Svátek Svaté Rodiny

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Pastýři spěchali a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích.

VSTUPNÍ MODLITBA

Posiluj nás, Bože, ať v každodenním životě následujeme příklad svaté Rodiny a svůj pozemský domov naplňujeme společenstvím lásky, abychom v nebeském domově dosáhli věčné odměny a radosti. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Sirachovcova slova jsou rozvedením čtvrtého přikázání Desatera: Cti svého otce i matku. Tato úcta má konkrétní podoby: poslušnost vůči otci, péče o něj v jeho stáří. Takové projevy lásky jsou znakem postoje otevřenosti vůči Božímu milosrdenství, které může proudit na druhého člověka a zároveň obohatit dárce duchovním a hmotným požehnáním: odpuštěním hříchů, vyslyšením modlitby…

SIR 3,3-7.14-17A (ŘEC. 2-6.12-14)

Pán chtěl, aby otec byl od dětí ctěn, a potvrdil právo matky u potomstva. Kdo ctí otce, usmiřuje své hříchy, kdo si váží matky, jako by sbíral poklady. Kdo ctí otce, dočká se radosti na vlastních dětech a bude vyslyšen, když se modlí. Kdo ctí otce, bude dlouho žít, kdo poslouchá otce, občerstvuje svou matku.
Synu, ujmi se svého otce, když zestárne, a netrap ho, dokud je živ. Slábne-li mu rozum, ber na něj ohled a nepohrdej jím, když ty jsi v plné síle. Nezapomene se ti, žes měl soucit s otcem, započítá se ti (jako náhrada) za tvé hříchy.

ŽALM 128

Odpověď: Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo kráčí po jeho cestách.

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, – kdo kráčí po jeho cestách. – Budeš jísti z výtěžku svých rukou, – bude ti blaze a dobře.
Tvá manželka bude jako plodná réva – uvnitř tvého domu. – Tvoji synové jako výhonky oliv – kolem tvého stolu.
Hle, tak bývá požehnán muž, – který se bojí Hospodina. – Ať ti Hospodin požehná ze Siónu, – abys viděl štěstí Jeruzaléma po všechny dny svého života.

2. ČTENÍ

Boží odpuštění a dobrota proměňují srdce člověka a uschopňují jej k odpuštění, snášenlivosti a mírnosti vůči druhému. Tyto postoje nemají prýštit z falešných či sobeckých pohnutek, nýbrž z upřímné lásky. Jedině láska je tím svorníkem, který spojuje různé lidi v jedno tělo (v. 14). Vše se má konat „ve jménu Pána Ježíše“, a proto také vztahy v rodině mají ztělesnit Kristovy postoje služby a lásky: podřízenost (vzájemná – Ef 5,21!), poslušnost, citlivé jednání.

KOL 3,12-21

(Bratři a sestry)! Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní projevujte navenek milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost. Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto odpouštějte i vy. A nadto nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti.
Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k němu jste byli povoláni v jednom těle. Buďte (za to) vděční. Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle: moudře se navzájem poučujte a napomínejte. S vděčností zpívejte Bohu z celého srdce žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Cokoli mluvíte nebo konáte, všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.
Vy ženy, buďte svému muži podřízeny, jak se to sluší na křesťanky. Vy muži, mějte svou ženu rádi a nechovejte se k ní mrzoutsky. Vy děti, ve všem svoje rodiče poslouchejte, jak se to patří u křesťanů. Vy otcové, nedrážděte svoje děti, aby neztrácely odvahu.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj; nauka Kristova ať je u vás ve své plné síle. Aleluja.

EVANGELIUM

V tomto evangelním vyprávění je důležité si všimnout, jak Josef skutečně vystupuje jako otec rodiny: stále znovu přijímá k sobě dítě i matku a pečuje o ně tváří v tvář novým životním okolnostem (v. 14.21.22). Tento horizontální rozměr však vyplývá z jeho vztahu vůči Bohu: přijímá Boží pokyny skrze anděla (v. 13.19.22) a poslušně podle toho jedná. V tom se podobá své manželce Marii. I on se tedy projevuje jako pravý učedník, který slyší Boží hlas a podle toho jedná.

Mt 2,13-15.19-23

Když mudrci odešli, zjevil se Josefovi ve snu anděl Páně a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uteč do Egypta a zůstaň tam, dokud ti neřeknu. Herodes totiž bude po dítěti pátrat, aby ho zahubil.“ Vstal tedy, vzal v noci dítě i jeho matku, odebral se do Egypta a byl tam až do Herodovy smrti. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: „Z Egypta jsem povolal svého syna.“
Když Herodes zemřel, zjevil se v Egyptě Josefovi ve snu anděl Páně a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do izraelské země, protože ti, kdo ukládali dítěti o život, už zemřeli.“ Vstal tedy, vzal dítě i jeho matku a odebral se do izraelské země. Ale když uslyšel, že je v Judsku místo svého otce Heroda králem Archelaus, bál se tam jít a podle pokynu ve snu se odebral na území galilejské. Šel tedy a usadil se v městě, které se jmenuje Nazaret, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků: „Bude nazýván Nazaretský“.

K ZAMYŠLENÍ

Malé dítě Ježíš a jeho dramatický exodus pro získání svobody člověka, jak o něm čteme v evangeliu, na jedné straně a rodiče, ponoření do ticha a pokoje dosaženého horizontu, cíle života, o nichž slyšíme v úryvku knihy Sirachovcovy, na straně druhé. To jsou hlavní hrdinové, ohraničující dějiny kteréhokoli rodinného společenství, jeho počátek i závěr. Dítě i staří rodiče vyžadují pozornost, úsilí a péči. Dítě je v trpělivosti, lásce a s vážností vychováváno a formováno rodiči pro život a úděl svobodného člověka. Staří rodiče pokračují ve svém úkolu svědků života, pravdy a moudrosti. Úkoly má každý a není pochyb o tom, že často jsou obtížné a spojené se zkouškami. Zkusme si znovu přečíst úryvek apoštola Pavla Kolosanům, dnešní druhé čtení. Na Boží slovo se lze spolehnout tak, jako se na ně spolehli Josef a Maria!

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

27. 12 Svátek sv. Jana Evangelisty

1 Jan 1,1-4

Jan 20,2-8

Komentář: Nejvyšší kvalifikací apoštola v počátcích křesťanství bylo, že byl svědkem Ježíšova zmrtvýchvstání. Ani dnes z toho nelze slevit – pokud křesťan nežije ze skutečnosti vzkříšení, je jeho svědectví neúplné a nepřesvědčivé.

28. 12 Svátek Mláďátek

1 Jan 1,5 – 2,2

Mt 2,13-18

Komentář: Mnohdy nás drtí utrpení nevinných. Ale je třeba jít dál. Vidět, že zlo je temnotou, se kterou nemá smysl mít nic společného a Bůh je světlem, ve kterém je třeba žít. Zlo musí být překonáno především v člověku samotném, ne jen v jeho okolí.

29. 12.

1 Jan 2,3-11

Lk 2,22-35

Komentář: Nejen násilí, ale už neláska a nenávist v srdci člověka je temnotou. A v temnotě lze úplně zabloudit. Proto je v zájmu člověka samotného, aby se temnoty zbavoval.

30. 12.

1 Jan 2,12-17

Lk 2,36-40

Komentář: Když člověk pochopí, co mu Bůh dal v Ježíši a co znamená vyproštění z moci zla, těžko bude schopen milovat svět víc než Boha samotného. A právě k autentické lásce a ne k povýšenému pohrdání světem apoštol vybízí.

31. 12.

1 Jan 2,18-21

Jan 1,1-18

Komentář: „Poslední hodina“ není v Novém zákoně poslední hodinou historie světa, ale poslední hodinou vlády zla. Tato „hodina“ tu je a běží až do Ježíšova druhého příchodu, ale jen do něho. Věčným vítězem je Kristus, ne zlo!

1. 1. Slavnost Matky Boží Panny Marie

NM 6,22-27

Hospodin řekl Mojžíšovi: „Řekni Árónovi a jeho synům: Tak budete žehnat izraelským synům; budete jim říkat:
‚Ať tobě Hospodin požehná a ochraňuje tě! Ať tobě Hospodin ukáže svou jasnou tvář a je ti milostivý! Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a dopřeje ti pokoje!‘
Budou vzývat moje jméno nad izraelskými syny a já jim požehnám.“

Lk 2,16-21

Pastýři pospíchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích. Když ho uviděli, vypravovali, co jim bylo o tom dítěti pověděno. Všichni, kdo to slyšeli, podivili se tomu, co jim pastýři vyprávěli. Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom. Pastýři se zas vrátili. Velebili a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno.
Když uplynulo osm dní a dítě mělo být obřezáno, dali mu jméno Ježíš, jak ho nazval anděl, než byl počat v mateřském lůně.

Komentář: Mnohé z toho, co slyšíme a čteme, zapomínáme. Ale s tím, co uchováváme ve svém srdci, žijeme. Srdce, tedy nitro člověka, je pravým místem pro přijetí Božího slova.