25. 12. 2008

Slavnost Narození Páně, v noci – cyklus B

"Slovo se stalo tělem". Tato věta z prologu Janova evangelia (1,14) je skutečným srdcem křesťanské víry. Věčné a božské Slovo vstupuje do prostoru a času a nabývá lidskou tvář a totožnost, takže je možné se přímo k němu přiblížit... Slova bez tváře nejsou dokonalá, protože neumožňují setkání v plnosti. Kristus je "Slovo, které je u Boha a je Bůh", je "věrným obrazem neviditelného Boha, dříve zrozeným než celé tvorstvo" (Kol 1,15); ale je také Ježíšem z Nazareta, narozeným v Betlémě, který chodí po cestách provincie na okraji římské říše, mluví místním jazykem a má charakteristické rysy židovského lidu a jeho kultury. Skutečný Ježíš Kristus je tedy křehkým a smrtelným tělem, je historií a lidstvem, ale je také slávou, božstvím, tajemstvím, je tím, kdo nám zjevil Boha, jehož nikdo nikdy neviděl (srov. Jan 1,18; srov. Poselství synody biskupů Božímu lidu z 24. října 2008, Pastorační středisko, 2008, č. 4).

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Pán mi řekl: Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys ozářil tuto posvátnou noc jasem pravého světla a dals nám poznat, že se tvůj Syn pro naši spásu stal člověkem; dej, prosíme, ať s ním jednou prožíváme věčnou radost v nebi. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého...

1. ČTENÍ

Iz 9,1-3.5-6

Lid, který chodil ve tmě, vidí veliké světlo, obyvatelům temné země vzchází světlo. Dáváš mnoho jásotu, zvětšuješ radost; veselí se před tebou, jako se jásá o žních, jako plesají ti, kdo se dělí o kořist. Neboť jho, které ho tížilo, hůl na jeho šíji a bodec jeho otrokáře jsi zlomil jako za midjanských dnů.
Hle, dítě se nám narodilo, syn je nám dán, vládu má na svém rameni a dostane jméno podivuhodný rádce, mocný Bůh, věčný otec, kníže pokoje. Jeho vladařství vzroste a pokoje nebude konce; bude vládnout na Davidově trůně a v jeho království, aby je upevnil a utvrdil právem a spravedlností od tohoto času až navěky! Způsobí to horlivost Hospodina zástupů.

ŽALM 96

Odpověď: Dnes se nám narodil Spasitel, Kristus Pán.

Zpívejte Hospodinu píseň novou, – zpívejte Hospodinu, všechny země! – Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno!
Rozhlašujte den po dni jeho spásu, – vypravujte mezi pohany o jeho slávě, – mezi všemi národy o jeho divech.
Radujte se, nebesa, zajásej, země, – zahuč, moře a vše, co je naplňuje. – Zaplesej, pole a vše, co je na něm. – Tehdy se rozveselí všechny lesní stromy.
Před Hospodinem, že přichází, – že přichází řídit zemi. – Bude řídit svět spravedlivě, – národy bude spravovat věrně.

2. ČTENÍ

Tit 2,11-14

Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem. Vede nás k tomu, abychom se odřekli bezbožného života i světských žádostí a žili v tomto nynějším věku rozvážně, spravedlivě a zbožně a přitom očekávali v blažené naději slavný příchod našeho velikého Boha a spasitele Krista Ježíše. On vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Zvěstuji vám velkou radost: Dnes se nám narodil Spasitel, Kristus Pán. Aleluja.

EVANGELIUM

Lk 2,1 - 14

V těch dnech vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby se v celé říši provedlo sčítání lidu. To bylo první sčítání a konalo se, když byl v Sýrii místodržitelem Kvirinius. Šli tedy všichni, aby se dali zapsat, každý do svého města.
Také Josef se odebral z galilejského města Nazareta vzhůru do Judska do města Davidova, které se jmenuje Betlém, protože byl z rodu a kmene Davidova, aby se dal zapsat spolu s Marií, sobě zasnoubenou ženou, která byla v požehnaném stavu.
Když tam byli, naplnil se jí čas, kdy měla porodit. A porodila svého prvorozeného syna, zavinula ho do plének a položila do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místo.
V té krajině nocovali pod širým nebem pastýři a střídali se na hlídce u svého stáda. Najednou u nich stál anděl Páně a sláva Páně se kolem nich rozzářila a padla na ně veliká bázeň. Anděl jim řekl: "Nebojte se! Zvěstuji vám velikou radost, radost pro všechen lid: V městě Davidově se vám dnes narodil Spasitel – to je Kristus Pán. To bude pro vás znamením: Naleznete děťátko zavinuté do plének a položené v jeslích." A náhle bylo s andělem celé množství nebeských zástupů a takto chválili Boha:
"Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem, v kterých má Bůh zalíbení."

K ZAMYŠLENÍ

Vánoce je potřeba chápat jako počátek velikonočního setkání mezi lidstvím a božstvím, mezi stvořením a Stvořitelem. Jsou vstupem života do naší smrti. Počátkem definitivního vítězství Boží dobroty. Klíčovým slovem Vánoc je vtělení, totiž příchod Božího Syna a jeho narození v těle, které je podrobeno smrti. Vánoce jsou tak i zrozením člověka v Bohu. Kristus je živým slovem, které vyžaduje naše pokorné a tiché naslouchání a poslušnost; Kristus je světlem, odhalujícím a zahánějícím naši temnotu a slepotu (viz prolog Janova evangelia); Kristus je životem, ke kterému má člověk přilnout tím, že se zřekne svého vlastního. Vánoce jsou odkrytím pravdy o člověku, odhalením naší skutečnosti. Bez nich by však nebyly Velikonoce. Máli se o těchto Vánocích uskutečnit ono velikonoční setkání lidství a božství i v nás, pak je třeba, abychom na Boží iniciativu odpověděli svým svobodným souhlasem a z temnoty vstoupili do světla.