Svátek Křtu Páně – cyklus B

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Když byl Pán Ježíš pokřtěn, otevřelo se nebe, objevil se nad ním Duch svatý jako holubice a ozval se hlas Otce: „To je můj milovaný Syn, v němž jsem si zalíbil.“

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, tys slavnostně prohlásil, že Kristus je tvůj milovaný Syn, když na něj při křtu v řece Jordánu sestoupil Duch svatý; dej, ať všichni, které jsi přijal za syny a dal jim nový život z vody a z Ducha svatého, zůstávají v tvé lásce. Skrze tvého Syna ...

1. ČTENÍ

Izaiášova kniha je složena z několika částí od různých autorů. Text Iz 40-55 je celek spadající před návrat z babylonského zajetí (6. století př. n. l.). Starozákonní vztah člověka s Bohem stál na smlouvě. Porušení znamenalo vypovězení smlouvy. Hřích vždy smlouvu roztrhal. Iz 55 je zaslíbením nové smlouvy, kterou nejde roztrhat: kdo touží Boha nalézt, může stále přicházet!

Iz 55,1-11

Toto praví Hospodin: „Nuže, vy všichni, kteří žízníte, pojďte k vodě; i když jste bez stříbra, pojďte, zásobte se a jezte, pojďte a kupujte bez stříbra a zdarma víno a mléko! Proč odvažovat stříbro za to, co není chléb, svůj výdělek za to, co nesytí? Slyšte mě a budete hodovat, vychutnávat tučná jídla! Nakloňte ucho své a pojďte ke mně! Poslouchejte, a naplní vás nový život! Uzavřu s vámi věčnou smlouvu na věrných slibech daných Davidovi. Hle, národům jsem ho ustanovil zákonodárcem, knížetem a vládcem kmenů. Přivoláš národ, který neznáš, a národy, které tě neznaly, přiběhnou k tobě kvůli Hospodinu, tvému Bohu, kvůli Svatému Izraele, který tě oslavil. Hledejte Hospodina, když je možné ho najít, vzývejte ho, když je blízko! Ať přestane bezbožník hřešit, zločinec ať změní své smýšlení; ať se obrátí k Hospodinu, a on se nad ním smiluje, k našemu Bohu, který mnoho odpouští, neboť nejsou mé myšlenky myšlenky vaše ani vaše chování není podobné mému - praví Hospodin. O kolik totiž převyšují nebesa zemi, o to se liší mé chování od vašeho, mé smýšlení od smýšlení vašeho. Jako déšť a sníh padá z nebe a nevrací se tam, ale svlažuje zemi a působí, že může rodit a rašit, ona pak obdařuje semenem rozsévače a chlebem toho, kdo jí, tak se stane s mým slovem, které vyjde z mých úst: nevrátí se ke mně bez účinku, ale vše, co jsem chtěl, vykoná a zdaří se mu, k čemu jsem ho poslal.“

ŽALM Iz 12,2-3.4bcd.5-6

Odpověď: S radostí budete vážit vodu z pramenů spásy.

Bůh je má spása! – Bez obavy mohu doufat. – Hospodin je má síla a chvála, – stal se mou spásou. – S radostí budete vážit vodu – z pramenů spásy. Děkujte Hospodinu a vzývejte jeho jméno! – Hlásejte mezi národy jeho díla, – zvěstujte vznešenost jeho jména!Zpívejte Hospodinu, neboť učinil velkolepé věci, – ať je to známé po celé zemi! – Plesejte a jásejte, obyvatelé Siónu, – neboť velikým uprostřed vás je Svatý Izraele.

2. ČTENÍ

Jan odpovídá zřejmě na rozbroje ve farnosti. Reaguje: Jestliže věříte, že Otec miluje své dítě, pak i my se navzájem musíme milovat jako důsledek Otcovy lásky! Bůh nás vykoupil nejen obmytím (voda křtu), ale smrtí Syna (krev). Duch svatý je pak reálný dar. Ale vždyť „voda, krev a Duch“ je označení iniciačních svátostí, bez nichž není plný život křesťana.

1 Jan 5,1-9

Milovaní! Každý, kdo věří, že Ježíš je Mesiáš, je narozen z Boha; každý, kdo miluje Boha Otce, miluje i toho, komu on dal život. Podle toho můžeme poznat, že milujeme Boží děti: když milujeme Boha a plníme jeho přikázání. Láska k Bohu záleží právě v tom, že zachováváme jeho přikázání. Jeho přikázání nejsou těžká, protože každý, kdo je narozen z Boha, vítězí nad světem. A to je vítězství, které přemohlo svět: naše víra. Kdo vítězí nad světem, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží? Ježíš Kristus je ten, který přišel skrze vodu a krev; nejen skrze vodu, ale skrze vodu a krev. A to dosvědčuje Duch, protože Duch je pravda. Jsou tři svědkové: Duch, voda a krev, a ti tři jsou zajedno. Když přijímáme svědectví lidské, tím větší platnost má svědectví Boží. To je totiž svědectví Boží, které Bůh vydal o svém Synu.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Jan viděl Ježíše, jak jde k němu, a řekl: Hle, beránek Boží, který snímá hříchy světa. Aleluja.

EVANGELIUM

Křest v Jordánu je zásadním znamením Ježíšovy mise. Zde Ježíš symbolicky bere hříchy lidí na sebe z vody Jordánu, kde je stejně symbolicky zanechávali Janovi kajícníci. Proto sestupuje až po křtu holubice (nejde o znamení svátosti apod.): Otcova láska – Duch svatý – se plně projevila.

Mk 1,6b-11

Jan kázal: „Za mnou už přichází mocnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u opánků. Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“ V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a dal se od Jana v Jordáně pokřtít. Hned jak vystupoval z vody, spatřil, že se nebe rozevřelo a že se na něho snáší Duch jako holubice. A z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení!“

K ZAMYŠLENÍ

Ježíš svým životem a smrtí promění symbol očištění vodou, jak ho používal Jan, ve skutečné otevření cesty k Bohu. Slova žalmu to vyjadřují velmi výstižně: „S radostí budete vážit vodu – z pramenů spásy“. Na tomto místě ovšem všechna synoptická evangelia jasně mluví také o Nejsvětější Trojici. Ježíšova misie je dílem celé Trojice. Holubice, která po smrtící potopě byla znamením pokoje mezi Bohem a stvořením, je nyní opět znamením Božího požehnání, které vychází od Otce a spočívá na bohočlověku Zachránci. Vody Jordánu nesou hřích člověka a tento hřích na sebe bere Ježíš. Ten, kterému se klanějí celá nebesa, sestoupil do vod smrti (podobnost s potopou) a tuto smrt vzal na sebe místo nás.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

9.1.

1 Sam 1,1-8

Mk 1,14-20

Komentář: 1 Sam 1,1-8
Anina bolest byla hluboká, dlouhotrvající, ovlivňující všechno její jednání, Anna nenacházela útěchu v lásce svého manžela … Pros za lidi, kteří se podobně trápí svojí bolestí … (znáš-li, pros za konkrétního člověka ve svém okolí.)

10. 1.

1 Sam 1,9-20

Mk 1,21b-28

Komentář: 1 Sam 1,9-20
„Hospodin se rozpomenul.“ Připomeň si Hospodinova rozpomenutí ve svém životě, děkuj za ně a hledej v nich sílu a povzbuzení pro svoji současnou situaci.

11.1.

1 Sam 3,1-10.19-20

Mk 1,29-39

Komentář: 1 Sam 3,1-10.19-20
Samuelovo „hle, tady jsem“ je odpověď „celého“ člověka na Boží zavolání. Celého – stavějícího se před Pána se všemi obdarováními, se všemi slabostmi, se svojí osobní historií, se svými prohrami i úspěchy. Vyslov i ty své „hle, tady jsem“ před svým Pánem.

12.1.

1 Sam 4,1-11

Mk 1,40-45

Komentář: 1 Sam 4,1-11
Spoléhat se na Hospodina je něco jiného než se automaticky spoléhat na přítomnost Hospodinovy archy a „zajišťovat“ si tak svými vlastními silami jeho pomoc. Spoléhat se na Hospodina … co to v tento čas znamená v mém životě?

13.1.

1 Sam 8,4-7.10-22a

Mk 2,1-12

Komentář: 1 Sam 8,4-7.10-22a
I nás se týká izraelské pokušení: mít místo krále Hospodina krále jiné ...

14.1.

1 Sam 9,1-4.17-19; 10,1a

Mk 2,13-17

Komentář: 1 Sam 9,1-4.17-19; 10,1a
Hospodin respektuje přání Izraelitů a dostávají krále. Bůh jej vyvoluje, stává se Hospodinovým pomazaným. Přes jeho slabosti, i když cesta Božího požehnání povede nakonec jinudy … I já se někdy dostávám na nepravé cesty, přesto i mne Bůh provází …

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- http://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/