3. neděle adventní – cyklus B

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! Pán je blízko.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, očekáváme s vírou slavnost narození tvého Syna a prosíme tě: dej nám svou milost, abychom se mohli radovat z naší spásy a vděčně tě chválit. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Nastává "milostivé léto Páně", které se v Izraeli slavilo každých 50 let a sloužilo k obnovení života. V tomto milostivém roce se propouštěli otroci a lidé žili z toho, co se samo urodilo na znamení Boží milosti. Avšak milostivé léto hlásané prorokem v neútěšné a těžké poexilní době převyšuje tyto běžné představy. Bůh chce proměnit svůj lid nejen po vnější stránce, ale především po té vnitřní.

Iz 61,1-2a.10-11

Duch Páně, duch Hospodinův je nade mnou, protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným, obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným, hlásat Hospodinovo milostivé léto.
Radostí budu jásat v Hospodinu, má duše zaplesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako ženicha okrášleného věncem, jako nevěstu ozdobenou šperky. Jako země rodí rostlinstvo, jako zahrada dává vzejít setbě, tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti a slávě před všemi národy.

ŽALM Lk 1

Odpověď: Můj duch jásá v mém Bohu!

Velebí – má duše Hospodina – a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, – neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici. – Od této chvíle mě budou blahoslavit – všechna pokolení,
že mi učinil veliké věci ten, který je mocný. – Jeho jméno je svaté – a jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení – k těm, kdo se ho bojí.
Hladové nasytil dobrými věcmi – a bohaté propustil s prázdnou. – Ujal se svého služebníka Izraele, – pamatoval na své milosrdenství.

2. ČTENÍ

Radost, ustavičná modlitba a vděčnost vyplývají z jistoty, že Bůh je věrný. Tento věrný Bůh se v životě věřících projevuje také jako živý oheň, který neustále proměňuje. Tentýž Bůh skrze různé lidi promlouvá "prorockým způsobem", tj. do konkrétních životních situací. Takto se den ze dne posvěcuje celý život křesťana až k setkání s Kristem tváří v tvář.

1 Sol 5,16-24

(Bratři a sestry!) Stále se radujte. Bez přestání se modlete. Ve všech životních podmínkách děkujte Bohu. Tak to Bůh pro vás chce v Kristu Ježíši.
Nezhášejte oheň Ducha, nepodceňujte dar promlouvání z vnuknutí, ale všecko zkoumejte, a co je dobré, toho se držte. Varujte se zla, ať se objevuje pod jakoukoli tvářností.
Sám Bůh pokoje kéž vás dokonale posvětí. Ať si uchováte ducha neporušeného a duši i tělo neposkvrněné pro příchod našeho Pána Ježíše Krista. Věrný je ten, který vás povolává, a on to také splní.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Duch Páně je nade mnou, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst. Aleluja.

EVANGELIUM

Úvodní verše 6-8 hovoří o svědectví Jana Křtitele o Slově, jež se projevuje ve světě už před svým vtělením. Smyslem tohoto svědectví je potvrdit přítomnost a vítězství světla nad temnotou, aby všichni uvěřili. Jan Křtitel také při výslechu před kněžími a levity odkazuje na toto Slovo: popírá, že by byl Kristem nebo Eliášem, aby tak zůstal pouhým hlasem, který poukazuje na Slovo.

Jan 1,6-8.19-28

Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle.
Toto je Janovo svědectví, když k němu židé z Jeruzaléma poslali kněze a levity, aby se ho otázali: "Kdo jsi?" Vyznal to a nezapřel. Vyznal: "Já nejsem Mesiáš."
Zeptali se ho: "Co tedy jsi? Eliáš?"
Řekl: "Nejsem."
"Jsi ten Prorok?"
Odpověděl: "Ne."
Řekli mu tedy: "Kdo jsi? Ať můžeme dát odpověď těm, kdo nás poslali. Co říkáš sám o sobě?"
Řekl: "Já jsem hlas volajícího na poušti: ´Vyrovnejte cesty Pánu’, jak řekl prorok Izaiáš."
Ti poslové byli z farizeů. Zeptali se ho: "Proč tedy křtíš, když nejsi ani Mesiáš, ani Eliáš, ani ten Prorok?"
Jan jim odpověděl: "Já křtím vodou. Mezi vámi stojí ten, koho vy neznáte; ten, který má přijít po mně; jemu nejsem hoden rozvázat řemínek u opánků."
To se stalo v Betánii na druhé straně Jordánu, kde Jan křtil.

K ZAMYŠLENÍ

Podle Izaiášových slov bude úkolem Mesiáše, kterého pomazal a poslal Hospodin, ohlašovat a uskutečňovat zcela neslýchané milosrdenství Boha, stojící nad jeho spravedlností. Milosrdenství, Hospodinovo milostivé léto, nám tedy odkrývá jeden podstatný smysl tohoto adventu: znovu objevit toto milosrdenství v dějinách našeho života, přítomné a provázející nás stále. Poneseme-li v sobě živou zkušenost s milosrdnou Boží láskou, bude-li v nás radostný jásot v Hospodinu, naše pozornost a celé naše bytí budou obráceny na toho, který sám je světlem. Pravdivě tak poznáme své místo a svou identitu: "Já nejsem Mesiáš" a spolu s Janem budeme ukazovat na toho, který přichází. Bude to i naše svědectví pro druhé.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

15. 12.

Nm 24,2-7.15-17a

Mt 21,23-27

Komentář: Mt 21,23-27
Mohu přemýšlet o Ježíšových činech, o jeho veliké moci, o jeho slovech, mohu souhlasit či nesouhlasit, ale to vše nestačí. Je třeba ho přijmout jako svého Pána a Spasitele, podřídit se mu a následovat jej.

16. 12.

Sof 3,1-2.9-13

Mt 21,28-32

Komentář: Mt 21,28-32
Co mám dělat ve svém životě, abych nebyl(a) v pozici velekněží a starších lidu? "Vy jste to viděli" (znáte Krista, patříte mu), "a přece ani potom jste se nezměnili"...

17. 12.

Gn 49,1a.2.8-10

Mt 1,1-17

Komentář: Mt 1,1-17
Ježíšův rodokmen pro mne může být povzbuzením, že i přes lidi nedokonalé a hříšné se nakonec narodil Spasitel. Nemusím se zabývat jen vlastní nedokonalostí, ale usilovat o věci dobré!

18. 12.

Jer 23,5-8

Mt 1,18-24

Komentář: Mt 1,18-24
Josef ve své poslušnosti naplňuje Boží vůli. Jaká je Boží vůle pro mne, v dnešním dni, v letošním adventu?

19. 12.

Sd 13,2-7.24-25a

Lk 1,5-25

Komentář: Lk 1,5-25
Být spravedlivý před Bohem je nárok dnešního evangelia. Co je tomu u mne na překážku? Co potřebuji změnit?

20. 12.

Iz 7,10-14

Lk 1,26-38

Komentář: Lk 1,26-38
I já jsem nalezl(a) milost u Boha, mohu v důvěře v jeho milost, v jeho doprovázení naplňovat (a nejen dnes) jeho vůli...