7. neděle velikonoční – cyklus C

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Slyš, Hospodine, můj hlas, jak volám. Mé srdce k tobě mluví, má tvář tě hledá; hledám tvou tvář, neskrývej svou tvář přede mnou. Aleluja.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, náš nebeský Otče, vyznáváme, že tvůj Syn, Spasitel světa, je s tebou ve tvé slávě; dej, ať také poznáváme, že nás neopouští, ale podle svého slibu zůstává stále s námi. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého…

1. ČTENÍ

Křesťanská komunita se v Jeruzalémě rozrůstá. S tím ale přichází více a více konfliktů s oficiálními představiteli Izraele. Jáhen Štěpán se obhajuje koncipovanou dlouhou řečí před veleradou. Jeho obsažná řeč vrcholí osočením velerady z neochoty naslouchat Duchu svatému. Ta ho za to vyvede ven ke kamenování.

Sk 7,55-60

Štěpán, plný Ducha svatého, pohleděl k nebi a spatřil Boží slávu a Ježíše, jak stojí po Boží pravici. A zvolal: „Vidím nebesa otevřená a Syna člověka, jak stojí po Boží pravici!“ Oni se však dali do velkého křiku, zacpávali si uši a všichni se na něho zuřivě vrhli. Pak ho vyhnali ven za město a začali ho kamenovat. Svědkové si přitom složili svrchní šat k nohám jednoho mladého muže – jmenoval se Šavel.
Tak Štěpána kamenovali. A on se modlil: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“ Klesl pak na kolena a hlasitě zvolal: „Pane, nepřičítej jim tento hřích.“ A po těchto slovech skonal.

ŽALM 97

Boží vznešenost, krása, ale i skutečná moc Pána fascinuje žalmistu. A když sleduje dějiny a Boží jednání v nich, je nadšený. Zahleďme se na Boží dílo. Nefascinuje i nás?

Odpověď: Hospodin kraluje, je povznesen nad celou zemí. Nebo: Aleluja

Hospodin kraluje, ať zajásá země, – ať se radují četné ostrovy! – Spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.
Nebesa hlásají jeho spravedlnost – a všechny národy vidí jeho slávu, – všichni bohové se mu koří.
Neboť ty, Hospodine, jsi povznesen nad celou zemí, – svrchovaně vynikáš nade všemi bohy.

2. ČTENÍ

Čtenáři mohli v knize Zjevení sledovat akční vyprávění o Božím vítězství a konečném zápasu spravedlivých, kteří dosáhli cíle. Nyní je třeba tuto knihu velkého povzbuzení uzavřít nějakým impulsem čtenářům.

Zj 22,12-14.16-17.20

Já, Jan, uslyšel jsem hlas, který mi řekl:
„Hle, přijdu brzy a moje odplata se mnou, abych odměnil každého podle jeho činů. Já jsem alfa i omega, první i poslední, začátek i konec. Blaze těm, kdo si vypírají šaty; budou mít právo na strom života a branami vstoupí do města.
Já, Ježíš, poslal jsem svého anděla, aby vám svědčil o tom, co se týká církevních obcí. Já jsem výhonek z Davidova kořene a Davidův potomek, zářivá jitřní hvězda.“
Duch i nevěsta volají: „Přijď!“ Kdo to slyší, ať také zvolá: „Přijď!“ A kdo žízní, ať přijde: kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo.
Ten, kdo to dosvědčuje, říká: „Ano, přijdu brzy!“
Amen, přijď, Pane Ježíši!

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Nenechám vás sirotky, praví Pán, jdu a zase k vám přijdu a vaše srdce se bude radovat. Aleluja.

EVANGELIUM

Poslední večeře v Janově evangeliu graduje k modlitbě za učedníky. Je to vrcholný okamžik Ježíšova působení. Stojíme před branou getsemanské zahrady, Ježíšova utrpení, zrady učedníků, jeho smrti a vzkříšení. V této modlitbě vyslovuje Ježíš zásadní skutečnosti a důrazy, které se mají na nás – jeho učednících – naplnit.

Jan 17,20-26

Ježíš pozvedl oči k nebi a modlil se: „Otče svatý, prosím nejen za své učedníky, ale také za ty, kdo pro jejich slovo uvěří ve mne: ať všichni jsou jedno. Jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, tak i oni ať jsou v nás, aby svět uvěřil, že ty jsi mě poslal.
A slávu, kterou jsi dal mně, dal jsem já jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno: já v nich a ty ve mně. Tak ať i oni jsou v dokonalé jednotě, aby svět poznal, že ty jsi mě poslal a žes je miloval, jako jsi miloval mne.
Otče, chci, aby tam, kde jsem já, byli se mnou i ti, které jsi mi dal, aby viděli mou slávu, kterou jsi mi dal, protože jsi mě miloval už před založením světa.
Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal, a tito moji učedníci poznali, že jsi mě poslal. Dal jsem jim poznat tvé jméno a dám poznat, aby láska, kterou jsi mě miloval, byla v nich a abych byl i já v nich.“

K ZAMYŠLENÍ

Celé dějiny křesťanství stále oscilují mezi určitými extrémy. Na jedné straně otázkou, zda máme všechno dělat vlastním rozumem podle hesla: „Co si neuděláme sami, nebudeme mít.“ A na druhou stranu až nezodpovědným spoléháním se na Boha, že se postará. Je vlastně třeba obojího: vzdělání, selský rozum a ochota přiložit ruku k dílu, ale na druhé straně také skutečná odvaha dovolit Bohu, aby svojí mocí jednal. Je až neuvěřitelné, jak se každá generace učí tuto vyváženost vtělit do svého obyčejného života. Avšak teprve tehdy se budou dít věci správně a naplno. Začít se dá právě dnes!

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

13.5.

Sk 19,1-8

Jan 16,29-33

Komentář: Sk 19,1-8
„Ani jsme neslyšeli, že je nějaký Duch svatý.“ Mnohdy tak žijeme, i když jsme jej samozřejmě přijali ve svátosti biřmování. Pros za obnovení jeho působení ve svém životě...

14.5. svátek sv. Matěje

Sk 1,15-17.20-26

Jan 15,9-17

Komentář: Jan 15,9-17
Ježíš je zdrojem lásky pro mé milování Boha i druhých, pro mé zůstávání v lásce, pro patření mezi jeho přátele. On si mne vyvolil, tím si mohu být jist, o to se mohu opřít.

15.5.

Sk 20,28-38

Jan 17,11b-19

Komentář: Sk 20,28-38
I ty můžeš dnes odporoučet Bohu ty, kteří ti byli blízcí v tvém životě a s kterými už nemáš příležitost se potkávat... Svěř je „Bohu a slovu jeho milosti, které má moc vzdělávat a zjednat dědictví“ – vždyť všichni patříme do společenství jeho posvěcených.

16.5.svátek sv. Jana Nepomuckého

Řím 8,31b-39

Mt 10,17-22

Komentář: Mt 10,17-22
Nejspíš nezakoušíš pronásledování pro svoji víru, přesto se jistě dostáváš do situací, kdy máš svoji víru osvědčit, kdy máš vydat svědectví. Pros o vnímavost a ochotu zachovat se jako Boží, pros o milost vytrvat až do konce a získat spásu.

17.5.

Sk 25,13b-21

Jan 21,15-19

Komentář: Jan 21,15-19
Odpověz ve své modlitbě na Pánovu otázku: „XY (doplň si své jméno), miluješ mne?“ A naslouchej mu, co pro tebe (a pro dnešní den) znamená jeho výzva „Následuj mě!“

18.5.

Sk 28,16-20.30-31

Jan 21,20-25

Komentář: Sk 28,16-20.30-31
Pros za sebe i za své bratry a sestry, abyste dokázali využívat nejrůznějších okolností a událostí svých životů pro hlásání Božího království.

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- http://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/