Ty jsi Mesiáš. (Mt 16,16) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

2. 11. 2003

31. neděle v mezidobí - B

Vzpomínat na zesnulé není jen důvodem ke smutku. Jejich smrt pro nás znamenala ztrátu, ale jejich život v mnohém obohacení. Cítíme tedy za jejich život vděčnost a tu je dobře vyjádřit modlitbou. V našem lidství jsme všichni spojeni. A v Kristu je toto spojení ještě hlubší a pevnější. Je velkým darem víry, jestliže o tom víme a naše spojení v Kristu žijeme.

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Jako Ježíš umřel a vstal z mrtvých, tak s Ježíšem přivede Bůh i ty, kdo zesnuli ve spojení s ním. A jako pro svoje spojení s Adamem všichni propadli smrti, tak zase pro svoje spojení s Kristem všichni budou povolání k životu.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, vyslyš naše prosby za naše zemřelé bratry a sestry a posilni naši naději, že jako tvůj Syn vstal z mrtvých, vstaneme k novému životu i my a že se u tebe znovu shledáme. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

V dnešním úryvku dominuje úvaha o blažené nesmrtelnosti. Pro biblického básníka je nesmrtelnost plným společenstvím s Bohem, a tedy darem. Již za pozemské existence se dostává spravedlivým milosti věčnosti, jež dává plodnost jejich osobě, jejich životu. I když jejich pozemská cesta pozůstává z utrpení, zkoušek a temnot, i když se jejich smrt jeví jako prohra, jsou v pokoji, protože jejich putování nutně vede k Bohu.

Mdr 3,1-9

Duše spravedlivých jsou v Boží ruce a nedotkne se jich utrpení. Zdáli se být mrtví v očích lidí pošetilých, jejich smrt se pokládala za neštěstí, za záhubu jejich odchod od nás, v pokoji však přebývají.
I když se lidem zdálo, že jsou trestáni, jejich naděje byla plná nesmrtelnosti.
Po lehkém trestu dojdou velkých dobrodiní, vždyť Bůh je pouze zkoušel a shledal, že ho jsou hodni.
V tavicím kelímku je zkoušel jak zlato, jako dokonalá oběť se mu zalíbili.
V čase, kdy budou odměněni, zazáří, jako jiskry proběhnou obilnými stébly. Budou soudit pohany a ovládnou národy a Pán jim bude navěky králem.
Ti, kdo v něj doufali, poznají pravdu, kdo byli věrní, setrvají u něho v lásce, protože popřává svým vyvoleným lásku a smilování.

ŽALM 130

Odpověď: Doufám v Hospodina, doufám v jeho slovo.
Nebo: Aleluja.

Z hlubin volám k tobě, Hospodine, - Pane, vyslyš můj hlas! - Tvůj sluch ať je nakloněn - k mé snažné prosbě!

Budeš-li uchovávat v paměti viny, Hospodine, - Pane, kdo obstojí? - Ale u tebe je odpuštění, - abychom ti mohli v úctě sloužit.

Doufám v Hospodina, - duše má doufá v jeho slovo, - má duše čeká na Pána - více než stráže na svítání.

Více než stráže na svítání - ať čeká Izrael na Hospodina. - Neboť u Hospodina je slitování, - hojné je u něho vykoupení. - On vykoupí Izraele - ze všech jeho provinění.

2. ČTENÍ

Pro Pavla není křest jen nějaký jednorázový obřad, ale je to účast na smrti a vzkříšení Kristově, začátek nového narození k životu, který je silnější než smrt. Této nové kvalitě musí odpovídat i životní způsob pokřtěného.

Řím 6,3-9

Bratři! My všichni, kteří jsme byli křtem ponořeni v Krista Ježíše, byli jsme tím křtem ponořeni do jeho smrti. Tím křestním ponořením do jeho smrti byli jsme spolu s ním pohřbeni. A jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, tak i my teď musíme žít novým životem.

Neboť jestliže jsme s ním srostli tak, že jsme mu podobní v jeho smrti, budeme mu tak podobní i v jeho zmrtvýchvstání. Vždyť přece víme, že starý člověk v nás spolu s ním byl ukřižován, aby ztratila svou moc hříšná přirozenost a my abychom už hříchu neotročili. Neboť kdo umřel, je osvobozen od hříchu.

Jestliže jsme však s Kristem umřeli, jsme přesvědčeni, že spolu s ním také budeme žít. Víme totiž, že Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, smrt nad ním už nemá vládu.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. To je vůle mého Otce, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den, praví Pán. Aleluja.

EVANGELIUM

Vůle Otce je, abych se neztratil od zdroje života a abych žil. Všemohoucí Bůh se stará o to, abych se JÁ neztratil. To je až k nevíře. Hledá mne, posílá svého Syna za mnou na svět… až do místa, chvíle, situace, ve které jsem teď.

Jan 6,37-40

Ježíš řekl zástupům: ”Každý, koho mi Otec dává, přijde ke mně, a kdo ke mně přijde, toho jistě neodmítnu, protože jsem sestoupil z nebe, ne abych konal svou vůli, ale vůli toho, který mě poslal.
A to je vůle toho, který mě poslal: abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den.
Neboť to je vůle mého Otce: aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A já ho vzkřísím v poslední den.”

K ZAMYŠLENÍ

Ježíšovo vítězství nad smrtí je úplné. Nezůstal v jejím zajetí, vstal z mrtvých - je vzkříšen. Na této skutečnosti spočívá celá stavba křesťanské víry. Kristovo vzkříšení prozařuje temnou skutečnost smrti a dává člověku naději tam, kde jsou jeho možnosti úplně vyčerpány. Bůh je silnější než smrt, silnější než hřích, jeho přáním je, aby nikdo nezůstal v zajetí smrti navěky. Naše modlitby za zemřelé tedy nemají ochraňovat duše v očistci před zlým Bohem! Jsou projevem naší lásky k zesnulým a naší důvěry v Boží moc, která je silnější než smrt. Jen ten, kdo přijal za vlastní zvěst o vzkříšení, může vidět smrt nezastřeným pohledem a neztratit při tom naději. Nikde jinde než tváří v tvář smrti není člověk tak bezmocný. A nikde jinde než ve vzkříšení se Boží moc neprojevuje tak jasně jako trvale platná - nezrušitelná.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

Řím 11,29-36

Lk 14,12-14

Komentář: Řím 11,29-36
Obdiv nad Boží moudrostí je na místě. A k tomu radost, že Bůh nám dává své slovo a tím i podíl na své moudrosti.

Řím 12,5-16a

Lk 14,15-24

Komentář: Řím 12,5-16a
Poznávat své dary a sloužit jimi - to je náš úkol. A tam, kde jsem si vědom obdarování, nemohu být příliš snadno pyšný.

Řím 13,8-10

Lk 14,25-33

Komentář: Řím 13,8-10
Co je to láska k bližnímu? To, co mu neubližuje, ale prospívá. Je dobré toto hledat před Boží tváří.

Řím 14,7-12

Lk 15,1-10

Komentář: Řím 14,7-12
Žít jen pro sebe - to by bylo nakonec peklo. Smíme patřit Pánu. To je něco, co překonává i sílu smrti.

Řím 15,14-21

Lk 16,1-8

Komentář: Řím 15,14-21
Co Bůh skrze mne vykonal? Měl bych to vlastně vědět, abych ho mohl za to chválit a oslavovat podobně jako svatý Pavel.

Řím 16,3-9.16.22-27

Lk 16,9-15

Komentář: Řím 16,3-9.16.22-27
Mít dobré lidské vztahy, úctu a lásku k přátelům, vděčnost vůči těm, kdo nám pomohli, to není nic neduchovního. Tyto postoje jistě křesťanu sluší, ale plně mu sluší až tehdy, je-li pro něho - podobně jako pro Pavla - největší láskou Kristus.

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Händel i v temnotách života přinesl skvělé hudební plody.

(22. 2. 2025) Georg Friedrich Händel (* 23. února 1685 Halle + 14. dubna 1759 Londýn) se po prodělané mrtvici dostal na pokraj…

Mladí lidé proti zvrácenému politickému zřízení

Mladí lidé proti zvrácenému politickému zřízení
(21. 2. 2025) 22. 2. 1943 byli v Mnichově gilotinou popraveni tři mladí lidé Sophie Scholl, Hans Scholl a Christoph Probst z odbojové…

Světový den sociální spravedlnosti: 20. 2.

Světový den sociální spravedlnosti: 20. 2.
(19. 2. 2025) Světový den sociální spravedlnosti byl ustanoven OSN v roce 2007 a připomíná, že sociální spravedlnost by měla být…

Kdy je letos Popeleční středa?

(11. 2. 2025) Datum popeleční středy tento rok

Nová mobilní aplikace Víra.cz: „Víra na dosah ruky“

Nová mobilní aplikace Víra.cz: „Víra na dosah ruky“
(11. 2. 2025) S potěšením oznamujeme spuštění mobilní aplikace webu Víra.cz, která je oficiálně dostupná od 11. února 2025. Cílem…