22. 1. 2006

3. neděle v mezidobí

Žalmista mluví o nové písni, kterou má člověk Bohu zazpívat. O čem bych mu dnes já osobně s radostí zazpíval? Za jaké věci, které jsem v minulém týdnu zažil, ho mohu chválit? Nebo bych zůstal jen u žalozpěvu? A kdyby se tak stalo, bylo by to skutečně spravedlivé?

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívejte Hospodinu, všechny země! Velebnost a vznešenost ho předchází, moc a nádhera je v jeho svatyni.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, veď nás, ať žijeme podle tvé vůle, abychom zůstávali stále spojeni s tvým milovaným Synem a přinášeli hojný užitek. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Kniha Jonášova hlásá univerzalismus spásy (spásu pro všechny). Jedinou podmínkou je víra v Boha a zřeknutí se hříšných cest.

Jon 3,1-5.10

Hospodin oslovil Jonáše: „Vstaň, jdi do velikého města Ninive a volej tam, co ti ukládám.“ Jonáš tedy vstal a šel do Ninive podle Hospodinova rozkazu.
Ninive bylo veliké město před Bohem, tři dny se jím muselo procházet. Jonáš začal procházet městem první den a volal: „Ještě čtyřicet dní a Ninive bude vyvráceno!“
Ninivští obyvatelé však uvěřili Bohu, vyhlásili půst, oblékli se v žínice, velcí i malí.
Když Bůh viděl, co učinili, že změnili své hříšné chování, smiloval se a nepřivedl na ně zkázu, kterou jim hrozil.

ŽALM 25

Odpověď: Ukaž mi své cesty, Hospodine!

Ukaž mi své cesty, Hospodine, – a pouč mě o svých stezkách. – Veď mě ve své pravdě a uč mě, – neboť ty jsi Bůh, můj spasitel.
Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování, – na své milosrdenství, které trvá věčně. – Pamatuj na mě ve svém milosrdenství – pro svou dobrotivost, Hospodine!
Hospodin je dobrý a dokonalý, – proto ukazuje hříšníkům cestu. – Pokorné vede k správnému jednání, – pokorné učí své cestě.

2. ČTENÍ

V sedmé kapitole Pavel odpovídá na některé konkrétní otázky ohledně manželství a celibátu. V následujícím krátkém úryvku apoštol zdůrazňuje, že žijeme ve výjimečné době, protože Kristus už přišel a nastala nová epocha. Proto náš život získal „nový rozměr“ a smysl.

1 Kor 7,29-31

Říkám, (bratři a sestry), toto: Čas je krátký.
Proto ti, kdo mají manželku, ať žijí, jako by ji neměli, a ti, kdo pláčou, jako by neplakali, a ti, kdo se radují, jako by se neradovali, a ti, kdo kupují, jako by jim nemělo zůstat nic, a ti, kdo užívají tohoto světa, jako by ho neužívali, neboť tento viditelný svět pomíjí.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Přiblížilo se Boží království, praví Pán; obraťte se a věřte evangeliu. Aleluja.

EVANGELIUM

Ježíš hlásá, že je třeba změnit smýšlení („obraťte se“) a přijmout „myšlení evangelia“: priority, postoje podle evangelia. Názorným příkladem takového obrácení (životního obratu) jsou první učedníci.

Mk 1,14-20

Když byl Jan (Křtitel) uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu.“
Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak loví v moři; byli totiž rybáři. Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí.“ Ihned nechali sítě a následovali ho.
Když popošel o něco dále, uviděl Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě; a hned je povolal. Zanechali svého otce Zebedea s pomocníky na lodi a odešli za ním.

K ZAMYŠLENÍ

Okamžitá a promptní odpověď rybářů na Ježíšovo povolání může vzbudit náš obdiv. Uvěřili Ježíšovu slovu natolik, že se nebáli opustit své životní jistoty, své bezpečí. Jejich jistotou a bezpečím se jim teď stal Kristův příslib. A nezklamali se.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

23. 1.

2 Sam 5,1-7.10

Mk 3,22-30

Komentář: Mk 3,22-30
Zlo vyhánět zlem – to je staré pokušení. A věřit, že Bůh bez zla zlo přemůže, to je i dnes pro mnohé lidi těžký úkol. Obraz Ježíše, který vítězí svou smrtí, byl a je pohoršením, ale pro ty, kdo uvěří, je záchranou.

24. 1.

2 Sam 6,12b-15.17-19

Mk 3,31-35

Komentář: Mk 3,31-35
Jsem-li věřícím křesťanem, potom patřím mezi ty, kterým je dáno poznat smysl podobenství, tedy tajemství Božího království. Není to důvod k pýše. Protože tento dar je člověku dán také pro druhé, kteří by z něho měli mít užitek.

25. 1. Obrácení sv. Pavla

Sk 22,3-16

Mk 16,15-18

Komentář: Mk 16,15-18
Jít a hlásat – stačí to k šíření evangelia? Vždy se našel v dějinách někdo, kdo chtěl tento úkol podpořit násilím. A vždy to dopadlo špatně. Špatné ovšem je i to, když křesťané ani nejdou, ani nehlásají!

26. 1.

2 Sam 7,18-19.24-29

Mk 4,21-25

Komentář: Mk 4,21-25
Co dávám na podstavec, pokud vůbec něco? Své výkony a zásluhy, nebo to, co mi Bůh svěřil a co jsem s vděčností přijal?

27. 1.

2 Sam 11,1-4a.5-10a.13-17

Mk 4,26-34

Komentář: Mk 4,26-34
Je zemědělec líný, když spoléhá na životní sílu zasetého semena? Jeho práce se projeví jinde, sílu ukrytou v semenu nenahrazuje. Jak tedy v reálných situacích života věřím v sílu Božího slova, které bylo zaseto do mého nitra a do nitra mých bližních?