Svátek Křtu Páně

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Když byl Pán Ježíš pokřtěn, otevřelo se nebe, objevil se nad ním Duch svatý jako holubice a ozval se hlas Otce: „To je můj milovaný Syn, v něm jsem si zalíbil“.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, tys slavnostně prohlásil, že Kristus je tvůj milovaný Syn, když na něj při křtu v řece Jordánu sestoupil Duch svatý; dej, ať všichni, které jsi přijal za syny a dal jim nový život z vody a z Ducha svatého, zůstávají v tvé lásce. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Boží služebník je vyslán, aby přinesl „právo“, což je synonymem pro spásu. Narozdíl od tehdejších panovníků, kteří při převzetí vlády dávali veřejně vyhlašovat své nové zákony a pak okázale projevovali svoji moc, tento služebník „nebude křičet, nebude hlučet“ (v. 2). Ujme se právě těch, kteří jsou ve světě slabí – Izraelitů utlačovaných v babylónském vyhnanství, ale potažmo i dalších národů (v. 6).

Iz 42,1-4.6-7

Toto praví Hospodin:
„Hle, můj Služebník, kterého podporuji, můj vyvolený, v němž jsem si zalíbil. Vložil jsem na něj svého ducha, národům přinese právo. Nebude křičet, nebude hlučet, nedá se slyšet na ulici.
Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí, věrně bude ohlašovat právo. Nezeslábne, nezmalátní, dokud nezaloží na zemi právo. Na jeho nauku čekají daleké kraje.
Já, Hospodin, jsem tě povolal s láskou, vzal jsem tě za ruku, chránil jsem tě a ustanovil tě prostředníkem smlouvy lidu a světlem národů, abys otevřel oči slepým, abys vyvedl vězně ze žaláře a z věznice ty, kteří bydlí ve tmách.

ŽALM 29

Odpověď: Hospodin dá požehnání a pokoj svému lidu.

Vzdejte Hospodinu, Boží synové, – vzdejte Hospodinu slávu a moc, – vzdejte Hospodinu slávu hodnou jeho jména, – v posvátném rouchu se klaňte Hospodinu!
Hospodinův hlas nad vodami! – Hospodin nad spoustami vod! – Hlas Hospodinův, jak je mocný, – hlas Hospodinův, jak je velkolepý!
Vznešený Bůh zaburácel hromem, – v jeho chrámu volají všichni: „Sláva!“ – Hospodin trůnil nad potopou, – Hospodin jako král bude trůnit věčně.

2. ČTENÍ

Křtem Bůh pomazal Ježíše Duchem a mocí (v. 38). Ježíš byl sice naplněn Duchem už od svého zrození, avšak po křtu Duch svatý začal skrze něj působit novým způsobem – křtem začíná nová etapa jeho života, etapa zasvěcená hlásání evangelia a službě. Od té chvíle Ježíš chodil po Judsku i Galileji a prokazoval lidem dobrodiní: uzdravoval a osvobozoval od moci zla.

Sk 10,34-38

Petr se ujal slova a promluvil: „Teď opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě že je mu milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je správné.
Izraelitům poslal své slovo, když dal hlásat radostnou zvěst, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. Ten je Pánem nade všemi. Vy víte, co se po křtu, který hlásal Jan, událo nejdříve v Galileji a potom po celém Judsku: Jak Bůh pomazal Duchem svatým a mocí Ježíše z Nazareta, jak on všude procházel, prokazoval dobrodiní, a protože Bůh byl s ním, uzdravoval všechny, které opanoval ďábel.“

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Nebesa se otevřela a zazněl Otcův hlas: To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte! Aleluja.

EVANGELIUM

V tomto úryvku jsme svědky nádherného vztahu oboustranné lásky mezi Ježíšem a Otcem. Ježíš se nechává pokřtít od Jana, aby z lásky naplnil Boží vůli. Bůh pak ujišťuje Ježíše, že on je jeho milovaným Synem, ve kterém má zalíbení. Toto ujištění je doprovázeno darem Ducha, který uschopňuje Ježíše k tomu, aby skrze slova a činy zjevil pravou Otcovu tvář.

Mt 3,13-17

Ježíš přišel z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on se bránil a říkal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?“
Ježíš mu však na to řekl: „Nech tak nyní, neboť je třeba, abychom zcela splnili Boží vůli.“ I vyhověl mu.
Jakmile byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody. A hle – otevřelo se nebe a viděl Ducha Božího jako holubici, jak se snáší a sestupuje na něj. A z nebe se ozval hlas: „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení.“

K ZAMYŠLENÍ

Křest, to je účinné poselství spásy, nabídnuté zcela konkrétně nám. Je to ekumenická svátost. Odvolává se na příkaz Zmrtvýchvstalého Pána apoštolům a prvnímu společenství věřících a dává nám podíl na jeho velikonočním tajemství, s Kristem nás spojuje, začleňuje nás do církve jako Božího lidu Nové smlouvy, je branou k novému životu a činí z nás nové stvoření. Prvotní iniciativa – nabídka – je na straně Boží, jde o jeho velký dar, na ni však má odpovědět naše jednoznačné přijetí skrze víru. Pak je možné toto účinné poselství spásy realizovat!

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

10. 1.

Žid 1,1-6

Mk 1,14-20

Komentář: Mk 1,14-20
Boží království přichází od Boha a přece potřebuje na zemi činnost lidí – učedníků. Cítím se opravdu jako jeden z těchto Ježíšových učedníků? A proč vlastně?

11. 1.

Žid 2,5-12

Mk 1,21b-28

Komentář: Mk 1,21b-28
Zažil jsem na sobě moc Ježíšova slova? Kdy to bylo? Kdy mne osvobodilo nebo proměnilo?

12. 1.

Žid 2,14-18

Mk 1,29-39

Komentář: Mk 1,29-39
Kdo z nás by nechtěl někdy zažít takového rychlé uzdravení? A přece Ježíš nepřišel především uzdravovat, ale hlásat slovo. Jsem schopen se s tímto jeho postojem opravdu ztotožnit?

13. 1.

Žid 3,7-14

Mk 1,40-45

Komentář: Mk 1,40-45
„Dotkl se ho…a hned se jeho malomocenství ztratilo“ Prožívám takto Boží odpuštění ve svátosti smíření? Je pro mne tato svátost Ježíšovým léčivým dotykem?

14. 1.

Žid 4,1-5.11

Mk 2,1-12

Komentář: Mk 2,1-12
Hřích je skutečně ochromující a odpuštění uzdravuje. Když toto prožívám a vyznávám, mám Bohu stále za co děkovat. -12

15. 1.

Žid 4,12-16

Mk 2,13-17

Komentář: Mk 2,13-17
Odmítnou zlo a odmítnout hříšníka je obrovský rozdíl. Ale v životě se nám tato věci snadno pomíchají. A tak přijmeme zlo nebo odmítneme hříšníka. A vzdalujeme se od Ježíšova příkladu. -17