Sekce: Nedělní liturgie
13. 1. 2002
Svátek Křtu Páně
VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA
Když byl Pán Ježíš pokřtěn, otevřelo se nebe, objevil se nad ním Duch svatý jako holubice a ozval se hlas Otce: „To je můj milovaný Syn, v něm jsem si zalíbil.
VSTUPNÍ MODLITBA
Všemohoucí, věčný Bože, tys slavnostně prohlásil, že Kristus je tvůj milovaný Syn, když na něj při křtu v řece Jordán sestoupil Duch svatý; dej, ať všichni které jsi přijal za syny a dal jim nový život z vody a z ducha svatého, zůstávají v tvé lásce. Skrze tvého Syna …
1. ČTENÍ
Boží služebník je vyslán, aby přinesl “právo”, což je synonymem pro spásu. Narozdíl od tehdejších panovníků, kteří při převzetí vlády dávali veřejně vyhlašovat své nové zákony a pak okázale projevovali svoji moc, tento služebník “nebude křičet, nebude hlučet”(v. 2). Ujme se právě těch, kteří jsou ve světě slabí - Izraelitů utlačovaných v babylónském vyhnanství, ale potažmo i dalších národů (v. 6).
Iz 42,1-4.6-7
Toto praví Hospodin: "Hle, můj Služebník, kterého podporuji, můj vyvolený, v němž jsem si zalíbil. Vložil jsem na něj svého ducha, národům přinese právo. Nebude křičet, nebude hlučet, nedá se slyšet na ulici.
Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí, věrně bude ohlašovat právo. Nezeslábne, nezma- látní, dokud nezaloží na zemi právo. Na jeho nauku čekají daleké kraje.
Já, Hospodin, jsem tě povolal s láskou, vzal jsem tě za ruku, chránil jsem tě a ustanovil tě prostředníkem smlouvy lidu a světlem národů, abys otevřel oči slepým, abys vyvedl vězně ze žaláře a z věznice ty, kteří bydlí v tmách.
ŽALM 29 (28)
Odpověď: Hospodin dá požehnání a pokoj svému lidu.
Vzdejte Hospodinu, Boží synové, - vzdejte Hospodinu slávu a moc. - Vzdejte Hospodinu slávu hodnou jeho jména, - v posvátném rouchu se klaňte Hospodinu!
Hospodinův hlas nad vodami! -Hospodin nad spoustami vod! - Hlas Hospodinův, jak je mocný, - hlas Hospodinův, jak je velkolepý!
Vznešený Bůh zaburácel hromem, - v jeho chrámu volají všichni: "Sláva!" - Hospodin trůnil nad potopou, - Hospodin jako král bude trůnit věčně.
2. ČTENÍ
Křtem Bůh pomazal Ježíše Duchem a mocí (v. 38). Ježíš byl sice naplněn Duchem už od svého zrození, avšak po křtu Duch svatý začal skrze něj působit novým způsobem - křtem začíná nová etapa jeho života, etapa zasvěcená hlásání evangelia a službě. Od té chvíle Ježíš chodil po Judsku i Galileji a prokazoval lidem dobrodiní: uzdravoval a osvobozoval od moci zla.
Sk 10, 34-38
Petr se ujal slova a promluvil: "Teď opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě že je mu milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je správné.
Izraelitům poslal své slovo, když dal hlásat radostnou zvěst, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. Ten je Pánem nade všemi. Vy víte, co se po křtu, který hlásal Jan, událo nejdříve v Galileji a potom po celém Judsku: Jak Bůh pomazal Duchem svatým a mocí Ježíše z Nazaretu, jak on všude procházel, prokazoval dobrodiní, a protože Bůh byl s ním, uzdravoval všechny, které opanoval ďábel."
ZPĚV PŘED EVANGELIEM
Aleluja. Nebesa se otevřela a zazněl Otcův hlas: To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte! Aleluja!
EVANGELIUM
V tomto úryvku jsme svědky nádherného vztahu oboustranné lásky mezi Ježíšem a Otcem. Ježíš se nechává pokřtít od Jana, aby z lásky naplnil Boží vůli. Bůh pak ujišťuje Ježíše, že on je jeho milovaným Synem, ve kterém má zalíbení. Toto ujištění je doprovázeno darem Ducha, který uschopňuje Ježíše k tomu, aby skrze slova a činy zjevil pravou Otcovu tvář.
MT 3,13-17
Ježíš přišel z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on se bránil a říkal: "Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?"
Ježíš mu na to řekl:"Nech tak nyní, neboť je třeba, abychom zcela splnili Boží vůli." I vyhověl mu.
Jakmile byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody. A hle - otevřelo se nebe a viděl Ducha Božího jako holubici, jak se snáší a sestupuje na něj. A z nebe se ozval hlas:"To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení."
K ZAMYŠLENÍ
Pokud si chceme nějakým způsobem spojovat náš křest se křtem Ježíšovým, potom jsou pro nás důležitá zejména poslední slova dnešního evangelia. Ježíš je zde označen Bohem za milovaného syna, ve kterém on má zalíbení.
TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN
1 Sam 1,1-8
Mk 1,14-20
Komentář: 1 Sam 1,1-8
V Izraeli byla bezdětnost pociťována jako velké zlo, jako “vypadnutí” z Božího požehnání. Není tedy divu, že Chana to tak těžce nesla. Co vnímáš ve svém životě jako “handicap”? Nemáš v sobě potlačované slzy hořkosti?
1 Sam 1,9-20
Mk 1,21b-28
Komentář: 1 Sam 1,9-20
Chana nezůstala “uvězněna” ve své bolesti, ale vylila svoji hořkost před Bohem – a to je řešení i pro mě, kdykoli budu prožívat podobné situace.
1 Sam 3,1-10.19-20
Mk 1,29-39
Komentář: 1 Sam 3,1-10.19-20
“Tu jsem”: to je základní postoj nejen starozákonních učedníků, ale i novozákonních, tedy nás samotných. “Tu jsem” znamená přijít před Boží tvář se vším, co v sobě máš. A v této chvíli ztišení můžeš přijít i ty nově před Boží pohled.
Památka sv. Antonína
1 Sam 4,1-11
Mk 1,40-45
Komentář: 1 Sam 4,1-11
Schrána Hospodinova, chrám, vyvolení: tyto dary Izraelité často zneužívali a považovali za magický amulet chránící před jakýmkoli zlem. A nejednou doplatili na tuto “pověru”. Nemám i já podobné amulety?
Panny Marie, Matky jednoty křesťanů
Sk 1,12-14
Lk 1,39-47
Komentář: Sk 1,12-14
Tento úryvek ze Skutků je často podnětem k výzvě modlit se s Marií “při růženci”. Ale nesmíme přehlédnout, že v daném úryvku se hovoří i o modlitbě s ostatními Kristovými učedníky. Není to výzva k hledání možností společné modlitby s dalšími učedníky, třeba odloučenými?
1 Sam 9,1-4.17-19; 10,1a
Mk 2,13-17
Komentář: 1 Sam 9,1-4.17-19; 10,1a
Boží plány se často dějí skrze nejobyčejnější události. A na nás je, abychom měli oči a srdce otevřené …