Sekce: Nedělní liturgie
6. 11. 2011
32. neděle v mezidobí – cyklus A
VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA
Kéž pronikne k tobě má modlitba, nakloň svůj sluch k mému volání, Hospodine!
VSTUPNÍ MODLITBA
Všemohoucí a milosrdný Bože, dej nám sílu překonávat všechno, co se nám staví do cesty, ať ti můžeme bez vnitřních i vnějších překážek svobodně sloužit. Prosíme o to skrze tvého Syna...
1. ČTENÍ
Moudrost je zde zosobněna, podobně jako na jiných místech Starého zákona (Př 9; Sir 24). Je zároveň Božím darem a „plodem“ lidského úsilí a hledání. V Novém zákoně moudrost vystupuje jako skutečná osoba v Kristu Ježíši, který je „mocí a moudrostí Boží“ (1 Kor 1,24).
Mdr 6,12-16
Moudrost září a nevadne, snadno ji vidí ti, kdo ji milují, dává se nalézt těmi, kdo ji hledají. Předchází ty, kdo po ní touží, a ukazuje se jim první. Neunaví se, kdo k ní časně přichází, najde ji, jak mu sedí u dveří. Myslet totiž na ni je svrchovaná prozíravost, kdo kvůli ní bdí, brzy je bez starosti. Vždyť sama obchází a hledá ty, kdo jsou jí hodni, na cestách se jim ukazuje s přízní a při každé myšlence jim vychází vstříc.
ŽALM 63
Odpověď: Má duše po tobě žízní, Pane, můj Bože!
Bože, ty jsi můj Bůh, – snažně tě hledám, – má duše po tobě žízní, prahne po tobě mé tělo – jak vyprahlá, žíznivá, bezvodá země. Tak toužím tě spatřit ve svatyni, – abych viděl tvou moc a slávu. – Vždyť tvá milost je lepší než život, – mé rty tě budou chválit. Tak tě budu velebit ve svém životě, – v tvém jménu povznesu své dlaně k modlitbě. – Má duše se bude sytit jak tukem a morkem, – plesajícími rty zajásají ústa. Kdykoli na tebe vzpomenu na svém lůžku, – v nočních hodinách budu na tebe myslet. – Neboť stal ses mým pomocníkem – a ve stínu tvých křídel jásám.
2. ČTENÍ
V druhé části listu Soluňanům (kap. 4-5) se apoštol věnuje teologickým otázkám (tématu svatosti a příchodu Páně). Tři hlavní myšlenky charakterizují liturgický úryvek: 1) křesťan nemůže mít stejný postoj k smrti jako ti, kteří nemají naději; 2) pokud věříme, že Kristus z mrtvých vstal, pak věříme, že i mrtví vstanou a budou s ním; 3) proto se při příchodu Páně opět „všichni sejdeme“.
1 Sol 4,13-18
Nechceme vás, (bratři a sestry), nechat v nevědomosti o těch, kteří už zemřeli. Nesmíte pro ně truchlit tak jako ostatní, kdo nemají naději. Poněvadž věříme, že Ježíš umřel i vstal z mrtvých, věříme také, že s Ježíšem přivede Bůh k životu i ty, kdo zesnuli ve spojení s ním. Říkáme vám to přece, jak nás Pán o tom poučil: My živí, kteří se dožijeme příchodu Páně, nepředstihneme ty, kdo budou už mrtví. Až totiž bude dán rozkaz, až zazní archandělův hlas a Boží polnice, sám Bůh sestoupí z nebe. Napřed vstanou zemřelí křesťané, potom my, kteří zůstaneme naživu, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu vstříc Pánu. A pak už budeme s Pánem navždycky. Těšte se proto navzájem těmito slovy.
ZPĚV PŘED EVANGELIEM
Aleluja. Bděte a buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete. Aleluja.
EVANGELIUM
V těchto posledních třech nedělích budeme číst perikopy z eschatologické řeči (Mt 24-25). Nejistota o čase Kristova příchodu vede k naléhavé výzvě „vytrvat a bdít“. Bdění pak nesmíme chápat jako nečinné vyhlížení, ale jako připravenost – v tom jsou nám moudré družičky příkladem.
Mt 25,1-13
Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: „Nebeské království je podobné deseti pannám, které vzaly lampy a vyšly naproti ženichovi. Pět z nich bylo pošetilých a pět prozíravých. Pošetilé vzaly sice lampy, ale nevzaly s sebou olej, prozíravé si však vzaly s lampami také do nádobek olej. Když ženich dlouho nepřicházel, začaly všechny podřimovat a usnuly. Uprostřed noci se strhl křik: ‘Ženich je tady! Jděte mu naproti!’ Tu všechny ty panny vstaly a začaly si upravovat lampy. Pošetilé prosily prozíravé: ‘Dejte nám trochu oleje, lampy nám dohasínají.’ Ale prozíravé odpověděly: ‘Nemůžeme, nestačilo by pak ani nám, ani vám, dojděte si raději k prodavačům a kupte si.’ Jakmile však odešly nakoupit, přišel ženich a ty připravené vešly s ním na svatbu a dveře se zavřely. Později přišly i ostatní panny a volaly: ‘Pane, pane, otevři nám!’ On však odpověděl: ‘Amen, amen, pravím vám: Neznám vás.’ Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.“
K ZAMYŠLENÍ
Je pro mne Ježíš tím, koho čekám a na koho se těším, nebo tím, koho se bojím a raději bych byl od něho daleko? Ženich, který mne zve na hostinu a chce, abych se s ním radoval, nebo zkušební komisař, který v nestřežené chvíli přijde, aby mi překontroloval lampu? Ten, koho nechci propásnout, nebo kdosi daleký, jehož zájmem o můj život si nejsem jistý? Odpovědi na tyto otázky určují orientaci, tvar a kvalitu mého života. Je velký rozdíl mezi tím, jestli důvodem k mé bdělosti je očekávání někoho, na kom mi záleží a komu důvěřuji, nebo strach před někým, koho se bojím jako nebezpečného protivníka!
TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN
7. 11.
Mdr 1,1-7
Lk 17,1-6
Komentář: Mdr 1,1-7
Milovat spravedlnost, hledat Pána upřímným srdcem. To je pozvání pro dnešní den, pro všechno mé konání i myšlení.
8. 11.
Mdr 2,23 – 3,9
Lk 17,7-10
Komentář: Mdr 2,23 – 3,9
Doufat v Boha, být věrný. Jak tyto výzvy naplním uprostřed běhu a starostí dnešního dne?
9. 11. svátek Posvěcení lateránské baziliky
Ez 47,1-2.8-9.12 nebo 1 Kor 3,9c-11.16-17
Jan 2,13-22
Komentář: Jan 2,13-22
Kostel jako místo, kde je Bůh uctíván. Jak se já osobně podílím na tom, aby náš kostel byl krásný, upravený, uklizený, aby i tato kamenná stavba ukazovala na našeho Stvořitele?
10. 11.
Mdr 7,22 – 8,1
Lk 17,20-25
Komentář: Mdr 7,22 – 8,1
Moudrost jako starozákonní předobraz Ducha svatého. Čti tento úryvek znovu, vztahuj si jednotlivé věty na Ducha Božího a zvi jej znovu do svého života.
11. 11.
Mdr 13,1-9
Lk 17,26-37
Komentář: Mdr 13,1-9
Mnoho lidí dnes hledá Boha („duchovno“) způsoby, které vnímáme jako modlářské, jako falešné cesty. Pros za někoho konkrétního v tvém okolí, aby našel svého Pána a Spasitele. A pros i za sebe, abys byl světlem – svědkem – ukazujícím na Krista.
12. 11.
Mdr 18,14-16; 19,6-9
Lk 18,1-8
Komentář: Mdr 18,14-16; 19,6-9
Básnická reflexe poslední egyptské rány a přechodu Rákosového moře je pozváním k ohlédnutí se zpět, k opětovnému připomenutí si Božích činů v tvém životě; je pozváním ke chvále a k děkování.