4. neděle velikonoční – cyklus B

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Země je plná Hospodinovy milosti; jeho slovem vznikla nebesa. Aleluja.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, tvůj Syn, Dobrý Pastýř tvého lidu, předešel nás do tvé slávy; posiluj jeho slabé stádce, aby došlo za svým vítězným Pastýřem do nebeské radosti. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého...

1. ČTENÍ

Dnešní text navazuje na událost z minulé neděle, kdy Petr a Jan uzdravili v chrámě chromého. Vzbudilo to pozornost a oba byli zatčeni. Nyní musí svůj skutek obhájit. Petr mluví velmi otevřeně a svědčí o tom, kdo Kristus je a jaký má zásadní význam. To nepřestalo platit ani dnes.

Sk 4,8-12

Petr, naplněn Duchem svatým, řekl: „Přední mužové v lidu a starší! Když se dnes musíme odpovídat z dobrého skutku na nemocném člověku, kým že byl uzdraven, tedy ať to víte vy všichni a celý izraelský národ: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého jste vy ukřižovali, ale kterého Bůh vzkřísil z mrtvých: skrze něho stojí tento člověk před vámi zdravý. On je ten ‘kámen, který jste vy stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kámen nárožní’. V nikom jiném není spásy. Neboť pod nebem není lidem dáno žádné jiné jméno, v němž bychom mohli dojít spásy.“

ŽALM 118

Odpověď: Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem nárožním. Nebo: Aleluja.

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, – jeho milosrdenství trvá navěky. – Lépe je utíkat se k Hospodinu – než důvěřovat v člověka. – Lépe je utíkat se k Hospodinu – než důvěřovat v mocné. Děkuji ti, žes mě vyslyšel – a stal se mou spásou. – Kámen, který stavitelé zavrhli, – stal se kvádrem nárožním. – Hospodinovým řízením se tak stalo, – je to podivuhodné v našich očích. Požehnaný, kdo přichází v Hospodinově jménu. – Žehnáme vám z Hospodinova domu. – Ty jsi můj Bůh, děkuji ti; – budu tě slavit, můj Bože! – Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, – jeho milosrdenství trvá navěky.

2. ČTENÍ

Janovská komunita zažila silné pokušení myslet si, že uvěřením a přijetím Krista křtem již dosáhla cíle. Již znají Boha. Domnívali se, že jde o zvláštní vyvolení, které je jen pro zasvěcené, a ti už všechno vědí. Tento přístup se nazývá gnózí. Jan ale brání křesťanství: Ano, máme velikou výsadu – jsme děti Boží! Ale u cíle ještě nejsme.

1 Jan 3,1-2

Milovaní! Hleďte, jak velikou lásku nám Otec projevil, že se nejen smíme nazývat Božími dětmi, ale že jimi také jsme! Proto nás svět nezná, že nepoznal jeho. Milovaní, už teď jsme Boží děti. Ale čím budeme, není ještě zřejmé. Víme však, že až on se ukáže, budeme mu podobní, a proto ho budeme vidět tak, jak je.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Já jsem dobrý pastýř, praví Pán, znám svoje ovce a moje ovce znají mne. Aleluja.

EVANGELIUM

Jan 10,1-21 – vyprávění o pastýři je pokračováním dialogů a příběhu o uzdravení slepého od narození. Farizeové ho vyhnali, ale Ježíš mu zjevil mesiáše. Všimněme si v našem úryvku klíčových slov: Dobrý pastýř – synonymum spasitele; zná – Otce i svoje ovce; má moc – život dát a život přijmout. A také si povšimněme jasného vztahu k Otci.

Jan 10,11-18

Ježíš řekl: „Já jsem pastýř dobrý! Dobrý pastýř dává za ovce svůj život. Kdo je najatý za mzdu a není pastýř a jemuž ovce nepatří, jak vidí přicházet vlka, opouští ovce a dává se na útěk – a vlk je uchvacuje a rozhání – vždyť kdo je najatý za mzdu, tomu na ovcích nezáleží. Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce a moje ovce znají mne, jako mne zná Otec a já znám Otce; a za ovce dávám svůj život. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. Také ty musím přivést; a uposlechnou mého hlasu a bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř. Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, a zase ho přijmu nazpátek. Nikdo mi ho nemůže vzít, ale já ho dávám sám od sebe. Mám moc život dát a mám moc ho zase přijmout. Takový příkaz jsem dostal od svého Otce.“

K ZAMYŠLENÍ

Odpověď na otázku „Jak to bylo dál?“ vidíme načrtnutou v dnešních textech. Petr a Jan stojí před soudem a musí víru nikoli hlásat (viz Sk 3), ale hájit (Sk 4). Musí používat argumenty (citují Písmo)… Podobně i v druhém čtení gnóze, která se stala velkým pokušením prvního století, ale hraje roli i dnes, není správnou perspektivou na cestě po vzkříšení. Nejsme u cíle! Patříme Bohu – jsme Boží děti, ale to neznamená, že můžeme rezignovat na spravedlnost, dobro a život podle přikázání. Janovo evangelium vyhrocuje roztržku mezi Židy a Kristem. Přes zdánlivý antisemitismus je však třeba vidět neochotu přijmout Krista jako pastýře. Zve nás, abychom se s důvěrou nechali vést. To není problém farizeů, Židů, … To je stále aktuální otázka. Uvěřili jsme, že on je pastýř, který za nás vydal i svůj život? Dal-li všechno, je pastýř dobrý, který neublíží. On „ví“ i to, co my neznáme (mám i jiné ovce…). Jistota obrazu pastýře, který zná nejen ovce, ale i Otce, je velkou posilou.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

30.4.

Sk 11,1-18

Jan 10,1-10

Komentář: Sk 11,1-18
Děkuj a buď vděčný i za ty ve tvé farnosti, které Bůh také povolal do života a kteří jsou tak odlišní od tebe, tvých zvyklostí, kteří dělají věci jinak, kterým nerozumíš… Pros, abyste přes všechny tyto odlišnosti mohli vytvářet jednotu a i skrze svoji různost mohli vydávat svědectví o svém Pánu.

1.5. sv. Josefa Dělníka

Gn 1,26 – 2,3 nebo Kol 3,14-15.17.23-24

Mt 13,54-58

Komentář: Mt 13,54-58
Co mně může bránit v tom, abych přijímal Ježíše, jeho učení (už jsem to tolikrát slyšel, tolikrát zkusil uskutečnit, vadí mi osoba hlasatele, ...)?

2.5.

Sk 12,24 – 13,5a

Jan 12,44-50

Komentář: Sk 12,24 – 13,5a
Modli se dnes za ty, kteří mají nějakou službu v církvi, kteří byli povoláni vést, posláni hlásat, kteří mají učit a doprovázet. Pros za jejich vytrvalost, za jejich víru, za dary Ducha pro jejich službu.

3.5. svátek sv. Filipa a Jakuba

1 Kor 15,1-8

Jan 14,6-14

Komentář: Jan 14,6-14
Rozjímej dnes o tom, kde ve svém životě nacházíš Krista jako cestu, pravdu a život, kde je posilou pro tvoji cestu, pro setrvávání v pravdě, pro naplněný – smysluplný – život.

4.5.

Sk 13,26-33

Jan 14,1-6

Komentář: Sk 13,26-33
Možná máš ve svém životě chvíle, oblasti, kde nepoznáváš Ježíše, kdy nepoznáváš, „kdo Ježíš je“. Předlož je svému Pánu, pros o porozumění, o uzdravení, o vysvobození – vždyť jsi jeho milovaný syn, jeho milovaná dcera.

5.5

Sk 13,44-52

Jan 14,7-14

Komentář: Sk 13,44-52
„Učedníci byli plní radosti a Ducha svatého“ – tato výpověď má být výpovědí i o mně. Prožil(a) jsem Velikonoce, své vysvobození a radost z toho a život v Duchu mají být na mně viditelné.

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- http://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/