě čekají v tomto nastávajícím roce: s důvěrou, že on mi chce žehnat mnohem víc, než očekávám.

1 Jan 2,22-28

Jan 1,19-28

Komentář: 1 Jan 2,22-28
Tato slova nesmí být záminkou k strnulému ”zůstávání” u toho, co jsme slyšeli od počátku, tj. při hodinách katechismu nebo přípravy na svátosti. Máme sice ”zůstávat”, ale zároveň jít dál, stále růst v poznání Boha. Co pro to dělám?

1 Jan 2,29-3,6

Jan 1,29-34

Komentář: 1 Jan 2,29-3,6
Jsi Boží syn, dcera! Uvědomuješ si svou důstojnost?