Modlitba v jazycích

Obdržela jsem dar jazyků, tedy doufám. To "doufám" píšu proto, že se stále cítím nejistá. Když se modlím sama nebo ve společenství třeba chvály, tak mě to vede k mluvení jiným jazykem, je to hodně silné. Mám ale strach z toho, že jsem si to třeba nějak vsugerovala nebo v nejhorším, že je to od zlého. Když se nade mnou modlil kněz, tak mluvil v jazyku úplně jinak, než já sama doma. Prostě jiné slabiky, slova, srozumitelně... A u toho jsem se dost zastavila... Myslím teda, že ten dar mám, jinak si nedokážu vysvětlit třeba ty chvály, ale jsem v tom HODNĚ nejistá.

Díky za radu.

Milá ...,

je nádherné, že si Vás Bůh povolal a dal Vám ten velký dar, že jste v něj uvěřila. Jak píšete, je to teprve krátce a věřím, že teď prožíváte krásné období "zamilovanosti" do Pána (přes všechny překážky, které tato nová cesta ve Vašem životě může s sebou nést). Pokud tomu tak je, je to moc dobře, velmi Vám to přeji a hlavně Vám přeji, aby Vás všechny ty chvíle, kdy je Vám s Bohem opravdu hezky a radujete se z Jeho přítomnosti, vedly k postupnému prohlubování Vašeho vztahu s Ním. A dar jazyků, který jste navíc dostala, je, zdá se, toho součástí. Má Vás vést k hlubší modlitbě, k setkávání s Pánem "v Duchu", kdy sám Duch svatý, pokud Mu k tomu dáváte prostor, promlouvá Vašimi ústy. Protože při modlitbě jsou naše vlastní slova často nedostatečná. Člověk by rád vyjádřil svou lásku k Bohu, svůj vztah, své odevzdání, touhu po společenství s Bohem, ale často neví, jak to vyjádřit, nutnost vytvářet slova a formulovat věty může tomuto vztahu "od srdce k srdci" jakoby překážet. A v této situaci někdy Bůh dává člověku tento dar, který slouží k tomu, aby mohl člověk snadněji chválit Boha. Je to dar, který přesně k tomuto slouží, podle toho také můžeme poznávat, zda je pravý.
Není nic špatného na tom, když dary, které člověk vnímá, že dostal, prověřuje, že se ptá, zda jsou skutečně od Boha. Naopak, je to velmi dobré. Dary od Boha snesou prověřování. Naopak, pokud by podobná věc, schopnost byla od zlého (který je zákeřný v tom, že se často snaží získávat lidi věcmi, které se tváří, maskují jako schopnosti dobré, např. různé léčitelské schopnosti apod., a ano, může i v extrémních případech ústy člověka promlouvat), tak by se tento zlý duch asi hodně snažil, aby tyto věci člověk sám v sobě neprověřoval, aby se neptal po tom, zda koná dobře, ale byl si sám sebou co nejvíc falešně jistý.

Schopnosti a dary od Pána vedou člověka především k hlubšímu vztahu s Bohem, k radosti, pokoře, lásce k Bohu a k lidem, k porozumění, službě.
Pokud se nás podobně vypadajícími věcmi snaží "obdařit" Boží nepřítel a člověk to od něj přijme, povede to k úplně jiným věcem - především k vnitřnímu vzdalování se od Boha, člověk začne být ve svém srdci pyšný na schopnosti, které má, a přestože to může vypadat, že ty schopnosti využívá k dobru lidí, k dobru to v konečném důsledku nevede.

Nebojte se ale toho, že byste to nepoznala. Pokud se upřímně ptáte, pokud je pro Vás důležitější vztah s Bohem než ten konkrétní dar, pokud se Bohu s upřímným srdcem svěřujete, jste na dobré cestě. A důvěřujte Mu. Bůh Vám bude dávat své dary podle své vůle. Radujte se z nich, radujte se z toho, když budete vnímat Boží blízkost, Jeho vedení ve svém životě.
Berte to jako velký dar, který ale přijímejte od Boha s vděčností a pokorou. S vědomím, že takto prožívat svůj vztah s Bohem je velmi krásné, užitečné, ale není to nejdůležitější a náš vztah k Bohu na tom nestojí a nesmí stát!!! Myslím, že každý člověk, který žije s Bohem a následuje Ježíše, prožije i jiná období. Každý se setkáme s tím, že budeme dříve nebo později prožívat období jakéhosi temna a prázdnoty, kdy můžeme mít pocit, že je Bůh daleko, že nás neslyší. Není to zkušenost příjemná, ale je nesmírně důležitá. Člověk si totiž potřebuje sáhnout trochu i na dno, aby zjistil, že dokáže a především chce zůstávat Bohu věrný i v těchto chvílích. Prověřuje a upevňuje se v nich důvěra v Boha, touha po něm. Zjištění, že Bohu věřím, i když modlitba teď není zrovna snadná a životní situace třeba lehká, je velmi cenné. Jistě Vás to potká, pokud budete opravdu následovat Ježíše (čemuž věřím a velmi, velmi Vám to přeji, protože není nic lepšího a smysluplnějšího). Nebojte se ale toho, Bůh bude vždycky s Vámi. Naopak na Něj radostně spoléhejte a svěřujte Mu každý okamžik svého života. A z daru modlitby v jazycích se radujte, je to prostředek ke chvále a k budování vztahu k Bohu. Ale je to jen jeden z mnoha možných prostředků. I bez něj můžeme a máme chválit Pána. Tak se ani nebojte, že byste o něj mohla přijít. Je to krásný prostředek, ale není nejdůležitější. Důležitý je Bůh a náš vztah s Ním. To, že nás miluje. Za jakýchkoli okolností. A na to se můžeme zcela spolehnout. A život křesťana je cesta, na které se máme učit spoléhat se na Boha.

Ještě praktická poznámka k uplatňování daru jazyků: Tento dar některým z nás Bůh dává, abychom Jej mohli snadněji chválit, abychom i pomocí tohoto daru mohli sloužit ostatním lidem, např. ve společenství přímluvnou modlitbou (spojenou s chvalami, které by k přímluvě patřit měly). K použití tohoto způsobu modlitby asi můžeme být vedeni opravdu velmi silně, nikdy to ale není tak, že by to člověk nemohl ovládat. Dary, které dává Bůh, NIKDY neporušují naši vůli. Naše svobodná vůle je jeden z nejcennějších darů, které nám Bůh dal a Bůh ji vždy respektuje. (To může být taky velmi výrazným poznávacím znamením, zda dar, který mám, je skutečně od Boha - takový dar mě nikdy neznesvobodňuje. Klade nároky, ale svobodu nikdy nebere.) Proto míra použití modlitby v jazycích je vždy plně na nás. Postupně se budete učit citlivě poznávat, kdy je to dobré, vhodné a užitečné. Někdy je třeba brát ohled na lidi, kteří s tím nemají zkušenosti, aby je to neodradilo a naopak třeba časem ocenili přínos takovéto modlitby pro společnou modlitbu chval.

Děkuji Vám moc za Váš dotaz a především Bohu za to, jak Vás vede.
Bůh Vám žehnej.
 

Kategorie otázky: Modlitba