30. neděle v mezidobí

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Ze srdce ať se radují, kdo hledají Hospodina. Uvažujte o Hospodinu a jeho moci, hledejte vždy jeho tvář!

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, rozmnož naši víru, naději a lásku, ať s radostí plníme, co přikazuješ, aby se na nás splnilo, co slibuješ. Prosíme o to skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Chudák, utištěný, sirotek, vdova, utlačovaný, ubohý tito budou slyšeni. Tady nejde jen o nějakou lidskou spravedlnost a právo. Tady jde o Boží spravedlnost a právo, o Boží jednání, které je lidem nepochopitelné. A abychom alespoň trochu do něho vnikli, je třeba pochopit kdo je to chudák, utištěný atd....

Sir 35,15b-17.20-22a

Protože Pán je spravedlivý Bůh, nestraní nikomu. Není na straně proti chudákovi a vyslyší modlitbu utištěného. Nepohrdne sirotkovou prosbou ani vdovou, když vylévá svou stížnost.
Tíseň utlačeného se skončí, křik ubohého se utiší. Modlitba chudého proniká oblaka a nezastaví se, dokud tam nedojde.
Nevzdálí se, dokud Nejvyšší nezakročí, nerozsoudí spravedlivé a neobnoví právo.

ŽALM 34

Odpověď: Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel

Ustavičně chci velebit Hospodina, - vždy bude v mých ústech jeho chvála. - V Hospodinu nechť se chlubí moje duše, - ať to slyší pokorní a radují se.
Hospodinův hněv stíhá ty, kdo páchají zlo, - aby vyhladil ze země vzpomínku na ně. - Spravedliví volali, a Hospodin slyšel, - vysvobodil je z každé jejich tísně.
Blízko je Hospodin těm, kdo mají zkroušené srdce, - na duchu zlomené zachraňuje. - Hospodin zachraňuje duše svých služebníků, - nebudou pykat, kdo se k němu utíkají.

2. ČTENÍ

Martyrium svatého Pavla se blíží a člověk by čekal strach nebo rezignaci. Ale naopak, v této situaci vládne naděje, protože Pavel je stále v Kristu. Ale ne jenom naděje. Kdybychom dočetli list ještě dál, uvidíme, že Pavel ve svém díle i v těchto okolnostech pokračuje a prosí o poslání spolupracovníků.

2 Tim 4,6-8.16-18

Milovaný! Já už mám prolít v oběť svou krev, chvíle, kdy mám odejít, je tady. Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval. Teď mě už jen čeká věnec spravedlnosti, který mi v onen den předá Pán, spravedlivý soudce. A nejen mně; stejně tak i všem, kdo s láskou čekají na jeho příchod.
Při mé první obhajobě nikdo se mě nezastal, všichni mě opustili. Kéž je jim to odpuštěno! Avšak Pán stál při mně a dal mi sílu, abych plně hlásal evangelium a aby ho slyšeli lidé ze všech národů. A tak jsem by vysvobozen ze lví tlamy.
Pán mě vysvobodí ode všeho
zlého a zachrání pro své nebeské království. Jemu buď sláva na věčné věky! Amen.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Bůh pro Kristovy zásluhy smířil svět se sebou a nás pověřil kázáním o tomto usmíření. Aleluja.

EVANGELIUM

Toto evangelium jistě netvrdí, že cesta k ospravedlnění spočívá v tom, že zůstaneme jako celník vzadu v chrámě. A také netvrdí, že chybou farizeje bylo, že nekradl, nepodváděl, nezcizoložil, nebo že neměl pronajatou celnici. Stejně tak není chyba farizeje v tom, že se postí, že odvádí desátky. Chyba je nenápadná, ale veliká. Celník čeká od Boha milost, farizej očekává odměnu za svůj výkon.

Lk 18,9-14

Některým lidem, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl Ježíš toto podobenství: "Dva lidé šli do chrámu, aby se modlili, jeden byl farizeus a druhý celník.
Farizeus se postavil a modlil se v duchu takto: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé: lupiči, podvodníci, cizoložníci nebo i jako tamhleten celník. Postím se dvakrát za týden, odvádím desátky ze všech svých příjmů. Celník však zůstal stát vzadu a neodvažoval se ani pozdvihnout oči k nebi, ale bil se v prsa a říkal: ‚Bože, buď milostiv mně hříšnému.
Říkám vám: celník se vrátil domů ospravedlněn, ne však farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen."

K ZAMYŠLENÍ

Celník se nedovolával svých zásluh, nevymlouval se na nepřízeň poměrů, těžkou rodinnou situaci, na to, že jiní jsou ještě horší... uznával, že je to, co je – tedy hříšník - a uznával, že je Bůh, jaký je - tedy milosrdný. Toto podobenství zprostředkovává neuvěřitelnou naději: i ten, kdo je na tom před Bohem opravdu katastrofálně, kdo nemá síly, schopnosti, možnosti svůj "pošmaťchaný" život opravit, uvést do pořádku, není bez naděje. Bůh se neukájí na těch, kteří mají před ním zlomené srdce, Bůh je zachraňuje. Je třeba a stačí uznat, že jsem na tom tak katastrofálně, jak jsem, a věřit, že Boží milosrdenství je nad to vše veliké. Je to málo, moc málo?

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

Řím 8,12-17

Lk 13,10-17

Komentář: Řím 8,12-17
Duch v nás skutečně může vítězit. Vždy budeme slabí, se sklony k hříchu. Ale Duch toto přemáhá neomylnou silou. Je ovšem třeba mu otvírat dveře nitra dávat mu důvěru, víc důvěry, než máme ve vlastní síly.

Řím 8,18-25

Lk 13,18-21

Komentář: Řím 8,18-25
Jsme vykoupeni, ale ještě neprožíváme v plnosti Boží život. Pokud aspoň trochu tušíme velikost Božích darů připravených pro nás, pak uvnitř skutečně toužebně očekáváme, až se nám Bůh ukáže a promění nás.

Řím 8,26-30

Lk 13,22-30

Komentář: Řím 8,26-30
Duch svatý není v našich životech přítomen jen mimořádných okolnostech. Stojí za každou naší opravdovou modlitbou. Mám s ním tedy počítat v každodenním životě modlitby.

Slavnost Všech svatých

Zj 7,2-4.9-14, , 1 Jan 3,1-3

Mt 5,1-12a

Komentář: Mt 5,1-12a
Svatí dokázali naplnit evangelium svým originálním a neopakovatelným způsobem. Zkus si v duchu „promítnout“ životy některých světců (či dosud žijících lidí, třeba ze svého okolí) a rozpoznat, jakým způsobem žili (či žijí) blahoslavenství.

Památka zesnulých

2 Mak 12,43-46,, ŘÍM 5,5-11

Lk 23,33.39-43

Komentář: ŘÍM 5,5-11
Pavlova slova jsou velmi silná a mohou rozbourat veškeré naše bez naděje i strach ze smrti. Zkusme se „podívat na smrt“ Pavlovým pohledem: to nás může osvobodit k radosti a chvále, že Bůh dokáže proměnit naši smrt v život.

Řím 1,1-2a.11-12.25-29

Lk 14,1.7-11

Komentář: Řím 1,1-2a.11-12.25-29
Jaký je tvůj vztah k Židům? Pohrdání, nepřijetí, nebo naopak úcta a přijetí? Bůh nezavrhl vyvolený národ, který je mu dosud drahý.