Svátek Svaté rodiny – cyklus C

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Pastýři spěchali a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích.

VSTUPNÍ MODLITBA

Posiluj nás, Bože, ať v každodenním životě následujeme příklad Svaté rodiny a svůj pozemský domov naplňujeme společenstvím lásky, abychom v nebeském domově dosáhli věčné odměny a radosti. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Kniha Sirachovcova (vznikla ve 2. stol. př. Kr.) je souborem přísloví. Lze předpokládat, že sloužila mladým mužům k poučení o všech možných situacích a měla je vést k umění života. Proto není náhodou, že jedna stať je věnována úctě k rodičům, zvláště stárnoucím…

Sir 3,3-7.14-17a

Pán chtěl, aby otec byl od dětí ctěn, a potvrdil právo matky u potomstva. Kdo ctí otce, usmiřuje své hříchy, kdo si váží matky, jako by sbíral poklady.
Kdo ctí otce, dočká se radosti na vlastních dětech a bude vyslyšen, když se modlí. Kdo ctí otce, bude dlouho žít, kdo poslouchá otce, občerstvuje svou matku.
Synu, ujmi se svého otce, když zestárne, a netrap ho, dokud je živ. Slábne-li mu rozum, ber na něj ohled a nepohrdej jím, když ty jsi v plné síle. Nezapomene se ti, žes měl soucit s otcem, započítá se ti jako náhrada za tvé hříchy.

ŽALM 128

Tento žalm není modlitbou v pravém slova smyslu. Více se blíží mudroslovným textům či příslovím, které velebí určité jednání. Přesto jde o hymnus, zpěv plný vznešenosti. Takový člověk, jaký je zde opěvován, zakouší moc Boží.

Odpověď: Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo kráčí po jeho cestách.

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, – kdo kráčí po jeho cestách. – Budeš jísti z výtěžku svých rukou, – bude ti blaze a dobře.
Tvá manželka bude jako plodná réva – uvnitř tvého domu. – Tvoji synové jako výhonky oliv – kolem tvého stolu.
Hle, tak bývá požehnán muž, – který se bojí Hospodina. – Ať ti Hospodin požehná ze Siónu, – abys viděl štěstí Jeruzaléma – po všechny dny svého života.

2. ČTENÍ

List Kolosanům začíná 3. kapitolu výzvou: „Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží. K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem.“ Na to významově navazuje první část našeho čtení. Druhá část je pak praktickou aplikací na jednotlivé členy rodiny.

Kol 3,12-21

Bratři! Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní projevujte navenek milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost. Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto odpouštějte i vy. A nadto nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti.
Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k němu jste byli povoláni v jednom těle. Buďte za to vděční. Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle: moudře se navzájem poučujte a napomínejte. S vděčností zpívejte Bohu z celého srdce žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Cokoli mluvíte nebo konáte, všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.
Ženy, buďte svému muži podřízeny, jak se to sluší na křesťanky. Muži, mějte svou ženu rádi a nechovejte se k ní mrzoutsky. Děti, ve všem svoje rodiče poslouchejte, jak se to patří u křesťanů. Otcové, nedrážděte svoje děti, aby neztrácely odvahu.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Otevři, Pane, naše srdce, abychom naslouchali slovům tvého Syna. Aleluja.

EVANGELIUM

V souvislosti Lukášova evangelia je tento úryvek závěrem úvodních dvou kapitol o Ježíšově dětství. Nejenže byl výjimečným způsobem počat, ale již od počátku si je vědom svého zvláštního vztahu s Bohem. Pozoruhodné je spojení „musím být v tom, co je mého Otce“ a ochota podřídit se rodičům. Zřejmě jeden z náznaků vztahu Ježíšova božství a lidství…

Lk 2,41-52

Ježíšovi rodiče putovali každý rok do Jeruzaléma na velikonoční svátky. Když mu bylo dvanáct let, vydali se tam na svátky jako obvykle. A když ukončili sváteční dny a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, a jeho rodiče to nezpozorovali. V domnění, že je ve skupině poutníků, ušli den cesty; teprve potom ho hledali mezi příbuznými a známými. Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho.
Po třech dnech ho našli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, poslouchá je a dává jim otázky. Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho chápavostí a nad jeho odpověďmi.
Když ho rodiče uviděli, celí se zarazili a jeho matka mu řekla: „Dítě, proč jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec i já jsme tě s bolestí hledali.“
Odpověděl jim: „Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že já musím být v tom, co je mého Otce?“
Ale oni nepochopili, co jim tím chtěl říci.
Potom se s nimi vydal na zpáteční cestu, šel do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci.
Ježíš pak prospíval moudrostí, věkem a oblibou u Boha i u lidí.

K ZAMYŠLENÍ

Asi každý rodič zatrne, když si vybaví scénu z evangelia. Dvanáctiletý chlapec, který není tři dny k nalezení… Přesto je důraz textu jinde. Jako by Lukáš toužil podtrhnout cosi klíčového, co bude určovat další běh událostí jeho evangelia. Ježíš musí být v tom, co patří jeho nebeskému Otci. Teologicky tak odkazuje na své absolutní spojení s Bohem Otcem. Jejich vztah není Ježíšovým dětstvím jakkoli porušen či přerušen. Možná se lze ptát, jak my sami jsme ochotni brát vážně „cesty“ našich dětí či vnoučat, anebo rodičů. Možná podobně analogicky platí, že i my máme respektovat rozhodnutí našich blízkých a není vždy možné tuto cestu přetnout našimi plány s jejich životem, byť jsou sebelépe myšleny. Rodina může dobře fungovat jen tehdy, když v ní platí tolerance, odpuštění, ale i vzájemná snaha budovat společné dobro. A pak je radostí se v takové rodině ohřát vzájemnou vřelostí a dobrotou.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

31. 12.

1 Jan 2,18-21

Jan 1,1-18

Komentář: 1 Jan 2,18-21
Jsou tu poslední hodiny roku, kterým tě provázel Svatý svým Duchem – vzdej mu chválu, předlož před něj celý tento rok a děkuj za všechny milosti, za jeho péči a doprovázení.

1. 1. Slavnost Matky Boží, Panny Marie

Nm 6,22-27; Gal 4,4-7

Lk 2,16-21

Komentář: Gal 4,4-7
V důvěře jako syn či dcera, v Duchu přebývajícím v tvém srdci veleb svého Otce a vydej se na cestu novým rokem...

2. 1.

1 Jan 2,22-28

Jan 1,19-28

Komentář: 1 Jan 2,22-28
„Zůstávejte v něm, jak jste o tom byli poučeni.“ Zůstávat neznamená ustrnout či zakopat se na svých pozicích, ale v radostné důvěře „přebývat“ v Boží blízkosti a nechat se vést a poslat všude tam, kam mne Duch povede.

3. 1.

1 Jan 2,29 – 3,6

Jan 1,29-34

Komentář: 1 Jan 2,29 – 3,6
Uvědom si znovu, v koho skládáš svou naději, z koho ses narodil, „jak velikou lásku nám Otec projevil“, a proměňuj podle toho svůj život.

4. 1.

1 Jan 3,7-10

Jan 1,35-42

Komentář: 1 Jan 3,7-10
Jako narozený z Boha usiluj dnes o to, abys žil spravedlivě a miloval svého bratra či svoji sestru.

5. 1.

1 Jan 3,11-21

Jan 1,43-51

Komentář: 1 Jan 3,11-21
„Kristus za nás položil svůj život. Také my jsme povinni položit život…“ Pros Pána o otevřené srdce k potřebám svých bratří a sester, nech se jím vést a jednej („nemilujme jen slovem, ale činem!“).

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- http://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/