6. neděle velikonoční – cyklus B

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

S radostným zvoláním zvěstujte, hlásejte po celém světě: Pán vykoupil svůj lid. Aleluja.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, dej, ať prožíváme velikonoční dobu tak opravdově, aby se naše spojení se vzkříšeným Kristem trvale projevovalo v celém našem životě. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého…

1. ČTENÍ

Úryvek ze Skutků apoštolů (Sk 9,32 – 11,18) je dlouhý blok věnovaný křtu pohanského vojáka Kornélia. Jeho hlavním tématem je otázka, zda pohané mohou přijmout Krista a tedy i křest, aniž by nejprve museli přijmout obřízku a Tóru. Výběr veršů zachycuje dar Duch svatého, který obdrží právě pohané. Klíčové ovšem je, že se tak stane ještě dříve, než jsou pokřtěni. To zboří poslední Petrovu pochybnost o křtu pohanů!

Sk 10,25-26.34-35.44-48

Když Petr přišel do Césareje, Kornélius mu šel vstříc a padl mu v hluboké úctě k nohám. Ale Petr ho zvedl se slovy: „Vstaň! Vždyť i já jsem jen člověk.“ Tu se Petr ujal slova a promluvil: „Teď opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě je mu milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je správné.“ Když ještě Petr mluvil, sestoupil Duch svatý na všechny, kdo tu řeč poslouchali. A žasli věřící obrácení ze židovství, kteří přišli s Petrem, že i na pohany byl vylit dar Ducha svatého. Slyšeli totiž, jak mluví cizími jazyky a velebí Boha. Tehdy Petr řekl: „Může někdo odpírat křestní vodu těm, kteří jako my přijali Ducha svatého?“ Pak rozkázal, aby je pokřtili ve jménu Ježíše Krista. Potom ho prosili, aby u nich zůstal ještě několik dní.

ŽALM 98

Žalm odpovídá na první čtení: i vzdálené „končiny“ země, tedy nejposlednější pohané, poznali spásu. To je důvod ke chvále!

Odpověď: Hospodin zjevil svou spásu před zraky pohanů. Nebo: Aleluja.

Zpívejte Hospodinu píseň novou, – neboť učinil podivuhodné věci. – Vítězství je dílem jeho pravice, – jeho svatého ramene. Hospodin uvedl ve známost svou spásu, – před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost. – Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost – Izraelovu domu. Všechny končiny země uzřely – spásu našeho Boha. – Jásejte Hospodinu, všechny země, – radujte se, plesejte a hrejte!

2. ČTENÍ

Čtvrtá kapitola z Prvního Janova listu shrnuje jeho předchozí text. Na tomto místě však odhaluje definici Boha. A to nejen v pasivním významu. Boží jednání k člověku zračí sebedarující lásku, která obětuje i to nejdražší, ale zároveň předpokládá odezvu.

1 Jan 4,7-10

Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha, a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha. Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska. V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, praví Pán, a můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu. Aleluja.

EVANGELIUM

Pokračujeme z minulé neděle ve čtení patnácté kapitoly Janova evangelia. Opět se ocitáme ve večeřadle při poslední večeři. Ježíš říká nejdůležitější poselství své mise. Nyní se hlavní důraz posouvá na slovo „milovat“. Otec miluje Syna a Syn tuto lásku opětuje. Vše nasvědčuje tomu, že Duch svatý úzce souvisí s vnitřním životem Boha.

Jan 15,9-17

Ježíš řekl svým učedníkům: „Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li moje přikázání, zůstanete v mé lásce, jako jsem já zachovával přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.
To jsem k vám mluvil, aby moje radost byla ve vás a aby se vaše radost naplnila. To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.
Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám. Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co dělá jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a určil jsem vás k tomu, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý. Potom vám Otec dá všechno, oč ho budete prosit ve jménu mém. To vám přikazuji: Milujte se navzájem!“

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání, praví Pán; a já budu prosit Otce, a dá vám jiného Přímluvce, aby s vámi zůstal navždy. Aleluja

K ZAMYŠLENÍ

Je velmi milé číst, jak Bůh pracuje s člověkem, jeho slabostí i jeho omezenými představami. Petr si totiž dosud neuměl představit, že by pohané mohli být zcela běžně pokřtěni. Stále chápe židovství jako jedinou cestu k Bohu. Křest je jen vrcholem na této cestě. Ale Bůh Petra brzy přesvědčí tím, že na vlastní oči uvidí, jak pohané přijali Ducha svatého, aniž by byli nejprve židy. Bůh je dost mocný na to, aby nás vedl. Petrovi ovšem nelze upřít, že Boha poslechl a vydal se tam, kam ho Bůh povolal. Možná to platí i pro nás. Není důležité, zda všemu rozumíme do posledního detailu. Důležité je nechat se Bohem vést. A on už ví, jak zajistit slávu svého jména.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

11.5.

Sk 16,11-15

Jan 15,26 – 16,4a

Komentář: Jan 15,26 – 16,4a
Slíbený Duch bude vydávat svědectví spolu s apoštoly. Spolupracujme s ním! Nebraňme jeho vydechování.

12.5.

Sk 16,22-34

Jan 16,5-11

Komentář: Jan 16,5-11
Místo fyzické přítomnosti Ježíšovy bude bude nyní v Církvi – tedy i s námi – Duch svatý (řec. Paraklétos), obhájce, zastánce. Hlavu vzhůru!

13.5.

Sk 17,15.22 – 18,1

Jan 16,12-15

Komentář: Jan 16,12-15
Uvedení do pravdy, vzájemné dávání, komunikace. To jsou prvky života v Trojici. Sdílení, prolínání, prostupování má být i našim štěstím.

14.5. slavnost Nanebevstoupení Páně

Sk 1,1-11; Ef 1,17-23

Mk 16,15-20

Komentář: Mk 16,15-20
Vyjdeme-li třeba jen „ze sebe“, bude i dnes Pán působit s námi, skrze nás. To je Jeho přítomnost ve světě.

15.5.

Sk 18,9-18

Jan 16,20-23a

Komentář: Jan 16,20-23a
Pocit radosti z Kristova vzkříšení může ustoupit do pozadí tlakem všedních dní. Pokud si však najdu opravdu „tichou chvilku“, dám Pánovi za pravdu: mou radost mi nikdo nevezme!

16.5. svátek sv. Jana Nepomuckého

Řím 8,31b-39

Mt 10,17-22

Komentář: Mt 10,17-22
Svědectví vydané mlčením je výmluvnější. Kéž si uvědomím, kdy mám mluvit a kdy raději mlčet. A vzpomenu dnes na ostatní umlčené i umučené kněze v Čechách.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:


TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
- www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/


NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
- www.pastorace.cz/kazani


PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
- http://www.apha.cz/nedelni-primluvy-1
na základě nedělních biblických textů:
- www.pastorace.cz/Kazani/


LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
- www.pastorace.cz/kalendar/


LITERATURA K LITURGICKÝM BIBLICKÝM TEXTŮM
Výběr literatury k liturgickým textům:
- www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/


BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb
ve Vatikánu a z papežových cest po světě
- www.tvnoe.cz
- www.proglas.cz