21. 12. 2008

4. neděle adventní – cyklus B

Liturgické texty doby adventní připomínají věrnost Boha vůči nám lidem. Při bohoslužbě si z Písem znovu živě připomínáme všechna jeho ujištění a přísliby, dané v dějinách. Zároveň se ale stáváme svědky jejich realizace a přímými účastníky spásy. "Svatá Písma jsou ´svědectvím’ božského slova v psané formě, jsou kanonickou, dějinnou a literární památkou dosvědčující stvořitelské a spásonosné Zjevení. Středem naší víry však není jen kniha, nýbrž dějiny spásy a osoba Ježíš Kristus, Boží Slovo, jež se stalo tělem, člověkem, dějinami. Právě proto, že horizont božského slova obsahuje a přesahuje Písmo, je nutná stálá přítomnost Ducha svatého, který ´uvádí do celé pravdy’ (Jan 16,13) toho, kdo čte Bibli" (srov. Poselství synody biskupů Božímu lidu z 24. října 2008, Pastorační středisko, 2008, č. 3). Událost vtělení, o které dnes znovu uslyšíme v evangeliu svatého Lukáše, nám představí obdivuhodné Boží jednání, které skrze moc Ducha svatého zve ke spolupráci Marii, člověka. Její a také naše odpověď činí z památných slov Písma nové Zjevení.

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Rosu dejte, nebesa, shůry, právo ať se vyleje jako déšť z oblak; ať se otevře země a zplodí spásu!

VSTUPNÍ MODLITBA

Prosíme tě, Bože, vlej nám do duše svou milost, abychom stále hlouběji prožívali tajemství našeho vykoupení: a dej, ať nás všechny, kteří jsme z andělova zvěstování poznali, že se tvůj Syn stal člověkem, jeho umučení a kříž přivede ke slávě vzkříšení. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého...

1. ČTENÍ

Král David po dokončení výstavby svého domu v Jeruzalémě chce postavit chrám jako privilegované místo Božího přebývání. Nátan však oznamuje překvapivé zaslíbení: Bůh vystaví dům Davidovi, upevní jeho království navěky. To se naplnilo příchodem Davidova potomka, Ježíše.

2 Sam 7,1-5.8b-12.14a.16

Když se usadil král David ve svém paláci a Hospodin mu popřál pokoj od všech okolních nepřátel, pravil král proroku Nátanovi: "Podívej se, já bydlím v domě z cedrů, zatímco Boží archa přebývá uprostřed stanových pláten."
Nátan odpověděl králi: "Jdi a splň všechny záměry, které máš v srdci, vždyť Hospodin je s tebou!"
Ale v oné noci ozvalo se Hospodinovo slovo k Nátanovi: "Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: Tak praví Hospodin: Ty mi chceš vystavět dům, kde bych bydlel? Já jsem tě vzal z pastviny od ovcí, abys byl vládcem nad mým izraelským lidem, a byl jsem s tebou ve všem, cos podnikal, vyhubil jsem před tebou všechny tvé nepřátele. Zjednám ti veliké jméno, jaké mají ti největší na zemi. Určím svému izraelskému lidu místo, zasadím ho tam a bude tam bydlet. Nebude se už děsit a lidé oddaní zločinu se neodváží ho sužovat jako dříve, v dobách, kdy jsem ustanovil nad svým izraelským lidem soudce. Popřeji mu pokoj ode všech jeho nepřátel. Hospodin ti oznamuje, že vystaví dům tobě.
Až se naplní tvé dny a uložíš se ke svým otcům, vzbudím po tobě potomstvo, které vzejde z tvých útrob, a upevním jeho království. Já mu budu otcem a on mi bude synem.
Tvůj dům a tvé království potrvá přede mnou navěky, tvůj trůn bude pevný navždy."

ŽALM 89

Odpověď: Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech

Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech, – po všechna pokolení hlásat svými ústy tvou věrnost. – Řekl jsi totiž: "Navěky je založena milost." – Na nebi jsi upevnil svou věrnost.
"Smlouvu jsem sjednal se svým vyvoleným, – přísahal jsem Davidovi, svému služebníku: – Navěky zajistím tvůj rod – a tvůj trůn zbuduji na všechna pokolení.
On mě bude vzývat: Ty jsi můj otec, – můj Bůh a skála mé spásy. – Navěky mu zachovám svou milost, – má smlouva s ním platit nepřestane."

2. ČTENÍ

V těchto verších se znovu vrací pojmy a témata z úvodní části (1,1-5): evangelium o Ježíši Kristu předpovězené v prorockých Písmech, hlásané všem národům a přijaté poslušností víry. Toto evangelium o Ježíši Kristu je trvalým a živým nástrojem Boží moci ke spáse (Ř 1,16).

Řím 16,25-27

(Bratři a sestry!) Bůh vás může utvrdit, abyste žili podle evangelia, jak jsem vám ho hlásal, a podle kázání o Ježíši Kristu. Bylo vám zjeveno toto tajemství, které bylo skryté od věčných časů, ale nyní je zřejmé předpověďmi Písma na příkaz věčného Boha a oznámeno všem národům, aby ho vírou poslušně přijaly.
A proto Bohu, který jediný je moudrý, buď skrze Ježíše Krista sláva na věčné věky. Amen.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova. Aleluja.

EVANGELIUM

Duch svatý (stvořitelský Duch – Gn 1,2) zastíní Pannu svou přítomností a mocí, a proto počaté dítě bude Synem Božím. Mariino "ať se mi stane" vyjadřuje největší pasivitu a zároveň aktivní připravenost: Maria poskytla Bohu prostor, aby vykonal svůj div.

Lk 1,26-38

Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria.
Anděl k ní vešel a řekl: "Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!" Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat.
Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce."
Maria řekla andělovi: "Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám."
Anděl jí odpověděl: "Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoliv byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného."
Maria řekla: "Jsem služebnice Páně; ať se mi stane podle tvého slova."
A anděl od ní odešel.

K ZAMYŠLENÍ

Bezprostřední blízkost Vánoc zaměřuje pozornost liturgie na přítomnost Boha v dějinách. Díky vtělení, o kterém jsme dnes slyšeli, se dvě sféry, nebeská a pozemská, dříve stojící v protikladu, přiblížily. V tomto sblížení nejde o střet Boha a člověka, ale o jejich setkání. Nositelem Boží přítomnosti se stává člověk, Maria, která nabízí své bytí a své tělo pro tento jeho vstup do světa a přebývání v něm. Je to však především sám Boží Syn, člověk a Bůh, který v sobě spojuje božství a lidství a svým životem představuje a naplňuje toto sblížení, Bohem zamýšlené od počátku, jím pak povýšené a dokonané. V nadcházejícím krásném čase při pohledu na božské dítě v jeslích můžeme uvažovat i o tom, jak Bůh dal přednost nám lidem, jak stojí o naše nitro, naši osobnost a o naše dějiny. Jednoznačně mu jde o společenství s námi!

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

22. 12.

1 Sam 1,24-28

Lk 1,46-56

Komentář: Lk 1,46-56
Vezmi si pro sebe Mariin chvalozpěv jako modlitbu chvály za to, co Bůh konal a koná v tvém životě. A zároveň jako vyjádření tvé závislosti na něm, na jeho milosti a lásce.

23. 12.

Mal 3,1-4.23-24

Lk 1,57-66

Komentář: Lk 1,57-66
"Ruka Páně byla s ním." Vidíš ve svém životě Boží doprovázení, jeho pomoc? Děkuj za ně a pros za "otevření" očí tam, kde je nevidíš nebo kde Božímu vedení nerozumíš!

24. 12. Štědrý den (ráno)

2 Sam 7,1-5.8b-12.14a.16

Lk 1,67-79

Komentář: Lk 1,67-79
Pomodli se Zachariášův chvalozpěv jako modlitbu chválící Hospodina za naši záchranu – za narození Spasitele, které dnes v noci slavíme. Vlož do této modlitby chválu za své vykoupení, za záchranu od nepřátel, za Boží slitování v tvém životě, za to, že mu můžeš sloužit "po všechny dny svého života"...

25. 12. Slavnost Narození Páně (ve dne)

Žid 1,1-6

Jan 1,1-18

Komentář: Žid 1,1-6
Bůh "skrze něj stvořil svět" a on přišel, aby "vykonal očistu od hříchů". Chval dnes Krista za jeho narození, za vykoupení, které přišel zprostředkovat i tobě.

26. 12. Svátek sv. Štěpána

Sk 6,8-10; 7,54-60

Mt 10,17-22

Komentář: Mt 10,17-22
"Kdo vytrvá až do konce, bude spasen." Vytrvat ve všech životních okolnostech, vytrvat v postoji vděčnosti a chvály vůči Kristu, vytrvat v plodnosti života z jeho milosti a síly...

27. 12. Svátek sv. Jana

1 Jan 1,1-4

Jan 20,2-8

Komentář: 1 Jan 1,1-4
Mám radost z Božího slova? Mám radost z Kristova narození, z mého vykoupení, z našeho společenství "s Otcem a jeho Synem Ježíšem Kristem"?