29. neděle v mezidobí

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Volám k tobě, protože mě vyslyšíš, Bože, popřej mi sluchu, slyš mé slovo! Opatruj mě jako zřítelnici oka, do stínu svých perutí mě ukryj.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, od tebe máme všechno dobré a v tvých rukou je celý náš život; dej, ať chceme vždycky to, co chceš ty, a ať ti sloužíme s upřímným srdcem. Prosíme o to skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Při východu z Egypta bojoval Hospodin s Egypťany. Během celé historie bojuje vyvolený národ sám se sebou, se svojí nevěrou a se svým hříchem. A náš text nás uvádí do prvního lidského boje, který se děje pod Hospodinovou rukou, kterou symbolizují Mojžíšovy zvednuté ruce. Amálek, který zde bojuje proti vyvolenému národu, symbolizuje všechny krále světa. Ale Hospodin je nad ně povýšen - a tedy vítězí ti, kdo mu patří a kdo mu důvěřují.

Ex 17,8-13

Amalečané přitáhli a bojovali s Izraelem v Refidim. Mojžíš řekl Jozuovi: "Vyber si muže a zítra vyjdi bojovat s Amalečany, já se zatím postavím na vrchol pahorku s Boží holí v ruce." Jozue vykonal, co mu rozkázal Mojžíš, a bojoval s Amalečany. Mojžíš, Áron a Chur však vystoupili na vrchol pahorku.
Když Mojžíš měl zdvižené ruce, vítězili Izraelité. Když ruce spouštěl, vítězili Amalečané. Ruce Mojžíšovy se však unavily; vzali tedy kámen, položili pod něho a on se na něj posadil. Áron a Chur podpírali jeho ruce, každý z jedné strany, takže jeho ruce zůstaly pevné až do západu slunce. Jozue porazil ostřím meče Amalečany a jejich válečné sbory.

ŽALM 121

Odpověď: Pomoc nám přijde od Hospodina, který učinil nebe i zemi.

Zvedám své oči k horám. - Odkud mi přijde pomoc? - Pomoc mi přijde od Hospodina, - který učinil nebe i zemi.
Nedopustí, aby se tvá noha zvrtla, - nebude dřímat tvůj strážce. - Ano, nebude dřímat a spát - Izraelův strážce.
Hospodin je střeží, - Hospodin je tvým ochráncem po tvé pravici. - Za dne ti slunce neublíží, - ani měsíc v noci.
Hospodin tě bude střežit ode všeho zlého, - střežit bude tvou duši. - Hospodin bude střežit tvůj odchod i příchod - nyní i navěky.

2. ČTENÍ

Svatý Pavel v tomto úryvku velmi květnatě vysvětluje svému spolupracovníkovi k čemu je dobrý MEČ DUCHA, jímž je Boží slovo. Boží slovo má co říci do každé oblasti a situace života. Je to výzbroj pro boj Hospodinův, tedy o boj, v němž jde o dobro, ne o to, abych já byl nejsilnější.

2 Tim 3,14 - 4,2

Milovaný! Drž se toho, čemu ses naučil a co jsi přijal jako jisté. Víš přece, od koho ses tomu naučil! Od dětství znáš svatá Písma; ta tě mohou naučit moudrosti, abys dosáhl spásy vírou v Krista Ježíše. Všechno, co je v nich napsáno, je vdechnuto Bohem a hodí se k poučování, k usvědčování, k napravování a výchově ve spravedlnosti. Tak je potom Boží člověk dokonalý, důkladně vyzbrojený pro každé dobré dílo.
Zapřísahám tě před Bohem a před Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, (zapřísahám tě) při jeho slavném příchodu a království: Hlásej slovo! Přicházej s ním, ať je to vhod či nevhod, usvědčuj, zakazuj, povzbuzuj s všestrannou trpělivostí a znalostí nauky.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Boží slovo je plné života a síly a pronáší soud i nad nejvnitřnějšími myšlenkami a hnutími. Aleluja.

EVANGELIUM

Ježíš Kristus jako pravý Hebrej učí velmi názorně. Zde staví vedle sebe dvě kontrastní, zcela odlišné osoby: člověka - soudce a Boha. Soudce je třeba obtěžovat a umluvit. Boha ne, ten se zastane rychle. To co Bůh očekává není mnohomluvnost, ale víra.

Lk 18,1-8

Ježíš vypravoval svým učedníkům podobenství, že je třeba stále se modlit s neochabovat: "V jednom městě byl soudce, Boha se nebál a na lidi nedal.
Byla v tom městě i vdova, chodila k němu a říkala: "Zastaň se mě proti mému odpůrci!" Ale on dlouhou dobu nechtěl.
Potom si však řekl: "I když se Boha nebojím a na lidi nedám, přece se té vdovy zastanu, protože mě obtěžuje; jinak mě bude ustavičně trápit."
A Pán řekl: "Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce! A Bůh by se nezastal svých vyvolených, kteří k němu volají ve dne v noci, a nechal by je dlouho čekat?
Říkám vám, že se jich rychle zastane! Ale nalezne Syn člověka na zemi víru, až přijde?"

K ZAMYŠLENÍ

Stále se s tím potýkáme: představujeme si Boha, který jedná jako člověk. A protože máme s lidmi také špatné zkušenosti, nabourává to naši důvěru vůči Bohu. Jenže Bůh není takový, jako my. Je mnohem a mnohem lepší. Převyšuje nás. A tímto směrem míří dnešní evangelium. Když totiž i od člověka můžeme získat něco dobrého, dokonce i nespravedlivý soudce se zastane vdovy, aby měl od ní pokoj, tím spíše můžeme čekat skvělé věci od Boha. Ne ovšem pro naši neodbytnost, ale pro jeho dobrotu. Cesta k těmto dobrým věcem je ale jasně vyznačena: je to víra.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

Řím 4,20-25

Lk 12,13-21

Komentář: Řím 4,20-25
Věřit Bohu je mnohdy nesnadné. Člověk se obává, že je Bůh podobně slabý a bezmocný jako on sám. To je ale naprostý omyl.

Řím 5,12.15b.17-19.20b-21

Lk 12,35-38

Komentář: Řím 5,12.15b.17-19.20b-21
Složitá Pavlova řeč obsahuje jednoduché a úžasné poselství: co Adam zkazil, to Ježíš napravil. Hřích je odplavován proudem Boží milosti.

Řím 6,12-18

Lk 12,39-48

Komentář: Řím 6,12-18
Hřích je stálým průvodcem našeho života. Vládnout však nesmí! Jak toho dosáhnout? Nesloužit svým přáním a představám, ale živému Bohu. Je to obtížné, ale je to možné.

Řím 6,19-23

Lk 12,49-53

Komentář: Řím 6,19-23
Kdo je skutečně pánem mého života? Kdo má nade mnou vládu? Komu sloužím? Tyto otázky je třeba si občas položit. Odpověď na ně však nesmí být povrchní.

Řím 7,18-25a

Lk 12,54-59

Komentář: Řím 7,18-25a
Dobré úmysly a špatné činy! Jako bychom to z vlastního života neznali! Není to ale tragédie. Ta by nastala až tehdy, kdybychom hledali vítězství v sobě a ne v Bohu.

Řím 8,1-11

Lk 13,1-9

Komentář: Řím 8,1-11
Člověk duchovní není člověk světu vzdálený. Je to však někdo, komu nevládne svět s jeho ideály, ale Bůh svým Duchem. To mohu a mám být i já.