Slavnost Narození sv. Jana Křtitele – cyklus B

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o světle a připravil Pánu ochotný lid.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys vyvolil svatého Jana Křtitele, aby připravil lid ochotný přijmout Krista; dej svému lidu pravou radost a veď všechny, kdo v tebe věří, po cestě pokoje a spásy. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

V textu Izaiáše nalézáme texty mezi 40. - 55. kapitolou, které mlu-ví o „služebníku Hospodinově“. Kdo to je? Křesťané nejvíce tato slova vztahují na Krista. Ale nikoli výhradně, v mnoha ohledech má i další aplikace. Jednou z nich je i sv. Jan Křtitel. Všimněme si, že je řeč o jednom člověku, o někom konkrétním, kdo zachraňuje, přináší radostnou zprávu.

Iz 49,1-6

Slyšte mě, ostrovy, dejte pozor, národy, které jste v dáli! Hospodin mě povolal od matčina lůna, již v mateřském životě nazval mě jménem. Z mých úst udělal nabroušený meč, ve stínu své ruky mě ukryl. Ukoval mě v zaostřený šíp, ve svém toulci mě schoval. Řekl mi: „Jsi mým služebníkem, Izraelem, proslavím se tebou.“ Já však jsem pravil: „Nadarmo jsem se namáhal, naprázdno, zbytečně jsem strávil svou sílu. Mé právo je však jistě u Hospodina a má mzda u mého Boha.“
Avšak nyní praví Hospodin, který si ze mě utvořil služebníka již v matčině lůně, abych zas k němu přivedl Jakuba, abych mu shromáždil Izraele. Tak jsem ve cti u Hospodina, (protože) Bůh je mou silou. Řekl mi (tedy): „Nestačí, že jsi mým služebníkem, abys obnovil Jakubovy kmeny a zbytky Izraele přivedl nazpět. Proto tě dám národům jako světlo, aby se spása má rozšířila až do končin země.“

ŽALM 139

I v žalmu budeme uvažovat v první osobě jednotného čísla. Jde o „mne“, tedy o Jana. Bůh skutečně ví, co se v našem nitru odehrává a on nás podle toho také posílá.

Odpověď: Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.

Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš, – ty víš, když sedám i když vstávám. – Poznáváš mé myšlenky již zdálky; – ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, – všímáš si všech mých cest. Tys přece stvořil mé ledví, – utkals mě v lůně mé matky. – Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně, – úžasná jsou tvoje díla. Dokonale znáš mou duši, – má podstata ti nezůstala utajena, – když jsem byl tvořen v skrytu, – spřádán v hlubinách země.

2. ČTENÍ

Tato slova zaznívají na první apoštolské cestě sv. Pavla v Pisidské Antiochii, tedy uprostřed dnešního Turecka. Pavel jde do synagogy na bohoslužby a po čtení Písma se ujme slova a zvěstuje evangelium. Mezi jiným se odkazuje i na Jana Křtitele. Tradice Jana Křtitele, tedy od počátku hraje významnou roli při zvěstování evangelia. A tak je tomu dodnes.

Sk 13,22-26

Pavel řekl: „Bůh dal praotcům za krále Davida, o něm vydal pochvalné svědectví: ‚Nalezl jsem Davida, Jesseova syna. Je to muž podle mého srdce. Ten vyplní všechno, co budu chtít.‘ Z jeho potomstva Bůh podle zaslíbení vyvedl Izraeli jako spasitele Ježíše. Před jeho příchodem hlásal Jan všemu izraelskému lidu křest obrácení. Když Jan svůj úkol končil, říkal: ‚Já nejsem ten, za koho mě pokládáte. Ale po mně přijde ten, kterému nejsem hoden zout opánky z nohou.‘
Bratři, kteří pocházíte z Abrahámova rodu, i vy, kdo se bojíte Boha! Nám bylo posláno slovo o té spáse.“

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu. Aleluja.

EVANGELIUM

„Co asi z toho dítěte bude? Vždyť ruka Páně byla s ním!“ Všechny události kolem narození Jana prozrazují, že Bůh s ním má své plány. Popisovaní lidé si toho všímají. Bůh si tak připravuje možná téměř neviditelnými krůčky půdu proto, aby lidé dokázali poznat mesiáše, až přijde jeho čas.

Lk 1,57-66.80

Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal velikou milost, radovali se s ní. Osmého dne přišli obřezat dítě a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš. Jeho matka na to řekla: „Ne, ale bude se jmenovat Jan!“ Namítli jí: „Tak se nikdo z tvého příbuzenstva nejmenuje.“ Posunky naznačovali jeho otci, jaké by mu chtěl dát jméno. On si vyžádal tabulku a napsal: „Jeho jméno je Jan.“ Všichni se tomu podivili. Ihned se mu uvolnila ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha. Všech jejich sousedů se zmocnila bázeň a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těch událostech. Všichni, kdo to uslyšeli, uvažovali o tom v srdci a ptali se: „Co asi z toho dítěte bude? Vždyť ruka Páně byla s ním!“ Chlapec rostl a jeho duch sílil. Žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před izraelským národem.

K ZAMYŠLENÍ

Dnešní slavnost je nejen oslavou jedince, který sehrál v dějinách spásy zajímavou roli. Nepřipomínáme si ani tolik jednoho člověka, jako spíše vidíme celek dějin spásy, tedy událostí, které znamenají i naši záchranu. Bůh v nich využívá různé lidi a různé prostředky, aby na konci mohl každý člověk spatřit Boží slávu. Z tohoto pohledu jsou Janovy příběhy také součástí našeho, mého života. Lze říci, že s početím Jana se odstartovaly přímé události, vedoucí k našemu vykoupení. Proto církev věnuje pozornost nejen mučednické smrti Jana, ale nezvykle i jeho narození. Od dnešního dne přesně za půl roku budeme slavit narození Krista. Svátek se tak stává i určitým odkazem na Vánoce.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

25.6

2 Král 17,5-8.13-15a.18

Mt 7,1-5

Komentář: Mt 7,1-5
Jedině s vědomím vlastní hříšnosti a slabosti mohu pravdivě přistupovat ke svému bratru, ke své sestře a být jim pomocí na jejich cestě...

26.6.

2 Král 19,9b-11.14-21.31-35a.36

Mt 7,6.12-14

Komentář: Mt 7,6.12-14
Kudy kráčím? Kde ve svém životě uhýbám z úzké cesty, kde potřebuji modlitbu či pomoc druhých? A naopak, kde se mi daří procházet úzkou branou a kde mohu být oporou a pomocí pro druhé?

27.6.

2 Král 22,8-13; 23,1-3

Mt 7,15-20

Komentář: Mt 7,15-20
Poznat po ovoci, rozlišovat plody konání je těžké, ale potřebné. I v mém životě. Nenechat se svést z dobré cesty a nezůstat na té cestě neplodným, neplodnou...

28.6.

2 Král 24,8-17

Mt 7,21-29

Komentář: Mt 7,21-29
„Kdo plní vůli mého nebeského Otce“ – co to pro mne znamená v mé současné životní situaci? Co mám dělat, co změnit, kam směřovat, abych plnil vůli svého Otce?

29.6. slavnost sv. Petra a Pavla

Sk 12,1-11; 2 Tim 4,6-8.17-18

Mt 16,13-19

Komentář: 2 Tim 4,6-8.17-18
Pavel se s vděčností ohlíží za svým životem a v důvěře a chvále očekává věci další (možná poslední). Napodob jej ve své dnešní modlitbě.

30.6.

Pláč 2,2.10-14.18-19

Mt 8,5-17

Komentář: Mt 8,5-17
Ježíš vzal na sebe i tvoje slabosti a tvoje nemoci. Nemusíš je nést sám, nemusíš sama klopýtat pod jejich tíhou. On je nese s Tebou!

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- http://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/