Slavnost Seslání Ducha svatého – cyklus B

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který v nás přebývá. Aleluja.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, ty shromažďuješ svou církev ze všech národů a posvěcuješ ji svým svatým Duchem; sesílej hojnost jeho darů celému světu a společenství věřících provázej působením své milosti jako na počátku, když se začalo šířit tvé evangelium. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Den Letnic je ve Starém zákoně oslavou daru Tóry – Zákona. Ezechiel předpovídal jiný zákon – darovaný přímo do srdce. A právě to se nyní stalo! Všimněme si také narážky na babylonské zmatení jazyků, které je právě dnes překonáno. Originál mluví o ohnivých „jazycích“ ve smyslu lidského orgánu „jakoby z ohně“ a dále „začali mluvit jinými jazyky“, tedy „cizími“ nikoli ve významu neznámými.

Sk 2,1-11

Nastal den Letnic a všichni byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit cizími jazyky, jak jim Duch vnukal, aby promlouvali.
V Jeruzalémě bydleli zbožní židé ze všech možných národů pod nebem. Když se ten zvuk ozval, hodně lidí se sběhlo a byli ohromeni, protože každý z nich je slyšel, jak mluví jeho vlastní řečí. Žasli, divili se a říkali:
„Ti, co tak mluví, nejsou to všichni Galilejci? Jak to tedy, že každý z nás slyší svou mateřštinu? My Parthové, Médové, Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kappadokie, Pontu a Asie, Frýgie a Pamfýlie, Egypta a lybijského kraje u Kyrény, my, kteří jsme připutovali z Říma, židé i proselyté, Kréťané i Arabové: slyšíme, jak našimi jazyky hlásají velké Boží skutky.“

ŽALM 104

Žalm 104 je oslavou stvoření. Jásá nad Božím darem. Žalm je vybrán především pro verš 30, kde se mluví o seslaném Duchu. I když starozákonní význam by byl v souvislosti s Letnicemi asi složitější, my se dnes připojme k jásotu nad Božím dílem stvoření, které je nyní dovršeno.

Odpověď: Sešli svého ducha, Hospodine, a obnov tvář země! Nebo: Aleluja.

Veleb, duše má, Hospodina! – Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru velký! – Jak četná jsou tvá díla, Hospodine! – Země je plná tvého tvorstva. Hynou, když vezmeš jim život, – a vracejí se do svého prachu. – Když sešleš svého ducha, jsou stvořeni, – a obnovuješ tvář země. Nechť věčně trvá Hospodinova sláva, – ať se Hospodin těší ze svého díla! – Kéž se mu líbí má píseň: – má radost bude v Hospodinu.

2. ČTENÍ

Dnes lekcionář umožňuje dvě varianty čtení (druhou možností je Gal 5,16-25). Náš text je začátkem tří kapitol, ve kterých svatý Pavel obhajuje a vysvětluje význam daru jazyků. Každý, kdo má nějaký dar Ducha, slouží druhým a nemůže tento dar chápat jako nějakou výsadu vůči ostatním.

1 Kor 12,3b-7.12-13

Bratři! Jenom pod vlivem Ducha svatého může někdo říci: „Ježíš je Pán.“ Dary jsou sice rozmanité, ale je pouze jeden Duch. A jsou rozličné služby, ale je pouze jeden Pán. A jsou různé mimořádné síly, ale je pouze jeden Bůh. On to všechno ve všech působí. Ty projevy Ducha jsou však dány každému k tomu, aby mohl být užitečný. Jako tělo je pouze jedno, i když má mnoho údů; ale všechny údy těla, přestože je jich mnoho, tvoří dohro-mady jediné tělo, tak je tomu také u Krista. Neboť my všichni jsme byli pokřtěni jedním Duchem v jedno tělo – ať už jsme židé nebo pohané, otroci nebo svobodní – všichni jsme byli napojeni jedním Duchem.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Přijď, Duchu svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Aleluja.

EVANGELIUM

Janovo evangelium v textu o poslední večeři asi nejvíce z celého Nového zákona vysvětluje vztah mezi Bohem Otcem, Synem a Duchem svatým. Proto jsou dnes zařazeny za sebe dva úseky z různých kapitol. Všimněme si, že popisují vztahy mezi jednotlivými osobami Nejsvětější Trojice.

Jan 15,26-27; 16,12-15

Ježíš řekl svým učedníkům: „Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, který vychází od Otce, ten vydá o mně svědectví. Vy také vydávejte svědectví, protože jste se mnou od začátku.
Měl bych vám ještě mnoho jiného říci, ale teď byste to nemohli snést. Ale až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy. On totiž nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší, a oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, protože z mého vezme a vám to oznámí. Všechno, co má Otec, je moje; proto jsem řekl, že z mého vezme a vám to oznámí.“

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Všichni byli naplněni Duchem svatým a hlásali veliké Boží skutky. Aleluja.

K ZAMYŠLENÍ

Dnes končí velikonoční doba. Více jak tři měsíce jsme putovali k dnešní slavnosti. Bůh vedl Izrael a posléze první učedníky složitou cestou až k dnešnímu dni, aby postupně krok za krokem objevili, kým Bůh je a jaký dar člověku nabízí. Přes všechna lidská selhání Bůh zůstává vášnivě milujícím a člověka neopustí. Duch svatý bude mocným průvodcem církvi na cestě za Bohem.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

25.5.

Sir 17,20-28

Mk 10,17-27

Komentář: Sir 17,20-28
Základním smyslem života a mým úkolem je chvála Pána. Čas, který zde na zemi k tomu mám, chci co nejlépe využít!

26.5.

Sir 35,1-15

Mk 10,28-31

Komentář: Sir 35,1-15
Sirachovec předznamenává novozákonní liturgii. Než předstoupím v bohoslužbě před Pána, mám mu být podobný ve spravedlnosti a solidaritě s druhými.

27.5.

Sir 36,1-2a.5-6.13-19

Mk 10,32-45

Komentář: Sir 36,1-2a.5-6.13-19
Touha, aby pohané poznali Hospodina, je hnací silou této starozákonní modlitby. Společenský rozměr, kdy si nechci nechat Boha jen pro sebe, ať je pro nás, Boží lid Nového zákona, inspirující!

28.5.

Sir 42,15-26

Mk 10,46-52

Komentář: Sir 42,15-26
Připomínat si Boží skutky a rozpomínat se na ně je neoddělitelná část modlitby. Anamnetická (vzpomínající, rozpomínající) složka je důležitá především pro nás. Dokážeš se rozpomenout na Jeho doteky a znamení v tvém životě?

29.5.

Sir 44,1.9-13

Mk 11,11-25

Komentář: Sir 44,1.9-13
Úryvek vyzdvihuje ty bezejmenné, po kterých nezůstala žádná památka ani významný čin – jen věrnost! Uvědomíme si my poklad, jaký máme v mučednících a vyznavačích doby totalit dvacátého století?

30.5.

Sir 51,17-28

Mk 11,27-33

Komentář: Sir 51,17-28
Moudrost nespadne do klína bezpracně: „O moudrost bojovala má duše…“ Po přečtení úryvku si polož otázku, jaký je rozdíl mezi moudrostí (od Boha) a chytrostí (získanou od lidí).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:


TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
- www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/


NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
- www.pastorace.cz/kazani


PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
- http://www.apha.cz/nedelni-primluvy-1
na základě nedělních biblických textů:
- www.pastorace.cz/Kazani/


LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
- www.pastorace.cz/kalendar/


LITERATURA K LITURGICKÝM BIBLICKÝM TEXTŮM
Výběr literatury k liturgickým textům:
- www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/


BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb
ve Vatikánu a z papežových cest po světě
- www.tvnoe.cz
- www.proglas.cz