Slavnost Narození Páně – cyklus B

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Dítě se nám narodilo, syn je nám dán, vládu má na svém rameni a dostal jméno: podivuhodný rádce.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys obdivuhodně stvořil člověka a s ještě větší láskou jsi ho obnovil, vždyť tvůj Syn se stal jedním z nás a má účast na našem lidském životě; dej, ať my máme účast na jeho božství. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého...

1. ČTENÍ

Proroctví z 6. století př. n. l.: Opuštěný Jeruzalém v troskách vidí naději. Bůh se do místa, kde kdysi byla hlavní svatyně (Sión), vrátí! Co platilo pro Jeruzalém v 6. století, platí i nyní pro člověka zlomeného hříchem.

Iz 52,7-10

Jak je krásné vidět na horách nohy posla, který přináší radostnou zprávu, který zvěstuje pokoj, hlásá blaho a oznamuje spásu, který praví Siónu: „Bůh tvůj kraluje!“ Slyš! Tvoji strážní pozdvihují hlas a jásají spolu, neboť vidí na vlastní oči, jak se Hospodin vrací na Sión. Radujte se a jásejte vespolek, jeruzalémské trosky, neboť Hospodin utěšil svůj lid, vykoupil Jeruzalém. Obnažil Hospodin své svaté rámě před očima všech národů a všechny končiny země uzří spásu našeho Boha!

ŽALM 98

Odpověď: Uzřely všechny končiny země spásu našeho Boha.

Zpívejte Hospodinu píseň novou, – neboť učinil podivuhodné věci. – Vítězství je dílem jeho pravice, – jeho svatého ramene.
Hospodin uvedl ve známost svou spásu, – před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost. – Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost – Izraelovu domu.Všechny končiny země uzřely – spásu našeho Boha. – Jásejte Hospodinu, všechny země, – radujte se, plesejte a hrejte! Hrejte Hospodinu na citeru, – na citeru a s doprovodem zpěvu, – za hlaholu trub a rohů, – jásejte před králem Hospodinem.

2. ČTENÍ

Slavnostní úvod shrnující podstatu celého listu. Bůh v dějinách nikdy nemlčel, ale Kristus je nejvýraznější Boží oslovení člověka. Nejen v obsahu poselství, ale především Kristus sám je přítomný Bůh blízký člověku.

Žid 1,1-6

Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Bůh v minulosti k našim předkům skrze proroky. V této poslední době však promluvil k nám skrze svého Syna. Jeho ustanovil dědicem všeho a skrze něj také stvořil svět. On je odlesk jeho božské slávy a výrazná podoba jeho podstaty, on všechno udržuje svým mocným slovem. Když vykonal očistu od hříchů, zasedl na výsostech po pravici Boží velebnosti a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje svou důstojností, které se mu trvale dostalo. Vždyť komu z andělů kdy Bůh řekl: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil“? A dále: „Já mu budu otcem a on mi bude synem.“ A až bude opět uvádět svého Prvorozeného na svět, řekne: „Ať se mu klanějí všichni Boží andělé!“

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Zazářil nám posvěcený den, pojďte, národy, a klaňte se Pánu, neboť dnes sestoupilo na zemi velké světlo. Aleluja.

EVANGELIUM

Jan 1 je úvodem evangelia, které mluví jazykem obyčejných pojmů (světlo, slovo, život …) vyjadřujících nejzávažnější výpovědi o Bohu. Bůh září, nemlčel a nemlčí. Jeho Slovo je Kristus.

Jan 1,1-18

Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. To světlo svítí v temnotě a temnota ho nepohltila. Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle. Bylo světlo pravé, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo na svět. Na světě bylo a svět povstal skrze ně, ale svět ho nepoznal. Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali.
Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Jan o něm vydával svědectví a volal: „To je ten, o kterém jsem řekl: ‘Ten, který přijde po mně, má větší důstojnost, neboť byl dříve než já.’“ Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí. Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišly skrze Ježíše Krista. Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Syn, který spočívá v náručí Otcově, ten o něm podal zprávu.

K ZAMYŠLENÍ

Člověk po celé dějiny znovu a znovu přemýšlí, proč je život naplněný nejen radostí, ale i bolestí, selháními a smrtí. Vyhlížíme nějakou záchranu, ať jde o lékaře, vědu či víru ... Sen o „ráji na zemi“ se vždy ukázal jako nesplnitelný. Člověk je totiž reálně zasažen „ne-mocí“ dávat a přijímat pouze dobro. Toto ochrnutí ve vztahu k dobru je také důvodem, proč nelze dosáhnout vlastní silou samotného jádra a podstaty lidské existence. Toužíme, ale nemůžeme … Do tohoto podhoubí přichází Bůh se svojí záchranou. Bůh sám se stává člověkem. V liturgii se po celou noc a po celý den jásá nad tímto faktem. Bůh přišel mezi nás. Bůh našel cestu, jak nás zachránit!

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

26. 12. svátek sv. Štěpána

Sk 6,8-10; 7,54-60

Mt 10,17-22

Komentář: Mt 10,17-22
Modli se za ty, kteří jsou pro svou víru (v tomto pro nás tak idylickém a pokojném čase) pronásledováni …

27. 12. svátek sv. Jana

1 Jan 1,1-4

Jan 20,2-8

Komentář: 1 Jan 1,1-4
Život se zjevil i nám, jej následujeme, jeho narození oslavujeme. A jsme zváni zvěst o něm předávat dál, aby rostlo naše společenství i naše radost.

28. 12. svátek sv. Mláďátek

1 Jan 1,5 – 2,2

Mt 2,13-18

Komentář: Mt 2,13-18
Vzpomeň na všechny oběti zvůle a násilí, modli se za mír a pokoj ve světě, pros za konkrétní lidi či země ...

29. 12.

1 Jan 2,3-11

Lk 2,22-35

Komentář: Lk 2,22-35
Spolu se Simeonem si připomeň „spásu, kterou (Pán) připravil pro všechny národy“, která proměnila a proměňuje i tvůj život, a chval Boha.

30.12. svátek Svaté rodiny

Gn 15,1-6; 21,1-3 nebo Žid 11,8.11-12.17-19

Lk 2,22-40

Komentář: Gn 15,1-6; 21,1-3
Abra(ha)mův příběh v kostce – uvěřil Hospodinu a (po mnoha letech doufání a bojování s nedůvěrou) se plní jeho sen – narodí se mu syn. Uvědom si Boží zaslíbení ve svém životě a jak je Hospodin naplnil, naplňuje či chce ještě naplnit.

31.12.

1 Jan 2,18-21

Jan 1,1-18

Komentář: Jan 1,1-18
Podívej se na uplynulý rok, na světlo, které ti v něm zářilo, na chvíle, kdys je následoval, kdy ses ubíral jiným směrem ..., a vše slož před našeho milosrdného Pána.

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- http://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/