24. 12. 2006

Slavnost Narození Páně - v noci

Vstoupili jsme do vánočního oktávu, připomínáme si a prožíváme obdarování člověka. Bůh sám se pro nás stal Darem. K původnímu obsahu vánočních svátků patří jak vtělení Božího Syna, jeho početí, tak samozřejmě jeho narození. Na jedné straně skutečnost očím skrytá a na druhé navenek projevená a realizovaná v těle. Uslyšíme znovu o tom, že Kristus je „světlo pravé“. V uplynulých i stávajících dnech bylo a je kolem nás velké množství světel a světýlek. Ta patří k tomu vnějšímu projevu Vánoc a leckdo zůstává jen u něho, aniž by poznal jeho základ a hloubku. Připravuje se o pravé tajemství světla a radosti. Vánoční liturgie nás naopak od počátku zve, abychom z vnějšku vstoupili do nitra a zahlédli ono „pravé světlo“, které přebývá mezi námi a v nás. Skutečné Vánoce jsou o obojím: vnitřním i vnějším. V následujícím setkání mše svaté dostáváme možnost zakusit tajemství světla „s námi“, abychom je pak z nitra ukazovali druhým.

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Pán mi řekl: Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys ozářil tuto posvátnou noc jasem pravého světla a dals nám poznat, že se tvůj Syn pro naši spásu stal člověkem: dej, prosíme, ať s ním jednou prožíváme věčnou radost v nebi. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého...

1. ČTENÍ

V Izaiášově době Asyřané dobyli Galileu a část obyvatel odvedli do vyhnanství (r. 732 př. Kr.). Prorok vidí zemi v hluboké temnotě srovnatelné s temnotou „světa smrti“ či s chaotickou tmou před stvořením. Avšak v této temnotě zazáří světlo: nově narozený královský syn. Jeho narození bude důvodem k radosti, neboť přinese osvobození od nadvlády Asýrie: jsou zlomeny symboly otroctví, tj. jařmo, hůl a bodec otrokáře (tak jako bylo zlomeno jho Egypťanů či Midjanitů – Sd 7,14n). Tento syn, dárce pokoje, je označen božskými tituly, které naznačují, že on bude víc než národní osvoboditel: v něm je samotný „Bůh s námi“ (Iz 7,14).

IZ 9,1-3.5-6

Lid, který chodil ve tmě, vidí veliké světlo, obyvatelům temné země vzchází světlo. Dáváš mnoho jásotu, zvětšuješ radost; veselí se před tebou, jako se jásá o žních, jako plesají ti, kdo se dělí o kořist. Neboť jařmo, které ho tížilo, hůl na jeho šíji a bodec jeho otrokáře jsi zlomil za midjanských dnů.
Hle, dítě se nám narodilo, syn je nám dán, vládu má na svém rameni a dostal jméno podivuhodný rádce, mocný Bůh, věčný otec, kníže pokoje. Jeho vladařství vzroste a pokoje nebude konce, (bude vládnout) na Davidově trůně a v jeho království, on je upevní a utvrdí právem a spravedlností od tohoto času až navěky! To způsobí horlivost Hospodina zástupů.

ŽALM 96

Odpověď: Dnes se nám narodil Spasitel, Kristus Pán.

Zpívejte Hospodinu píseň novou, – zpívejte Hospodinu všechny země! – Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno!
Rozhlašujte den po dni jeho spásu, – vypravujte mezi pohany o jeho slávě, – mezi všemi národy o jeho divech.
Radujte se, nebesa, zajásej, země, – zahuč, moře a vše, co je naplňuje. – Zaplesej, pole a vše, co je na něm. – Tehdy se rozveselí všechny lesní stromy.
Před Hospodinem, že přichází, – že přichází řídit zemi. – Bude řídit svět spravedlivě, – národy bude spravovat věrně.

2. ČTENÍ

Liturgické čtení obsahuje jakýsi katechismus prvotní církve. Nejprve se prohlašuje, že se „zjevila“ Boží dobrota v Ježíšově životě počínaje jeho vtělením. Toto zjevení se dovršilo „zjevením“ Boží spásy o Velikonocích, kdy Kristus „vydal sám sebe za nás“ (v. 14). Tato Boží milost přitahuje („vede“ – v. 12) člověka k tomu, aby žil novým způsobem v očekávání konečného „zjevení“ Boží spásy i slávy (v. 13). Boží dobrota vábí věřícího k „rozlévání“ této dobroty v dobrých skutcích. Nový Boží život má totiž prostoupit všechny vztahy a celou existenci člověka.

TIT 2,11-14

Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem. Vede nás k tomu, abychom se odřekli bezbožného života i světských žádostí a žili v tomto nynějším věku rozvážně, spravedlivě a zbožně a přitom očekávali v blažené naději slavný příchod našeho velikého Boha a spasitele Krista Ježíše. On vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Zvěstuji vám velikou radost: Dnes se nám narodil Spasitel, Kristus Pán. Aleluja.

EVANGELIUM

Vyprávění o Ježíšově narození záměrně obsahuje časové a prostorové údaje: Lukáš chce zdůraznit, že Ježíš není pouhou ideou či mýtem, ale osobou, která vstupuje do našeho času a prostoru. Úryvek je velmi střízlivý a obsahuje dva základní momenty: Ježíšovo narození v chudobě v Davidově městě a zvěstování pastýřům, kteří byli na okraji tehdejší společnosti. Bůh se vtěluje mezi posledními, Bůh se zjevuje posledním, Bůh dává spásu posledním. Ježíšovým narozením se otevírá nebe a Bůh sestupuje mezi lidi (Iz 63,19!).

LK 2,1-14

V těch dnech vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby se v celé říši provedlo sčítání lidu. To bylo první sčítání a konalo se, když byl v Sýrii místodržitelem Kvirinius. Šli tedy všichni, aby se dali zapsat, každý do svého města.
Také Josef se odebral z galilejského města Nazareta vzhůru do Judska do města Davidova, aby se dal zapsat spolu s Marií, sobě zasnoubenou ženou, která byla v požehnaném stavu.
Když tam byli, naplnil se jí čas, kdy měla porodit. A porodila svého prvorozeného syna, zavinula ho do plének a položila do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místo.
V té krajině nocovali pod širým nebem pastýři a střídali se na hlídce u svého stáda. Najednou u nich stál anděl Páně a sláva Páně se kolem nich rozzářila a padla na ně veliká bázeň. Anděl jim řekl: „Nebojte se! Zvěstuji vám velikou radost, radost pro všechen lid: V městě Davidově se vám dnes narodil Spasitel – to je Kristus Pán. To bude pro vás znamením: Naleznete děťátko zavinuté do plének a položené v jeslích.“ A náhle bylo s andělem celé množství nebeských zástupů a takto chválili Boha:
„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem, v kterých má (Bůh) zalíbení.“

K ZAMYŠLENÍ

Všemohoucí, věčný Bože, radostně oslavujeme narození našeho Vykupitele a prosíme tě: dej, ať nás svátost jeho těla a krve posiluje, abychom byli jeho věrnými učedníky a dosáhli věčného společenství s ním. Neboť on s tebou žije a kraluje ...