4.neděle adventní

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Rosu dejte, nebesa, shůry, právo ať se vyleje jako déšť z oblak, ať se otevře země a zplodí spásu!

VSTUPNÍ MODLITBA

Prosíme tě, Bože, vlej nám do duše svou milost, abychom stále hlouběji prožívali tajemství našeho vykoupení: a dej, ať nás všechny, kteří jsme z andělova zvěstování poznali, že se tvůj Syn stal člověkem, jeho umučení a kříž přivede k slávě vzkříšení. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého...

1. ČTENÍ

V r. 735 př. Kr. efrajimský král Pekach a aramejský král Resín vytáhli do boje proti Achazovi, králi judskému. Bůh skrze Izaiáše ujišťuje Achaza o nezdaru jejich vpádu (Iz 7,3-9) a pak sděluje Boží znamení: narodí se syn se zvěstným jménem Emanuel (“S námi Bůh”). Během jeho života Bůh totiž potvrdí, že je blízko svému lidu. Proto vpád Resína a Pekacha skončí neúspěchem (Iz 7,16). Církev pochopila hlouběji dosah tohoto Božího zaslíbení a viděla jeho naplnění v Ježíšově narození z Panny.

Iz 7,10-14

Hospodin promluvil k Achazovi (skrze proroka Izaiáše): "Vyžádej si znamení od Hospodina, svého Boha, ať hluboko v podsvětí, či nahoře na výšinách!"

Achaz však řekl: "Nebudu žádat, nebudu pokoušet Hospodina."
Tu pravil Izaiáš: "Slyšte tedy. Davidův dome! Nestačí vám omrzovat lidi, že omrzujete i mého Boha? Proto vám dá znamení sám Pán: Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Emanuel (to je "Bůh s námi")".

ŽALM 24 (23)

Odpověď: Ať vejde Hospodin, on je král slávy!

Hospodinu náleží země i to, co je na ní, - svět i ti, kdo jej obývají. - Neboť on jej založil nad moři, - upevnil ho nad proudy vod.

Kdo smí vystoupit na Hospodinovu horu, - kdo smí stát na jeho svatém místě? Ten, kdo má nevinné ruce a čisté srdce, - jehož duše nebaží po marnosti.

Ten přijme požehnání od Hospodina, - odměnu od Boha, svého spasitele. - To je pokolení těch, kdo po něm touží, - kdo hledají tvář Jakubova Boha.

2. ČTENÍ

V těchto verších je shrnuto takřka celé evangelium. Nejprve apoštol představuje sebe: “Kristův služebník”, “povolaný za apoštola”, “určený k hlásání radostné zvěsti”. Pak říká nejpodstatnější o adresátech: “milovaní Bohem”, “povolaní ke svatosti”. Nakonec načrtává v hlavních rysech obsah dopisu: Ježíš Kristus, Syn Boží a syn Davidův, vzkříšený a oslavený. On je Pánem a je mocně přítomný ve společenství křesťanů. A právě toto “credo” musí přijmout a hlásat každý apoštol, aby všichni lidé dosáhli spásy.

Řím 1,1-7

Pavel, služebník Ježíše Krista, povolaný za apoštola, určený k hlásání radostné zvěsti. Bůh ji už předem slíbil ústy svých proroků ve svatém Písmě o svém Synu. Ten pochází jako člověk z rodu Davidova, duchem svatosti se prokázal jako mocný Boží Syn tím, že vstal z mrtvých: Ježíš Kristus, náš Pán. Od něho jsme dostali milost i apoštolské poslání, abychom na oslavu jeho jména přivedli k ochotnému přijetí víry všecky národy. K nim patříte i vy, protože si vás Ježíš Kristus povolal.

Všem v Římě, které Bůh miluje a které povolal do stavu svatých: milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Emanuel, to znamená "Bůh s námi!". Aleluja.

EVANGELIUM

Záměrem této perikopy je prokázat, že Ježíš je Mesiáš. Ten měl pocházet z Davidova rodu, proto se uvádí, že Josef (otec z právního hlediska) byl synem Davidovým (v. 20). Dalším znamením Ježíšova mimořádného poslání je jeho nadpřirozené početí z Ducha svatého (zároveň je plně synem Marie!). Tak se naplnilo Izaiášovo prorocké zaslíbení o Emanueli: “Bůh je s námi”, proto “spasí svůj lid od hříchů” (v. 21). Immanuel: Bůh s námi, se mnou. Se mnou v mých problémech, hledáních, starostech …

Mt 1,18-24

S narozením Ježíše Krista to bylo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena s Josefem. Ale dříve než spolu začali bydlet, ukázalo se, že počala z Ducha svatého. Protože její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vydat pohaně, rozhodl se tajně se s ní rozejít.

Když už to chtěl udělat, zjevil se mu ve snu anděl Páně a řekl: "Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, on totiž spasí svůj lid od hříchů."

To všecko se stalo, aby se naplnilo, co řekl Pán ústy proroka: "Hle, Panna počne a porodí syna a dají mu jméno Emanuel", to znamená "Bůh s námi".

Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal: vzal svou ženu k sobě.

K ZAMYŠLENÍ

Každý rozumný člověk shromažďuje ve svém životě zkušenosti, ví, "jak to ve světě chodí" a proto se nedá jen tak něčím neobvyklým zmást. Ale kdo je ještě moudřejší, ten ví, že někdy jsou věci úplně jinak, než obvykle. Ví, že není možné všemu hned uvěřit, ale že není také dobré vše neuvěřitelné odmítnout. Žije-li někdo s Bohem, jako postavy dnešního evangelia, totiž spravedlivý Josef a jeho snoubenka Maria, může odhalit v neobvyklých zážitcích to, co je skutečně Boží. A potom dá právě tomuto Božímu přednost před vším ostatním, před vším, co doposud v životě poznal.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

24.12. - ŠTĚDRÝ DEN

2 Sam 7,1-5.8b-12.14a.16

Komentář: Lk 1,67-79
Při slovech tohoto chvalozpěvu mohu jednoduše spočinout a uvědomit si, že se týkají právě mě.

Slavnost Narození Páně

Iz 52,7-10

Žid 1,1-6

Komentář: Jan 1,1-18
Bůh se v Kristu setkává s člověkem tváří v tvář. Je tu dar plného setkání: otevřu se pro to?

Svátek sv. Štěpána

Sk 6,8-10; 7,54-60

Komentář: Mt 10,17-22
Vydat svědectví: to je “přírozené” vyústění Vánoc. A k tomu jsem povolán i já, vždyť křtem a biřmováním jsem přijal Ducha svědectví.

Svátek sv. Jana Evangelisty

1 Jan 1,1-4

Jan 20,2-8

Komentář: 1 Jan 1,1-4
Nejsme o nic ukráceni oproti prvním svědkům: stejně jako oni můžeme slyšet Krista v evangeliu a “dotýkat” se ho ve svátostech!

Svátek Mláďátek

1 Jan 1,5-2,2

Mt 2,13-18

Komentář: 1 Jan 1,5-2,2
Chodit ve světle znamená … chodit v temnotě: ochota přiznat své temné sklony je jedinou cestou, jak se otevřít pravdě, Kristovu slovu.

1 Jan 2,3-11

Lk 2,22-35

Komentář: 1 Jan 2,3-11
Těmi přikázáními, o kterých je zde řeč, je evangelium, především “láska k bližnímu podle Kristovy normy”. Co je mojí skutečnou normou? Podle čeho se rozhoduji v běžném životě?