Slavnost sv. Petra a Pavla - cyklus A

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Svatí apoštolové Petr a Pavel prolili za církev svou krev; měli podíl na kalichu utrpení Páně a stali se Božími přáteli.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, ty naplňuješ svatou radostí svůj lid, shromážděný v dnešní slavný den tvých svatých apoštolů Petra a Pavla; dej, ať se ve všem držíme jejich nauky, protože s nimi je spjat počátek života tvé církve. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

I v temné zkoušce platí Kristův slib Petrovi. Bůh svou mimořádnou mocí vysvobodí apoštola z vězení. Pravým protagonistou je tu "anděl Páně", který zpřítomní a provede Kristův slib. A Petr, zatčený jako Ježíš před Velikonocemi (v. 3), slaví svůj přechod, paschu, z otroctví pronásledování a zla jako dávný Izrael. Tak to bude ustavičně činit církev. V každé chvíli svých dějin bude muset opakovat s Petrem své vyznání víry v Krista, který ji neopustí (v. 11).

Sk 12,1-11

Král Herodes začal zle zakročovat proti některým členům církevní obce. Janova bratra Jakuba dal popravit mečem. Když viděl, že se to židům líbí, dal zatknout také Petra. Byly právě Velikonoce. Zmocnil se ho tedy, dal ho zavřít do žaláře a hlídat od čtyřnásobné stráže vždycky po čtyřech vojácích. Měl v úmyslu, že ho po Velikonocích dá popravit. Tak byl Petr hlídán ve vězení; církevní obec se však naléhavě za něho modlila k Bohu.
V noci před tím dnem, kdy ho chtěl Herodes popravit, spal Petr mezi dvěma vojáky a byl spoután dvěma řetězy. I přede dveřmi stála stráž.
Najednou se objevil anděl Páně a v kobce zazářilo světlo. Strčil Petra do boku, vzbudil ho a řekl: "Rychle vstaň!" Tu mu spadly řetězy z rukou.
Pak mu anděl řekl: "Opásej se a obuj si opánky!" Udělal to.
Dále mu nařídil: "Přehoď si plášť a pojď za mnou!" Šel tedy za ním ven, ale nevěděl, že je skutečnost, co se dělo skrze anděla. Myslel, že má vidění. Přešli pak první i druhou stráž a došli k železné bráně, která vede do města. Ta se jim sama od sebe otevřela. Vyšli tedy ven a šli dál jednou ulicí. A hned nato anděl zmizel.
V tom přišel Petr k sobě a řekl: "Teď vím jistě, že Pán poslal svého anděla a vytrhl mě z Herodových rukou a ze všeho, na co čeká židovský lid."

ŽALM 33

Odpověď: Pán mě vysvobodil ze všech mých obav.

Ustavičně chci velebit Hospodina, – vždy bude v mých ústech jeho chvála. – V Hospodinu nechť se chlubí moje duše, – ať to slyší pokorní a radují se.
Velebte se mnou Hospodina, – oslavujme spolu jeho jméno! – Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mě, – vysvobodil mě ze všech mých obav.
Pohleďte k němu, ať se rozveselíte, – vaše tvář se nemusí zardívat hanbou. – Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel, – pomohl mu ve všech jeho strastech.
Jak ochránce se utábořil Hospodinův anděl – kolem těch, kdo Hospodina ctí, a vysvobodil je. – Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý, – blaze člověku, který se k němu utíká.

2. ČTENÍ

Pavel se ohlíží na svou minulost, zcela ovládanou Kristem. Pomocí čtyř obrazů kreslí cestu své křesťanské zkušenosti. První je bohoslužebná (v. 6), druhý obraz je vzat z plavby – apoštol ví, že už dorazil do přístavu, poté co proplul bouřemi a úžinami života. Třetí symbol je vojenský a naráží na Pavlův boj. Čtvrtý symbol je sportovní – jako atlet prožívá vypětí, aby zvítězil, tak Pavel vynaložil všechny své síly, aby dosáhl "věnce spravedlnosti".

2 Tim 4,6-8.17-18

Milovaný! Já už mám prolít v oběť svou krev, chvíle, kdy mám odejít, je tady. Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval. Teď mě už jen čeká věnec spravedlnosti, který mi v onen den předá Pán, spravedlivý soudce. A nejen mně; stejně tak i všem, kdo s láskou čekají na jeho příchod.
Pán stál při mně a dal mi sílu, abych plně hlásal evangelium a aby ho slyšeli lidé ze všech národů. A tak jsem byl vysvobozen ze lví tlamy. Pán mě vysvobodí ode všeho zlého a zachrání pro své nebeské království. Jemu buď sláva na věčné věky! Amen.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Aleluja.

EVANGELIUM

Tento slavný "petrovský" text je založen na třech hlavních symbolech. První představuje skála spojená s aramejským jménem Kéfas, které dal Ježíš Šimonovi. V biblickém a semitském světě znamená změna jména změnu lidského osudu. Klíče jsou symbolickým znamením odpovědnosti a vlády nad domovem, proto jsou účinným obrazem moci, kterou nyní předává Kristus Petrovi. Třetí symbol je ve dvojčlenu svazovat a rozvazovat, ten je vyhrazen především pro schvalování a zákazy v nauce a morálce.

Mt 16,13-19

Když Ježíš přišel do kraje Césareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: "Za koho lidé pokládají Syna člověka?"
Odpověděli: "Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků."
Řekl jim: "A za koho mě pokládáte vy?"
Šimon Petr odpověděl: "Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!"
Ježíš mu na to řekl: "Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj nebeský Otec. A já ti říkám: Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Tobě dám klíče od nebeského království: co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi, a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno na nebi."

K ZAMYŠLENÍ

Dnes nám liturgie staví před oči dva apoštoly, svatého Petra a Pavla, sloupy církve, jak je nazýváme. O církvi v Krédu vyznáváme, že je "jedna, svatá, všeobecná a apoštolská". Apoštolové a apoštolství tak patří k podstatě církve. Na počátku Petrova života s Kristem stojí Ježíšovo povolání být s ním, jít za ním a u Pavla Ježíšovo mocné světlo a otázka "Proč mě pronásleduješ?". Víme také, že slovo apoštol znamená "poslaný", což o našich dnešních světcích platí bezezbytku. Hlásali evangelium až k prolití krve. Apoštolem je však i ten, kdo se ke Kristu neustále vrací, aby s ním na opuštěném místě nebo v samotě vězení sdílel radosti svého poslání. Do církve jsme byli ve křtu povoláni i my, každý zcela originálním způsobem. Pokud je naše víra v tuto apoštolskou církev opravdová, pak i my máme být s Kristem, nést evangelium ve věrném svědectví a všechno své úsilí zaměřovat jenom na něj.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

30. 6.

Am 2,6-10.13-16

Mt 8,18-22

Komentář: Mt 8,18-22
Žít s Ježíšem znamená žít v nejistotě, nemít zajištěné všechny okolnosti svého života, nebýt Pánem svého života ... být závislý na Ježíši, následovat ho na cestě, která přináší ovoce.

1. 7.

Am 3,1-8; 4,11-12

Mt 8,23-27

Komentář: Mt 8,23-27
Ve svém životě zažívám různé nejistoty a bouře, kdy se zdá, jakoby se mnou Ježíš nebyl ("On však spal.") Přesto je tím, na koho se mohu a mám spoléhat a důvěřovat mu, "probudit" ho, pozvat ho do své tísně, do své samoty...

2. 7.

Am 5,14-15.21-24

Mt 8,28-34

Komentář: Am 5,14-15.21-24
"Hledejte dobro, a ne zlo." Zaměření na dobro v mém životě, vědomé skoncování se zlem, s touhou po odplatě, je cestou vedoucí k Hospodinu, cestou spravedlnosti a práva.

Svátek sv. Tomáše

Ef 2,19-22

Jan 20,24-29

Komentář: Ef 2,19-22
Patřím do společenství všech křesťanů, nejsem tu jen já sám/sama se svým Pánem. On je tím, kdo nás spojuje a z nás působením Ducha buduje svůj chrám. Jsem ochotně a rád(a) jeho součástí?

4. 7.

Am 8,4-6.9-12

Mt 9,9-13

Komentář: Am 8,4-6.9-12
"Hlad ... po slyšení Hospodinova slova." Touha po Božím slově má patřit do mého života každý den, vždyť i v něm se setkávám se svým Pánem a Spasitelem. Jak je tomu doopravdy? A jak to mohu změnit?

5. 7. Slavnost sv. Cyrila a Metoděje

Iz 61,1-3a

Lk 10,1-9

Komentář: Iz 61,1-3a
Naši věrozvěstové naplňovali svým životem dnešní úryvek z Izaiáše. Není to však jen slovo z dávnověku určené pro minulost, ale také pro dnešní den a pro mne. Ke komu mne dnes Duch Hospodinův posílá?