Křest Páně - Cyklus C

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Když byl Pán Ježíš pokřtěn, otevřelo se nebe, objevil se nad ním Duch svatý jako holubice a ozval se hlas Otce: ”To je můj milovaný Syn, v němž jsem si zalíbil.”

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, při křtu v řece Jordánu sestoupil na Je­žíše Krista Duch svatý a tys slav­nostně prohlásil, že Kristus je tvůj milovaný Syn. Dej, ať všichni, které jsi přijal za syny a dal jim nový život z vody a z Ducha svatého, zůstávají v tvé lásce. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Boží služebník je vybaven Du­chem, aby přinesl ”právo”, což je synony­mem pro spásu. Narozdíl od teh­dejších panovníků, kteří při převzetí vlády dávali veřejně vyhlašovat své nové zákony a pak okázale projevovali svoji moc, tento slu­žebník ”nebude křičet, nebude hlučet”. Ujme se právě těch, kteří jsou ve světě slabí – v dobovém kontextu se myslí na Izraelity utlačo­vané v babylónském vy­hnanství.

Iz 42,1-4.6-7

Toto praví Hospodin: Hle, můj Služebník, kterého podporuji, můj vy­volený, v němž jsem si zalíbil. Vložil jsem na něj svého ducha, náro­dům přinese právo. Nebude křičet, nebude hlučet, nedá se slyšet na ulici. Nalome­nou třtinu nedolomí, doutna­jící knot neuhasí, věrně bude ohlašo­vat právo. Nezeslábne, nezmalátní, do­kud neza­loží na zemi právo. Na jeho nauku čekají daleké kraje.
Já, Hospodin, jsem tě povolal s láskou, vzal jsem tě za ruku, chránil jsem tě a ustanovil tě prostředníkem smlouvy lidu a světlem národů, abys otevřel oči slepým, abys vyvedl vězně ze žaláře a z věznice ty, kteří bydlí ve tmách.

ŽALM 29

Odpověď: Hospodin dá požehnání a pokoj svému lidu.

Vzdejte Hospodinu, Boží synové, – vzdejte Hospodinu slávu a moc, – vzdejte Hospodinu slávu hodnou jeho jména, – v posvátném rouchu se klaňte Hospodinu!

Hospodinův hlas nad vodami! – Hos­podin nad spoustami vod! – Hlas Hos­podinův, jak je mocný, – hlas Hospodi­nův, jak je velkolepý!

Vznešený Bůh zaburácel hromem, – v jeho chrámu všichni volají: ”Sláva!” – Hospodin trůnil nad poto­pou, – Hos­podin jako král bude trůnit věčně.

2. ČTENÍ

Ježíš byl sice naplněn Duchem už od svého zrození, avšak po křtu Duch svatý začal skrze něj působit novým způ­sobem – křtem začíná nová etapa jeho života, etapa zasvěcená hlásání evangelia a službě. Od té chvíle Ježíš chodil po Judsku i Galileji a prokazoval lidem dobrodiní: uzdravoval a osvobozo­val od moci zla.

Sk 10,34-38

Petr se ujal slova a promluvil: ”Teď opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě že je mu milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je správné.
Izraelitům poslal své slovo, když dal hlásat radostnou zvěst, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. Ten je Pánem nade všemi. Vy víte, co se po křtu, který hlásal Jan, událo nej­dříve v Galileji a potom po celém Judsku: Jak Bůh pomazal Duchem svatým a mocí Ježíše z Nazareta, jak on všude prochá­zel, prokazoval dob­rodiní, a protože Bůh byl s ním, uzdravoval všechny, které opanoval ďábel.”

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Nebesa se otevřela a zazněl Otcův hlas: To je můj milo­vaný Syn, toho poslouchejte! Ale­luja.

EVANGELIUM

Lukášova verze křtu Páně oproti jiným evangeliím zdůrazňuje, že se ne­besa otevřela a Duch svatý sestoupil na Ježíše, zatímco se modlil. Lukáš často spojuje modlitbu s darem Ducha: napří­klad uvádí Ježíšovo zaslíbení, že Otec dá Ducha svatého těm, kteří ho prosí. Přijetí  Ducha svatého je u Ježíše do­provázeno ujištěním o Otcově lásce: on je jeho milovaným Synem. V něm má Otec zalíbení, což znamená, že Ježíš je oním služebníkem, kterého Otec ”povo­lal s láskou a ustanovil světlem národů, aby otevřel oči slepým a vyvedl vězně ze žaláře” (Iz 42,6-7).

Lk 3,15-16.21-22

Lid byl plný očekávání a všichni uvažovali o tom, zdali Jan není Mesiášem. Jan jim všem na to říkal: ”Já vás křtím vodou. Přichází však mocnější než já; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u opánku. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.”
Když se všechen lid dával pokřtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe, Duch svatý sestoupil na něj v tělesné po­době holubice a z nebe se ozval hlas: ”Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení.”

K ZAMYŠLENÍ

Když Jan pokřtil Ježíše, ozval se z nebe hlas: ”Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení.” Ježíš se tak zjevuje jako Mesiáš a Boží Syn. Svým křtem Ježíš vstupuje vědomě do společenství s námi, nechává se tak započítat mezi hříšníky, přijímá své pozemské poslání služebníka a před­jímá své utrpení a smrt. Co znamená křest pro nás? Jako se Ježíš křtem viditelně a vědomě spojuje s námi, tak jsme my křtem spojeni s ním, včleněni do jeho mystického těla, do církve. Máme s ním pokorně sestoupit do ta­jemství smrti, abychom s ním mohli být vzkříšeni. Křest je pro nás branou k životu a k Božímu království.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

1 Sam 1,1-8

Mk 1,14-20

Komentář: 1 Sam 1,1-8
V Izraeli byla bezdětnost pociťována jako velké zlo, jako ”vy­padnutí” z Božího požehnání. Není tedy divu, že Chana to tak těžce nesla. Co vnímáš ve svém životě jako ”han­dicap”? Nemáš v sobě potlačované slzy hořkosti?

1 Sam 1,9-20

Mk 1,21b-28

Komentář: 1 Sam 1,9-20
Chana nezůstala ”uvězněna” ve své bolesti, ale vylila svoji hořkost před Bohem – a to je řešení i pro mě, kdykoli budu prožívat podobné situ­ace.

1 Sam 3,1-10.19-20

Mk 1,29-39

Komentář: 1 Sam 3,1-10.19-20
”Tu jsem”: to je základní postoj nejen starozákonních učed­níků, ale i novozákonních, tedy nás samotných. ”Tu jsem” znamená přijít před Boží tvář se vším, co v sobě máš. A v této chvíli ztišení můžeš přijít i ty nově před Boží pohled.

1 Sam 4,1-11

Mk 1,40-45

Komentář: 1 Sam 4,1-11
Schrána Hospodinova, chrám, vyvolení: tyto dary Izraelité často zneužívali a považovali za ma­gický amulet chránící před jakýmkoli zlem. A nejednou doplatili na tuto ”po­věru”. Nemám i já podobné amulety?

1 Sam 8,4-7.10-22a

Mk 2,1-12

Komentář: 1 Sam 8,4-7.10-22a
”Zavrhli mě, abych nad nimi nekraloval” – při poslechu této věty můžeme pocítit lítost a smutek, že tak ponižujeme našeho Boha. Kolikrát si nepřejeme, aby Bůh určoval náš život! A dokážeš určit, jaké důvody tě k tomu vedou?

1 Sam 9,1-4.17-19; 10,1a

Mk 2,13-17

Komentář: 1 Sam 9,1-4.17-19; 10,1a
Boží plány se často dějí skrze nejobyčejnější události. A na nás je, abychom měli oči a srdce otevřené…