25. 1. 2009

3. neděle v mezidobí – cyklus B

Dějiny křesťanské neděle začaly, když po sobotě, na úsvitu prvního dne v týdnu, vstal Kristus z mrtvých, jak to zvěstují všichni evangelisté. Den Páně se stává pro křesťany drahým dnem, který oslavují především bohoslužebným shromážděním. Už římský spisovatel Plinius mladší (po r. 100) zjišťuje, že se křesťané scházejí v "určitý" den, aby zpívali Kristu píseň jako Bohu. Asi o padesát let později čteme ve spisech sv. Justina († 165), že "se všichni v den nazvaný po slunci shromažďují k společné slavnosti". Dívejme se na neděli jako na den hluboké křesťanské radosti. Vždyť neděle je oslavou paschy Páně. Připomíná, a to velmi výrazně, celé tajemství naší spásy. Připomíná památku oslaveného Pána, připomíná mystickou přítomnost vzkříšeného Krista v církvi. Vzkříšený Kristus však není jen historickou vzpomínkou, je příslibem a současně i zárukou budoucího života. Tak je neděle velikým tajemstvím, v němž se památka na minulou událost spojuje s přítomností, která je naplněna milostí Krista zmrtvýchvstalého a ukazuje k budoucnosti Krista vítěze. Nedělní radost však není radostí soukromou, je to radost křesťanského společenství, je to radost církve, která oslavuje svého vítězného Mistra (srov. Pokorný, L., Světlo svátostí a času, Zvon 1990, Praha, str. 89n).

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívejte Hospodinu, všechny země! Velebnost a vznešenost ho předchází, moc a nádhera je v jeho svatyni.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, veď nás, ať žijeme podle tvé vůle, abychom zůstávali stále spojeni s tvým milovaným Synem a přinášeli hojný užitek. Skrze tvého Syna ...

1. ČTENÍ

Kniha Jonášova hlásá univerzalismus spásy (spásu pro všechny). Jedinou podmínkou je víra v Boha a zřeknutí se hříšných cest.

Jon 3,1-5.10

Hospodin oslovil Jonáše: "Vstaň, jdi do velikého města Ninive a měj tam kázání, které ti ukládám." Jonáš tedy vstal a šel do Ninive podle Hospodinova rozkazu.
Ninive bylo veliké město před Bohem, tři dny se jím muselo procházet. Jonáš začal procházet městem první den a volal: "Ještě čtyřicet dní a Ninive bude vyvráceno!"
Ninivští obyvatelé však uvěřili Bohu, vyhlásili půst, oblékli se do žínic, velcí i malí.
Když Bůh viděl, co učinili, že změnili své hříšné chování, smiloval se a nepřivedl na ně zkázu, kterou jim hrozil.

ŽALM 25

Odpověď: Ukaž mi své cesty, Hospodine!

Ukaž mi své cesty, Hospodine, – a pouč mě o svých stezkách. – Veď mě ve své pravdě a uč mě, – neboť ty jsi Bůh, můj spasitel.
Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování, – na své milosrdenství, které trvá věčně. – Pamatuj na mě ve svém milosrdenství – pro svou dobrotivost, Hospodine!
Hospodin je dobrý a dokonalý, – proto ukazuje hříšníkům cestu. – Pokorné vede k správnému jednání, – pokorné učí své cestě.

2. ČTENÍ

V sedmé kapitole Pavel odpovídá na některé konkrétní otázky ohledně manželství a celibátu. V následujícím krátkém úryvku apoštol zdůrazňuje, že žijeme ve výjimečné době, protože Kristus už přišel a nastala nová epocha. Proto náš život získal "nový rozměr" a smysl.

1 Kor 7,29-31

Říkám, (bratři a sestry), toto: Čas je krátký.
Proto ti, kdo mají manželku, ať žijí, jako by ji neměli, a ti, kdo pláčou, jako by neplakali, a ti, kdo se radují, jako by se neradovali, a ti, kdo kupují, jako by jim nemělo zůstat nic, a ti, kdo užívají tohoto světa, jako by ho neužívali, neboť tento viditelný svět pomíjí.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Přiblížilo se Boží království, praví Pán; obraťte se a věřte evangeliu! Aleluja.

EVANGELIUM

Ježíš hlásá, že je třeba změnit smýšlení ("obraťte se") a přijmout "myšlení evangelia": priority, postoje podle evangelia. Názorným příkladem takového obrácení (životního obratu) jsou první učedníci.

Mk 1,14-20

Když byl Jan Křtitel uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: "Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!"
Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak loví v moři; byli totiž rybáři. Ježíš jim řekl: "Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí!" Ihned nechali sítě a následovali ho.
Když popošel o něco dále, uviděl Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě; a hned je povolal. Zanechali svého otce Zebedea s pomocníky na lodi a odešli za ním.

K ZAMYŠLENÍ

Boží radostná zvěst zaznívá v celém světě. Zachytíme ji i my, zachytí ji lidstvo XXI. století? Obsah této zvěsti zahrnuje dva články víry, totiž jistotu, že Bůh je nablízku člověku a má svůj jistý plán lásky, který uskuteční v našich dějinách (přiblížilo se Boží království). Druhým článkem je odpověď víry (věřte evangeliu) a života (obraťte se), kterou člověk má nabídnout svému Bohu. Obyvatelé města Ninive a také Kristovi učedníci jsou příkladem naslouchání Božímu slovu a poslušnosti jeho výzvě spásy. S příchodem Krista do našeho světa byl obnoven dialog mezi námi a Bohem. Obě strany, Bůh i my, jsou v tomto dialogu důležité. Jeho slovo očekává naši odpověď. Poté, co jsme mu naslouchali, popřejeme mu i poslušnost?

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

26. 1.

Žid 9,15.24-28

Mk 3,22-30

Komentář: Žid 9,15.24-28
Děkuj za odpuštění hříchů, za svátost smíření, za spásu (pro ty, "kteří na něho čekají"). To vše ti Ježíš neustále zprostředkovává.

27. 1.

Žid 10,1-10

Mk 3,31-35

Komentář: Žid 10,1-10
"Tady jsem, abych plnil, Bože, tvou vůli." Dokážu říci tuto větu v nejrůznějších částech dnešního dne – a opravdu tak jednat, plnit jeho vůli?

28. 1.

Žid 10,11-18

Mk 4,1-20

Komentář: Žid 10,11-18
Jak velikým darem je Boží odpuštění ("na jejich hříchy a nepravosti už nevzpomenu"). Jsem vděčný(á) za Boží odpuštění v mém životě? A dokážu i já odpouštět?

29. 1.

Žid 10,19-25

Mk 4,21-25

Komentář: Žid 10,19-25
"Držme se pevně naděje. Starejme se jeden o druhého a pobízejme se k lásce." Nemohu si žít jen sám/sama pro sebe se svým Bohem. Jsou zde bratři a sestry, se kterými mám jít společně k našemu Pánu. A jak jinak – než v nich – naplňovat svou službu Kristu?

30. 1.

Žid 10,32-39

Mk 4,26-34

Komentář: Žid 10,32-39
"Potřebujete vytrvalost." Kde ve svém životě ji postrádám? Co je třeba změnit, abych byl(a) vytrvalý(á) v dobrém a nevzdaloval(a) se Bohu?

31. 1.

Žid 11,1-2.8-19

Mk 4,35-41

Komentář: Žid 11,1-2.8-19
Má víra má být povzbuzena příkladem praotců, abych i já vytrvale doufal(a) a pevně počítal(a) "s tím, co nevidíme" (dle ekum. překladu). "K takové víře předků se Bůh přiznal svým svědectvím."