5. neděle postní

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Bože, zjednej mi právo, a ujmi se mé pře proti bezbožnému lidu, zbav mě člověka lstivého a zločinného! Vždyť ty jsi, Bože, má síla.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tvůj Syn nás tak miloval, že se z lásky vydal na smrt za spásu světa; dej nám svou milost, abychom i my milovali své bratry a zůstávali v tvé lásce. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého...

1. ČTENÍ

Nová smlouva není vnější, v podobě vnějších příkazů, ale vnitřní, v samotném srdci. Díky tomu člověk nepociťuje příkazy jako něco cizího a vnějšího, ale jako vlastní tíhnutí, která nenutí, ale přitahují a vábí. Rovněž poznání Boha není z doslechu, ale z vlastní zkušenosti - proto není třeba, aby učil bratr bratra. Bůh už není v dálce, mimo člověka, ale v jeho nitru.

Jer 31,31-34

Hle, blíží se dni - praví Hospodin, kdy sjednám s Izraelovým a Judovým domem novou smlouvu: ne jako byla smlouva, kterou jsem sjednal s jejich otci, když jsem je vzal za ruku, abych je vyvedl z egyptské země; smlouva, kterou zrušili, ačkoli já jsem byl jejich pánem - praví Hospodin. Taková bude smlouva, kterou sjednám s Izraelovým domem po těch dnech - praví Hospodin: Vložím svůj zákon do jejich nitra, napíšu jim ho do srdce, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. Nebude již učit druh druha, bratr bratra: ”Poznej Hospodina!” Neboť mě poznají všichni od nejmenšího do největšího - praví Hospodin. Jejich nepravosti jim odpustím a na jejich hřích už nevzpomenu.

ŽALM 51

Odpověď: Stvoř mi čisté srdce, Bože!

Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství, - pro své velké slitování zahlaď mou nepravost. - Úplně ze mě smyj mou vinu - a očisť mě od mého hříchu.

Stvoř mi čisté srdce, Bože! - Obnov ve mně ducha vytrvalosti. - Neodvrhuj mě od své tváře - a neodnímej mi svého svatého ducha.

Vrať mi radost ze své ochrany - a posilni mou velkodušnost. - Bezbožné budu učit tvým cestám - a hříšníci se budou obracet k tobě.

2. ČTENÍ

Kristus Ježíš, ačkoli to byl Boží Syn, nezískal ”lacino” dar vykoupení pro ty, kdo byli v zajetí hříchu a smrti. Sám Boží Syn vzal na sebe ”strach ze smrti, který držel lidi po celý život v otroctví” (Žid 2, 15). On byl ve všem jako jeho bratři (Žid 2, 17), a tak prožil i úzkost před smrtí. Proto musel v modlitbě zápasit, aby dokázal přijmout utrpení a smrt. On přijal lidství tak skutečně, že zakusil ”tíhu” poslušnosti, a tak se ”naučil” poslušnosti.

Žid 5,7-9

Bratři! Kristus v době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby k tomu, který měl moc ho od smrti vysvobodit, a byl vyslyšen pro svou úctu k Bohu. Ačkoli to byl Syn, naučil se svým utrpením poslušnosti. Když tak dokonal své dílo, stal se příčinou věčné spásy pro ty, kteří ho poslouchají.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Kdo mi chce sloužit, ať mě následuje, praví Pán; a kde jsem já, tam bude i můj služebník.

EVANGELIUM

Ježíš nepřímo odpovídá na žádost poutníků: teprve jeho vyvýšení jim umožní, aby doopravdy přišli k němu a uviděli jeho tvář, tvář oslavenou. Díky této smrti, která navenek vypadá jako ztráta všech vztahů a života vůbec, on naopak získá ”hojný užitek”: oslavení. Vypuzení ”vládce tohoto světa” znamená osvobození pro lidi, kteří tak mohou přijít k Ježíšovi. V největší osamocenosti kříže Ježíš přitahuje všechny lidi k sobě!

Jan 12,20-33

Mezi těmi, kdo přišli do Jeruzaléma jako poutníci, aby se o svátcích zúčastnili bohoslužeb, byli i někteří pohané. Ti přišli k Filipovi, který byl z galilejské Betsaidy, a prosili ho: ”Pane, rádi bychom viděli Ježíše.” Filip šel a řekl to Ondřejovi; Ondřej a Filip pak šli a pověděli to Ježíšovi. Ježíš jim na to řekl: ”Přišla hodina, kdy Syn člověka bude oslaven. Amen, amen, pravím vám: Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a neodumře, zůstane samo; odumře-li však, přinese hojný užitek. Kdo má svůj život rád, ztratí ho; kdo však svůj život na tomto světě nenávidí, uchová si ho pro život věčný. Jestliže mi kdo chce sloužit, ať mě následuje; a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Jestliže mi kdo slouží, Otec ho zahrne poctou.

Nyní je moje duše rozechvěna. Co mám říci? Otče, vysvoboď mě od té hodiny? Ale právě kvůli té hodině jsem přišel. Otče, oslav své jméno!”

Tu se ozval hlas z nebe: ”Oslavil jsem a ještě oslavím.” Lidé, kteří tam stáli a uslyšeli to, říkali, že zahřmělo. Jiní říkali: ”To k němu promluvil anděl.” Ježíš jim na to řekl: ”Ten hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám. Nyní nastává soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vypuzen. A já, až budu ze země vyvýšen, potáhnu všechny lidi k sobě.”

Těmi slovy chtěl naznačit, jakou smrtí zemře.

K ZAMYŠLENÍ

Křesťanství stojí na dvou velkých skutečnostech: na smrti a na vzkříšení Ježíše Krista. Vzkříšení znamená záchranu a vysvobození z moci smrti - ale až za její hranicí, až tam, kam se člověk nemůže sám vydat, chce-li být od smrti zachráněn. Vezmeme-li Ježíšovo lidství stejně vážně jako bereme jeho božství, potom můžeme právem obdivovat jeho důvěru a oddanost vůči Otci, ve které přijal svůj pozemský úděl. A z tohoto obdivu může a má také vyrůstat naše ochota a vůle k následování. Utrpení se člověk v životě nevyhne, ač mu různé recepty na život tvrdí opak. Ale neštěstím by bylo, kdybychom se kvůli utrpení vyhýbali Bohu, kdybychom ztráceli důvěru v něho a ochotu jít stále s ním.

Potom by skutečně mohlo být utrpení jen a jen nesmyslným a nepochopitelně tvrdým životním prožitkem.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

Dan 13,41c-62

Jan 8,1-11

Komentář: Dan 13,41c-62
”Odvrátili své oči, že nehleděli k Bohu a nepamatovali na jeho soudy” (v. 9). To bylo začátkem zvrácenosti oněch soudců. A oni jsou nám výstražným příkladem, že počátkem hříchu je ”zapomínání na Boha”, snaha se před Bohem ukrýt. Nejednám někdy také tak?

Nm 21,4-9

Jan 8,21-30

Komentář: Nm 21,4-9
Cesta s Bohem je někdy… na poušti bez vody a jídla. Nechceme-li podlehnout vyslovené či nevyslovené nespokojenosti (”reptání”), je třeba pozvat Boha do své hořkosti, nedůvěry, zklamání.

Dan 3,14-20.91-92.95

Jan 8,31-42

Komentář: Dan 3,14-20.91-92.95
Klanět se zlaté soše, klanět se penězům, kariéře, požitku… Čemu se klaním? Mám aspoň touhu, aby Bůh mě osvobodil od mých model?

Gn 17,3-9

Jan 8,51-59

Komentář: Gn 17,3-9
Tento úryvek z Geneze je jeden z nejvýznamnějších v celém Starém zákoně. Zkus se zamyslet, v jakém smyslu jsou slova tohoto textu pro tebe platná a aktuální.

Jer 20,10-13

Jan 10,31-42

Komentář: Jer 20,10-13
Je obdivuhodná Jeremiášova neohroženost tváří v tvář nebezpečí a nejistotě: ”Hospodin je se mnou, on je silný bojovník” (v. 11). Tuto větu si mohu odnést do dnešního dne a připomenout si ji, když mi bude úzko.

Ez 37,21-28

Jan 11,45-56

Komentář: Ez 37,21-28
Máme tu výsadu, že žijeme v čase naplnění Ezechielova proroctví. Teď mohu nechat vytrysknout úžas nad Boží mocí, která je schopná tak velkých činů.